Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Matija Lisičar. Povídka. Z knihy chorvatského spisovatele Nemocné svědomí připravil Dominik Mačas. Překlad Jan Doležal. Účinkuje Tomáš Drápela. Režie Šimon Dominik.

Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 20. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.). Repríza 18. 2. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Matija Lisičar: Povídky z nejvýznamnější sbírky chorvatské moderny Nemocné svědomí. In web ČRo 3 Vltava, 17. duben 2023 (článek). – Cit.: Příběhy s opakujícími se motivy lásky a návratu ze sbírky Nemocné svědomí psal Matija Lisičar v letech 1901 až 1910. Většinou se odehrávají autorově rodném Dubrovníku a jeho okolí.  (…)

Chorvatský spisovatel Matija Lisičar (1877-1939) měl pestrý život. Byl absolventem námořnické školy a živil se i jako mořeplavec. Vystudoval práva a působil jako advokát v Sisaku a léta pak jako notář v Záhřebu. Zlákala ho i politika, v roce 1919 byl jmenován hejtmanem Bjelovarsko-križevackého kraje, ale zklamán politickými poměry po sedmi měsících z funkce odstoupil.

Lisičarovy povídky byly napsány už před více než sto lety. I dnes ale dokážou posluchače pohltit svou kresbou povah jednotlivých postav i psychologickými detaily komplikovaných stavů a situací, kterým hrdinové povídek čelí. (…)

Do Dubrovníku se po létech strávených v cizině vrací dobrodruh a světoběžník Rado. V Peru se živil jako lovec indiánů a po nálezu diamantů pohádkově zbohatl. Pro Radova někdejšího spolužáka z gymnázia a kamaráda ale jeho návrat nevěstí nic dobrého. (…)

Matija Lisičar. Povídka. Z knihy chorvatského spisovatele Nemocné svědomí připravil Dominik Mačas. Překlad Jan Doležal. Účinkuje Apolena Veldová. Režie Šimon Dominik.

Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 19. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h). Repríza 19. 2. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Matija Lisičar: Povídky z nejvýznamnější sbírky chorvatské moderny Nemocné svědomí. In web ČRo 3 Vltava, 17. duben 2023 (článek). – Cit.: Příběhy s opakujícími se motivy lásky a návratu ze sbírky Nemocné svědomí psal Matija Lisičar v letech 1901 až 1910. Většinou se odehrávají autorově rodném Dubrovníku a jeho okolí.  (…)

Chorvatský spisovatel Matija Lisičar (1877-1939) měl pestrý život. Byl absolventem námořnické školy a živil se i jako mořeplavec. Vystudoval práva a působil jako advokát v Sisaku a léta pak jako notář v Záhřebu. Zlákala ho i politika, v roce 1919 byl jmenován hejtmanem Bjelovarsko-križevackého kraje, ale zklamán politickými poměry po sedmi měsících z funkce odstoupil.

Lisičarovy povídky byly napsány už před více než sto lety. I dnes ale dokážou posluchače pohltit svou kresbou povah jednotlivých postav i psychologickými detaily komplikovaných stavů a situací, kterým hrdinové povídek čelí. (…)

Malý Woldemar zemřel a jeho rodiče se snaží vyrovnat s jeho odchodem. Matka oplakává svého jedináčka a ve vzpomínkách se vrací do mládí, kdy si svůj budoucí život představovala zcela jinak. (…)

Matija Lisičar. Povídka. Starý námořník vypráví o svém synovi, který byl obdařen velkým malířským talentem. Ten se ale na malé vsi plné pověrčivých lidí nakonec stává jeho prokletím? Z knihy chorvatského spisovatele Nemocné svědomí připravil Dominik Mačas. Překlad Jan Doležal. Účinkuje Tomáš Drápela. Režie Šimon Dominik.

Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 18. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.). Repríza 20. 2. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Matija Lisičar: Povídky z nejvýznamnější sbírky chorvatské moderny Nemocné svědomí. In web ČRo 3 Vltava, 17. duben 2023 (článek). – Cit.: Příběhy s opakujícími se motivy lásky a návratu ze sbírky Nemocné svědomí psal Matija Lisičar v letech 1901 až 1910. Většinou se odehrávají autorově rodném Dubrovníku a jeho okolí.  (…)

Chorvatský spisovatel Matija Lisičar (1877-1939) měl pestrý život. Byl absolventem námořnické školy a živil se i jako mořeplavec. Vystudoval práva a působil jako advokát v Sisaku a léta pak jako notář v Záhřebu. Zlákala ho i politika, v roce 1919 byl jmenován hejtmanem Bjelovarsko-križevackého kraje, ale zklamán politickými poměry po sedmi měsících z funkce odstoupil.

Lisičarovy povídky byly napsány už před více než sto lety. I dnes ale dokážou posluchače pohltit svou kresbou povah jednotlivých postav i psychologickými detaily komplikovaných stavů a situací, kterým hrdinové povídek čelí. (…)

Starý námořník Marko, který vozí zájemce loďkou po řece Rijece, vypráví o svém synovi. Ivan byl obdařen velkým malířským talentem. Ten se ale na malé vsi plné pověrčivých lidí nakonec stává jeho prokletím. (…)

Matija Lisičar. Mylná obvinění stupňují v mladém muži úzkost, která se mění v duševní trauma s tragickými následky. Titulní povídka z knihy chorvatského spisovatele. Připravil Dominik Mačas. Přeložil Jan Doležal. Účinkuje Matyáš Darnady. Režie Šimon Dominik.

Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 17. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.). Repríza 21. 2. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Rudolf Sloboda. Povídka slovenského spisovatele a filosofa z knihy Dni radosti. Text pro rozhlas přeložil Michal Jareš. Připravil Dominik Mačas. Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Přemysl Rut.

Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 15. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Jiří Wilson Němec. Vydejte se s námi po stopách zmizelého pokladu nacistů. Vybrala a pro rozhlas upravila Eva Lenartová. Režie Tomáš Soldán.

Čte Ivan Dejmal.

Nastudovala Olomouc v roce 2020.  Premiéra 8. 2. 2020 (ČRo Olomouc, 18:03 h.; 24 min.) v cyklu Setkání s literaturou.

Jaroslav Achab Haidler. Dvě staré pesachové příběhy z knihy Vepřožrout Moške. Připravil Dominik Mačas. Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Jaroslav Achab Haidler.

Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 7. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Jaroslav Achab Haidler: Staré pesachové příběhy z knihy Vepřožrout Moške. In web ČRo 3 Vltava, 3. duben 2023 (článek). – Cit.: Autor převyprávěl prastaré „ercejlungen“, které si v potrhané čítance přivezl v polovině devadesátých let z Izraele. Byly psány v jidiš a „ušít jim košilku z češtiny byla výzva a dobrodružství,“ vzpomíná Haidler. Jednotlivé povídky otevírají dveře do světa judaismu. Odehrávají se v různých historických obdobích a i pro laika jsou silnou výpovědí o síle víry a jednotného společenství a morální a duchovní posilou. (…)

Jarní svátek Pesach patří k nejdůležitějším židovským svátkům v roce. Připomíná židům, že Bůh vysvobodil jejich národ z egyptského otroctví a otevřel mu cestu ke svobodě. Jeho tradice sahá až do časů před darováním Tóry na Sinaji. S Pesachem, který v židovské diaspoře trvá osm dní (letos od 5. do 13. dubna 2023), je spojena řada pravidel, příkazů i zákazů.

Slavnostním setkáním celé rodiny je sederová večeře. Židé ale například nesmí jíst ani pít po celý Pesach nic kvašeného (chamec), ani mít něco takového v domě. To býval pro obchodníky nebo výrobce kvašených nápojů problém, se kterým se museli vypořádat. V praxi to znamenalo svou živnost na období Pesachu někomu spolehlivému prodat a po svátcích ji znovu koupit zpět. (…)

Z knihy Vepřožrout Moške dnes uslyšíte titulní povídku, příběh obecního blázna Moškeho, který se má v litevském městečku Kraetingenu stát nástrojem msty zdejšího faráře proti židovské obci. Příběh doprovází malé zamyšlení o tradici sederové večeře, při které se se slovy „vylej svůj hněv na všechny činitele nepravosti“ nalévá pohár vína pro proroka Eliáše…

Jaroslav Achab Haidler. Tři staré pesachové příběhy z knihy Vepřožrout Moške. Připravil Dominik Mačas. Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Jaroslav Achab Haidler.

Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 6. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Jaroslav Achab Haidler: Staré pesachové příběhy z knihy Vepřožrout Moške. In web ČRo 3 Vltava, 3. duben 2023 (článek). – Cit.: Autor převyprávěl prastaré „ercejlungen“, které si v potrhané čítance přivezl v polovině devadesátých let z Izraele. Byly psány v jidiš a „ušít jim košilku z češtiny byla výzva a dobrodružství,“ vzpomíná Haidler. Jednotlivé povídky otevírají dveře do světa judaismu. Odehrávají se v různých historických obdobích a i pro laika jsou silnou výpovědí o síle víry a jednotného společenství a morální a duchovní posilou. (…)

Jarní svátek Pesach patří k nejdůležitějším židovským svátkům v roce. Připomíná židům, že Bůh vysvobodil jejich národ z egyptského otroctví a otevřel mu cestu ke svobodě. Jeho tradice sahá až do časů před darováním Tóry na Sinaji. S Pesachem, který v židovské diaspoře trvá osm dní (letos od 5. do 13. dubna 2023), je spojena řada pravidel, příkazů i zákazů.

Slavnostním setkáním celé rodiny je sederová večeře. Židé ale například nesmí jíst ani pít po celý Pesach nic kvašeného (chamec), ani mít něco takového v domě. To býval pro obchodníky nebo výrobce kvašených nápojů problém, se kterým se museli vypořádat. V praxi to znamenalo svou živnost na období Pesachu někomu spolehlivému prodat a po svátcích ji znovu koupit zpět. (…)

Sederová večeře se v židovské diaspoře koná první dva večery svátku Pesach. Je připomínkou vysvobození židovského národa z egyptského otroctví. Večeře má přesně stanovený průběh, podávají se symbolické pokrmy a předčítají se texty z Pesachové Hagady. Který seder se „tam nahoře“ líbil ze všeho nejvíce, se chystá v povídce Nejkrásnější seder svým chasidům oznámit lublinský cadik, zvaný též Jasnovidec z Lublinu. I pro něj je ale tak trochu překvapením, že to byl seder Chajkla Wassertrégra… Zamyšlení Neztratit se připomene symboliku rituálu, kterého se účastní celá rodina u sederového stolu. Při slavnostní večeři stojí uprostřed stolu pohár s vínem symbolicky určený proroku Elijášovi. Pesachový příběh Dvakrát během jednoho dne představuje tohoto starozákonního proroka jako spravedlivého ochránce chudých a utlačovaných. (…)

Jaroslav Achab Haidler. Dvě staré pesachové příběhy z knihy Vepřožrout Moške. Připravil Dominik Mačas. Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Jaroslav Achab Haidler.

Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 5. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Jaroslav Achab Haidler: Staré pesachové příběhy z knihy Vepřožrout Moške. In web ČRo 3 Vltava, 3. duben 2023 (článek). – Cit.: Autor převyprávěl prastaré „ercejlungen“, které si v potrhané čítance přivezl v polovině devadesátých let z Izraele. Byly psány v jidiš a „ušít jim košilku z češtiny byla výzva a dobrodružství,“ vzpomíná Haidler. Jednotlivé povídky otevírají dveře do světa judaismu. Odehrávají se v různých historických obdobích a i pro laika jsou silnou výpovědí o síle víry a jednotného společenství a morální a duchovní posilou. (…)

Jarní svátek Pesach patří k nejdůležitějším židovským svátkům v roce. Připomíná židům, že Bůh vysvobodil jejich národ z egyptského otroctví a otevřel mu cestu ke svobodě. Jeho tradice sahá až do časů před darováním Tóry na Sinaji. S Pesachem, který v židovské diaspoře trvá osm dní (letos od 5. do 13. dubna 2023), je spojena řada pravidel, příkazů i zákazů.

Slavnostním setkáním celé rodiny je sederová večeře. Židé ale například nesmí jíst ani pít po celý Pesach nic kvašeného (chamec), ani mít něco takového v domě. To býval pro obchodníky nebo výrobce kvašených nápojů problém, se kterým se museli vypořádat. V praxi to znamenalo svou živnost na období Pesachu někomu spolehlivému prodat a po svátcích ji znovu koupit zpět. (…)

Na to, abys potkal boha, ti stačí jeden jediný rok a nemůžeš ho minout, praví se v první pesachovém vyprávění z knihy Vepřožrout Moške. Druhá povídka má název Král řezník a zavedená nás do období krátce po roku 1948, kdy se po Evropě začala z Francie valit bouře revoluce, která s sebou vedle probuzené touhy po svobodě přinášela i vlnu násilí a utrpení. Jedna z band zdivočelých žoldáků dostala zálusk na majetek obyvatel jednoho malého alsaského městečka. Žije zde i početná židovská komunita. Je Pesach, čas sváteční. Domek řezníka Aharona Niereho stojí na samém kraji městečka, žoldákům přímo v cestě… (…)