Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Franz Kafka. Klukovské noční výpravy, groteskní setkání s důlními inženýry a smutek umělce na visuté hrazdě. Tři krátké prózy německy píšícího spisovatele z Prahy. Překlad Vladimír Kafka. Pro rozhlas připravil Domonik Mačas. Účinkuje Pavel Oubram. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2024. Premiéra 15. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) v cyklu Kafkovské léto.

Lit.: Mačas, Dominik: Ortel, Umělec v hladovění, Venkovský lékař a další povídky Franze Kafky na Vltavě. In web ČRo 3 Vltava, 17. červenec 2024 (článek). – Cit.: Pražský rodák, německy píšící spisovatel Franz Kafka zemřel 3. června 1924 po marném boji s tuberkulózou. V posledních měsících se v souvislosti se stým výročím jeho úmrtí skloňuje Kafkovo jméno všech pádech. Teď už se dokonce ozývá, že je „překafkováno“. Málo však bylo Franze Kafky! Naslouchejme jeho textům. Vltava v řadě Povídka nabízí více než tucet jeho krátkých próz. (…)

Mezi námi a texty Franze Kafky visí clona tisíců interpretací. Přešly už do kavárenských diskusí, učebnic i kulturního marketingu – a pouhé jejich množství v nás vyvolává sklon číst Kafku jako zvěstování, ne jako literaturu.

Germanista Jiří Stromšík píše, že na Kafkově způsobu vyprávění je na první pohled nápadné napětí mezi realističností detailu a ireálností celku. Realisticky založené postavy i prostředí vytvářejí v celku fantastický, až snově neskutečný obraz, odporující logice normálního myšlení a chování. Příčiny a původci akcí zůstávají neznámí, bez tváře, ale jisto je, že účinky těchto neznámých příčin a původců jsou zcela hmatatelné, že určují štěstí či neštěstí lidí – a všichni, vykonavatelé i postižení, se jim bez ptaní podřizují, ba vnitřně se s nimi ztotožňují. Model struktury s nepopsaným centrem je zřejmě součástí Kafkova způsobu myšlení a vnímání světa; najdeme jej totiž v zobrazování nejrůznějších námětů. (more…)

Dvě historky o mulech – duchách mrtvých od Ilony Ferkové a Reny Horvátové odrážejí tradiční romskou víru v posmrtný život. Překlad Karolína Ryvolová. Pro rozhlas připravila Petra Hynčíková. Účinkují Pavel Čeněk Vaculík a Hana Briešťanská. Režie Radim Nejedlý.

Nastudovalo Brno v roce 2024. Premiéra 12. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 26 min.) v cyklu Hororové povídky.

Gustav Meyrink. Obludné atrakce kočovného panoptika vám na dobrém spánku nepřidají. Překlad Karel Weinfurter. Pro rozhlas připravila Petra Hynčíková. Účinkuje David Krchňavý. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2024. Premiéra 5. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 26 min.) v cyklu Hororové povídky.

Lit.: Hynčíková, Petra: Gustav Meyrink: Kabinet s voskovými figurami. Obludné atrakce kočovného panoptika do vašich snů. In web ČRo 3 Vltava, 5. červenec 2024  (článek). – Cit.: Před lety záhadně zmizelo malé dítě. Tři přátelé jsou na stopě vyřešení tohoto promlčeného zločinu. Velevážené publikum, račte vstoupit do světa zrůd a nejneuvěřitelnějších anomálií přírody. (…)

Autor legendárního Golema nás tentokrát uvádí do zaniklého světa panoptikální hrůzy. Tam kde přírodě dochází dech, přijde se zvrhlými nápady spolehlivě nějaký lidský pomocník. Hororový příběh v kulisách šarlatánského světa lidských oblud a obludek.

František Xaver Svoboda. Kam se váš počestný soused po večerech ztrácí a proč si s sebou bere sekeru? Povídka. Připravila Petra Hynčíková. Účinkuje František Strnad. Režie Tomáš Soldán.

Natočeno 2024. Premiéra 28. 6. 2024 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 25 min.) v cyklu Hororové povídky.

Juha Hurme. Povídka osobitého finského autora, v níž se ve vlaku až absurdním způsobem protnou osudy dvou právě propuštěných vězňů. Překlad Lenka Fárová. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Účinkuje Aleš Procházka. Režie Dimitrij Dudík.

Natočeno 2024. Premiéra 27. 6. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 27 min.). Repríza 24. 10. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: anonym: Zima uprostřed léta. Poslechněte si povídky severských autorů! In web ČRo 3 Vltava, 27. červen 2024 (článek). – Cit.:  Ve vltavské Povídce se tentokrát vydáme do severních krajů. Uslyšíte osobité příběhy dánské spisovatelky a hudebnice Niny Kreutzmannové Jorgensenové, švédských prozaiků Josefa Kjellgrena a Karin Tidbeckové, norského spisovatele Arthura Omreho a finského divadelního režiséra a prozaika Juhy Hurmeho.  (…)

Povídka vznikla v roce 2012 pro časopis finských státních drah a spolu s dalšími příběhy jedenácti současných finských autorů následně vyšla v antologii Novela se vrací, jejímž společným jmenovatelem bylo cestování. I příspěvek Juhy Hurmeho se do značné míry odehrává právě ve vlaku, v němž se nečekaným, až absurdním způsobem protnou osudy dvou právě propuštěných vězňů. Jedná se o první text tohoto autora přeložený do češtiny.

Juha Hurme (*1959) původně studoval biologii, ale navzdory přání rodičů studia nedokončil, na čas odešel pracovat do Švédska a po návratu se začal profesionálně věnovat divadlu. Působí jako divadelní režisér, dramatik a scenárista. Literárně debutoval v roce 2007, a sice románem Volvo Amazon. Od té doby vydal románů několik. V předposledním z nich, nazvaném Blázen, popsal, jak se člověk cítí, když se jeho rozum vydá na procházku a vrátí se až za měsíc. Poslední román s názvem Poloostrov (2017) mapuje historii Finska od velkého třesku po rok 1809 a pohybuje se na pomezí beletrie a literatury faktu.

Spisovatel získal Cenu Finlandia a také řád Pro Finlandia, nejvyšší státní vyznamenání udělované umělcům. Juha Hurme je osobitý autor, který provokuje často nejen svou tvorbou, ale i svými veřejnými prohlášeními. (…)

Karin Tidbeck. Příběh švédské spisovatelky o muži, který se zamiloval do vzducholodě. Překlad Lukáš Novák. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Účinkuje Apolena Veldová. Režie Dimitrij Dudík.

Natočeno 2024. Premiéra 26. 6. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: anonym: Zima uprostřed léta. Poslechněte si povídky severských autorů! In web ČRo 3 Vltava, 25. červen 2024 (článek). – Cit.: Ve vltavské Povídce se tentokrát vydáme do severních krajů. Uslyšíte osobité příběhy dánské spisovatelky a hudebnice Niny Kreutzmannové Jorgensenové, švédských prozaiků Josefa Kjellgrena a Karin Tidbeckové, norského spisovatele Arthura Omreho a finského divadelního režiséra a prozaika Juhy Hurmeho. (…)

Příběh o muži, který se zamiloval do vzducholodě. Další povídka ze sbírky Sobí hora, která nás zavádí do světa fantasy, magického realismu, science fiction i severských lidových pověstí s imaginárními bytostmi. Některé z těchto příběhů jsou znepokojivé, ale současně humorné a zvláštní. Rozhodně je ale třeba (při jejich čtení či poslechu) otevřít svou mysl fantazii. (…)

Karin Tidbeck. Povídka švédské spisovatelky vypráví o předělu mezi světy a tajemných albizech, kteří obývají mýty opředenou horu. Překlad Lukáš Novák. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Účinkuje Apolena Veldová. Režie Dimitrij Dudík.

Natočeno 2024. Premiéra 25. 6. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 30 min.).

Lit.: anonym: Zima uprostřed léta. Poslechněte si povídky severských autorů! In web ČRo 3 Vltava, 24. červen 2024 (článek). – Cit.: Ve vltavské Povídce se tentokrát vydáme do severních krajů. Uslyšíte osobité příběhy dánské spisovatelky a hudebnice Niny Kreutzmannové Jorgensenové, švédských prozaiků Josefa Kjellgrena a Karin Tidbeckové, norského spisovatele Arthura Omreho a finského divadelního režiséra a prozaika Juhy Hurmeho.  (….)

Povídka vypráví o předělu mezi světy a tajemných albizech, kteří obývají mýty opředenou horu. „Velkou část života trávíme, my Švédi, za soumraku, což je přechodový stav, území nikoho. Světlo je během stmívání takové přízračné, melancholické. Myslím, že právě to se přeneslo do mého psaní, ale také pocit, že člověk udělal krok stranou a vstoupil do jiného světa, kde se slunce na své pouti zastavilo,“ říká v jednom rozhovoru o způsobu svého psaní autorka.

Za své texty získala řadu prestižních cen v žánru sci-fi a fantasy. Poměrně brzy se jí podařilo prorazit v zahraničí a mnohé z jejích povídek se dočkaly překladu do angličtiny, ale nutno doplnit, že Karin Tidbecková si je překládá sama. (..)

Petra Soukupová. Povídka. Zvukový mistr Ladislav Reich. Režie Tomáš Soldán.

Čte Taťjana Medvecká

Nastudovala Olomouc v roce 2024. Premiéra 8. 6. 2024 (ČRo Olomouc, 18:04 h.; 11 min.) v cyklu Setkání s literaturou.

Lit.: ele (= Lenartová, Eva): Petra Soukupová: Milánek aneb Jak funguje mamahotel. Čte Taťjana Medvecká. In web ČRo Olomouc, 9. červen 2024 (anotace). – Cit.: Matka a syn v jedné domácnosti. Co se stane, když si máma nevšimne, že syn je dospělý? Jak to dopadne, když dospělý syn nechce přijmout odpovědnost za svůj život?

Oba dva bydlí najednou v mamahotelu, který je nebezpečný jako pro hosta, tak pro hostitele. Poslechnetěte si rozhlasovou premiéru povídky v podání Taťjany Medvecké. (…) (more…)

Nina Kreutzmannová Jorgensenová. Povídka grónské zpěvačky a skladatelky o ženě, která se staví nepřízni osudu a po letech osamění konečně bere život do svých rukou. Z dánštiny přeložila Markéta Kliková. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Účinkuje Jana Stryková. Režie Dimitrij Dudík.

Natočeno 2024. Premiéra 24. 6. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: anonym: Zima uprostřed léta. Poslechněte si povídky severských autorů! In web ČRo 3 Vltava, 24. červen 2024 (článek). – Cit.: Ve vltavské Povídce se tentokrát vydáme do severních krajů. Uslyšíte osobité příběhy dánské spisovatelky a hudebnice Niny Kreutzmannové Jorgensenové, švédských prozaiků Josefa Kjellgrena a Karin Tidbeckové, norského spisovatele Arthura Omreho a finského divadelního režiséra a prozaika Juhy Hurmeho.  (….)

Hrdinkou povídky je mladá žena, která se staví nepřízni osudu a konečně bere po dvanácti letech v osamění život do vlastních rukou. Povídku provází písnička se stejnojmenným názvem v autorčině podání.

Nina Kreutzmannová Jørgensenová (*1977) vystudovala učitelství a vyučuje kromě jiného i hudbu, jíž se dlouhodobě věnuje především jako zpěvačka a skladatelka. Patří k nejuznávanějším grónským interpretům. V roce 2008 vydala první samostatné album v dánštině s názvem NINA s deseti písněmi o ženách žijících v severských krajích.

Příběh každé ženy postupně rozepsala v povídku, a tak vznikla sbírka Sama v severním větru (2016) líčící ženy kolem čtyřicítky v nelehkých životních okamžicích, potýkajících se s tabuizovanými i všedními tématy, jako je mimomanželská touha, porucha příjmu potravy, bezdětnost, závislost na rodičích, přátelství, samota či naděje.

Povídky ve sbírce Sama v severním větru líčí osudy velmi rozdílných žen ve čtyřech zemích, které ještě relativně nedávno spadaly pod Dánské království (Grónska, Faerských ostrovů, Islandu a Dánska), a společně se rozvíjejí v obsáhlý příběh. Každá povídka nejen že navazuje na zhudebněný lyrický text, ale je také doplněna ilustrací od umělkyně ze země, v níž se příběh odehrává. Lyrický text, tělo povídky a ilustrace spolu tvoří umělecký celek. (…)