Franz Kafka. Povídka. Překlad Vladimír Kafka. Pro rozhlas připravil a režii má Miroslav Buriánek.
Účinkují Milan Vlachovský a Lenka Krejčíková.
Nastudovala Plzeň v roce 1998 (26 min). Repríza 25. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) v cyklu Kafkovské léto.
Franz Kafka. Povídka ze souboru Umělec v hladovění. Překlad Vladimír Kafka. Připravil Milan Šťastný. Účinkuje Jan Fišar. Režie Radovan Lipus.
Nastudovala Ostrava v roce 1998. Premiéra 22. 10. 1998 (ČRo 3 Vltava, 10:58 h.). Repríza 24. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Mačas, Dominik: Ortel, Umělec v hladovění, Venkovský lékař a další povídky Franze Kafky na Vltavě. In web ČRo 3 Vltava, 23. červenec 2024 (článek). – Cit.: (…) Mezi námi a texty Franze Kafky visí clona tisíců interpretací. Přešly už do kavárenských diskusí, učebnic i kulturního marketingu – a pouhé jejich množství v nás vyvolává sklon číst Kafku jako zvěstování, ne jako literaturu.
Germanista Jiří Stromšík píše, že na Kafkově způsobu vyprávění je na první pohled nápadné napětí mezi realističností detailu a ireálností celku. Realisticky založené postavy i prostředí vytvářejí v celku fantastický, až snově neskutečný obraz, odporující logice normálního myšlení a chování. Příčiny a původci akcí zůstávají neznámí, bez tváře, ale jisto je, že účinky těchto neznámých příčin a původců jsou zcela hmatatelné, že určují štěstí či neštěstí lidí – a všichni, vykonavatelé i postižení, se jim bez ptaní podřizují, ba vnitřně se s nimi ztotožňují. Model struktury s nepopsaným centrem je zřejmě součástí Kafkova způsobu myšlení a vnímání světa; najdeme jej totiž v zobrazování nejrůznějších námětů.
Nelze říci, že Kafka byl prorok, který „předpověděl“ koncentrační tábory, StB, devalvaci jedince a všechny možné slepé uličky moderního racionalismu – na to jsou jeho modely příliš obecné a mnohoznačné. Jako takové ale mají jednu přednost: zbystřují naši pozornost pro situace, v nichž takové jevy – ještě nerozpoznány – mohou vznikat, a to v monarchiích i republikách, mezi volnomyšlenkáři i konzervativci, mezi komunisty i demokraty. Kafkovy modely mohou být odhalující proto, že jsou tak neúplatně přesné a nestranné v zobrazení lidí, jací jsou, že neumožňují snadné a jednoznačné rozlišování na spravedlivé a nespravedlivé, na pachatele a oběti. (…)
Kdo ji neslyšel, neví, jaká je síla ve zpěvu. Nenajde se nikdo, koho její zpěv nestrhne. V čem ale spočívá ona mocná působivost. Je to jejím zpěvem? A vůbec – je to zpěv, co Josefína vyluzuje, není to jen pištění? (…)
Nelly Černohorská. Hororová povídka z časopisu Charon #5. Znělka Tomáš Farkaš. Ilustrace Petra A. Kulagová.
Čte Andrea Farkašová.
Natočeno 2024. Webová premiéra 16. 7. 2024 (YouTube, 44 min.). K poslechu zde.
Anya Martin. Hororová povídka o tom, co může vyrůst z toxického a manipulativního vztahu. Překlad Roman Tilcer. Hudba Mišo Ormoš. Grafika Háta Kreisinger Komňacká. Režie Marie Krajplová.
Čte Marie Luisa Purkrábková.
Natočeno 2024. Webová premiéra 22. 7. 2024 (YouTube Portal Binary Code, 31 min.). K poslechu zde.
Pozn.: Povídka z edice audioknih Medusa – Divné knihy pro divné lidi. Anya Martin patří k těm originálnějším a imaginativnějším autorům současné vlny temné literatury a vypráví příběhy, v nichž se snoubí temná erotika s podivnem a surreálnem. Jsou to příběhy, které vás zraní a přitom vás svedou, a vy pak samou hrůzou a úžasem bez dechu toužíte po přídavku. (Livia Llewellyn, autorka novely Ta, co jde první)
Jenny to nehledala. Todd nechtěl, aby to našla. Potom co oprášila jednu knihu nebo snad setřela poličku, zažila zvláštní pocit, jako by jí na ruku vklouzl pavouk, honem procupital rukávem a zalezl jí do ucha. Rychle se plácla, hlavou jí běželo, jestli ji neštípl komár nebo ji v uchu třeba nesvědí nahromaděný maz. Pak jí cosi chvilku čvachtalo za očima. Že by smítko prachu, které by mohla vyplavit nějaká zbloudilá slza? Nakonec přišlo bodnutí v zátylku, jako by se jí tam něco zachytilo drobnými špendlíkovými klepítky. (more…)
Lidmila Kábrtová. Povídka. Připravila redaktorka Hana Svanovská.
Čte Igor Dostálek.
Nastudovalo Rádio Proglas v roce 2022. Premiéra 10. 4. 2022 (Rádio Proglas, 10:30 h.; 15 min.).
Lit.: anonym: Povídka. Království. In Radio Proglas, 10. 4. 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: V dopoledni Květné neděle Vám přinášíme původní povídku jedné z předních současných českých prozaiček Lidmily Kábrtové (*1971). Hlavním hrdinou minimalistického textu je mladý kněz Eliáš, který se postupně sžívá s novou farností, aniž by přestal vzpomínat na tu předchozí. Pro vysílání Radia Proglas připravila redaktorka Hana Svanovská, načetl herec a pedagog brněnské JAMU Igor Dostálek.
Louisa May Alcottová. Rušit obyvatele egyptských pyramid se nevyplácí, zvlášť když jde o mocnou čarodějku. Překlad Petra Johana Poncarová. Pro rozhlas připravila Petra Hynčíková. Režie Tomáš Soldán.
Účinkuje David Viktora.
Natočeno 2024. Premiéra 19. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Hororové povídky.
Franz Kafka. Hledání noclehu v zapadlé vesnici v napjaté zešeřelé atmosféře. Nedokončená próza z roku 1914. Překlad Gabriela Veselá a Jiří Veselý. Pro rozhlas připravil Dominik Mačas. Účinkuje Matyáš Darnady. Režie Jakub Doubrava.
Natočeno 2024. Premiéra 19. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 26 min.).
Franz Kafka. Objev obřího krtka přinesl venkovskému učiteli jen posměch. Obchodník z města považuje za svou povinnost se ho zastat. Absurdní próza světově proslulého německy píšícího rodáka z Prahy. Překlad Vladimíra Kafka. Pro rozhlas připravil Dominik Mačas. Účinkuje Pavel Oubram. Režie Jakub Doubrava.
Natočeno 2024. Premiéra 18. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) v cyklu Kafkovské léto.
Lit.: Mačas, Dominik: Ortel, Umělec v hladovění, Venkovský lékař a další povídky Franze Kafky na Vltavě. In web ČRo 3 Vltava, 17. červenec 2024 (článek). – Cit.: Pražský rodák, německy píšící spisovatel Franz Kafka zemřel 3. června 1924 po marném boji s tuberkulózou. V posledních měsících se v souvislosti se stým výročím jeho úmrtí skloňuje Kafkovo jméno všech pádech. Teď už se dokonce ozývá, že je „překafkováno“. Málo však bylo Franze Kafky! Naslouchejme jeho textům. Vltava v řadě Povídka nabízí více než tucet jeho krátkých próz. (…)
Mezi námi a texty Franze Kafky visí clona tisíců interpretací. Přešly už do kavárenských diskusí, učebnic i kulturního marketingu – a pouhé jejich množství v nás vyvolává sklon číst Kafku jako zvěstování, ne jako literaturu.
Germanista Jiří Stromšík píše, že na Kafkově způsobu vyprávění je na první pohled nápadné napětí mezi realističností detailu a ireálností celku. Realisticky založené postavy i prostředí vytvářejí v celku fantastický, až snově neskutečný obraz, odporující logice normálního myšlení a chování. Příčiny a původci akcí zůstávají neznámí, bez tváře, ale jisto je, že účinky těchto neznámých příčin a původců jsou zcela hmatatelné, že určují štěstí či neštěstí lidí – a všichni, vykonavatelé i postižení, se jim bez ptaní podřizují, ba vnitřně se s nimi ztotožňují. Model struktury s nepopsaným centrem je zřejmě součástí Kafkova způsobu myšlení a vnímání světa; najdeme jej totiž v zobrazování nejrůznějších námětů. (more…)
Franz Kafka. Pro opičáka uvězněného v kleci se otevírá jediné životní východisko – stát se člověkem. Povídka ze sbírky Venkovský lékař. Překlad Vladimír Kafka. Připravil Dominik Mačas. Účinkuje Jaroslav Plesl. Režie Petr Mančal.
Natočeno 2024. Premiéra 17. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) v cyklu Kafkovské léto.
Lit.: Mačas, Dominik: Ortel, Umělec v hladovění, Venkovský lékař a další povídky Franze Kafky na Vltavě. In web ČRo 3 Vltava, 17. červenec 2024 (článek). – Cit.: Pražský rodák, německy píšící spisovatel Franz Kafka zemřel 3. června 1924 po marném boji s tuberkulózou. V posledních měsících se v souvislosti se stým výročím jeho úmrtí skloňuje Kafkovo jméno všech pádech. Teď už se dokonce ozývá, že je „překafkováno“. Málo však bylo Franze Kafky! Naslouchejme jeho textům. Vltava v řadě Povídka nabízí více než tucet jeho krátkých próz. (…)
Mezi námi a texty Franze Kafky visí clona tisíců interpretací. Přešly už do kavárenských diskusí, učebnic i kulturního marketingu – a pouhé jejich množství v nás vyvolává sklon číst Kafku jako zvěstování, ne jako literaturu.
Germanista Jiří Stromšík píše, že na Kafkově způsobu vyprávění je na první pohled nápadné napětí mezi realističností detailu a ireálností celku. Realisticky založené postavy i prostředí vytvářejí v celku fantastický, až snově neskutečný obraz, odporující logice normálního myšlení a chování. Příčiny a původci akcí zůstávají neznámí, bez tváře, ale jisto je, že účinky těchto neznámých příčin a původců jsou zcela hmatatelné, že určují štěstí či neštěstí lidí – a všichni, vykonavatelé i postižení, se jim bez ptaní podřizují, ba vnitřně se s nimi ztotožňují. Model struktury s nepopsaným centrem je zřejmě součástí Kafkova způsobu myšlení a vnímání světa; najdeme jej totiž v zobrazování nejrůznějších námětů. (more…)
Franz Kafka. Tři drobné prózy světově proslulého německy píšícího rodáka z Prahy. Překlad Vladimír Kafka. Připravil Dominik Mačas. Účinkuje Jaroslav Plesl. Režie Petr Mančal.
Natočeno 2024. Premiéra 16. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) v cyklu Kafkovské léto.
Lit.: Mačas, Dominik: Ortel, Umělec v hladovění, Venkovský lékař a další povídky Franze Kafky na Vltavě. In web ČRo 3 Vltava, 17. červenec 2024 (článek). – Cit.: Pražský rodák, německy píšící spisovatel Franz Kafka zemřel 3. června 1924 po marném boji s tuberkulózou. V posledních měsících se v souvislosti se stým výročím jeho úmrtí skloňuje Kafkovo jméno všech pádech. Teď už se dokonce ozývá, že je „překafkováno“. Málo však bylo Franze Kafky! Naslouchejme jeho textům. Vltava v řadě Povídka nabízí více než tucet jeho krátkých próz. (…)
Mezi námi a texty Franze Kafky visí clona tisíců interpretací. Přešly už do kavárenských diskusí, učebnic i kulturního marketingu – a pouhé jejich množství v nás vyvolává sklon číst Kafku jako zvěstování, ne jako literaturu.
Germanista Jiří Stromšík píše, že na Kafkově způsobu vyprávění je na první pohled nápadné napětí mezi realističností detailu a ireálností celku. Realisticky založené postavy i prostředí vytvářejí v celku fantastický, až snově neskutečný obraz, odporující logice normálního myšlení a chování. Příčiny a původci akcí zůstávají neznámí, bez tváře, ale jisto je, že účinky těchto neznámých příčin a původců jsou zcela hmatatelné, že určují štěstí či neštěstí lidí – a všichni, vykonavatelé i postižení, se jim bez ptaní podřizují, ba vnitřně se s nimi ztotožňují. Model struktury s nepopsaným centrem je zřejmě součástí Kafkova způsobu myšlení a vnímání světa; najdeme jej totiž v zobrazování nejrůznějších námětů. (more…)
Powered by WordPress