Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

24. 3. 2018

Ida (1978)

Filed under: Povídky,Slovenské — Martin @ 19:57

Ivan Alexejevič Bunin. Povídka. Překlad Dušan Slobodník. Redakce Jozef Čertík. Režie Viliam Sýkora.

Účinkuje Karol Machata.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 1978 (25 min.). Repríza 9. 2. 2018 (SRo 8 Rádio Litera).

Lit.. Šenc, Martin – Gažíková, Katarína: Významní rozhlasoví tvorcovia II. – Karol Machata, Jozef Kroner, Ctibor Filčík. Téma týždňa. In web Rádio Litera, 5. 2. 2018 (článek). – Cit.:  V tomto týždni sa na Litere vraciame k predstavovaniu významných rozhlasových tvorcov. V rôznych podobách priblížime známe mená: Karola Machatu, Jozefa Kronera a Ctibora Filčíka. Machatu a Kronera môžete počúvať v prózach a poviedkach Nikolaja Vasilieviča Gogoľa, Milana Čarňanského, Vincenta Šikulu či Ivana Alexejeviča Bunina. Spolu sa predstavia v hlavných úlohách dramatizácie diela Martina Kukučína Keď báčik z Chochoľova umrie. Ctibora Filčíka môžete zas počúvať v hlavnej úlohe v historickej dráme A. S. Puškina Boris Godunov. Hlasy všetkých troch hercov začujete v rozhlasovej hre Edmonda Rostanda Rojčíví milenci a o Ctiborovi Filčíkovi a Jozefovi Kronerovi prinášame aj seriál Rodinka rozhlasových. Nenechajte si ujsť ani rozprávku Dar kráľa Kovovlada či pásmo Viery Benedikovej Vivat majster Karol Machata!.

(…)  Nasleduje poviedka Ivana Alexejeviča Bunina, ktorá do vysielania príde vo štvrtok. Jednou z návratných tém, ktoré ruský spisovateľ Ivan Alexejevič Bunin stvárnil vo svojom diele je láska. Ona je pre Bunina vznešeným a ušľachtilým citom, ktorý sa človeku dostáva len vo vzácnych chvíľach a ktorý si nemožno vynútiť ani udržať násilím. Nositeľmi čistého a ušľachtilého citu sú väčšinou ženy, ktoré Bunin stvárňuje veľmi plasticky a s veľmi prenikavou psychologickou hĺbkou. Svedčí o tom aj poviedka Ida. V réžii Viliama Sýkoru číta Karol Machata. (…)

Údolie rozhodnutia (Údolí rozhodnutí, 20??)

Filed under: Povídky,Slovenské — Martin @ 9:37

Marcia Davenportová. Úryvek z románu. Z cyklu Svetová čítanka. Tvůrci nezjištěni.

Čte Mária Schlosserová.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 20?? (10 min.). Repríza 16. 3. 2018 (SRo 8 Rádio Litera).

23. 3. 2018

Jiří Blázen (Jednotvárnost vzdáleností) (2018)

Filed under: Povídky — Premek @ 18:46

Josef Pánek. Povídka o jedné svérázné partě kamarádů, o věčných návštěvách i o úskalích cestování. Z knihy Kopáč opálů vybrala a připravila Klára Fleyberková. Režie Izabela Schenková.

Účinkuje Tomáš Pavelka. 

Natočeno 2018. Premiéra 19. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h) v cyklu Současná povídka. Repríza 31. 12. 2021 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h.).

 

17. 3. 2018

V súmraku (V soumraku, 199?)

Filed under: Povídky,Slovenské — Martin @ 18:28

Milo Urban. Povídka. Režie Milena Lukáčová.

Čte Alfréd Swan.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 199? (26 min.). Repríza 9. 3. 2018 (SRo 8 Rádio Litera).

Pozn.: V súmraku je navodon nenápadná poviedka, v ktorej spisovateľ sugestívnym spôsobom vyrozprával tragický príbeh Ignáca, jeho matky a nevlastného otca.

16. 3. 2018

Sachem (2018)

Filed under: Povídky — Premek @ 12:12

Henryk Sienkiewicz. Povídka polského spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu. Překlad Helena Teigová. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Ivan Řezáč.

Natočeno 2018. Premiéra 17. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h) v cyklu Klasická povídka.

 Lit.: Fleyberková, Klára:   Henryk Sienkiewicz: Sachem. In web ČRo 3 Vltava, 17. březen 2018 (článek). – Cit.: Slavný polský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1905 se celým jménem jmenoval Henryk Adam Aleksander Pius Sienkiewicz. Pocházel totiž ze středního šlechtického stavu. Jeho rodiče byli zámožný statkář Józef Sienkiewicz (1813-1896) a Stefania roz. Cieciszowska Sienkiewicz (1820-1873). Budoucí spisovatel proto prožil dětství mezi vesničany, což se pak odrazilo v námětech jeho textů i v jeho sociálních názorech.

V šedesátých letech 19. století musel jeho otec statek prodat a odstěhovat se s celou rodinou do Varšavy, kde Sienkiewicz také studoval. Byla to doba nástupu kritické generace pozitivistů, ke kterým se ihned přidal a začal psát divadelní recenze i literárně historické studie. První beletristické pokusy na sebe nenechaly dlouho čekat a poměrně záhy přebily publicistickou práci. Že se to nestalo náhodou, dokazuje také krátká povídka Sachem. V knize Starý sluha a jiné povídky ji už roku 1975 vydal Odeon.

 

12. 3. 2018

Čarodějova zahrada 1/5 (2018)

Filed under: Četba na pokračování,Povídky — Premek @ 15:48

Géza Csáth. Povídky klasika moderní maďarské literatury. Připravil Dominik Mačas. Překlad Lenka Kubelová. Režie Jakub Doubrava. 

Účinkuje Jan Holík.

Nastudovala Plzeň v roce 2018. Premiéra 12. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc. Repríza 1. a 2. dílu 11. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.) v cyklu Povídka.

Obsah: 1. Čarodějova zahrada. – 2. Jolana. – 3. Pohádky se špatným koncem. – 4. Na Kalvínově náměstí. – 5. Žába

 

 

7. 3. 2018

Neznámý 1/2 (2018)

Filed under: Povídky — Premek @ 12:15

Georgi Rajčev. Povídka autora bulharského diabolismu. Překlad Hedvika Sixtová. Pro rozhlas připravila Klára Fleyberková. Režie Hana Kofránková. 

Účinkuje Jan Přeučil.

Natočeno 2018. Premiéra 8. – 9. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.).

Lit.: Fleyberková, Klára: Povídky bulharského diabolismu. Svetoslav Minkov, Georgi Rajčev. In web ČRo 3 Vltava, 6. březen 2018 (článek). – Cit.: Termín diabolismus se poprvé objevil ve 20. letech 20. století v dobových kritikách. Tam byl nejprve vnímán lehce pejorativně, ale pro literaturu pracující s prvky hrůzy, strachu a rozjitřené obrazotvornosti se záhy vžil.

Náměty i ladění svých povídek čerpali bulharští autoři té doby jednak z expresionismu, jednak z velkých světových vzorů, jako byli právě Edgar Allan Poe, Ernst Theodor Amadeus Hoffmann nebo Gustav Meyrink.

Jako základní kameny bulharského diabolismu jsou vnímáni také Georgi Rajčev a Svetoslav Minkov. Jejich texty se teď v řadě Povídka dočkaly rozhlasového zpracování.

Svetoslav Minkov se narodil v roce 1902 a ve své tvorbě se nechal inspirovat především německým expresionismem. Své první vlastní dílo vydal už v roce 1922 – útlou knížku s názvem Modrá chryzantéma, která snoubila tři krátké prózy. S postupem let jich ale Minkov napsal ještě dlouhou řadu. Pro rozhlas jsme zvolili hned čtyři z nich.

Povídka Dům u poslední lucerny poprvé vyšla v roce 1929 v týdeníku Vestnik na ženata a Minkov v ní rozvíjí klasické téma ducha ploužícího se starým domem. Zároveň ale ukazuje i velkou příchylnost diabolismu k humoru a grotesce. Podobně je tomu i u textu Vůně kadidla, který vyšel ve výstižně nazvané knize Časovnik. Groteski. V povídce Proč jsem zůstal bez dvojníka se zase obrací k oblíbenému tématu zdvojené postavy, které diabolismus rozvíjel téměř systematicky. A podobně je to s dalším velikým námětem – poslední text se totiž jmenuje Vlkodlak.

V týdnu věnovaném bulharskému diabolismu se ale objeví také jeden z jeho nejstarších představitelů. Georgi Rajčev se narodil v roce 1882 a k tomuto proudu je řazen díky malé části svého díla. Ačkoli se zabýval i jinými tématy, jeho příbuznost s ostatními diaboliky je patrná zcela jasně. Dobře se ukazuje i na dvou povídkách, které řadíme do výběru. Maškarní ples i Neznámý opět přinášejí nejen tísnivou atmosféru, ale také téma dvojníka, který se tentokrát stává podivným pronásledovatelem. (more…)

Maškarní ples (2018)

Filed under: Povídky — Premek @ 11:32

Georgi Rajčev. Povídka autora bulharského diabolismu. Překlad Hedvika Sixtová. Pro rozhlas připravila Klára Fleyberková. Režie Hana Kofránková. 

Účinkuje Otakar Brousek ml.

Natočeno 2018. Premiéra 7. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.).

Lit.: Fleyberková, Klára: Povídky bulharského diabolismu. Svetoslav Minkov, Georgi Rajčev. In web ČRo 3 Vltava, 6. březen 2018 (článek). – Cit.: Termín diabolismus se poprvé objevil ve 20. letech 20. století v dobových kritikách. Tam byl nejprve vnímán lehce pejorativně, ale pro literaturu pracující s prvky hrůzy, strachu a rozjitřené obrazotvornosti se záhy vžil.

Náměty i ladění svých povídek čerpali bulharští autoři té doby jednak z expresionismu, jednak z velkých světových vzorů, jako byli právě Edgar Allan Poe, Ernst Theodor Amadeus Hoffmann nebo Gustav Meyrink.

Jako základní kameny bulharského diabolismu jsou vnímáni také Georgi Rajčev a Svetoslav Minkov. Jejich texty se teď v řadě Povídka dočkaly rozhlasového zpracování.

Svetoslav Minkov se narodil v roce 1902 a ve své tvorbě se nechal inspirovat především německým expresionismem. Své první vlastní dílo vydal už v roce 1922 – útlou knížku s názvem Modrá chryzantéma, která snoubila tři krátké prózy. S postupem let jich ale Minkov napsal ještě dlouhou řadu. Pro rozhlas jsme zvolili hned čtyři z nich.

Povídka Dům u poslední lucerny poprvé vyšla v roce 1929 v týdeníku Vestnik na ženata a Minkov v ní rozvíjí klasické téma ducha ploužícího se starým domem. Zároveň ale ukazuje i velkou příchylnost diabolismu k humoru a grotesce. Podobně je tomu i u textu Vůně kadidla, který vyšel ve výstižně nazvané knize Časovnik. Groteski. V povídce Proč jsem zůstal bez dvojníka se zase obrací k oblíbenému tématu zdvojené postavy, které diabolismus rozvíjel téměř systematicky. A podobně je to s dalším velikým námětem – poslední text se totiž jmenuje Vlkodlak. (more…)

6. 3. 2018

Proč jsem zůstal bez dvojníka, Vlkodlak (2018)

Filed under: Povídky — Premek @ 9:29

Svetoslav Minkov. Dvě povídky autora bulharského diabolismu. Překlad David Bernstein. Pro rozhlas připravila Klára Fleyberková. Režie Hana Kofránková.

Účinkuje Oldřich Vlach. 

Natočeno 2018. Premiéra 6. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h).

Lit.: Fleyberková, Klára: Povídky bulharského diabolismu. Svetoslav Minkov, Georgi Rajčev. In web ČRo 3 Vltava, 6. březen 2018 (článek). – Cit.: Termín diabolismus se poprvé objevil ve 20. letech 20. století v dobových kritikách. Tam byl nejprve vnímán lehce pejorativně, ale pro literaturu pracující s prvky hrůzy, strachu a rozjitřené obrazotvornosti se záhy vžil.

Náměty i ladění svých povídek čerpali bulharští autoři té doby jednak z expresionismu, jednak z velkých světových vzorů, jako byli právě Edgar Allan Poe, Ernst Theodor Amadeus Hoffmann nebo Gustav Meyrink.

Jako základní kameny bulharského diabolismu jsou vnímáni také Georgi Rajčev a Svetoslav Minkov. Jejich texty se teď v řadě Povídka dočkaly rozhlasového zpracování.

Svetoslav Minkov se narodil v roce 1902 a ve své tvorbě se nechal inspirovat především německým expresionismem. Své první vlastní dílo vydal už v roce 1922 – útlou knížku s názvem Modrá chryzantéma, která snoubila tři krátké prózy. S postupem let jich ale Minkov napsal ještě dlouhou řadu. Pro rozhlas jsme zvolili hned čtyři z nich.

Povídka Dům u poslední lucerny poprvé vyšla v roce 1929 v týdeníku Vestnik na ženata a Minkov v ní rozvíjí klasické téma ducha ploužícího se starým domem. Zároveň ale ukazuje i velkou příchylnost diabolismu k humoru a grotesce. Podobně je tomu i u textu Vůně kadidla, který vyšel ve výstižně nazvané knize Časovnik. Groteski. V povídce Proč jsem zůstal bez dvojníka se zase obrací k oblíbenému tématu zdvojené postavy, které diabolismus rozvíjel téměř systematicky. A podobně je to s dalším velikým námětem – poslední text se totiž jmenuje Vlkodlak.

V týdnu věnovaném bulharskému diabolismu se ale objeví také jeden z jeho nejstarších představitelů. Georgi Rajčev se narodil v roce 1882 a k tomuto proudu je řazen díky malé části svého díla. Ačkoli se zabýval i jinými tématy, jeho příbuznost s ostatními diaboliky je patrná zcela jasně. Dobře se ukazuje i na dvou povídkách, které řadíme do výběru. Maškarní ples i Neznámý opět přinášejí nejen tísnivou atmosféru, ale také téma dvojníka, který se tentokrát stává podivným pronásledovatelem.

Týden Povídek tak jasně ukáže, že nahnat husí kůži a mrazení v zádech zdaleka neumí jen velcí klasici hororového žánru a že se podobně zajímavé texty rodily i jinde, než si mnohdy myslíme.

5. 3. 2018

Kéž bychom tu byli taky (2018)

Filed under: Povídky — Premek @ 12:53

Pasi Ilmari Jääskeläinen. Povídka finského spisovatele. Překlad Anna Jirásková. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Miroslav Táborský. 

Natočeno 2018. Premiéra 5. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 22:30 h.) v cyklu Současná povídka.

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Pasi Ilmari Jääskeläinen: Kéž bychom tu byli taky. In web ČRo 3 Vltava, 1. červenec 2019 (článek). – Cit.: Oskenují vám mysl, zničí tělo… Povídka finského spisovatele o úniku z bezútěšné reality do digitálního světa. Jízdenka do Údolí je ale jednosměrná, není možnost návratu. A když budete váhat dlouho, utečou vám tam všichni přátelé! Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

 

Pasi Ilmari Jääskeläinen je spisovatel, učitel finštiny a bloger. Kariéru začal publikováním článků a povídek ve sci-fi časopisech. Vydal již řadu knih, například Literární spolek Laury Sněžné (2015), a je držitelem řady cen. V roce 2001 získal cenu udílenou nejlepšímu sci-fi dílu za sbírku Kde zatáčejí vlaky. Z ní je i rozhlasově uváděná povídka.

 

 

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress