Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Lev Blatný. Hrdina povídky vypráví o své lásce k rumunské dívce, se kterou si sice nerozuměli ani slovo, ale nakonec to vůbec nevadilo. Z knihy Příběhy lásky v české literatuře od počátků k dnešku připravil Zdeněk Milt. Režie Petr Lokaj.

Účinkuje Luděk Eliáš.

Nastudovala Ostrava v roce 1993. Obnovená premiéra 26. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.).

Milena Hübschmannová. Pohádka z knihy Romské pohádky.

Natočeno 2019. Premiéra 24. 12. 2019 (ČRo Rádio Wave, 16 min).

Lit.: Kuncová, Hana – Špičák, Jiří: Baba Jaga v hmoždíři i kajak ze psí lebky. Poslechněte si čtyři pohádky Radia Wave. In web ČRo Radio Wave, 24. prosinec 2019 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.:  Vánoce jsou sice i dnes spjaté s pohádkami, málokdo už je ale předává tak, jak bylo vždycky zvykem: totiž vlastním hlasem. Na Radiu Wave jsme se proto rozhodli narušit nadvládu kýčovitých televizních pohádek o krásných princeznách a jako vánoční dárek vám přinést čtveřici pověstí z celého světa. Naše zvukově ztvárněné pohádky mají společné jenom jedno: narušují stereotypy, překračují hranice a podporují imaginaci. Vydejte se s námi do Ruska, Irska, Grónska a k Romům.

(…)  Romské pohádky posbírané Milenou Hübschmannovou přímo od Romů v padesátých letech vyšly poprvé v roce 1973, tedy v době, kdy vedení země tolerovalo Svaz Cikánů-Romů, vzniklý v důsledku událostí pražského jara. Čeští čtenáři tak měli poprvé možnost nahlédnout do romské poetiky, o které nejvíc napovídají názvy pohádek: O Romovi, kterému se posmívali, že jí zdechliny, Jak byl Rom prodán v klavíru nebo O snědené holčičce. Hrdinové romských pohádek jsou často postaveni na okraj společnosti a nejrůznějšími způsoby se se svým údělem vypořádávají – často pomocí lsti nebo kouzel. V naší pohádce O odvedené kmotřence se romští manželé pokoušejí napálit samotného Boha, který jim chce sebrat dítě. Bojují do poslední chvíle, protože „i když má člověk dvacet dětí, každé z nich je jeho“. (…)

Pověst z knihy O Igimarasussukovi, který jedl své ženy, inuitské pověsti očima Árona z Hůrky (1822-1869). Překlad Zdeněk Lyčka.

Natočeno 2019. Premiéra 24. 12. 2019 (ČRo Rádio Wave, 10 min).

Lit.: Kuncová, Hana – Špičák, Jiří: Baba Jaga v hmoždíři i kajak ze psí lebky. Poslechněte si čtyři pohádky Radia Wave. In web ČRo Radio Wave, 24. prosinec 2019 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.:  Vánoce jsou sice i dnes spjaté s pohádkami, málokdo už je ale předává tak, jak bylo vždycky zvykem: totiž vlastním hlasem. Na Radiu Wave jsme se proto rozhodli narušit nadvládu kýčovitých televizních pohádek o krásných princeznách a jako vánoční dárek vám přinést čtveřici pověstí z celého světa. Naše zvukově ztvárněné pohádky mají společné jenom jedno: narušují stereotypy, překračují hranice a podporují imaginaci. Vydejte se s námi do Ruska, Irska, Grónska a k Romům.

(…) Čím drsnější kraj, tím drsnější pověsti: to bezezbytku platí o Grónsku, odkud pochází pohádka Sestra tří bratrů. Jednoduchý motiv nechtěného dítěte, které se mstí těm, kdo ho odloučili od jeho matky, je opentlený nezapomenutelnými obrazy. Z nich asi nejvíc vystupuje kajak, který si vraždící batole vydlabe ze psí lebky. Místo pádla má navíc kojenec lidskou vřetenní kost. Soubor inuitských pověstí O Igimarasussukovi, který jedl své ženy, posbíral největší grónský umělec Aron z Kangequ v 19. století. Ten je navíc doprovodil ilustracemi a ještě tak posílil autentický dojem pověstí vyprávěných člověkem, který v jejich prostředí vyrůstal a byl s nimi od dětství propojený.

Pohádka z knihy Keltské pověsti a pohádky. Sesbíral Joseph Jacobs. Překlad Martin Pokorný.

Natočeno 2019. Premiéra 24. 12. 2019 (ČRo Rádio Wave, 10 min).

Lit.: Kuncová, Hana – Špičák, Jiří: Baba Jaga v hmoždíři i kajak ze psí lebky. Poslechněte si čtyři pohádky Radia Wave. In web ČRo Radio Wave, 24. prosinec 2019 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.:  Vánoce jsou sice i dnes spjaté s pohádkami, málokdo už je ale předává tak, jak bylo vždycky zvykem: totiž vlastním hlasem. Na Radiu Wave jsme se proto rozhodli narušit nadvládu kýčovitých televizních pohádek o krásných princeznách a jako vánoční dárek vám přinést čtveřici pověstí z celého světa. Naše zvukově ztvárněné pohádky mají společné jenom jedno: narušují stereotypy, překračují hranice a podporují imaginaci. Vydejte se s námi do Ruska, Irska, Grónska a k Romům.

 (…)Irové mají pověst lidí, kteří vyprávějí příběhy tak často, že už si to vlastně vůbec neuvědomují. Asi nikoho tak nepřekvapí, že právě keltských pověstí a pohádek se, vedle těch finských, dochovalo nejvíc. Pohádky z Britských ostrovů a Irska, sesbírané díky silné folklorní tradici už v devatenáctém století, ale nejsou jenom nejpočetnější – jsou i jedny z nejstarších. Právě proto jim nechybí ničím nedokreslená syrovost. Popis prostředí je často omezený na několik málo slov, silný vichr a neustálý studený déšť spíš profukuje a prokapává mezi řádky. Rohaté ženy, které jsme si vybrali ke zvukovému zpracování, představují silný motiv: čarodějnice, které se slétávají na hoře Slievenamon. (…)

Ruská lidová pohádka z knihy Krása nesmírná, vyprávěná I. Karnauchovovou. Překlad Zdeňka Psůtková.

Natočeno 2019. Premiéra 24. 12. 2019 (ČRo Rádio Wave, 16 min).

Lit.: Kuncová, Hana – Špičák, Jiří: Baba Jaga v hmoždíři i kajak ze psí lebky. Poslechněte si čtyři pohádky Radia Wave. In web ČRo Radio Wave, 24. prosinec 2019 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.:  Vánoce jsou sice i dnes spjaté s pohádkami, málokdo už je ale předává tak, jak bylo vždycky zvykem: totiž vlastním hlasem. Na Radiu Wave jsme se proto rozhodli narušit nadvládu kýčovitých televizních pohádek o krásných princeznách a jako vánoční dárek vám přinést čtveřici pověstí z celého světa. Naše zvukově ztvárněné pohádky mají společné jenom jedno: narušují stereotypy, překračují hranice a podporují imaginaci. Vydejte se s námi do Ruska, Irska, Grónska a k Romům.

Ikonický obraz krásné Vasilisy, která utíká tmavým hvozdem a na cestu jí svítí oči z lebky nabodnuté na tyči, se uhnízdil v paměti celých generací. I díky ilustracím Václava Fialy patří soubor ruských lidových pohádek odehrávajících se „za devíti řekami, za devíti horami, za širým oceánem“ k nejoblíbenějším pohádkovým příběhům vůbec. Mají přesně to, co českým pohádkám o Honzovi s buchtami chybí – morbidní hranu, poctivě dávkovaný děs a hlavně babu Jagu, kostlivou nohu, která nemá nic společného se svojí vlastní karikaturou, známou třeba z Mrazíka. Naši zvukovou verzi jsme si dovolili ještě o něco víc vyšponovat a vyhodit z ní happy end. Místo naděje tak na konci svítí do tmy jenom ony legendární oči z lidské lebky. (…)

Francis Scott Fitzgerald. Náhodně otevřený dopis vyvolá u otce obavy o svého dospívajícího syna. Povídku přeložil Petr Eliáš. Připravil Dominik Mačas. Mistr zvuku Ondřej Franěk. Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Ivan Řezáč.

Nastudovala Plzeň v roce 2019. Premiéra 20. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.). Repríza 20. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.); 23. 8. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 24. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: anonym: Svět bohatství, zahálky a jazzových večírků. Poslechněte si povídky Francise Scotta Fitzgeralda! In web ČRo 3 Vltava, 21. srpen 2023 (článek). – Cit.: Přední americký spisovatel a scenárista Francis Scott Fitzgerald zanechal ve svém literárním díle obraz nejbohatších Američanů, ze kterého vystupuje prázdnota jejich existence, nedostatek citu a jakéhokoli smyslu. Dekadentní, často na alkoholu, drogách či lécích závislé ženy známe z jeho slavných románů jako Velký Gatsby či Něžná je noc, jeho tvrdí a bezohlední muži vystupují i ve většině jeho povídek. (…)

Fitzgerald vedl zničující životní styl. V šestnácti letech byl kvůli zanedbávání studia vyloučen ze školy, ani univerzitu nedokončil. Pokud ale něco obrátilo jeho život zcela naruby, pak to bylo setkání se Zeldou Sayrovou.

Jejich manželský život připomínal nekonečný večírek plný žárlivosti, vášnivé lásky a výčitek. Pro oba dva skončil tragicky. Fitzgerald se pomalu, ale jistě upil a v pouhých čtyřiačtyřiceti zemřel na selhání srdce. O pár let později ho následovala i jeho žena, která od roku 1930 sváděla urputný boj se schizofrenií. Její život nakonec ukončil požár nemocnice, ve které zrovna pobývala.

Připomeňme, že Fitzgerald, stejně jako Hemingway, Faulkner nebo Steinbeck, patří k americké „ztracené generaci“, tedy ke generaci, do jejíhož života zasáhla první světová válka. (…)

Povídku Pozdrav Lucy a Elsie můžeme vnímat jako moderní zpracování námětu Turgeněvových Otců a dětí. Náhodně otevřený dopis s popisem milostných avantýr vyvolá u otce obavy o budoucnost svého dospívajícího syna. Fitzgerald povídku napsal v závěru třicátých let, po návratu z Kuby, kam také situoval děj příběhu. (…)

Francis Scott Fitzgerald. Reklamní agent dostane zapeklitou zakázku – musí provdat ztřeštěnou milionářskou dcerku. Překlad Petr Eliáš. Připravil Dominik Mačas. Mistr zvuku Ondřej Franěk. Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Ivan Řezáč.

Nastudovala Plzeň v roce 2019. Premiéra 19. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.). Repríza 25. 8. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 23. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: anonym: Svět bohatství, zahálky a jazzových večírků. Poslechněte si povídky Francise Scotta Fitzgeralda! In web ČRo 3 Vltava, 21. srpen 2023 (článek). – Cit.: Přední americký spisovatel a scenárista Francis Scott Fitzgerald zanechal ve svém literárním díle obraz nejbohatších Američanů, ze kterého vystupuje prázdnota jejich existence, nedostatek citu a jakéhokoli smyslu. Dekadentní, často na alkoholu, drogách či lécích závislé ženy známe z jeho slavných románů jako Velký Gatsby či Něžná je noc, jeho tvrdí a bezohlední muži vystupují i ve většině jeho povídek. (…)

Fitzgerald vedl zničující životní styl. V šestnácti letech byl kvůli zanedbávání studia vyloučen ze školy, ani univerzitu nedokončil. Pokud ale něco obrátilo jeho život zcela naruby, pak to bylo setkání se Zeldou Sayrovou.

Jejich manželský život připomínal nekonečný večírek plný žárlivosti, vášnivé lásky a výčitek. Pro oba dva skončil tragicky. Fitzgerald se pomalu, ale jistě upil a v pouhých čtyřiačtyřiceti zemřel na selhání srdce. O pár let později ho následovala i jeho žena, která od roku 1930 sváděla urputný boj se schizofrenií. Její život nakonec ukončil požár nemocnice, ve které zrovna pobývala.

Připomeňme, že Fitzgerald, stejně jako Hemingway, Faulkner nebo Steinbeck, patří k americké „ztracené generaci“, tedy ke generaci, do jejíhož života zasáhla první světová válka. (…)

Ve třicátých letech pracoval Francis Scott Fitzgerald na scénáři k filmu Gracie na moři. Měla to být bláznivá fraška psaná na míru hollywodské herecké dvojici Georg Burns – Gracie Allen. K realizaci snímku nakonec nedošlo, zbyla jen Fitzgeraldova filmová povídka, která děj komedie dopodrobna popisuje: reklamní agent dostane zapeklitou zakázku: musí provdat ztřeštěnou milionářskou dcerku. Fitzgerald řetězí jednu groteskní zápletku za druhou, a když se nakonec rozpletou, v dálce už zní zvony svatební. (…)

Francis Scott Fitzgerald. Zneuctění Lukrécie situované do časů anglické renesance. Parodickou povídku amerického spisovatele přeložil Zdeněk Beran. Připravil Dominik Mačas. Mistr zvuku Ondřej Franěk. Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Ivan Řezáč.

Nastudovala Plzeň v roce 2019. Premiéra 18. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.). Repríza 24. 8. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: anonym: Svět bohatství, zahálky a jazzových večírků. Poslechněte si povídky Francise Scotta Fitzgeralda! In web ČRo 3 Vltava, 21. srpen 2023 (článek). – Cit.: Přední americký spisovatel a scenárista Francis Scott Fitzgerald zanechal ve svém literárním díle obraz nejbohatších Američanů, ze kterého vystupuje prázdnota jejich existence, nedostatek citu a jakéhokoli smyslu. Dekadentní, často na alkoholu, drogách či lécích závislé ženy známe z jeho slavných románů jako Velký Gatsby či Něžná je noc, jeho tvrdí a bezohlední muži vystupují i ve většině jeho povídek. (…)

Fitzgerald vedl zničující životní styl. V šestnácti letech byl kvůli zanedbávání studia vyloučen ze školy, ani univerzitu nedokončil. Pokud ale něco obrátilo jeho život zcela naruby, pak to bylo setkání se Zeldou Sayrovou.

Jejich manželský život připomínal nekonečný večírek plný žárlivosti, vášnivé lásky a výčitek. Pro oba dva skončil tragicky. Fitzgerald se pomalu, ale jistě upil a v pouhých čtyřiačtyřiceti zemřel na selhání srdce. O pár let později ho následovala i jeho žena, která od roku 1930 sváděla urputný boj se schizofrenií. Její život nakonec ukončil požár nemocnice, ve které zrovna pobývala.

Připomeňme, že Fitzgerald, stejně jako Hemingway, Faulkner nebo Steinbeck, patří k americké „ztracené generaci“, tedy ke generaci, do jejíhož života zasáhla první světová válka. (,,,)

Povídka Londýnský Tarquinius patří k raným Fitzgeraldovým dílům. Napsal ji už za svých studií na Princetonu. Později uvedl, že v době, kdy vznikla, měl utkvělou představu, že se stane básníkem a nechával si záležet na vyznění každičké věty. Doslova píše, že se „hrozil plytkosti ve stylu i v ději“.

Parodický příběh nás zavádí do renesančního Londýna, ale svým názvem i dějem odkazuje až do časů starého Říma, kde se odehrál slavný tragický příběh zneuctěné Lukrécie. (…)