Jacob a Wilhelm Grimmové. Pohádka. Hudba Vilém Prokop Mlejnek. Dramaturgie Alena Břízová. Režie Jan Berger.
Vypráví Olga Scheinpflugová.
Natočeno 1963. Premiéra 16. 9. 1963 (Praha, 14:30 – 15:00 h.; 29 min.).
Jacob a Wilhelm Grimmové. Pohádka. Hudba Vilém Prokop Mlejnek. Dramaturgie Alena Břízová. Režie Jan Berger.
Vypráví Olga Scheinpflugová.
Natočeno 1963. Premiéra 16. 9. 1963 (Praha, 14:30 – 15:00 h.; 29 min.).
Miroslav Pech. Povídka. Připravila Martina Toušková. Režie Martina Schlegelová.
Účinkuje František Hnilička.
Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 2017. Repríza 24. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 23:00 h.; 29 min.).
David Žák. Povídka. Připravila Martina Toušková. Režie Martina Schlegelová.
Účinkuje Pavel Oubram.
Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 2019. Repríza 23. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 23:00 h.; 26 min).
Lit.: Toušková, Martina: David Žák: Muž nad městem. In web ČRo 3 Vltava, 23. červenec 2020 (článek). – Cit.: Příběh bývalého estébáka, kdysi mocného a obávaného muže, který měl absolutní vládu nad mnoha lidskými životy. Staré osudy v barvitém vyprávění natolik ožívají, až se zdá neuvěřitelné, že by mělo jít o cizí vzpomínku… (…)
David Jan Žák (*1971) je jihočeský spisovatel, básník, novinář a pedagog. Vydal dosud několik sbírek poezie, jeho básně byly přeloženy do francouzštiny, němčiny, ruštiny a polštiny. Byl zařazen do Antologie de la poésie tcheque contemporaine 1945-2000, kterou vydalo pařížské nakladatelství Gallimard roku 2002. V roce 2006 spolu se spisovatelem Jiřím Hájíčkem založil volné sdružení prozaiků a básníků nazvané Českobudějovická literární buňka. (…)
Herbert G. Wells. Fragmenty z novely anglického prozaika z roku 1901, v níž autor líčí objev nové zázračné hmoty a následný první let dvou lidí na Měsíc. Překlad Dagmar Knittlová. Připravil a hudbu vybral Petr Turek. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Aleš Procházka.
Natočeno 2020. Premiéra 22. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; (117 min) v cyklu Sci-fi léto na Vltavě a Pokračování za pět minut.
Antonín Pelíšek. Povídka. Připravila Martina Toušková. Zvukový mistr Michal Kolář. Režie Martina Schlegelová.
Účinkuje Pavel Oubram.
Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 2017 (27 min). Repríza 21. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 23.00 h.). Repríza 1. 3. 2026 (ČRo České Budějovice, 14:05 h.) v cyklu Čtení na neděli.
Lit.: Toušková, Martina: Antonín Pelíšek: Příběh Pasovary. In web ČRo 3 Vltava, 21. červenec 2020 (článek) – Cit.: Český novinář a spisovatel Antonín Pelíšek prožil část svého života v nesvobodné době stejně jako hlavní postava jeho povídky Václav Král. Na krátký čas se stal novinářem, ale kvůli silné cenzuře toto povolání opustil. Do revolučního roku 1989 vystřídal mnoho zaměstnání. Od kontrolora v českobudějovické Škodovce až po hrobníka. (…)
Pelíšek nebyl sympatizantem režimu, a tak mu nebylo umožněno studium na vysoké škole. Po revoluci se vrátil zpět ke své původní profesi novináře. Své příspěvky publikoval v několika denících a týdenících, jako například Reflex, Lidová demokracie nebo Svobodné slovo. (…)
Lit.: Toušková, Martina: Příběh Pasovary. Poklidné soužití Čechů a Němců v malé osadě v pohraničí zničila válka. In web ČRo České Budějovice, 1. 3. 2026 (článek). – Cit.: Je konec 30. let a nad střední Evropou se stahují mračna fašismu. I v Pasovarech nedaleko Českého Krumlova se sousedé, jejichž rodiny tu spolu žijí dlouhá desetiletí, začínají chovat nějak jinak…
Poklidné soužití Čechů a Němců v malé osadě v pohraničí zničila válka. Povídku o tom napsal českobudějovický spisovatel Antonín Pelíšek.
Rozhlasovou podobu dostala v roce 2018 ve studiu v Českých Budějovicích. Příběh Pasovary načetl herec Jihočeského divadla Pavel Oubram. (…)
Českobudějovický rodák Antonín Pelíšek (1952) začínal svoji novinářskou kariéru v roce 1971, kdy načas působil v Jihočeské pravdě jako spolupracovník vysílání rozhlasového sobotního studia mladých. Poté vystřídal různá zaměstnání – pracoval jako nákupčí, technik v národním podniku Motor, slévárenský dělník nebo kontrolor v českobudějovické Škodovce.
Po listopadu 1989 se vrátil k novinařině. Působil v týdeníku Nový život, v měsíčníku Železničář, v denících Prostor a Lidová demokracie nebo v ČTK. Od roku 1996 píše pro MF DNES, specializuje se na krimi a ekologii.
Je autorem románů Rybí oko, Člověk z pavilonu N nebo Znamení touha. Pro děti napsal knížku Kuře s modrýma očima. Jeho zatím poslední novela Dlouhý most, autobiografický příběh o dospívání na předměstí Českých Budějovic, vyšla v roce 2023.
Přímo pro Český rozhlas České Budějovice napsal povídky Holubí dům, Motýl, Klíč nebo Dům číslo 18.
Jan Cempírek. Povídka. Připravila Martina Toušková. Režie Jakub Doubrava.
Účinkuje Tomáš Drápela.
Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 2017 (27 min). Repríza 20. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 23.00 h.).
Isaac Babel. Povídka. Připravila Helena Berková. Překlad Ludmila Dušková. Režie Tomáš Jirman.
Účinkuje Milan Kačmařík.
Nastudoval Český rozhlas Ostrava v roce 1998. Repríza 18. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Pozn.: Jaké to je pro obyvatele severního Ruska, ve kterém je stále zima a bída, když se dostane na jih? Člen jisté potravinářské expedice o tomto neopakovatelném pocitu vypráví v povídce Ivan a Marja. Příběh se však odehrává za první světové války, kdy veškeré dosavadní radosti a zábavu naruší příjezd lodi se zbraněmi a všem tak připomene, že doba je zlá. (anotace)
Jakub Arbes. Napínavý příběh s nadpřirozenými prvky – to je Arbesovo romaneto o sebezničující lásce, vydané poprvé roku 1875. Pro rozhlas upravila Eva Schulzová. Zvukové efekty Walter Rient. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.
Účinkují Martin Siničák a Jiří Valůšek.
Nastudovalo Brno v roce 2020. Premiéra 15. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 22:00 h.) v cyklu Pokračování za pět minut.
Lit.: Schulzová, Eva: Krásy mam i klam. In Týdeník Rozhlas 29/2020 (6. 7. 2020), s. 10 (článek).


Endre Darázs. Dramatizace povídky Josef Kleibl. Režie Jan Berger.
Účinkují Jiří Plachý, Miroslav Masopust, Jiří Adamíra, Josef Velda a Zdeněk Kutil.
Natočeno 1984 (14 min) pro rozhlasový magazín Meteor. Obnovená premiéra 14. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.
Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Endré Darász: Práh nesrovnatelnosti. In web ČRo 3 Vltava, 14. červenec 2020 (článek). – Cit.: (…) V maďarské literatuře první poloviny 20. století dosáhla sci-fi umělecké výše u spisovatelů, kteří se seskupili kolem časopisu Západ. Literární kritika 50. let považovala sci-fi zejména za literaturu pro mládež, za zábavnou a oddechovou četbu. K rozvoji moderní maďarské sci-fi došlo počátkem 60. let. Byly zakládány kluby, organizovaly se besedy, pravidelně vycházel magazín Galaktika i jeho variace Metagalaktika. Ze spisovatelů zvučných jmen se žánru věnovali např. István Örkényi, Gyula Hernádi nebo Tibor Déry.
Mária Ďuríčková. Lidová pohádka. Redakčně připravila Virea Janusová. Zvuk Mária Vrancová. Režie Oľga Širáková.
Učinkuje Július Pántik.
Nastudoval Československý rozhlas Bratislava v roku 1979. Repríza 12. 7. 2020 (SRo 9 Rádio Junior, 9 min.).
Pozn.: Žil raz jeden veľký, starý havran. Jedného dňa sa vybral na poľovačku. Lietal, lietal, no aj tak nič neulovil. Napokon sa mu podarilo chytiť malého barančeka. Hoci bol baranček slabší od havrana, bol prefíkanejší a múdrejší, preto sa snažil vyslobodiť zo šlamastiky… Ako sa mu pri tom darilo, si vypočujete u nás. Rozprávku Pažravý havran podľa ľudového príbehu napísala Mária Ďuríčková a rozprávať ju bude Július Pántik. (anotace)
Powered by WordPress