Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Dora Čechová. Příběh vztahu, který prošel velkou zkouškou. Povídka ze sbírky Padaná letní jablka. Pro rozhlas připravila Eva Lenartová. Zvukový mistr Zdeněk Prchlík. Režie Tomáš Soldán.

Účinkuje Vladimíra Včelná.

Nastudovala Olomouc v roce 2022. Premiéra 28. 6. 2022 (ČRo Olomouc, 18:04 h.; 27 min) v cyklu Setkání s literaturou. Repríza 27. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: ele (= Lenartová, Eva) – Soldán, Tomáš: Dora Čechova: Profesoři. In web ČRo Olomouc, 26. 6. 2022 (článek). – Cit.: Studentka vysoké školy a pedagog. Co všechno se mezi nimi může stát! A někdy se i stane. (…)

Mohla by to být milostná povídka, ale text Dory Čechové je především o porozumění a schopnosti odlišovat důležité věci od těch nepodstatných.

Dora Čechova studovala na konzervatoři Jaroslava Ježka tvorbu textu a scénáře, pokračovala ve studiu scenáristiky na FAMU a dnes učí na základní umělecké škole dramatickou výchovu. Dora Čechová píše už od dětství, ale jak sama říká, teprve když ve vlaku na trati mezi Moskvou a Prahou napsala povídku Rychlík R 209 Vltava, cítila, že stojí za to začít publikovat. (…)

Hans Christian Branner. Povídka dánského autora. Překlad František Fröhlich. Režie Vladimír Tomeš.

Účinkuje Jaroslav Kepka.

Natočeno v roce 1983. Premiéra 26. 3. 1983 (Praha, 19:15 h.; 27 min.). Repríza 1. 12. 1994 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Příběhy; 21. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: hu: Tři mušketýři. In Týdeník Rozhlas 49/1994 (21. 11. 1994), s. 8 (článek). – Cit.: Pod tímto titulkem možná očekáváte romantické zápletky proslulého příběhu z dob kardinála Richelieua, jak je napsal Alexandre Dumas – ale není tomu tak. Tři mušketýři z povídky dánského prozaika a dramatika H. Ch. Brannera mají s hrdiny Dumasova románu společného jen statečného ducha, touhu po dobrodružství a potřebu dobývat ženská srdce. Toť vše. Brannerovi tři mušketýři chodí totiž ještě do školy. Na tom, kdo z nich se více hodí pro postavu Athose, Porthose a ďArtagnana, se stále nemohou dohodnout a v dobývání dívčích srdcí příliš úspěchů nemají.

Tento text představuje Hanse Christiana Brannera (1903-1966) jako autora jemné psychologické drobnokresby, usilujícího o zachycení světa mladých lidí, prchavé atmosféry na rozhraní snů a reálných dějů. Jeho úsměvný a laskavý nadhled otevírá svět dětství v podobě nostalgické vzpomínky na cosi dávného a harmonického. Tím se liší od svého mladšího kolegy -prozaika Klause Rifbjerga, který v románu Chronická nevinnost nazírá svět mladých lidí v polohách mnohem bolestnějších.

Hans Christian Branner. Okamžiky dospívání, na které se se nezapomíná. Povídku dánského spisovatele přeložil František Fröhlich. Účinkuje Pavel Oubram. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2026. Premiéra 20. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 29 min.).

Karel Klostermann. Povídka. Dramaturgie Martina Toušková. Zvukový mistr Michal Kolář. Režie Martina Schlegelová.

Čte Pavel Oubram.

Premiéra 16. 7. 2023 (ČRo České Budějovice, 14:05 h.) v cyklu Čtení na neděli ke 100. výročí autorova úmrtí. Repríza 19. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Toušková, Martina: Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna. In web ČRo 3 Vltava, 18. 4. 2026 (článek). – Cit.: Příběh o staré čarodějnici, po níž se jedné mlhavé noci slehla zem a vyprávění o „vykutáleném“ strýčkovi, který věděl, jak si zajistit péči a zájem o svoji osobu. (…)

Karel Klostermann (1848–1923) strávil velkou část svého mládí ve vnitřní Šumavě a zažil tam situace a scenérie, které mu po celý život nevymizely z paměti. Mezi nejsilnější zážitky patřily i ty, které mu připravila sama šumavská příroda. (..)

Autor sám sebe skromně označoval za pouhého zprostředkovatele příběhů, které slýchal nebo je sám prožil. A tenhle o staré čarodějnici z Kaltenbachu (Nově Hutě na Vimpersku) je jedním z nich. Povídka Zmizela vyšla v povídkovém souboru Urvané listy v roce 1908. Poprvé byla publikována časopisecky v roce 1889 pod německým názvem Verschwunden. (…)

Lit.: Toušková, Martina: Karel Klostermann: Strýček z nebe. Povídka o „vykutáleném“ strýčkovi, který si uměl zajistit péči a pozornost. In web ČRo České Budějovice, 16. 7. 2023 (článek) – Cit.: Pro peníze se ledaskdo zapře a přemůže… Stále platný námět zpracoval ve svém příběhu „básník Šumavy“, spisovatel Karel Klostermann. U příležitosti 100. výročí autorova úmrtí uvádíme v premiéře rozhlasovou verzi povídky Strýček z nebe.

Příběh z drsného Pošumaví vypráví o stejně drsné touze po penězích a jednom „vykutáleném“ strýčkovi, který věděl, jak si zajistit péči a zájem o svoji osobu.

Strýček z nebe vyšel poprvé pod názvem Cesta do nebe v časopise Národní obzor v roce 1907. O tři roky později byl text zařazen do povídkové knížky Odyssea soudního sluhy.

Rozhlasovou podobu dostala povídka na jaře 2023 ve studiu Českého rozhlasu České Budějovice. Text načetl herec Jihočeského divadla Pavel Oubram.

„Kdo z těch krajin nepochází, málokdo o nich zvěděl a slýchal. Kamenitá poušť, od světa odloučená, bývalých svých lesů zbavená. Na skalnatých svazích, mezi haldami šedé ruly políčka jako dlaně, obehnaná vysokými hradbami z nanášeného kamení. Roztroušené chaloupky, bídné, chudičké, s polozborcenými šindelovými střechami. Ale v sousedství staří velikáni staré Šumavy, na jihu Boubín a Schreiner, že bys jich rukou dosáhl, zdá se ti, a na severu, v mlhovité dáli, Javorník…“ (…)

Karel Klostermann. Příběh o staré šumavské čarodějnici, po níž se jedné mlhavé noci slehla zem. Připravila Martina Toušková. Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Ivan Řezáč.

Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 8. 7. 2023 (ČRo Plzeň, 18:04 h.; 29 min.) v cyklu Povídka na sobotu. Repríza 18. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Toušková, Martina: Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna. In web ČRo 3 Vltava, 18. 4. 2026 (článek). – Cit.: Příběh o staré čarodějnici, po níž se jedné mlhavé noci slehla zem a vyprávění o „vykutáleném“ strýčkovi, který věděl, jak si zajistit péči a zájem o svoji osobu. (…)

Karel Klostermann (1848–1923) strávil velkou část svého mládí ve vnitřní Šumavě a zažil tam situace a scenérie, které mu po celý život nevymizely z paměti. Mezi nejsilnější zážitky patřily i ty, které mu připravila sama šumavská příroda. (..)

Autor sám sebe skromně označoval za pouhého zprostředkovatele příběhů, které slýchal nebo je sám prožil. A tenhle o staré čarodějnici z Kaltenbachu (Nově Hutě na Vimpersku) je jedním z nich. Povídka Zmizela vyšla v povídkovém souboru Urvané listy v roce 1908. Poprvé byla publikována časopisecky v roce 1889 pod německým názvem Verschwunden. (…)

Lit.: Toušková, Martina: Karel Klostermann: Zmizela. Příběh o staré šumavské čarodějnici, po níž se jedné mlhavé noci slehla zem. In web ČRo Plzeň, 9. 7. 2023 (článek). – Cit.: Karel Klostermann (1848-1923) strávil velkou část svého mládí ve vnitřní Šumavě a zažil tam situace a scenérie, které mu po celý život nevymizely z paměti. Mezi nejsilnější zážitky patřily i ty, které mu připravila sama šumavská příroda. (…)

„Nedojeli doprostřed cesty, když nastala jedna z charakte­ristických pro vysoké planiny a močály šumavské proměn počasí: déšť pojednou přestal a skoro tímže rázem půda se počala pařit, jako by chtěla vrátit nebesům veškero vlhko, jehož se jí bylo dostalo. Deset minut neuběhlo a celá údolina se naplnila hustou valící se mlhou. Na tři kroky nebylo lze prozříti touto příšernou atmosférou. Louky, lesy, mýti­ny i močály, stromy a křoviny, potok i potroušené na svazích domky, samy svahy a samo nebe k tomu, vše zmizelo v bělošedých, večerním soumrakem ztemnělých, ti­še vroucích hmotách.“

Autor sám sebe skromně označoval za pouhého zprostředkovatele příběhů, které slýchal nebo je sám prožil. A tenhle o staré čarodějnici z Kaltenbachu (Nově Hutě na Vimpersku) je jedním z nich. „Neumím naprosto vynalézat ani typů, ani povah, ani událostí; toho daru se mi nedostalo. Osoby, jež předvádím svým čtenářům, existovaly; a co ve svých románech a povídkách vypravuji, se také stalo; já jsem to pouze kombinoval, uspořádal a v jakýsi celek upravil.“

Povídka Zmizela vyšla v povídkovém souboru Urvané listy v roce 1908. Poprvé byla publikována časopisecky v roce 1889 pod německým názvem Verschwunden.

Jakub Arbes. Osamělý a nudící se francouzský intelektuál uprostřed Prahy, která mu nerozumí. Účinkuje František Špaček. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2026. Premiéra 17. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 26 min.).

Stanislav Beran. Příběh o prázdném hnízdě a nové chatě. Připravila Martina Toušková. Zvukový mistr Michal Kolář. Režie Olga Šubrtová.

Účinkuje Tomáš Drápela.

Natočeno v roce 2024. Premiéra 16. 2. 2025 (ČRo České Budějovice, 14:30 h.; 24 min). Repríza 15. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Toušková, Martina – Capková, Lucie – Mačas, Dominik: Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech. In web ČRo 3 Vltava, 13. 4. 2026 (článek). – Cit.: (…) Příběh vypráví o krizi padesátníka, prázdném hnízdě a nové chatě. Milan je učitel s aprobací čeština a dějepis, v celkem harmonickém manželství žije už spoustu let. Teď ale přišla změna, která zákonitě přijít musela. Dvě dospělé dcery se osamostatňují a opouštějí hnízdo. Co dál? Čas, který s manželkou teď mají, je jen jejich vlastní. (…)

Jan Štifter. Příběh z konce druhé světové války o jedné rozbité rodině, hledání ztracené sestry a prvním vysílání budějovického rozhlasu. Připravila Martina Toušková. Zvukový mistr Michal Kolář. Režie Martina Schlegelová.

Účinkují Zuzana Valešová a Jan Lukeš.

Natočeno v roce 2025. Premiéra 11. 5. 2025 (ČRo České Budějovice, 14:05 h.; 24 min.) v cyklu
Čtení na neděli. Repríza 14. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Toušková, Martina: Jan Štifter: Medúzy. O jedné rozbité rodině, hledání ztracené sestry a prvním vysílání budějovického rozhlasu. In web ČRo České Budějovice, 11. 5. 2025 (článek). – Cit.: Povídku Medúzy odehrávající se v posledních dnech druhé světové války napsal spisovatel Jan Štifter k 80. výročí konce války a také k 80 letům rozhlasu v Českých Budějovicích. Je to příběh o jedné rozbité rodině, hledání ztracené sestry a prvním vysílání budějovického rozhlasu. (…)

„V každé mé povídce je nějaký reálný předobraz. Tady jsem hodně myslel na příběh sourozenců, který jsem nedávno vyslechl – rodiče zemřeli a širší rodina si rozdělila sirotky. Nikdo se nezamýšlel nad tím, že děti přijdou jeden o druhého, důležité bylo, že přežily,“ říká Jan Štifter.

„Inspirovala mě i výstava o Madeleine Albrightové Čtěte z mých broží – do té doby mě nenapadlo, že je možné vyjadřovat emoce nebo postoje pomocí šperku. Ten motiv se mi líbil a při psaní povídky se mi připomněl. A do třetice, kamarád mi nedávno vyprávěl příběh o mých tetách ze Šmídovny, jak nalévaly inkoust do svěcené vody a bavily se tím, že babičky vycházející po mši z chrámu mají zamazaná čela. A pak je tam fantazie – jak to mohlo být, kdyby…“ dodává.

Povídku Medúzy ve studiu Českého rozhlasu České Budějovice v režii Martiny Schlegelové načetli mladí herci Jihočeského divadla Zuzana Valešová a Jan Lukeš. (…)