Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Pavla Horáková. Původní rozhlasová povídka inspirovaná tajemným místem a jeho pověstmi. Připravila Zuzana Vlčková. Dramaturg Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek.

Účinkuje Bronislav Kotiš.

Nastudovala Plzeň v roce 2021. Premiéra 16. 7. 2021 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.) v cyklu Strašidelné povídky. Repríza 5. 3. 2022 (ČRo Plzeň, 18:04 h.) v cyklu Povídkové čtení na víkend.

Lit.: Toušková, Martina: Pavla Horáková: Návrat. Příběh z děsivého místa – z bohnického hřbitova bláznů. In web ČRo Plzeň, 6. březen 2022 (článek). – Cit.: Na „hřbitově bláznů“ v pražských Bohnicích se v mládí scházel se svojí partou. Po třiceti letech se tam znovu vrací. Jeho dávná láska už nežije, ani ostatní kamarádi nedopadli příliš dobře… (…)

O „hřbitově bláznů“ nedaleko bohnické psychiatrické léčebny se říká, že je to záhadné místo, které kumuluje jenom negativní energii. Platí to stále? Padesátiletý světoběžník bez rodiny a zázemí se po letech strávených v cizině vrací domů, do míst, kde prožil své mládí. „Hřbitov bláznů“ pro něj a jeho kamarády býval tehdy před sametovou revolucí ostrůvkem svobody. Dnes chce stále tajemnému místu splatit starý dluh…

Pavla Horáková se narodila v roce 1974 v Plzni. Ale vyrůstala „jako milovaný jedináček“ už v Praze na bohnickém sídlišti. Vystudovala překladatelství a tlumočnictví z angličtiny a serbistiku na Filozofické fakultě UK. K srbštině se dostala, když v mládí spolu s rodiči žila nějaký čas v Bělehradě. Z obou jazyků také překládá. Dlouhodobě spolupracuje s Českým rozhlasem. Překládání knih cizích autorů i práce pro rozhlas pro ni prý byly skvělou průpravou pro vlastní psaní. Překládání naučí člověka jazykové kázni, práce v rozhlase umění krátit a odlišit podstatné od balastu, nechala se Pavla Horáková slyšet v jednom z rozhovorů. Jako spisovatelka debutovala detektivní trilogií pro děti s názvem Tajemství Hrobaříků, Hrobaříci v Podzámčí a Hrobaři a Hrobaříci. Teorii podivnosti, první román pro dospělé čtenáře, vydala v roce 2018, další rok za něj získala Magnesii Literu za prózu. Svůj zatím poslední román Srdce Evropy vydala v loňském roce.

Vratislav Maňák. Příběh jedné narozeninové oslavy pohledem osmiletého kluka. Dramaturgie Martina Toušková. Režie Jakub Doubrava.

Čte Michal Křížek.

Nastudovala Plzeň v roce 2021. Premiéra 10. 7. 2021 (ČRo Plzeň, 22 min.) v cyklu Povídkové čtení na víkend.

Lit.: Toušková, Martina: Vratislav Maňák: Přinesla mě bouřka. Překvapivý narozeninový příběh. In web ČRo Plzeň, 10. červenec 2021 (článek). – Cit.: (…) Jedná se o poetické vyprávění malého Toma, který se těší na oslavu svých osmých narozenin, protože ho čeká let balonem.

Povídka vyšla v autorově debutu, v knížce s názvem Šaty z igelitu. V roce 2012 za ni Vratislav Maňák dostal Cenu Jiřího Ortena. Inspirací pro napsání povídky Přinesla mě bouřka byl autorovi jeden zážitek ze Spojených států. Proto ty tak nečeské reálie – cesta do školy trvá Tomovi pěšky víc než hodinu, lány kukuřice, kam oko dohlédne… A k tomu jazyk osmiletého kluka.

Vratislav Maňák se narodil v roce 1988 ve Stříbře. Ač odešel studovat žurnalistiku a mediální studia do Prahy, kde po škole už zůstal, ke svému rodnému kraji má – jak prozradil v jednom z rozhovorů – stále blízko. „Rodný kraj si člověk v sobě zkrátka pořád nějak nosí.“ A tak například do západočeské Plzně situoval svůj román Rubikova kostka. Jeho děj se odehrává v současnosti i v Plzni roku 1953, kdy v tehdejším Československu došlo k měnové reformě, která zcela nečekaně připravila o úspory většinu obyvatel. Autor sám o něm hovoří jako o „románu Plzně a paměti“. Rubikova kostka je zatím poslední knížkou Vratislava Maňáka, vyšla v nakladatelství Host v roce 2016. (…)

Gustav Meyrink. Povídka z „města s tajemně tlukoucím srdcem“, tedy z Meyrinkovy staré Prahy, začíná naléhavým rozhovorem v kavárně Radecký a končí v pracovně perského doktora Darašekoha. Překlad František Marek, Jiří Mlíkovský.  Připravila Zdeňka Kolaříková. Režie Dagmar Joklová.

Účinkují Miroslav Rataj, Otakar Prajzner.

Natočeno 1996. Repríza 11. 7. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 28 min.); 11. 12. 2022 (ČRo České Budějovice, 14:04 h.) v cyklu Čtení na neděli; 17. 1. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: anonym: Preparát. Tajemná povídka Gustava Meyrinka ze staré Prahy. In web ČRo 2 Praha, 11. červenec 2021 (anotace).

Lit.: Toušková, Martina: Gustav Meyrink: Preparát. Lehce hororová povídka z města s tajemně tlukoucím srdcem. In web ČRo České Budějovice, 11. prosinec 2022 (článek) – Cit.: Starou Prahu, především židovskou čtvrť Josefov, miloval německy píšící spisovatel Gustav Meyrink. V českém městě prožil velkou část svého života. O Praze, která ho fascinovala a také inspirovala, vypráví i jeho tajemný a trošku hororový příběh s názvem Preparát. (…)

„Na jejím Staroměstském náměstí je na budově radnice umístěn velký pověstmi opředený orloj se zvěrokruhem, v němž se vždy úderem poledního otevřou dvířka. Z nich jeden po druhém vystupuje dvanáct apoštolů a němě, jako by se přesvědčili, že jejich čas, na který tak toužebně čekají, ještě nepřišel. Zase mizí. Zapudí je třináctá postava. Smrtka s kosou a přesýpacími hodinami, nad níž jako předpověď apokalypsy kokrhá kohout vzdáleného zmrtvýchvstání. Dává znamení stovce městských věží, aby svým halasem zadusily to ďábelské kykyryky, jež jako by předpovídalo zmar celému lidstvu.“ (…)

Oldřich Hamera. Vzpomínkové prózy posledního explosionalisty, grafika, žáka Vladimíra Boudníka a přítele Bohumila Hrabala. Připravil Dominik Mačas. Účinkuje Zdeněk Hruška. Režie Miroslav Buriánek.

Nastudovala Plzeň v roce 2021. Premiéra 11. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.). Repríza 3. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Přemysl Rut. O ďáblech ve svatovítském chrámu, o černokněžníkovi v libeňském plynojemu a o jedné spadlé hvězdě vyprávějí tři povídky z pera spisovatele, dramatika a hudebníka Přemysla Ruta. Z knih Náměsíčný průvodce Prahou a Strašidelné příběhy města pražského připravila Marina Feltlová. Účinkuje Petr Hradil. Režie Jiří Seydler.

Natočeno 2021. Premiéra 10. 7. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.) v cyklu Strašidelné léto na Dvojce.

Oldřich Hamera. Vzpomínkové prózy posledního explosionalisty, grafika, žáka Vladimíra Boudníka a přítele Bohumila Hrabala. Připravil Dominik Mačas. Účinkuje Zdeněk Hruška. Režie Miroslav Buriánek.

Nastudovala Plzeň v roce 2021. Premiéra 10. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.). Repríza 2. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Eduard Bass. Povídka spisovatele, novináře a kabaretiéra, znalce pražských kulturně-historických zajímavostí a folklóru, nás seznámí s pestrou škálou strašidel spjatých s konkrétními místy v Praze. Ze sbírky Strašidelné příběhy města pražského připravila Marina Feltlová. Účinkuje Petr Hradil. Režie Jiří Seydler.

Natočeno 2021. Premiéra 9. 7. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.) v cyklu Strašidelné léto na Dvojce.

Ondřej Neff. Původní rozhlasová povídka inspirovaná tajemným místem a jeho pověstmi. Připravila Zuzana Vlčková. Účinkuje Zdeněk Hruška. Režie Miroslav Buriánek.

Nastudovala Plzeň v roce 2021. Premiéra 9. 7. 2021 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.) v cyklu Strašidelné léto na Dvojce a Strašidelné povídky.

Lit.: anonym: O pořadu Strašidelné povídky. In web ČRo 2 Praha, b. d. (článek). – Cit.: Unikátní kolekce děsivých povídek od předních českých autorů! Speciální vysílací projekt Českého rozhlasu Dvojka přináší premiéry inspirované tajemnými místy České republiky. Historie, pověsti, zvláštní energie a mrazivé příběhy z per Ondřeje Neffa, Pavly Horákové, Petry Soukupové, Michala Sýkory, Arnošta Golflama, Terezy Verecké a Richarda Klíčníka, Michaely Klevisové a Petra Stančíka. (more…)

Vladimír Boudník. Propagace explosionalismu v praxi. Vladimír Boudník a Bohumil Hrabal demonstrují kolemjdoucím nové umění. Připravila Eva Čapková. Účinkuje Jan Holík. Režie Natálie Deáková.

Nastudovala Plzeň v roce 2021. Premiéra 9. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) v cyklu Léto v undergroundu. Repríza 17. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Čapková, Eva: Vladimír Boudník: Ulice. Propagace explosionalismu v praxi. In web ČRo 3 Vltava, 17. 3. 2024 (článek). – Cit.: Vladimír Boudník v druhé polovině dvacátého století vymyslel a uvedl do praxe své tři grafické techniky, jimiž výrazně ovlivnil českou uměleckou scénu šedesátých let. Aktivní, strukturální a magnetickou grafikou živil výrazové prostředky grafických umění a některé jejich tradiční principy doslova postavil na hlavu. Ve své povídce spolu s Bohumilem Hrabalem demonstruje kolemjdoucím nové umění. (…)

Boudníkův přístup ke grafickém tvorbě se vyrovnal snahám některých světově známých a zvučných jmen, leč režim panující v Československu si nepřál, aby naše umění vstoupilo do soutěže s uměním tzv. západního bloku, a nepřál si ani, aby tento osobitý grafik tvořil a vystavoval svá jemně lyrická abstraktní díla.

Boudník však nezacházel mistrně jen s prostředky výtvarného umění, ale i se slovem. V padesátých letech u něj můžeme dokonce vycítit snahu věnovat se literatuře soustavněji. V roce 1952 totiž zakládá vlastní samizdatovou edici, kterou nazval stejně jako svůj umělecký směr: edice Explosionalismus, a vydával v ní vlastní texty.

Název byl odvozen od slova exploze: Akce, náraz, to musí být, jako když mezi lidi vhodíš granát. Ten se rozprskne a letí to dál…

K rozhodnutí založit edici ho patrně dovedlo prostředí, ve kterém se pohyboval. Bydlel jako podnájemník v ulici Na Hrázi u Bohumila Hrabala, kde se scházeli literáti a zájemci o literaturu padesátých let jako například Egon Bondy, Ivo Vodseďálek, postupem času i Stanislav Vávra nebo Jiří Kolář a mnozí další.

Povídka s názvem Ulice, kterou měl napsat 7. března 1952 a kterou označil jako reportáž, se však vztahuje k událostem, které se měly stát na jedné z jeho pouličních akcí již 27. října 1950.

V roce vydání manifestů, koncem dubna 1949, totiž začal v Praze pořádat akce, na nichž propagoval svůj explosionalistický způsob tvorby. Jeho cílem bylo předání umělecké metody lidem, probouzení jejich fantazie a tvořivosti. Akce se však často nenesly v poklidném duchu. Byly totiž něčím novým, dosud nevídaným a vyvolávaly nejrůznější reakce kolemjdoucích. (…)