Osamu Dazai. Existenciální příběh osobní krize z poválečného Japonska. Překlad Vlasta Winkelhoferová. Účinkuje Martin Sláma. Režie Petr Dufek.
Nastudovalo Brno v roce 1998. Premiéra 12. 6. 1998 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.). Obnovená premiéra 29. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 25 min.). Repríza 10. 3. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Miloslav Švandrlík. Provokovat mrtvé, to není dobrý vtip. O tom se přesvědčí Robert Brůna, jehož pravidelná cesta z oblíbené hospody vede kolem nevelkého hřbitůvku… Povídku ze sbírky Šumavský upír pro rozhlas připravil Tomáš Vlček. Dramaturgie Marina Feltlová. Účinkuje Josef Pejchal. Režie Jiří Seydler.
Natočeno 2021. Premiéra 24. 7. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 24 min.) v cyklu Strašidelné léto na Dvojce. Repríza 5. 11. 2023 (ČRo České Budějovice, 14:04 h.) v cyklu Čtení na neděli.
Lit.: Toušková, Martina: Trojí leknutí Roberta Brůny. Hřbitovní horor Miloslava Švandrlíka o tom, že provokovat mrtvé se nevyplácí. In web ČRo České Budějovice, 5. listopad 2023 (článek). – Cit.: Parta chlapíků se vrací ze své oblíbené restaurace U Veselého dragouna. Cesta vede kolem hřbitova a někdo zavtipkuje o tom, jak se ti nebožtíci mají dobře, když se jen tak povalují a nemusejí druhý den do práce. A Robert Brůna dostane velmi pošetilý nápad… (…)
Hřbitovní horor o tom, že provokovat mrtvé se nevyplácí, napsal známý český humorista Miloslav Švandrlík.
Povídka Trojí leknutí Roberta Brůny vyšla poprvé v knížce Rakev do domu v roce 1991 a pak ještě v roce 2017 ve výboru s názvem Šumavský upír, což byl první svazek projektu 3 x 100 hororů. (…)
Ondřej Neff: Nevěsta pro dlouhou noc. Povídka jednoho z nejznámějších autorů české fantastiky nabízí variaci na klasický drákulovský motiv. Je devatenácté století, éra rozumu, vědy a pokroku. Do transylvánské vesničky, svírané animálním strachem ze zdejšího hradního pána, přijíždí odvážný cizinec, jemuž nezbývá, než zde strávit noc… Z antologie Závrať pro rozhlas připravil Tomáš Vlček. Dramaturgie Marina Feltlová. Režie Jiří Seydler.
Účinkuje Josef Pejchal.
Natočeno 2021. Premiéra 23. 7. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.) v cyklu Strašidelné léto na Dvojce. Repríza 22. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Petra Soukupová. Původní rozhlasová povídka inspirovaná tajemným místem a jeho pověstmi. Připravila Zuzana Vlčková. Dramaturgie Dominik Mačas, Zuzana Vlčková. Zvukový mistr Leoš Sedláček. Režie Jiří Seydler.
Účinkuje Alexandra Ptáčková.
Natočeno 2021. Premiéra 23. 7. 2021 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.) v cyklu Strašidelné léto na Dvojce a Strašidelné povídky. Repríza 23. 4. 2022 (ČRo Olomouc, 18:04 h.) v cyklu Setkání s literaturou; 7. 7. 2024 (ČRo České Budějovice, 14:04 h.) v cyklu Čtení na neděli.
Lit.: Vlčková, Zuzana: Petra Soukupová: Grilování. In web ČRo 2 Praha, 23. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pověsti říkají, že Branišovský les u Českých Budějovic je nejděsivější polesí v Česku. Tajemné místo je dějištěm strašidelné povídky Petry Soukupové. Co zažívá mladý pár, který se sem vydá na výlet?
Mohl a měl to být skvělý víkend, možná příslib skvělé budoucnosti. Skoro máte pocit, že mladý pár na výletě sledujete kukátkem domácích dveří.
Vše je naprosto realistické, přesto se příběh neustál odvíjí, posouvá. O lokalitu, kde se příběh odehrává, zdánlivě nejde, takový příběh by se mohl stát všude. Přesto je „duch“ místa permanentně přítomen. Je hybatelem toho, co se stane. (…)
Lit.: anonym: O pořadu Strašidelné povídky. In web ČRo 2 Praha, b. d. (článek). – Cit.: Unikátní kolekce děsivých povídek od předních českých autorů! Speciální vysílací projekt Českého rozhlasu Dvojka přináší premiéry inspirované tajemnými místy České republiky. Historie, pověsti, zvláštní energie a mrazivé příběhy z per Ondřeje Neffa, Pavly Horákové, Petry Soukupové, Michala Sýkory, Arnošta Golflama, Terezy Verecké a Richarda Klíčníka, Michaely Klevisové a Petra Stančíka. (more…)
Jaroslav Mostecký. Osamělá matka s pětiletým synkem v domě u kaštanové aleje se dočká nezvané noční návštěvy… Mrazivý příběh z pera významného autora české fantastiky. Ze sbírky povídek Čára hrůzy pro rozhlas připravil Tomáš Vlček. Dramaturgie Marina Feltlová. Režie Jiří Seydler.
Čte Josef Pejchal.
Natočeno 2021. Premiéra 22. 7. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.) v cyklu Strašidelné léto na Dvojce. Repríza 9. 12. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Vlček, Tomáš: Český děs aneb týden domácího hororu. In web ČRo 2 Praha, 20. červenec 2021 (článek). – Cit.: Letošní léto na Dvojce je hororové. Připravili jsme týdenní sérii povídek tohoto žánru z pera českých autorů, což je pro české klasiky poněkud netradiční žánr. (…)
Horor není v české literatuře nikterak tradičně doma, i když se duchařské a tajemné náměty objevují i v dílech klasiků, jako byli Jan Neruda či Jakub Arbes. Rádi bychom vám však představili hororovou tvorbu v díle autorů podstatně mladších.
Na území hororu se čeští spisovatelé 20. a 21. století vydávají obvykle přes hranice některého z jiných žánrů – humoristé, autoři sci-fi a fantasy, postmoderní prozaici, detektivkáři či autoři psychologické prózy – a proto se dá říci, že je-li paleta českého hororu nevelká, je o to pestřejší.
Autorem snad největšího počtu hororových povídek v české próze je Miloslav Švandrlík. Ten však ani ve strašidelném žánru nezapře své základní naladění humoristy, zábavného chrliče historek takřka haškovského ražení. A proto i jeho povídka Trojí leknutí Roberta Brůny je vyprávěna s úsměvným nadhledem, byť v ní půjde o život a smrt.
Představitelů české fantastiky, kterýmžto termínem bývá označováno žánrové trojhvězdí sci-fi/fantasy/horor, jsme vybrali hned několik. Žánrovým doyenem je Ondřej Neff, jehož povídka Nevěsta pro dlouhou noc je variací na hororovou klasiku, totiž na příběh o hraběti Draculovi, a nese rovněž stopy humorné parafráze. Střední věk tu reprezentuje Jaroslav Mostecký, od něhož jsme zařadili povídku Kaštanová noc. (…)
Martin Kolář. Případ sériového vraha mladých dívek v kterémsi americkém maloměstě sledujeme očima Bentona Ennise, slaboduché hory sádla. Benton nechápe mnoho, ale co pochopí, to nenechá jen tak… Povídku ze sbírky Zabij mě líp pro rozhlas připravil Tomáš Vlček. Dramaturgie Marina Feltlová. Účinkuje Josef Pejchal. Režie Jiří Seydler.
Natočeno 2021. Premiéra 21. 7. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.) v cyklu Strašidelné léto na Dvojce.
Lit.: Vlček, Tomáš: Český děs aneb týden domácího hororu. In web ČRo 2 Praha, 20. červenec 2021 (článek). – Cit.: Letošní léto na Dvojce je hororové. Připravili jsme týdenní sérii povídek tohoto žánru z pera českých autorů, což je pro české klasiky poněkud netradiční žánr. (…)
Horor není v české literatuře nikterak tradičně doma, i když se duchařské a tajemné náměty objevují i v dílech klasiků, jako byli Jan Neruda či Jakub Arbes. Rádi bychom vám však představili hororovou tvorbu v díle autorů podstatně mladších.
Na území hororu se čeští spisovatelé 20. a 21. století vydávají obvykle přes hranice některého z jiných žánrů – humoristé, autoři sci-fi a fantasy, postmoderní prozaici, detektivkáři či autoři psychologické prózy – a proto se dá říci, že je-li paleta českého hororu nevelká, je o to pestřejší.
Autorem snad největšího počtu hororových povídek v české próze je Miloslav Švandrlík. Ten však ani ve strašidelném žánru nezapře své základní naladění humoristy, zábavného chrliče historek takřka haškovského ražení. A proto i jeho povídka Trojí leknutí Roberta Brůny je vyprávěna s úsměvným nadhledem, byť v ní půjde o život a smrt.
Představitelů české fantastiky, kterýmžto termínem bývá označováno žánrové trojhvězdí sci-fi/fantasy/horor, jsme vybrali hned několik. Žánrovým doyenem je Ondřej Neff, jehož povídka Nevěsta pro dlouhou noc je variací na hororovou klasiku, totiž na příběh o hraběti Draculovi, a nese rovněž stopy humorné parafráze. Střední věk tu reprezentuje Jaroslav Mostecký, od něhož jsme zařadili povídku Kaštanová noc. (…)
Jiří Hájíček. Po pohřbu kamaráda se mladý muž seznámí se záhadnou dívkou a v její společnosti se dostane tam, kam se nikdy dostat nechtěl… Hororový příběh s baladickým nádechem i dramatickým napětím. Ze sbírky povídek Leonardův kabinet pro rozhlas připravil Tomáš Vlček. Dramaturgie Marina Feltlová. Režie Jiří Seydler.
Účinkuje Josef Pejchal.
Natočeno 2021. Premiéra 19. 7. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.) v cyklu Strašidelné léto na Dvojce. Repríza 7. 2. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Vlček, Tomáš: Český děs aneb týden domácího hororu. In web ČRo 2 Praha, 20. červenec 2021 (článek). – Cit.: Letošní léto na Dvojce je hororové. Připravili jsme týdenní sérii povídek tohoto žánru z pera českých autorů, což je pro české klasiky poněkud netradiční žánr. (…)
Horor není v české literatuře nikterak tradičně doma, i když se duchařské a tajemné náměty objevují i v dílech klasiků, jako byli Jan Neruda či Jakub Arbes. Rádi bychom vám však představili hororovou tvorbu v díle autorů podstatně mladších.
Na území hororu se čeští spisovatelé 20. a 21. století vydávají obvykle přes hranice některého z jiných žánrů – humoristé, autoři sci-fi a fantasy, postmoderní prozaici, detektivkáři či autoři psychologické prózy – a proto se dá říci, že je-li paleta českého hororu nevelká, je o to pestřejší.
Autorem snad největšího počtu hororových povídek v české próze je Miloslav Švandrlík. Ten však ani ve strašidelném žánru nezapře své základní naladění humoristy, zábavného chrliče historek takřka haškovského ražení. A proto i jeho povídka Trojí leknutí Roberta Brůny je vyprávěna s úsměvným nadhledem, byť v ní půjde o život a smrt.
Představitelů české fantastiky, kterýmžto termínem bývá označováno žánrové trojhvězdí sci-fi/fantasy/horor, jsme vybrali hned několik. Žánrovým doyenem je Ondřej Neff, jehož povídka Nevěsta pro dlouhou noc je variací na hororovou klasiku, totiž na příběh o hraběti Draculovi, a nese rovněž stopy humorné parafráze. Střední věk tu reprezentuje Jaroslav Mostecký, od něhož jsme zařadili povídku Kaštanová noc. (…)
Ladislav Klíma. Autobiografie českého filosofa a spisovatele. Účinkuje Milan Vlachovský. Režie Miroslav Buriánek.
Nastudovala Plzeň v roce 1999. Obnovená premiéra 19. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Bödvar Gudmundsson. Povídka islandského spisovatele. Překlad David Šimeček. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Vilma Cibulková.
Natočeno 2021. Premiéra 18. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.). Repríza 31. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Bödvar Gudmundsson: Co je platné prosit Bohuděje? In web ČRo 3 Vltava, 18. červenec 2021 (článek). – Cit.: „Teď už si nepamatuju, kdy začalo v základech světa praskat. Ani si přesně nevzpomínám, kdy se svět zhroutil. Ale měla jsem pět sourozenců a sama jsem byla nejstarší. Bylo mou povinností je hlídat…“ (…)
Islandský spisovatel Bödvar Gudmundsson (1939 ) studoval kromě rodné země také v Německu a Francii. V současné době žije v Dánsku a věnuje se psaní. Je autorem řady básnických sbírek, dramat, povídek i dětské literatury. Nejznámější jsou jeho romány Domov větrů, (1995) a na něj navazující Strom života (1996), které vypravují o vystěhovalectví Islanďanů do Ameriky. Za druhý z nich obdržel v roce 1997 Islandskou literární cenu. Přeložil také řadu literárních děl do islandštiny, mimo jiné díla Heinricha Bölla, Roalda Dahla, Michaela Endeho a Astrid Lindgrenové.
Kristín Eiríksdóttir. Povídka islandské spisovatelky. Překlad Lenka Zimmermannová. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Vlado Rusko.
Natočeno 2021. Premiéra 17. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.). Repríza 30. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Kristín Eiríksdóttir: Umístit, opatřit, zařadit, srovnat a opatrovat. In web ČRo 3 Vltava, 17. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je přece samozřejmé, že musí existovat jak ošklivost, tak krása. Bez toho prvního bychom nenašli to druhé. A islandská spisovatelka Kristín Eiríksdóttir se nepříjemným, ošklivým tématům rozhodně nevyhýbá. Její strhující povídku čte Klára Sedláčková-Oltová. (…)
Islandská literátka Kristín Eiríksdóttir (1981) dosud vydala čtyři sbírky poezie, povídkový soubor, román a napsala tři divadelní hry. K tomu vystudovala výtvarnou akademii. Už když se poprvé představila čtenářům v roce 2004 sbírkou Město masa, překvapila svým originálním stylem, hloubkou a upřímností.
Rozhlasově uváděná povídka je z knížky Když Doris zemřela, v níž se setkáváme s obtížnými, nepříjemnými, dokonce odpudivými tématy, ale autorka dokáže vytvořit text, jehož silnou stránkou je obraznost a nemilosrdná retrospektiva, a tak strhává čtenáře s sebou až na dno, nebo naopak někam hodně vysoko.
Sama autorka patří svou tvorbou mimo hlavní proud. Ostatně i její matka, Ingibjörg Haraldsdóttir, islandská básnířka a překladatelka, patří k odvážným ženám, jejichž generace bojovala za ženskou emancipaci.
(…)
Powered by WordPress