Petr Čermáček. Listování v básnické sbírce Linea nigra básníka mladší generace. Připravil Miloš Doležal. Účinkuje autor. Režie Aleš Vrzák.
Natočeno 2009. Premiéra 23. 5. 2009 v cyklu Svět poezie (15min.).
11. 6. 2009
10. 6. 2009
Argumenty do katalogu naděje (1999)
Výběr z děl mladých slovinských básníků. Překlad František Benhart. Režie Ivan Chrz.
Účinkují Miloš Hlavica, Ivan Trojan a Rudolf Kvíz.
Natočeno 1999. Premiéra 5. 12. 1999 (ČRo 3 Vltava, 10:00 – 10:30 h.).
8. 6. 2009
Elegie pro Iana Curtise (2009)
Artur Nowaczewski. Pořad z veršů polského básníka. Artura Nowaczewského. Překlad Jiří Červenka. Připravil Miloš Doležal. Hudbu postpunkové skupiny Joy Division a Jacquese Brela vybral Michal Rataj. Režie Dimitrij Dudík.
Účinkují Kamil Halbich, Ivan Řezáč a Michal Novotný.
Natočeno v roce 2009. Premiéra 6. 6. 2009 (ČRo 3 Vltava, 17:45 h.) v cyklu Jazzový podvečer.
Nezapomněl jméno Morava (2009)
Ivan Jelínek. Rozhlasový pořad ke 100. výročí narození básníka Ivana Jelínka (6.6.1909, Kyjov – 27.9.2002, Londýn) připravil Josef Holcman. Hovoří autor pořadu. Režie Zdeněk Kozák.
Účinkují Miloslav Kročil a Sylva Talpová.
Nastudovalo Brno v roce 2009. Premiéra 6. 6. 2009 (ČRo 3, 22:45 h.) v cyklu Svět poezie. Repríza 1. 6. 2019 (ČRo 3, 22:45 h.) v cyklu Svět poezie.
1. 6. 2009
Hrobka milenců a jiné kratochvíle (1985)
Malé literárně historické zastavení nad knížkami lidového čtení. Připravil Ondřej Hausenblas. Hudební spolupráce Petr Kaňka. Režie Josef Melč.
Účinkují Bořivoj Navrátil, Karel Richter a Jana Andresíková.
Natočeno v roce 1985.
Pozn.: Zvláštní kapitolu v dějinách literatury zaujímají tzv. knížky lidového čtení. Byly to jak známo příběhy určené především k ukrácení dlouhé chvíle, ale také k poučení a zpravidla měly i účel výchovný. V českých zemích se těšily oblibě zhruba od konce 17. století. Původnost látky ani autor nebyly tenkrát důležité, a tak se náměty stěhovaly z jedné země do druhé a na své pouti byly všelijak přikrašlovány a obměňovány. Mnohé motivy pak nacházíme i v národních pohádkách a lidových pověstech a také například v kramářských písních. Repertoár těchto dílek byl rozmanitý: mravoučné historky o ctnosti a věrnosti, rytířské a hrdinské příběhy, dobrodružná vyprávění o cizích krajích, hrůzostrašné historie se strašidly nebo různými – dobrými i zlými – fantastickými bytostmi. Kromě folklorních zdrojů čerpaly knížky lidového čtení také z umělé literatury – tak v nich nacházíme např. i převyprávěný děj Shakespearových dramat.
Autor rozhlasového literárního pásma Ondřej Hausenblas s chutí využívá okolnosti, že knížky lidového čtení jsou zvlášť vhodné pro hlasitou četbu a poslech (a tedy také pro rozhlas), šířily se totiž zhusta mezi lidem čtení neznalým, a to tak, že menšímu či většímu shromáždění, které se sesedlo třeba k příslovečnému draní peří, někdo předčítal. Dnešního nedělního večera se můžeme i my zaposlouchat do tří starobylých příběhů, z nichž každý zastupuje jinou tematickou oblast. Začneme historií o Fortunatovi, jemuž byla dána příležitost vybrat si jeden z šesti darů Štěsteny – moudrost, bohatství, sílu, zdraví, krásu a dlouhý věk. Pak si vyslechneme čtení z knížky o Makbetovi, vůdci šottského vojska, kterýžto příběh byl podle chmurné komedije sepaný a v češtinu obrácený, aby se ukázalo, kterak ctizávist a důvěřování ošemetným zjevům kouzedlným zle se vyplatí. A nakonec k potěšení ucha i ducha se nabízí jeden případ věrné lásky, která skrze ukrutenství nejprve musí projít, aby štěstí milenců bylo dosáhnuto, a které se nazývá Hrobka milenců. (ora, Týdeník Rozhlas; anotace)
29. 5. 2009
Niekto ako boh (Někdo jako bůh, 2007)
Pavol Janík. Čte Alfréd Swan.
Natočeno 2007. Premiéra 12. 10. 2007.
O autorovi: Básnik, dramatik, prozaik, prekladateľ a publicista Pavol Janík sa narodil 15. októbra 1956.
Ťažisko jeho tvorivej činnosti spočíva v poézii. Už svojím knižným debutom pred štvrťstoročím upútal pozornosť vrcholných autorít slovenského literárneho života. Predstavil sa ako básnik civilného tónu a spontánneho básnického výrazu, ktorému nechýba schopnosť irónie a sebairónie.
Táto poetika sa stala typickou pre celú jeho tvorbu, ktorá popri kritickom charaktere nadobudla aj humorný až groteskný rozmer. Jeho výraz sa stáva strohým až aforistickým. Preto je celkom zákonité, že do sféry literárnych záujmov Pavla Janíka sa dostali aj aforizmy založené na myšlienkovom a významovom posune v rámci jazykovej hry.
Postupne vo svojej tvorbe nastoľuje veľmi znepokojujúce otázky a závažné problémy ďalšieho vývinu ľudstva, pričom sa tematicky a štýlovo rozširuje. Literárni experti konštatujú Janíkovu básnickú virtuozitu a jeho príbuznosť s tvorbou Miroslava Válka, pričom podľa názoru ruskej poetky, prekladateľky a literárnej vedkyne Natálie Švedovovej je Válek hlbší a Janík vynaliezavejší. Z inojazyčnej poézie prebásnil niekoľko knižných výberov. Je aj autorom dramatických diel s prvkami poetiky absurdného divadla. Literárnu tvorbu Pavla Janíka okrem Slovenska publikovali v Bielorusku, Bulharsku, Českej republike, Chorvátsku, Indii, Južnej Kórei, Kanade, Macedónsku, Maďarsku, Ruskej federácii, Spojených štátoch amerických a na Ukrajine.
28. 5. 2009
Pašie (Pašije, 2002)
Odysseas Elytis. Stereodramatizace skladby řeckého básníka. Překlad Ivan Laučík. Připravil Marián Heveši. Hudební spolupráce Katarína Cútová. Zvukový mistr Peter Janík. Režie Vladimír Rusko.
Účinkují Karol Machata, Jozef Šimonovič, Beáta Dreisíková, Andrea Martvoňová, Alfréd Swan a Peter Sklár.
Natočeno 2002 (52 min.). Repríza 1. 12. 2017 (SRo 8 Rádio Litera).
Pozn.: Odysseas Elytis (1911-1996) – řecký básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1979. Nejvýznamnější novořecký básník z generace symbolistů a surrealistů třicátých let 20. století. Ve své poezii, okouzlené sluncem a světlem řecké přírody, Elytis záměrně narušuje tradiční gramatiku a syntaktickou strukturu a sbírky veršů zpravidla doprovází vlastními fotografickými kolážemi.
Narodil se na Krétě, avšak jeho rodina se roku 1914 odstěhovala do Athén. Studoval práva, která však nedokončil a začal se tedy plně věnovat svým literárním a uměleckým zájmům. Za 2. světové války bojoval na frontě v Albánii a po té působil jako programový vedoucí v řeckém rozhlasu. V průběhu občanské války do exilu v Paříži, kde se spřátelil s básníky a umělci jako například s Picassem. Po návratu do Řecka vydal několik básnických sbírek a pracoval v kulturních institucích. Roku 1979 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu.
21. 5. 2009
Skřivan v oblacích (2009)
Jan Zahradníček. Verše.
Účinkuje Otakar Brousek I.
Natočeno 2009. Premiéra 3. 5. 2009 (5 min.). Repríza 27. 4. 2014 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.).
Vzor krásy (2009)
Karel Hynek Mácha. Recituje Ivan Trojan.
Natočeno 2009. Premiéra 1. 5. 2009 (4 min.).