Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

18. 8. 2025

Větrník – Host ve studiu – Pavel Koňárek (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 16:17

Připravila Dita Vojnarová.

Hovoří sbormistr Pavel Koňárek.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2025. Premiéra 18. 8. 2025 (ČRo Olomouc, 27 min.).

Lit.: voj: Každý dirigent má svá vlastní gesta, říká sbormistr Pavel Koňárek. Proč nepoužívá taktovku? In web ČRo Olomouc, 18. srpen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Každý dirigent má svá vlastní gesta, říká sbormistr Pavel Koňárek. Proč nepoužívá taktovku? (…)

Jako logická se jeví otázka, „Co vám právě zní hlavě?“, když zjistíte, že Pavel Koňárek je uměleckým vedoucím olomouckého Akademického sboru Žerotín při Moravské filharmonii, sboru brněnského Národního divadla, že učí na JAMU a na olomoucké Evangelické konzervatoři.

„Mám rád veškerou dobrou hudbu,“ konstatuje. Nadšený je z klasické hudby, swingu, jazzu, dobré české populární muziky, a občas se nechá rád něčím překvapit. Hudba musí podle Pavla Koňárka oslovit, je to nějak zpracovaná a přenášená emoce.

K dirigování nepotřebuje taktovku, ruce totiž podle něj ukáží mnohem více jemných nuancí. Při výuce nevyžaduje, aby ho studenti kopírovali. „Já jim něco předvedu a zbytek je na nich,“ upřesňuje. 

Třicet let spolupracuje Pavel Koňárek s Akademickým sborem Žerotín. Je to pro něj velký závazek, navazovat na jeho slavnou historii. Nároky na zpěváky v něm má stejné jako na ty ve sboru Národního divadla v Brně. „Já sám přípravě věnuji spoustu času a jsem přesvědčený, že se vždy má dosáhnout maxima,“ vysvětluje. (…)

Setubalský príboj (Setubalský příboj, 1968)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 15:16

Günter Eich. Rozhlasová hra. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1968. Premiéra 9. 1. 1969 (Bratislava, 19:30 – 20:37 h.).

Reparát – Osvojování českého jazyka v digitální době (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 15:13

Jak naučit děti a mladé lidi zacházet s mateřským jazykem, aby jim dobře sloužil? A co je na osvojování českého jazyka v digitální době vůbec zajímá? Moderace Daniela Vrbová. Editace Markéta Vozková, Daniela Vrbová. Sound design Jaroslav Pokorný.

Hosté epizody: Hana Dufková z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace Filozofické fakulty Univerzity Karlovy; Lucie Bušová, středoškolská učitelka a lektorka českého jazyka a literatury.

Natočeno 2025. Premiéra 18. 8. 2025 (ČRo Plus, 14:33 h.; 26 min.). Repríza 29. 12. 2025 (ČRo Plus, 14:33 h.).

Lit.: ano – Vrbová, Daniela: Jak dnes učit češtinu? Přes kritické myšlení nad textem i nácvik plynulého mluveného projevu. In web ČRo Plus, 18. srpen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Výuka češtiny je podle Společnosti učitelů českého jazyka a literatury zatížená příliš velkým množstvím teoretických pojmů. Jak přizpůsobit výuku mateřštiny, když do ní žáci běžně míchají anglické výrazy? Hana Dufková z Filozofické fakulty univerzity Karlovy vede žáky například k tomu, aby nad tím, jak anglicismus zapojují do systému své mateřštiny, přemýšleli. A lektorka a učitelka Lucie Bušová doporučuje přístup, který vede žáky ke kritickému myšlení nad textem.

Hravé a pohybové aktivity, učení se skrze kreslení, příběhy, týmovou práci nebo projekty často přinášejí žákům lepší porozumění školní látce než tradiční memorování. Jenže mladí lidé leckdy mluví jiným jazykem než jejich učitelé, i když je to pořád čeština.

(…) „Třeba když říkají, že něco feelují,“ poukazuje Hana Dufková z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „To znamená, že vzali anglický základ feel, cítit, a přidali k němu českou koncovku, případně u nefeelovat i českou záporku. A tohle je systémová věc – nová slova se zapojují do systému, jaký známe.“

Na Dni češtiny, celodenním multižánrovém festival pro školy i veřejnost, který už čtvrtým rokem pořádá Ústav českého jazyka a teorie komunikace na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, letos lektoři s dětmi zkoušeli do lekcí češtiny zapojit i nová slova.  (…)

Dvacet minut Radiožurnálu – Milena Králíčková (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 15:09

Milena Králíčková, rektorka Karlovy univerzity. Je katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy připravena na nový akademický rok? Nebo její dosavadní vedení včetně děkana Brože přípravu zanedbalo? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2025. Premiéra 18. 8. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

ArtCafé – Bývalý Dům uměleckého průmyslu na Národní: Jak aktualizovat kulturní památky? (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 15:08

Jedna z nejcennějších funkcionalistických staveb v Praze – bývalý Dům uměleckého průmyslu – už několik desetiletí chátrá. Kromě scény divadla X10 zůstává budova prázdná. V čem spočívá její jedinečnost? Jaká řešení existují pro záchranu památkově chráněných, ale nevyužívaných budov? A jaké návrhy transformace tohoto výjimečného domu připravili studenti architektury? Ptá se Agáta Hrnčířová.

Hovoří kurátorka Iva Knoblochová a student architektury Kryštof Dvořák Růžička.

Natočeno 2025. Premiéra 18. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Káva o čtvrté – Záněty očí (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 15:05

Vaše každodenní inspirace: Záněty očí. Host: MUDr. Eva Tihelková, primářka Oční kliniky Gemini Průhonice. Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2025. Premiéra 18. 8. 2025 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Zakázané léto (2025)

Filed under: Povídky — Přemek @ 14:50

Petr Šmíd. Poslední příběh odehrávající se v mysli dívky v horkým létem rozpáleném nemocničním pokoji. Povídka psaná pro rozhlas. Dramaturg Dominik Mačas. Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Zuzana Ščerbová.

Natočeno 2025. Premiéra 18. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 25 min.) v cyklu Zakázané léto na Vltavě. Repríza 27. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Povídky současných českých spisovatelů do Zakázaného léta na Vltavě. In web ČRo 3 Vltava, 19. srpen 2025 (článek). – Cit.: Vůně zákazů je přitažlivá a omamná, protože v jejích podtónech vnímáme příslib dobrodružství a svobody. Téma jako stvořené pro literární zpracování. Pro letošní Zakázané léto na Vltavě proto vznikl cyklus původních povídek současných českých autorů. (…)

Snové dobrodružství na Půlnočním ostrově Magdalenu vzdaluje neutěšené přítomnosti. Zesláblá bojem s neznámou nemocí leží v šedivém nemocničním pokoji. Za oknem je sluncem rozpálená Praha. Život tam venku běží nemilosrdně dál, zatímco Magdalena se k oknu nesmí ani přiblížit…

Jméno básníka a prozaika Petra Šmída (1985) je na české literární scéně poměrně nové, ale už teď těžko přehlédnutelné. Vystudovaný historik se zaměřením na sociální dějiny raného novověku, ale také náš bývalý rozhlasový kolega, knižně debutoval souborem krátkých próz Nautický úsvit (2022). K širšímu čtenářskému okruhu ale směřoval až jeho další titul Dějiny světa (2023), ze kterého jsme ve vltavské Povídce představili v loňském roce několik ukázek. Od té doby autor stihl vydat novely Pomezí (2024), Středomoří (2024) soubor povídek Brazilské fotbalové legendy (2024) a básnickou sbírku Barchoviny (2024). (…)

Host Radiožurnálu – Vojtěch Benýšek (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 14:49

Červený koberec a potlesk pro Putina? Setkání státníků dodávají legitimitu oběma směry, a v tom udělal Trump Vladimiru Putinovi velkou službu, myslí si student historie Vojtěch Benýšek. Ptá se Jan Pokorný.

Natočeno 2025. Premiéra 18. 8. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.; 26 min.).

Lit.: krt – Pokorný, Jan: Bombardér jako člen královské rodiny, stíhačky jako koňský doprovod. Setkání Trump-Putin má paralely ve středověku, říká student historie. In web ČRo 1 Radiožurnál, 18. srpen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Když se setkal Trump s Putinem na Aljašce, hned jsem tam viděl paralely,“ vypráví student Ústavu historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Vojtěch Benýšek. „Jsme pořád stejní, pořád se chce každý ukázat,“ říká. Jaké paralely mezi současným děním a středověkem lze nalézt? (..)

Interview Plus – Jaroslav Bžoch (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 14:09

Jaroslav Bžoch, europoslanec a stínový ministr zahraničí z hnutí ANO. To nejlepší, co se dá o aljašské schůzce říct, je, že mohla dopadnout mnohem hůř, píše komentátor amerického deníku Washington Post. Jak si Donald Trump a Vladimir Putin při setkání vedli a kdo z nich měl navrch? Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2025. Premiéra 18. 8. 2025 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Bruselské chlebíčky – Do šesti hodin v akci, čeští hasiči pomáhají stále častěji i v zahraničí (2025)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 14:08


Sbalit se a během šesti hodin překročit hranice Česka. K takové akci jsou připravení vybraní hasiči a záchranáři, kteří jsou součástí systému vzájemné pomoci v rámci Evropské unie. Jak přesně systém funguje a kdy ho Česko využilo naposledy? Bruselské chlebíčky o hasičích a civilní obraně připravila Jana Karasová.

Hovoří Roman Francl z generálního ředitelství hasičského sboru.

Natočeno 2025. Premiéra 18. 8. 2025 (ČRo Plus, 11:10 h.; 47 min.).

Lit.: Karasová, Jana: Do šesti hodin v akci, čeští hasiči pomáhají stále častěji i v zahraničí. Vše řídí Evropská unie. In web ČRo 1 Radiožurnál, 18. srpen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Za letošní léto už čeští hasiči bojovali proti lesním požárům v Řecku, Severní Makedonii, Albánii nebo Bulharsku. Na speciální mise vyrazili přes takzvaný Mechanismus civilní ochrany EU. Ten zřizuje právě Evropská unie a vše se tak řídí z Bruselu. Jak přesně jsou do toho Češi zapojení a kdy jsme naopak tuto pomoc využili, to uslyšíte v tomto díle Bruselských chlebíčků.

„Jde o nástroj mezi členskými státy a dalšími deseti zeměmi, které spolupracují na přípravě na mimořádné události, prevenci a na vlastních zásazích,“ vysvětluje Roman Francl z generálního ředitelství hasičského sboru. Česko si unijní pomoc zavolalo poprvé při covidové pandemii, následně o ni požádalo taky při požáru v Českém Švýcarsku a loňských povodních.

Na pomoc do zahraničí Češi v poslední době vyráží zhruba čtyřikrát i pětkrát ročně. Výjezdů i mimořádných událostí totiž přibývá. Pokud některá ze zapojených zemí usoudí, že je zvládnutí krizové situace nad její síly, může poslat pomyslný SOS signál do informačního systému. Prosbu o pomoc dostanou nejen zapojené země, ale rozsvítí se i na monitorech v bruselském Středisku pro koordinaci odezvy na mimořádné události. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress