Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravila Šárka Rusnáková.

Nastudovaly Pardubice v roce 2018. Premiéra 1. dílu 6. 5. 2018 (ČRo Pardubice) v cyklu Na nedělní vlně z Pardubic.

Obsah: 1. díl: Seznámení a první dopisy (16:44) – 2. díl: Zdenčini nápadníci a tajné schůzky s Masarykem (18:51) – 3. díl: Zdenka nebo Charlotte Garrigue? (18:51) – 4. díl: Masaryk se žení, konec nadějí (21:43).

Lit.: Rusnáková, Šárka: T.G.M. a Zdenka Šemberová – vztah budoucího prezidenta a intelektuálky z Vysokého Mýta. In web ČRo Pardubice, 27. 5. 2018 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: První československý prezident, „tatíček” Masaryk. Kdo by pomyslel, že i on býval mladíkem, který měl romantické sny a touhy? A ty se možná týkaly ženy o 9 let starší. Zdenky Šemberové, vzdělané dcery učence z Vysokého Mýta. Co se v 70. a 80. letech 19. století mezi nimi odehrálo, můžeme vytušit z dopisů, které si psali celých 11 let. 

„Ostýchal jsem se, Vás – panno Zdenko, vyrušovati návštěvou svojí, maje zato, že ráčíte za pohody tak krásné čas svůj procházkám věnovati; vyděšen však byv zprávou, že míníte už velmi záhy město naše opustiti, osmělil jsem se tázati, zda a kdy se ukázati smím…”

Píše v prvním dochovaném dopise z 1. července roku 1875 tehdy pětadvacetiletý Tomáš Masaryk 34 leté Zdence Šemberové. Touží neztratit s ní kontakt, když Zdenka s rodinou, jako každé léto, odjíždí z Vídně na prázdniny do Vysokého Mýta. Tehdy rozhodně nemůže tušit, jak bouřlivá korespondence se mezi nimi rozhoří, a že potrvá tak dlouho. (…)

Mladý Tomáš Masaryk se potkává se Zdenkou Šemberovou zřejmě někdy v 70. letech 19. století při svých studiích ve Vídni v tzv. zeleném domě. Tam Zdenka žije s rodinou, v čele s otcem Aloisem Vojtěchem Šemberou, který je profesorem češtiny na vídeňské univerzitě, bohatým společenským životem.

O devět let starší přirozeně vzdělaná žena mladičkého Masaryka velmi zaujme a v dobách, kdy se s ní nemůže vídat, si s ní touží alespoň psát. A s korespondencí Zdence nechce přestat ani, když se seznamuje a posléze žení s Američankou Charlottou Garrigue. Píše jí stále, i přes Zdenčinu komplikovanou a prudkou někdy až hysterickou povahu a neustálé výčitky a obviňování. 

Kdo vlastně byla Zdenka Šemberová a proč právě ona mladého Masaryka tolik zaujala, přestože už dávno nebyla ve věku pro tehdejší muže atraktivním a nazývali jí starou pannou? Co bylo na ní tak zvláštního, že to donutilo racionálně smýšlejícího muže s tak velkou sebekontrolou propadat sentimentu, romantickým snům a vizím a také prudkým návalům emocí? Co ho motivovalo i poté, co je Zdenka ve svém psaní zřejmě velmi krutá, znovu a znovu s ní obnovovat kontakt a žádat ji o usmíření? (…)

Karin Lednická. Četba na pokračování. Připravila Eva Lenartová. Zvukový mistr Aleš Huber. Režie Peter Gábor.

Čte Alena Sasínová-Polarczyk a David Viktora.

Nastudovala Ostrava v roce 2026. Premiéra 1. dílu 30. 8. 2026 (ČRo Ostrava, 15:30 h.) v cyklu
Rozhlasové listování.

Obsah: 1. díl: Zamlčet pravdu znamená lhát (červen 1945) (27:30) – 2. díl: My, co jsme zbyli (léto 1945) (27:53) – 3. díl: Cizí je někdy víc než vlastní (léto 1945)

Lit.: Lenartová, Eva: Karin Lednická: Šikmý kostel, část třetí. Románová kronika ztraceného města, léta 1945-1961. In web ČRo Ostrava, 30. 8. 2026 (článek). – Cit.: Barka a Ludwik, Fanka, Ženka, Halka, Olga, Leon a Beata, Wojtek, Bogdan, Henrik a Anuška a taky Štěpán nebo Julie… Většinu románových hrdinů už dávno známe, ale na cestě životem je doprovází i skutečné historické postavy. (…)

Majitelka stavební firmy Anna Danielová, jejíž firma před válkou postavila velkou část Karvinné. Petrovický kněz Ludvík Sobek, který se po válce dostal do tragického střetu s mocí. Komunista Viktor Košťál, první poválečný předseda národního výboru v Karvinné. Nebo Józef Stoszek, po důlním neštěstí na Barboře odsouzený za sabotáž ve vykonstruovaném monstrprocesu s devíti inženýry a techniky. A taky třeba komunistický politik Drahomír Kolder, který už tehdy bezskrupulózně stoupal vzhůru po kariérním žebříku.

Se všemi hrdiny závěrečné části trilogie  Karin Lednické prožijeme první poválečná léta. Staneme se svědky vzestupu sílící strany, jejíž ideologie je postavena na hesle Kdo nejde s námi, jde proti nám. Doslova hmatatelně prožijeme zkázu Karvinné, která se téměř propadne do země, i postupné umírání zámku Solca. Jak se s tím vším vyrovná Barčina rodina?

Ženka se snaží najít samu sebe, Leon trpí oprávněným pocitem zmaru, Halka se pokouší zapomenout na krutý zážitek znásilnění v prvních dnech míru, Wojtek se nechává strhnout budovatelským nadšením a Anuška chřadne pod tíhou ztráty syna, zatímco Henryk chce zapomenout. Sama Barka novému světu přestává rozumět a Ludwik dobře ví, že nejhorší je začít se bát.