Hostem je Libor Vondráček, předseda strany Svobodných zvolený na kandidátce SPD. Zástupci stran budoucí vládní koalice zatím při programových jednáních nenacházejí žádné vážnější neshody. Nemohou nastat problémy mezi nově zvolenými poslanci z klubu SPD, kteří pocházejí z různých stran? Moderuje Tomáš Pancíř.
Natočeno 2025. Premiéra 22. 10. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Carolina Shaw, Laura Jurd a Sharon Mansur nabízejí na nových albech hudbu, kterou bychom od nich nečekali. Dopad umění americké skladatelky a zpěvačky Caroline Shaw na soudobou hudbu je obrovský a právem je držitelkou Pulitzerovy ceny nebo několika Grammy. V této poloze se za doprovodu souboru S? Percussion představí 7. Listopadu v Praze na festivalu Prague Sounds. Málo se ale ví, že s folkovou písničkářkou Danni Lee Parpan tvoří elektro popové duo Ringdown nedávno debutující nahrávkou Lady on the Bike. Budeme také poslouchat výtečné album Trigger izraelské klavíristky Sharon Mansur nepodobající se ničemu, co jste kdy v jazzu slyšeli a totéž lze vztáhnout na album Rites & Revelations britské trumpetistky Laury Jurd. Pořad připravil Jiří Moravčík.
Natočeno 2025. Premiéra 22. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Vaše každodenní inspirace: Podzim v lázních. Host: MUDr. Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2025. Premiéra 22. 10. 2025 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Do konce října můžete přihlásit budovu nebo prostor do programu festivalu Open House Praha. Ten pak proběhne ve druhé polovině května příštího roku. Proč se nebát vpustit nejen fanoušky architektury do svého objektu? Co to obnáší? Připravil Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.
Hovoří Michaela Pánková a David Feltl.
Natočeno 2025. Premiéra 22. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).
Petr Hrbáč. Brněnský lékař, básník, prozaik a hudebník propojuje ve svých povídkách fantaskní svět s tím, který aktuálně a syrově žije. Připravila Šárka Nevídalová.
Účinkuje David Viktora. Režie Tomáš Jirman.
Nastudovala Ostrava v roce 2001. Premiéra 3. 1. 2002 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.; 26 min). Repríza 22. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Novotný, Vladimír: Svět zvolený ke zkoumání. In Týdeník Rozhlas 34/2000 (7. 8. 2000), s. 30 (článek). – Cit.: Dvaačtyřicetiletý brněnský lékař Petr Hrbáč se v literární sféře pohybrýe na pomyslných miskách vah, kde tu převažuje próza, tu zase poezie. Autor na sebe poprvé upozornil v roce 1994, kdy mu v příloze Tvaru vyšla básnická sbírka Via Borealis, dva roky nato se zaskvěl knižní prvotinou Studna potopeného srdce a roku 1997 vyvolala značný ohlas jeho povídková knížka Kalhotový pahýl.
Nyní Petr Hrbáč vydal (opět v nakladatelství Petrov) další prozaický soubor pod názvem Jeden den stárnutí. V tomto cyklu devatenácti krátkých povídek se spisovatel spontánně přiklání zejména k postmodemí linii groteskně laděné psychologické prózy: svět se mu tu zjevuje v takové tvářnosti, kdy na jedné straně na čtenáře odevšad září všelijaké nenápadné, jenže pro vnímavé oči nepřehlédnutelné perličky na dně, na druhé straně Hrbáč paralelně s těmito poetizovanými reáliemi vytváří svpj svébytný svět, zdánlivě zcela přirozený, stále častěji však zřetelně hraničící s fantasknem, svět přímo přízračný a přeludný, vytryskávající z prozaikovy pozoruhodné imaginace. Nicméně by nebylo zvlášť spravedlivé prohlašovat, že Hrbáčovy prozaické texty jsou toliko působivým průsečíkem rozmanitých vlivů, surrealistických asociací stejným dílem jako ozvuků magického realismu: autor tyhle umělecké podněty citlivě vstřebává do vlastního nazírám světa a do reflexivního postižení spektra jeho roztodivných podob.
V knížce Jeden den stárnutí sice prozaik již v jejím názvu naznačuje, že se blíží k dimenzím moudrého stáří, především však prokazuje, že pokročil do období tvůrčí zralosti, že se stal novou literární veličinou, i když jeho verše a prózy nesměřují žádnými cestami podbízení se lacinému čtenářskému vkusu, cestami zjednodušování a nesrozumitelné mediální rádobysrozumitelnosti. Své texty Hrbáč naopak vytváří jakoby v bezděčné polemice s prostoduchým, přiboudlým psaním. Své náročné krédo pojmenovává on sám hutnými slovy, že prý „stvořit něco není něco udělat“.
Beseda s Divadlem Járy Cimrmana. Pražská restaurace Pod Vyšehradem se tentokrát přesune do Moravského divadla Olomouc. Náčelník Ondřej Vetchý i pomocný učitel Zdeněk Svěrák se tam pokusí dobýt Severní pól. Nejdřív ale spolu s Markem Šimonem nebo Petrem Reidingerem budou hosty besedy na olomouckém festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio. Dozvíme se, kdo je vlastně lepší náčelník – Svěrák nebo Vetchý? Moderuje Jan Pokorný.
Natočeno 2025. Premiéra 22. 10. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Lit.: Pokorný, Jan – jkh: Půvab neobratnosti jsme cestou ztratili, jeviště jsme se přestali bát, přemítá Svěrák v besedě s Cimrmany. In web ČRo 1 Radiožurnál, 22. 10. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dobytí severního pólu odehrálo Divadlo Járy Cimrmana už tisíckrát. Jakým vývojem prošlo obsazení a dramaturgické vedení semináře věhlasných cimrmanologů? „Něco jsme ztratili, ale něco jsme i získali. Třeba dovedeme opakovat to, co mělo úspěch,“ usmívá se Zdeněk Svěrák při besedě festivalu Prix Bohemia Radio. Jak vzpomíná na premiéru, kdy jej zaskočil nečekaný návrh herečky z publika? Jak se z naivních neherců stávají vážení umělci? A jak se s divadlem sžil Ondřej Vetchý? (…)
Přemysl Hnilička
Týdeník Rozhlas 28/2019 (1. 7. 2019)
Jestli někdo dokázal v českém prostředí ovládnout schopnost psát dramatické texty pro rozhlas, je to Daniela Fischerová. Texty této spisovateky a dramatičky jsou magické, zdánlivě prosté, ale s velkým vnitřním napětím a vynikajícími dialogy. Nejsou upachtěně uštrikovaně a překombinované, zato jsou plně citovosti, pochopení i krutých a občas snad i cynických zvratů.
Velkou doménou Fischerové jsou dramatické miniatury. Jednou z nich je Velká vteřina (1992). Příběh dvou lidí, kterým se jedním jediným okamžikem naráz změnil (a ještě jednou změní) celý život, je strhující nejen v síle samotného příběhu, ale i v dramatické zhuštěnosti: příběh, který by jiným vydal na trilogii, Fischerová zhušťuje do deseti minut a dává tak posluchači možnost si – řečeno s nadhledem – trilogii domyslet sám ve své hlavě.
Stará žena (Věra Kubánková) trpí stálým konfliktem se svou dcerou (Eliška Balzerová), která má oprávněně obavy o její zdraví. Poté, co ukončí jeden z mnoha telefonních hovorů na toto téma, rozdrnčí se telefon staré paní znovu. Na druhém konci sluchátka slyší hlas rozjařeného stárnoucího muže Lea (Marián Labuda), který ji chce věnovat „hory, hory prachů“ a odvyprávět svůj životní příběh. Příběh, který je osudově spojen s tím jejím. Leova židovská matka totiž během transportu do koncentračního tábora tajně předala mladě dívce (dnešní stará žena) své nemluvně. To se po válce díky Červenému kříži opět setkává se svou matkou a krásný příběh sebeobětování mu v dospělosti učaruje.
(more…)Stanislav Havlíček, mise Lékařů bez hranic. Americký viceprezident J.D. Vance a další vysocí představitelé osobně přesvědčují izraelského premiéra, aby podpořil příměří v Pásmu Gazy. Co palestinští civilisté, zejména děti a nemocní či staří potřebují především? Jak dlouho bude trvat, než se obnoví normální život? Petr Vizina se zeptá Stanislava Havlíčka, který na palestinských územích pracoval.
Natočeno 2025. Premiéra 22. 10. 2025 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Host: Marian Koranda, psychiatr. Jaké vlastnosti by měl mít dobrý psychiatr? Proč je tak důležité odhalit a ošetřit traumata? Jak se projevuje ADHD u dětí a jak u dospělých? Moderuje Adéla Gondíková. Pořad není vysílán živě.
Natočeno 2025. Premiéra 22. 10. 2025 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Reportáž připravila Anežka Hlávková.
Hovoří historička a restaurátorka Jana Severinová.
Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 21. 10. 2025 (ČRo Brno, ) v cyklu Zprávy z jižní Moravy.
Lit.: Hlávková, Anežka: Vznikla nová kniha o Elišce Rejčce a klášteře na Starém Brně. Sestavili ji restaurátoři s historiky. In web ČRo Brno, 21. 10. 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: V Brně představili v pondělí 20. října autoři novou knihu o Elišce Rejčce a historii starobrněnského kláštera, který založila. Tato česká a polská královna zemřela před 690 lety a je pohřbená v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí. Autoři knihy Jana a Karel Severinovi areál několik let restaurovali. Vše, co zjistili, se rozhodli sepsat do publikace s názvem Královna Alžběta a klášter cisterciaček na Starém Brně.
„Šindel, který jsme našli v roce 1998, mám doposud v zásuvce v kanceláři,“ ukazuje na fotografii historička a restaurátorka Jana Severinová. Popisuje, jak našla střešní šindel, když s manželem zkoumali baziliku Nanebevzetí Panny Marie – i o ní se lidé v knize dočtou. Stáří krytiny nechali datovat. Podle Jany Severinové právě tehdy začalo jejich několikaleté zkoumání starobrněnského kostela. „Zjištěná data nás vyprovokovala k tomu, že jsme se začali zabývat stavební historií kláštera,“ říká. (..)
Powered by WordPress