Reportáže — črty — vyprávění. Příběh o muži, který se na podzim 1944 ve slovenských horách podruhé narodil. Napsal Roman Cílek. Režie Vladimír Tomeš.
Účinkují Jaroslav Konečný a René Přibil.
Nastudovala Plzeň v roce 1972. Premiéra 29. 8. 1972 (Praha, 14:00 h.).
Harold Pinter. Rozhlasová úprava divadelní hry. Překlad Hans Christian Branner. Režie Sam Besekow.
Účinkují Helge Kjærulff-Schmidt, Jørgen Reenberg a Søren Elung Jensen.
Natočeno 1963.
Pozn.: Davis og Anton mødes tilfældigt, og Aston giver Davis lov til at sove i sin seng. Han får også en nøgle til lejligheden. Han bliver gjort til vicevært, og får besked på at holde øje med, hvem der kommer og går. Men så ankommer en tredie mand – Mick, han påstår at det er hans lejlighed, og at Aston er hans bror. Han vil gerne ansætte Davis men det skal være på hans betingelser. (anotace)
Hans Christian Branner. Dánská rozhlasová hra. Režie Inge Hvid-Møller.
Účinkují Mogens Wieth, Ingeborg Brams, Lise Ringheim, Vagn Kramer a Lise Wantzin.
Natočeno 1956.
Pozn.: “Natteregn” følger en mand og en kvinde gennem seks forskellige nætter i deres ægteskab. Hver scene består af en samtale, der viser udviklingen i deres forhold og afslører de forandringer, udfordringer og følelser, som opstår undervejs i et ægteskabeligt liv. (anotace)
Hans Christian Branner. Dánská rozhlasová hra.
Účinkují Einar Juhl, Gerhard Jessen, Egill Rostrup a Hjalmar Bendtsen.
Natočeno 1932.
Pozn.: Tre mænd – en indflydelsesrig redaktør, en fremtrædende filmskaber og en forlægger – mødes på en café. I en stemning præget af sentimentalitet deler de refleksioner over deres liv og karrierer, hvor en fælles vemodig tone omkring deres succes træder frem. Gennem deres fortællinger gentages tanken om kvinden som den skjulte drivkraft bag alt. (anotace)
Arthur Miller. Rozhlasová úprava divadelní hry. Překlad Hans Christian Branner. Rozhlasová úprava Ryszard Taedling. Režie Johannes Marott.
Účinkují Frits Helmuth, Hans-Henrik Krause, Else Højgaard, Ghita Nørby, Helle Hertz, Avi Sagild, Erik Paaske a Henning Palner.
Natočeno 1977.
Pozn.: En mands tilbageblik på sine ægteskaber, hvor han synes at have svigtet, i McCarthy-ismens tid i USA, hvor han også politisk er under anklage. Det sidste ægteskab er Millers version af samlivet med Marilyn Monroe. (anotace)
Hans Christian Branner. Dánská rozhlasová hra. Režie Inge Hvid Møller.
Účinkují Henning Moritzen, Mogens Wieth, Gunnar Lauring, Lily Weiding, Berthe Qvistgaard, Randi Michelsen, Kjeld Jacobsen, Svend Johansen, Buster Larsen, Henry Nielsen, Holger Perfort, Lise Ringheim, Bjørn Spiro. Zpívá Poul Olsens Kvintet a Gustav Winckler.
Natočeno 1956.
Pozn.: Tre menneskepar i forskellige livsaldre mødes på restaurant ‘Fønix’. I løbet af en aften og en nat hvirvles de ind i kærlighedens tragiske runddans, indtil morgenen kommer med sin resignation og sit spæde håb. (anotace)
Hans Christian Branner. Dánská rozhlasová hra.
Účinkují Egill Rostrup, Carlo Wieth, Christen Møller, Katy Valentin, Holger Gabrielsen, Willy Bille, Aage Gade, Valdemar Møller, Karen Poulsen, Marie Garland, Eyvind Johan Svendsen a Else Skouboe.
Natočeno 1933.
Pozn.: “Eftermæle” udspiller sig omkring en begravelse i en provinsby, hvor en velhavende konsuls hustru er død. Handlingen begynder med en begravelsesmiddag, hvor den nærmeste kreds deler deres første overfladiske indtryk af den afdødes liv og død. Efterfølgende uddybes disse indtryk gennem en række dialoger mellem mennesker, der stod den afdøde nær. Hendes huslæge diskuterer hendes sygdom og død med sin kone, en bror og søster reflekterer over hendes ægteskab, og en billedhugger fortæller sin model om hendes ungdom. Samtalerne kredser om tragedien og dens betydning for de efterladte, og i en afgørende samtale mellem enkemanden og husbestyrerinden når fortællingen sin dramatiske afslutning. Dialogerne afslører de efterladtes forhold til den afdøde og deres egne liv, men handlingen er statisk og centreret om den allerede fuldbyrdede tragedie. Tildelt hørespilkonkurrencens anden præmie.
1931 bliver der udskrevet en hørespilskonkurrence, hvor der indsendes 1396 originale manuskripter. 32 af dem bliver opført i løbet af årtiet, bl.a. H.C. Branners ”Eftermæle” der bliver startskuddet på hans karriere.(anotace)
O generálu Karlu Kutlvašrovi, legionáři, veliteli Pražského povstání a vězni komunistických věznic hovoří spoluvězeň Josef Slanina, Zdenka Kutlvašrová, Roman Cílek a z rozhlasového archivu Jelizaveta Kutlvašrová. Připravil Miloš Doležal.
Natočeno 2011. Premiéra 2. 10. 2011 (ČRo 3 Vltava, 14:00 – 14:15 h.). Repríza 3. 10. 2011 (ČRo 3 Vltava, 15.45 h.).
Literární pásmo o vzniku a tradicích krkonošské báje připravil Josef Rodr. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1971. Premiéra 14. 2. 1971 (Třetí program, 20:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou.
Lit.: db: 500 let Krakonošových. In Rozhlas 7/1971 (1. 2. 1971), s. 15 (článek). – Cit.: Různé hory a různé kraje mají své bájné bytosti. Jsou to rozmanití rozobáblové, plivníci, šotci, plejtváci, pučinelové, kaziváci, hejkalové, bubáci, klekáníčci, nemodlenci, ježibaby, korduly, sudičky, skalní mužíci a permonícl i bezhlaví jezdci, kostlivci a bazllišci, pidižvíci i Kobři — železní obři, ale sotva se některý přelud a přízrak může rovnat krkonošskému pánu hor — Krakonošovi.
„Na horách českých krkonošských začasté se ukazuje mnich, kterýž Rubical sluje“ — píše v roce 1618 Havel Želenský ve spise „O zlých anjelích aneb ďáblích“. — „Ten se k lidem přes hory jdoucím přitovaryšuje, k nim se vlídně má, aby dobré mysli byli, napomíná, že jim přes ty hory cestu ukázati a je sprovoditi chce. Potom, když je na místa nepřístupná, mezi doly a skály přivede, že nevědí, kam se obrátiti, tu na dřevo nebo na strom nějaký skočí a jim se tak jasně a nemotorně směje, že se to po všem lese rozléhá…“
Také Bohuslav Balbín, když před třemi staletími pozoroval dalekohlednou rourou Obří důl a Sněžku, byl upozorněn horskými lidmi na přízrak čili strašidlo, které prý na vrcholu Sněžky „v podobě lidské sedává, nohama visícíma přes sráz hory tluče a klátí a strašlivě křičí“. A podobně jako Bohuslav Balbín i jiní autoři si během staletí všímali té romantické a podivuhodné bytosti z krkonošských hor, ale především to byla lidová tvořivost, která Krakonoše opředla nesčetnými příběhy a bájemi. Poskytla bohatý materiál i pro rozhlasové pásmo „Pět set let Krakonošových“, které si můžete poslechnout v neděli ve 20.00 v pravidelném pořadu „Schůzky s literaturou“ na Třetím programu.
Redakce AZ uvádí dokumentární vyprávění o muži, kterému říkali kouzelník a který se dožil čtyřiadevadesáti let. Napsal Roman Cílek. Režie Pavel Michal. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Nastudovaly České Budějovice v roce 1971. Premiéra 1. dílu 11. 2. 1971 (Třetí program, 21:30 h.); 2. dílu 18. 2. 1971 (Třetí program, 21:30 h.).
Lit.: biz: Redakce AZ uvádí. In Rozhlas 49/1970 (23. 11. 1970), s. 7 (článek). – Cit.: V listopadu posluchači slyšeli první pokus redakce umělecké publicistiky o několikadílný seriál — tři díly dokumentárního pořadu „Korunní svědek se nedostavil“. K stejnému tématu — nepotrestání nacistických válečných zločinců – se v obměně vracíme i v prosinci 15. a 22., kdy uvedeme dvoudílný dokumentární pořad Romana Cílka „Smích Hjalmara Schachta“. Ano, i tento pořad patří do oblastí tzv. kontrapropagandy, nebo chcete-li, do oblasti propagandy proti věcem, které patří k stínům třeba tzv. západoněmeckého zázraku. Tentokrát jde o neuskutečněný mezinárodní soud nad německými průmyslníky a finančníky, kteří aktivně podporovali Hitlera, a přesto se v novém blahobytu dožili klidného stáří. Jako dr. Hjalmar Schacht, „Hitlerův finanční kouzelník“, jak mu kdysi říkali, který zemřel teprve letos v požehnaném věku 94 let. Roman Cílek o jeho životě a „díle“ napsal dramatické vyprávění, v němž se znovu vrátíme do poválečných měsíců, kdy se rozhodovalo o právu a zločinu, o nadějích světa a vině těch, kdo rozpoutali nejhroznější válku lidských dějin. Režie se opět ujal českobudějovický režisér Pavel Michal s herci Jihočeského divadla.
Powered by WordPress