Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Marie Sýkorová informuje o kulturním dění ve Francii.

Natočeno 2025. Premiéra 1. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 12 min.) v rámci pořadu Z Čech až na konec světa a zpět 2025/44 – Víkendová příloha.

Pásmo z historie druhé světové války a valašských hor připravil Roman Cílek. Režie Jan Fuchs. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1971. Premiéra 11. 4. 1971 (Třetí program, 19:00 h.) v cyklu Dokumentární pásmo redakce AZ. Repríza 24. 4. 1971 (Praha, 10:00 h.).

Lit.: zb: Plameny na pasekách. In Rozhlas 15/1971 (29. 3. 1971), s. 7 (článek). – Cit.: Před šestadvaceti lety došlo na valašských horách k událostem, které hluboce poznamenaly závěr druhé světové války na našem území a staly se nesmazatelným vykřičníkem k nacistickým válečným zločinům. Tehdy — dne 19. dubna a 23. dubna 1945 — byly vypáleny obce Ploština a Prlov. Na samém prahu osvobození zemřeli lidé z pasek a hor a vzpomínka na ně je stále živá. Autor pásma Plameny na pasekách R. Cílek hledal v archívech, hovořil s těmi, kteří tragédii přežili, chodil po místech, kde k ní tehdy došlo, a napsal svou obžalobu těch, kteří pálili a vraždili — i těch, kteří zradili své vlastní lidi. Ploština byla vypálena, ale znovu vyrostla, tehdejší děti dospěly a mají své vlastní rodiny, žijí a pracují v družstevní vesnici, pořádají večery družby… Čas jako by leccos smazal. A leccos ne. Z lesa až přímo ke stolu ve světnici ploštinské rodiny Šašínů chodí mladá srnka Honzík, přítulná, důvěřivá k lidské ruce, z níž slízává cukr. Důvěřivá snad proto, že její krátký Život zatím poznamenala jen setkání s dobrými lidmi. Když srnku pohladíte, nějakou tu vteřinu zůstanou v její jemné srsti tmavé stopy vašich prstů… (…)

Dramatické pásmo o jednom soudním vyšetřování v Německé spolkové republice napsali Roman Cílek a Jan Roman. Režie Miroslav Polach.

Nastudoval Hradec Králové v roce 1964. Premiéra 23. 2. 1964 (Československo I, 20:00 – 20:30 h.). Repríza 18. 8. 1964 (Československo I, 10:20 h.).

Lit.: anonym: Kdo zabil Ernsta Thälmanna? In Čs. rozhlas a televize 8/1964 (11. 2. 1964), s. 12 (článek). – Cit.: Stalo se to před půldruhým rokem, ve středu 6. června 1962. Klid pokojných ulic západoněmeckého městečka Geldernu prořízla siréna policejního vozu. Mířil k ulici Am Hartor, kde před nenápadným domem s číslem 23 parkovalo vozidlo hamburské televizní společnosti. Policisté rychle obklopili televizní pracovníky, odebrali jim průkazy a prohlásili: „Jste zatčeni!“ O chvíli později namířil jeden z nich odjištěný revolver na kameramana, který sáhl po aparátu. „Budete-li něco dělat, střelím!“

O co vlastně šlo v idylickém pohraničním městě Geldernu? Jaký zločin spáchali televizní pracovníci? V ulici Am Hartor bydli jedenapadesátiletý Wolfgang Otto, učitel na geldernské katolické škole. Velmi nenápadné jméno, kolik je v NSR Wolfgangů Ottů. Proč měli zvědaví reportéři zájem právě na tomhle? Proto, že krátce předtím byla na geldernského učitele podána žaloba. A ne jen tak nějaká! Róza Thälmannová žalovala zmíněného muže pro vraždu svého manžela. Celé záležitosti přidalo na senzačnosti, že žalobkyně je vdova po světoznámém, nacisty umučeném německém revolucionáři Ernstu Thälmannovi, a že viník spolupůsobil při vraždě jako SS-oberscharrführer koncentračního tábora Buchenwald.

Sedmnáct let po skončeni války si klidně užíval svobody a tuto skutečnost chtěli zachytit nejen pracovníci hamburské televize, ale i reportéři západonémeckého rozhlasu z Kolína nad Rýnem a operátoři filmové společnosti DEFA. Vládni orgány NSR jim v tom brutálně zabránily. Jenomže pravda se nikdy nedá umlčet na dlouho. Postupem doby událost rozrostla ve veřejný skandál a tak i naši dva autoři Roman Cílek a Jan Roman měli příležitost prostudovat usvědčující materiály proti vrahům statečného člověka. (…)

Host: Václav Holanec, scenárista a spisovatel. Proč je Liberec nejdůležitější místo jeho života? Má příběh větší sílu na papíře, nebo na filmovém plátně? A co se děje s knihami, které si koupíme a nikdy je nepřečteme? Moderuje Joachim Dvořák.

Natočeno 2025. Premiéra 6. 11. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Všichni lidé na celém světě někde žijí, mají „své“ území, které si nárokují, brání, zkrátka mají ho ohraničené. Jak se v různých kulturách tvořily hranice, prozradí autoři Martin Soukup a Martin Rychlík spolu se svým hostem doktorem Jiřím Janáčem. Dramaturgie Magdalena Šorelová.

Natočeno 2025. Premiéra 6. 11. 2025 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Hostem je místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová. Předsedou Poslanecké sněmovny se podle očekávání stal lídr strany Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura. Podpořili tím poslanci nově vzniklé koalice toho nejlepšího kandidáta? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2025. Premiéra 6. 11. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Lit.: opa – Kroc, Vladimír: Schillerová: Volba Tomia Okamury je výsledkem koaliční dohody. Žádné reputační riziko v tom nevidím. In web IRozhlas, 6. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Co znamená zvolení šéfa SPD do čela sněmovny? Jak hodlá Andrej Babiš vyřešit svůj střet zájmů? Kde vezme budoucí vládní koalice prostředky na splnění všech svých předvolebních slibů? Vladimír Kroc se zeptal místopředsedkyně hnutí ANO Aleny Schillerové. (….)

Kdo prosadil do programového prohlášení nulovou sazbu DPH na léky a proč? A z čeho chce nová vláda pokrýt dotace na obnovitelné zdroje energie, aby to nezatížilo státní rozpočet? (…)

Vaše každodenní inspirace: Bezpečně za volantem i na chodníku. Host: Host: dopravní expert Roman Budský, Platforma VIZE 0. Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2025. Premiéra 6. 11. 2025 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Sbírat umění mohou i lidé, kteří nedisponují miliony. Jak na to? Hana Slívová se zeptá sběratele, kurátora a umělce Jana Dotřela a také zástupce skupiny přátel a sběratelů Fivewords, která svou sbírku mladých umělců a umělkyň vystavuje v těchto dnech v Praze.

Natočeno 2025. Premiéra 6. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Co vlastně hledají uživatelé hledají na platformě OnlyFans? Podle režisérky Barbory Chalupové to není jen pornografický obsah, ale jistá autenticita – nebo aspoň její zdání. Spoluautorka dokumentu v Síti tentokrát rok sledovala tři tvůrkyně z OnlyFans. A společně s jednou z nich, Petrou Úradníčkovou přiblíží, jaké je to být Virtuální přítelkyně. Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2025. Premiéra 6. 11. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Tomáš Němeček, novinář a právník. Smrt kardinála Dominika Duky ukázala, kolik si získal vřelých zastánců i nesmiřitelných kritiků. Kteří z nich lépe pochopili jeho skutečnou osobnost? Moderuje Petr Vizina.

Natočeno 2025. Premiéra 6. 11. 2025 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.). Repríza 17. 11. 2025 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).

Lit.: Vizina, Petr – ert (= Erhart, Michael): Duka je nenáviděný, ale to dobré převažuje. Odluka církve a státu je historická věc, míní Němeček. In web ČRo Plus, 6. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Smrt kardinála Dominika Duky ukázala, kolik si získal vřelých zastánců i nesmiřitelných kritiků. Podle právníka a bývalého novináře Tomáše Němečka zemřel „strašně nenáviděný muž“, jak napsal ve svém komentáři po slovenský deník Postoj. „Usuzuji tak z internetových diskuzí pod články o jeho smrti. Žádný z našich současníků veřejně činných v naší zemi si nezasluhuje takovou míru nenávisti,“ zdůrazňuje.

Nejvíce prý Duku nenáviděli ti, kteří o něm nejméně věděli a vnímali jen období posledních 10 let. Naopak lidé, se kterými se názorově rozešel, ale dobře ho znali, na něj vzpomínali až dojemně.

„Velmi se mi líbila vzpomínka Stanislava Kostihy, který se angažuje v hnutí Logos, tedy hnutí křesťanských gayů a leseb. A asi těžko si představit člena katolické církve, který by mu byl v názorech vzdálenější než on,“ podotýká. (…)