Host: Daniel Šmíd, lektor etikety a odívání. Může nám etiketa pomoci prožívat kvalitní vztahy? Jak předcházet komplikacím při cestování a dovolených? A proč dbát na správné stolování nejen ve svátečních dnech? Moderuje Marta Marinová.
Natočeno 2026. Premiéra 10. 1. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Otec Pygmejů – tak říkali nejmenší lidé světa Čechoslovákovi Pavlu Jáchymovi Šebestovi. Připravila Kateřina Havlíková. Zvuk Valerie Racmanová. Režie Michaela Krčmová.
Ukázky čte Jan Nevola a Ladislav Novák.
Natočeno 2025 (?). Repríza 10. 1. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.; 26 min.).
Lit.: Havlíková, Kateřina: Etnograf Pavel Jáchym Šebesta si získal srdce afrických pygmejů. Z návštěv vozil do Evropy vzácné vzorky i darované kostry. In web ČRo Plus, 10. 1. 2026 (článek). – Cit.: Říká se jim nejmenší lidé nebo děti pralesa. Pygmejové v průměru dosahují výšky kolem 140 centimetrů a v minulosti obývali převážně špatně dostupné oblasti ve středoafrickém pralese.
Nejen proto se za nimi vydali mnozí dobrodruzi i vědci. Mezi nimi například i misionář a etnograf československého původu Pavel Jáchym Šebesta, kterému pro jeho vřelé vystupování, časté návštěvy a jazykové dovednosti pygmejové začali přezdívat Baba Va BaMbuti, „otec pygmejů“.
Pavel Jáchym Šebesta byl rodák z Velkých Petrovic u Ratiboře na Hlučínsku, dnes Pietrowice Wielkie v Polsku. Přestože ho za svého dnes považují jak Rakušané, tak Němci, Šebesta se po vzniku samostatného Československa hlásil k československé příslušnosti. (…)
Martin Buchtík, sociolog a ředitel analytického ústavu STEM. „Jsme národ spokojených lidí, kteří jsou nespokojení se svou společností. Do nového roku ale vstupujeme v celkově lepší náladě,“ říká. Z čeho podle něj pramení ta lepší nálada? Co je pro lidi u nás hlavním měřítkem spokojenosti a úspěchu? A proč soudí, že takzvaný český sen nefunguje? Moderuje Světlana Witowská.
Natočeno 2025. Premiéra 10. 1. 2026 (ČRo Plus, 10:33 h.).
Hosty pořadu jsou: Václav Vydra III., Viktor Preiss, Věra Martinová, Jakub Juránek. Moderuje Aleš Cibulka.
Natočeno 2026. Premiéra 10. 1. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.). Repríza 15. 8. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Vladimír Pelc. Původní rozhlasová hra pro mládež o nástupu nacismu k moci v Německu. Improvizace na klavír Michael Kocáb. Režie Dobroslav Zborník. Dramaturg dr. Jan Czech.
Osoby a obsazení: Dieter Kranwitz (Tomáš Töpfer), Ely Grollová (Miluše Stojanovská), Walter Fincke (Pavel Rímský), profesor Wegener (Radovan Lukavský), ??? (Otakar Brousek I.) a další.
Natočeno 1984. Premiéra 10. 5. 1984 (Praha, 19:15 – 20:08 h.). Repríza 16. 3. 1985 (Vltava, 11:40 h.).
Lit.: anonym: Zeptali jsme se… 20/1984 (20. 4. 1984), s. 4 (rozhovor). – Cit.: … dr. Jana Czecha, vedoucího dramaturga literárně dramatické redakce HRDM.
Autora hry pro mládež Vladimíra Pelce znají naši čtenáři i posluchači rozhlasu z ekonomických a politických článků a pořadů. Co byste chtěl říci k jeho v pořadí již druhé rozhlasové hře Když dojdeš na svou křižovatku?
Pelcova hra je komorním psychologickým příběhem z období nástupu nacismu v Německu. Široké plátno tehdejších historických událostí je. vyjádřeno dějovým detailem, který ukazuje mladou partnerskou dvojici začínajících umělců ve vyhraněné společenské situaci. Téma hry je sociálně závažné a v tomto smyslu plně aktuální. Vždyt aktuálnost rozhlasové hry (a platí to ve zvýšené míře o hře pro mládež) nespočívá pouze v tom, že od zobrazované skutečnosti uplynul relativně krátký časový úsek, že tedy mezi ní a realizací hry existuie relativně malý časový odstup. Aktuálnost spočívá v tom, do jaké míry se autorovi podaří vyjádřit naléhavost tématu pro současnost, jak se podaří konfrontovat dnešního posluchače s otázkami, které vytvaroval předchozí historický vývoj, a rovněž jak se daří usměrňovat hledání životního zacílení každého mladého posluchače.
Umělecká realizace, která podtrhla dialog, jenž má svůj obsah a váhu, je dílem citlivé režie Dobroslava Zborníka a Tomáše Töpfera, Miluše Stojanovové, Pavla Rímského, zasloužilého umělce Radovana Lukavského a Otakara Brouska v nejvýznamnějštch rolích. Režisér také ve zvukové realizaci podtrhl myšlenkovou linii hry a zvukové koláže přiměřeně dotvářejí její dramatickou stavbu. Hra Vladimíra Pelce je svým myšlenkovým obsahem a zpracováním dobrým programovým přínosem vysílání literárně dramatické redakce hlavní redakce pro děti a mládež. Hru vysíláme ve čtvrtek v 19.15 na stanici Praha.
Připravil Filip Titlbach.
Hovoří šéfredaktor Deníku N Pavel Tomášek.
Natočeno 2026. Webová premiéra 9. 1. 2026 (Deník N, 10:40 h.; 69 min.).
Lit.: Titlbach, Filip – Kozáková, Tereza: Studio N: 2026 bude rokem zkoušek. Připravte se s námi na to, čemu letos budeme čelit. In web Deník N, 9. 1. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Válka na Ukrajině i izraelsko-palestinský konflikt zůstávají bez jasného konce, kolem Tchaj-wanu roste napětí a Evropskou unii se kromě Ruska a Číny budou snažit rozložit i Spojené státy. Vláda Andreje Babiše mezitím slibuje, že z Česka udělá „nejlepší místo pro život na celé naší planetě“. (…)
Julius Fučík. Četba na pokračování. Hudební spolupráce Dana Stuchlíková. Režie Stanislav Vyskočil.
Čte Petr Štěpánek.
Natočeno 1985. Premiéra 6. dílu 28. 4. 1985 (Praha, 21:45 h.).
Ladislav Ulčák. Rozhlasová scéna. Verše Josef Kožíšek. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Nastudovalo Brno v roce 1943. Premiéra 27. 4. 1943 (Brno, 10:00 – 10:30 h.) v cyklu Rozhlas pro školní mládež.
Tereza Dusová. Četba na pokračování. Hudební režie a zvuk Leoš Sedláček. Dramaturgie Tereza Mičiaková. Režie Jaroslav Pokorný.
Čte Milan Hajn.
Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 4. 1. 2026 (ČRo Hradec Králové, 19:00 h.) v cyklu Na nedělní vlně Hradce Králové.
Lit.: baj – Pokorný, Jaroslav – Mičiaková, Tereza: Zapomenutý ostrov někde v Pacifiku. Četba na pokračování z knihy Terezy Dusové v podání Milana Hajna. In web ČRo Hradec Králové, 4. 1. 2026 (článek). – Cit.: Zapomenutý ostrov někde v Pacifiku autorky Terezy Dusové není jen obyčejnou rybářskou road movie otce a syna. Jde o dobrodružnou a zároveň emotivní expedici plnou lidských osudů a životních zkoušek. Četba na pokračování v podání herce Milana Hajna.
Nejdůležitější okamžiky života často přicházejí nečekaně a mimochodem i o tom je naše četba na pokračování z knihy Terezy Dusové Zapomenutý ostrov někde v Pacifiku v podání herce královéhradeckého divadla Drak Milana Hajna.
Příběh otce a syna, kteří si společně vyrazí do Norska na ryby, je nejen dobrodružnou road movie v níž humor a nadsázku střídají vážné momenty, ale především silným poselstvím o tom, že i v beznadějných koncích je vždycky naděje.
A také lehkou připomínkou, že ty nejdůležitější věci v životě se vždycky dějí tak nějak mimochodem, a když máme pocit, že už není kam utéct, je třeba vzít věci tak, jak jsou. Jenom pro ty opravdu nejtěžší případy je tu zapomenutý ostrov někde v Pacifiku. (…)
Pozn.: Zapomenutý ostrov někde v Pacifiku autorky Terezy Dusové není jen obyčejnou rybářskou road movie otce a syna. Jde o dobrodružnou a zároveň emotivní expedici plnou lidských osudů a životních zkoušek. Četba na pokračování v podání herce Milana Hajna. (anotace)
Karel Klostermann. Kompletní audiokniha. Režie Jitka Škápíková.
Čte Ivan Řezáč.
Natočeno 2025 (studio SoundGuru). Vydalo Tympanum 8. 1. 2026 (1 CD MP3, TYM1262-0DD, celková délka 12 hod. 44 min.). Ukázky k poslechu zde.
Pozn.: Kraj a lidé po vichřici. Tento román není pohledem do ráje, ale do duší hamižných a zpupných lidí. Pokřivené charaktery plodí pokřivené vztahy.
Roku 1870 se Šumavou přehnala nevídaná vichřice, jakou místní nepamatovali. O pár let později padlé stromy obsadil „zlatý brouček“, jak tamější lidé nazývali kůrovce. Přírodní katastrofa? Jak pro koho. Byli tací, kteří na zasažených stromech chtěli vydělat a proměnit zalesněné stráně v holiny. Karel Klostermann, jehož líčení šumavské krajiny jsou krásou jazyka nedostižné, se volbou názvu projevil jako velký ironik. Tento román je vším, jen ne pohledem do ráje. Sedlák Podhamerský je ztělesněním zpupnosti, hamižnosti, bezohlednosti a nadřazenosti. Urvat co nejvíc pro sebe, to je jeho životní cíl. A jeho dcery? Žádná mu nepomůže, když se kvůli věnu jedné z nich zadluží tak, že musí prodat les a končí jako nuzák. Špatné charaktery autor vyvažuje moudrostí a pokorou starého Seppa, který se těší respektu ostatních. Klostermann vypráví příběh se sugestivností a naléhavostí, jež se nás dotýkají i dnes. (anotace)
(more…)Powered by WordPress