Anna Valcerová. Pásmo poezie. Režie Milena Lukáčová.
Recituje Anna Javorková.
Natočeno 2011. Repríza 8. – 9. 3. 2026 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: Hajdučíková, Veronika: V ženskom rode. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 1. 3. 2026 (článek). – Cit.: (…) Ďalšou ženskou autorkou i hlasom na Litere bude tento týždeň Anna Valcerová. Dvadsať minút budú pre vás znieť jej verše, ktoré uvádzame pod názvom Letný sneh. (…)
Připravila Zuzana Galková.
Spoluúčinkují Slavo Sochor, Zuzana Bariaková, Ivana Kováčová a Juraj Smutný.
Natočeno 2022. Repríza 8. – 9. 3. 2026 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: Hajdučíková, Veronika: V ženskom rode. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 1. 3. 2026 (článek). – Cit.: (…) Anna Grusková hľadá vo svojej umeleckej reportáži stopy doktorky Alžbety Gwerkovej-Göllnerovej v archívoch, múzeách, knižniciach, súkromných zbierkach a rozpráva sa s pamätníkmi a vedkyňami. Priamo v starobylej Banskej Štiavnici vytvára živý portrét modernej prvorepublikovej ženy, priekopníčky demokracie na Slovensku. Alžbeta Gwerková-Göllnerová pôsobila ako literárna vedkyňa, historička a prekladateľka a spoločne s Jarmilou Zikmundovou je autorkou a editorkou vyše 600-stranovej knihy pre výchovu demokratickej ženy s názvom Žena novej doby. Na Litere vám v cykle Ars litera ponúkneme rozprávanie o vydavateľskom príbehu knihy Anny Gruskovej o Alžbete Gwerkovej-Göllnerovej s názvom Tichý pobyt na ulici Gwerkovej-Göllnerovej. Pripravila Zuzana Galková v roku 2022. Spoluúčinkujú Slavo Sochor, Zuzana Bariaková, Ivana Kováčová a Juraj Smutný. Počúvajte od utorka.
Redaktor Martin Jurčo.
Hovoří Alena Bučeková.
Natočeno 2022. Repríza 8. 3. 2026 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: Hajdučíková, Veronika: V ženskom rode. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 1. 3. 2026 (článek). – Cit.: (…) Miestny odbor Živena Bratislava je súčasťou najstaršieho spolku slovenských žien, ktorý sa venuje podpore vzdelanosti, kultúry a solidarity. Redaktor Martin Jurčo sa bude v programe Historický kalendár zhovárať s predsedníčkou bratislavskej Živeny Alenou Bučekovou o známych osobnostiach – pracovníčkach rozhlasu, ktoré sa v Živene angažovali. Vysielame pod názvom Zo života bratislavskej Živeny 8 (Rozhlasáčky). Relácia je z roku 2022. (…)
Beáta Balogová. Četba na pokračování. Režie Karol Horváth.
Čte Anikó Vargová.
Natočeno 2023. Repríza 8. – 12. 3. 2026 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: Hajdučíková, Veronika: V ženskom rode. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 1. 3. 2026 (článek). – Cit.: (…) V dedinke na juhu Slovenska sa tlačil celý svet. Spomienky na predkov, čarodejnice a čudákov prichádzali aj z okolitých dedín, lebo vedeli, že v Jablonej Panici si ich niekto zapamätá. Lenže na to, aby niekto napísal knihu o láske a smrti, generáciách silných žien, o Maďaroch na Slovensku a o rodine, v ktorej predčasne zomierajú muži, musí spolovice dozrieť a spolovice ostať dieťa. Beate Balogovej to chvíľu trvalo. Počas týdňa si budeme na pokračovanie čítať z jej knihy Kornélie. V réžii Karola Horvátha účinkuje Anikó Vargová. (…)
Pavel Kosatík. Četba na pokračování. Ze své knihy vybral kapitoly pro rozhlas autor. Zvukový mistr Samuel Sochatzi. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Účinkuje Jiří Miroslav Valůšek.
Nastudovalo Brno v roce 2026. Premiéra 3. – 12. 3. 2026 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Díl první: Válka a Ženeva. Druhý československý prezident Edvard Beneš se zasloužil o stát, od roku 2004 je to stvrzeno dokonce zákonem. Už Masaryk o něm řekl, že bez něho bychom republiku neměli, ale za Benešem jdou i rozhodnutí, které ho nestaví jen do pozitivního světla.
Díl druhý: Československo na mírové konferenci. Výsledkem konference ve Versailles byla řada bilaterálních smluv, ale žádné skutečné záruky. Ostatně Beneš, jako by to předvídal. Už v roce 1918 psal Masarykovi: “ Všichni mají až po krk války a není žádné pochyby, že dnes ani z Anglie ani z Francie nedostanou jediného vojáka přes hranice, aby šel hájit někoho, kdo bude napaden v centrální Evropě. Jediná naše spása spočívá v tom, že budeme vnitřně silni a konsolidováni.“
Díl třetí: Beneš a TGM. Edvard Beneš, jako ministr zahraničí byl schopný, ale také ctižádostivý. Už z exilu se mu podařilo „zbavit“ třetího důležitého muže – Milana Rastislava Štefánika. Po několik měsíců líčil z Francie ministra války v tak odpudivých barvách, že když se v květnu 1919 vracel domů, letěl si nejen pro vyhazov z vlády, ale i z diplomacie. Beneš ho nesnesl na žádné pozici. Konfliktu s Masarykem zabránila jen Štefánikova tragická smrt.
Díl čtvrtý: Ve společnosti národů. Tvůrcem československé zahraniční politiky byl Beneš, jejím ideovým architektem však zůstával Masaryk. Rozdíl mezi nimi byl například v tom, že Masaryk zůstával principiálním kritikem Sovětského svazu až do konce svých dní, zatím co Beneš uvěřil v příští demokratické Rusko. Na Stalinské zločiny nebral ohled. Jako by je vůbec nevnímal.
Díl pátý: Beneš a Němci. Beneš se cítil frankofilem. Němce v lásce neměl. Podle něj se vnímali nadřazení všem ostatním. Německu se Beneš vyhýbal i na svých četných oficiálních zahraničních cestách. Nikdy také nejednal osobně s Hitlerem, i když se Stalinem se setkal opakovaně. Nezměnilo se to ani ve chvíli, kdy se Němci v Sudetech začali hlásit o svoje adekvátní politické zastoupení v parlamentu.
Díl šestý: Prezidentem. Proč Edvard Beneš přemlouval v roce 1934 Masaryka, aby jako vážně nemocný člověk ještě jednou kandidoval na post prezidenta? A proč navrhl právě Beneš, aby nemocný prezident rozhodl o tom, zda má být Henleinova strana připuštěna k volbám?
Díl sedmý: Mnichov. Často se zjednodušuje jak Benešovo jednání v roce 1938, tak i postoj Němců v Sudetech. Autor mnohé vysvětluje v sedmém pokračování. Dozvídáme se, že v září 1938 se snažil Beneš držet Němce u jednacího stolu, podporu vyjednal u Stalina a doufal i v politickou změnu ve Francii. Do Francie posílá prezident Beneš tajně svého ministra Jaromíra Nečase, aby předložil plán, podle kterého by Československo postoupilo hitlerovskému Německu chebský, frýdlantský a šluknovský výběžek.
Díl osmý: U Stalina. Benešovy prosovětské sympatie z dob první republiky nezmařil ani lhostejný sovětský přístup k mnichovské krizi v září 1938 ani pakt Molotov-Ribbentrop ze srpna 1939. Naopak Beneš byl připraven interpretovat všechny sovětské kroky s naprostým pochopením….
Díl devátý: Architektem odsunu. Beneš se celkově stavěl vůči českým Němcům tvrději než Masaryk. Snil nikoliv o rovnosti národů uvnitř Československé republiky, ale o postupném přečíslení Němců národem československým vlivem vyšší české a slovenské porodnosti. Když spojenci řekli, že Československo bude po válce obnoveno v původních hranicích, naskytla se příležitost vyřešit problém sudetských Němců jednou pro vždy. Beneš byl přesvědčený, že zůstanou-li Němci v Československu, bude zemi hrozit permanentní občanská válka.
Díl desátý: Únor 1948. Od roku 1945 si dával Beneš úzkostlivý pozor, aby nebyl obviněn z toho, že přeje jedné straně více než jiné. Zašel ve své nadstranickosti tak daleko, že v roce 1946 ani záměrně nešel k volbám. Že by se vymezil vůči komunistům, bylo úplně nemožné. Bál se těch komunistů zároveň? Vypadalo to tak…
Lit.: Blažejovská, Alena: Pavel Kosatík: O tom Benešovi. Kritický portrét prezidenta, který popřel svůj vlastní odkaz. In web ČRo Plus, 3. 3. 2026 (článek). – Cit.: Edvard Beneš (1884–1948) se zasloužil o stát. Ale zasloužil se o českou duši? Spisovatel Pavel Kosatík přináší portrét rozporuplného muže, který měl lví podíl na vzniku Československé republiky a pak ji také pomáhal demontovat, až se časem jeho činy staly pravým opakem myšlenek, s nimiž začínal. Za jeho nejdůležitější politická rozhodnutí z let 1938 a 1948 platili ti, kteří ve svobodu a demokracii nejvíc věřili. Tím Beneš ovlivnil českou společnost jako nikdo jiný.
Bez Beneše bychom neměli republiku, tvrdil o něm první československý prezident Tomáš G. Masaryk. Nelze to zpochybnit. Beneš pomáhal definovat Československo nejen zeměpisně, ale také ideově. Demokracie, kterou se první republika vyznačovala a která byla nejvyspělejší na východ od Rýna, byla z velké části také Benešova zásluha.
To, co pomohl stvořit, ale také stihl v posledních deseti letech svého života z velké části demontovat. (…)
Spisovatel Jáchym Topol vydal novou knihu: „Stýská se mi po autorech monolitech jako Hrabal, Vaculík, ale možná je to proto, že nikdy v dějinách lidstva jsme tolik nepsali jako dnes, třeba sms zprávy a různé další texty,“ a dodává: „Moje knížka je taková sonda do myšlení současného člověka.“ Jaká témata zpracovává ve svém nejnovějším literárním díle? Proč souvisí literatura s politikou? Je kniha portrétem erotického života šedesátníků? Moderuje Petr Vizina.
Natočeno 2026. Premiéra 3. 3. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Host: Adam Pavlík, hudebník a producent. Jaké to bylo dělat manažera své mamince Věře Špinarové? Proč tajil před svým otcem, muzikantem Ivo Pavlíkem, spolupráci s Heidi Janků? A čím si, coby kapelník, získává respekt? Moderuje Monika Valentová.
Natočeno 2026. Premiéra 3. 3. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Hostem je Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB. Donald Trump říká, že vojenské angažmá v Íránu může trvat pět týdnů i déle. Jak by neklidný stav na Blízkém východě mohl ovlivnit ceny ropy a energetickou situaci vůbec? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2026. Premiéra 3. 3. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Svůj sólový debut označuje Tomáš Havlen jako sbírku intimních deníkových zápisků. V tematických liniích alba Minulá noc je jak jinej život jsou vetkány motivy otcovství, intimity či křehkosti mezilidských vazeb, ale také smrtelnosti. Člen dvojice Post_hudba, producent rapových hvězd i zadumaného indie popu a zároveň zakladatel a hybatel komunitního labelu Bad Names mluví o pro někoho možná překvapivém sólovém albu, situaci na domácí scéně i o pozici R&B v českém kontextu. A kde zůstal spomenik? Moderuje Michal Pařízek.
Natočeno 2026. Premiéra 3. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Vaše každodenní inspirace: Řízky tradičně i netradičně. Host: gastronomická publicistka Darina Sieglová. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2026. Premiéra 3. 3. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Powered by WordPress