Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

22. 3. 2026

Uhni! (2026)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 23:25

Alena Mornštajnová. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 21. 3. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 4 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Jaký byl Den Arnošta Lustiga v Moravské zemské knihovně? Uslyšíte v magazínu Zelný rynk. In web ČRo Brno, 21. 3. 2026 (článek). – Cit.: (…) Fejeton spisovatelky Aleny Mornštajnové Uhni! je věnován mezigeneračním vztahům – spisovatelka v něm, podobně jako v některých svých dalších fejetonech, nabádá mladé, aby měli větší pochopení pro starší generaci.

Ale důležité je to i opačně: aby starší generace měla pochopení pro mladé a otevírala jim příležitosti k rozvoji jejich rozmanitých talentů. (…)

Téma Plus – Největší bitvy studené války: Rozhlas a televize jako silné trumfy propagandy (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 23:11

Rozhlas a televize jako silné trumfy propagandy v mediální válce mezi Sovětským svazem a Spojenými státy v době studené války. Jak úspěšně je obě strany využívaly? V cyklu Studená válka Českého rozhlasu Plus to vysvětlí Jan Sedmidubský.

Natočeno 2026. Premiéra 21. 3. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.; 53 min.).

Lit.: Sedmidubský, Jan: Největší bitvy studené války: Propaganda a média. Přes den politika, večer zábava. In web ČRo Plus, 21. 3. 2026 (článek). – Cit.: Rozpad protihitlerovské koalice nastal poměrně brzy po roce 1945. Stalinova říše i Západ si navzájem začaly dávat signály, že jejich priority jsou zcela odlišné a budou se jimi řídit bez ohledu na to, co si o tom myslí jejich bývalý spojenec. 

První, kdo otevřeně pojmenoval situaci teď už rozklíženého spojenectví Východu a Západu, byl Winston Churchill, když v březnu 1946 na univerzitě v americkém městě Fultonu přebíral čestný doktorát. A při té příležitosti pronesl dlouhou řeč, ve kterém použil k popisu situace výraz „železná opona“.

Americká informační ofenzíva začíná na začátku 50. let vznikem Rádia Svobodná Evropa, které se tak přidalo k existujícím stanicím jako BBC nebo Hlas Ameriky. Historie zvláště československého vysílání byla snad už dostatečně zmapovaná, ale byla tu i zajímavá varianta jakéhosi tištěného vysílání, takzvané balóny Svobody. Skrz ně se lidé v Československu dozvídali zprávy z domova i ze světa, které jim režim upíral. (…)

Dobré dopoledne – Mojmír Bártek (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 23:04

Připravil Zdeněk Truhlář.

Hovoří Mojmír „Mojda“ Bártek.

Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 17. 3. 2026 (ČRo Brno, 27 min.) v cyklu Dobré dopoledne s ČRo Brno.

Lit.: lop – Truhlář, Zdeněk: Trombonista Mojmír Bártek: Když hraju swing, tak mám náladu, jak kdybych vyhrál milion korun. In web ČRo Brno, 17. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Trombonista Mojmír Bártek i po osmdesátce stále koncertuje a taky pravidelně trénuje. Působí jako band leader v uskupení The Young Pekáč, kde mladé generaci jazzových muzikantů předává hlavně lásku k hudbě. „Když jsem s těmi mladými, tak na mě mají velký inspirační vliv. No a jinak mám vynikající ženu, která se o mě stará,“ vtipkuje na konto svého věku. Co ho přitáhlo ke hře na trombon? Jak vzpomíná na dobu, kdy byl součástí orchestru Gustava Broma? (…)

Poesiomat před Břevnovským klášterem (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 22:26

Pozvánka na instalaci nového poesiomatu 24. března 2026 před vchodem do areálu Benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze-Břevnově (roh ulic Markétská a U Vojtěšky). Poesiomat bude obsahovat nahrávky osobností spjatých s Břevnovem, včetně těch, které jsou pohřbeny na nedalekém břevnovském hřbitově – například Karel Toman, Jan Patočka, Anastáz Opasek nebo Karel Kryl. Připravila Milena M. Marešová.

Natočeno 2026. Premiéra 21. 3. 2026 v rámci pořadu Z Čech až na konec světa a zpět 2026/12 (ČRo 3 Vltava, 8:20 – 8:50 h.).

Ilustrace knihy Jana Bažanta Řecké mýty (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 22:25

Rozhovor s výtvarnicí a ilustrátorkou Kateřinou Boudriot Bažantovou, známou také pod pseudonymem Ktaiwanita. Připravila Šárka Jančíková.

Hovoří Kateřina Boudriot Bažantová (pseud. Ktaiwanita).

Natočeno 2026. Premiéra 21. 3. 2026 v rámci pořadu Z Čech až na konec světa a zpět 2026/12 (ČRo 3 Vltava, 8:20 – 8:50 h.).

Lit.: anonym: Kateřina Bažantová. In web Knihy Dobrovský, b. d. (článek). – Cit.: Kateřina Boudriot-Bažantová alias Ktaiwanita je česká ilustrátorka. Vystudovala Výtvarnou školu Václava Hollara a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, obor animovaný film. Prioritně se v současné době věnuje ilustracím knih, zvláště těm dětským a tvorbě knižních obálek v Paříži, kde od roku 2012 žije.

Jako scénáristka však spolupracovala i na televizních pořadech a divadelních představeních v České republice, zejména divadla Vosto5. Je také spoluzakladatelkou galerie a sítotiskového studia Hygienická stanice v Praze na Vinohradech a členkou umělecké skupiny Hura Kolektiv.

„Já jsem vášnivá čtenářka odmala, knížka je pro mě ten nejlepší dárek a do knížek taky asi investuju nejvíc peněz. A samozřejmě si to vyčítám při každém stěhování. Ale vůbec vám nedokážu říct, která literatura mě oslovuje nejvíc – s věkem se to hodně mění. V knihovně tak mám knížky, které jsem v nějakých obdobích milovala a dneska už jsem jinde, ale nevzdala bych se jich, protože když si nad nimi sednu, zase se vrátím do doby, kdy mě oslovovaly a můžou mi tak něco říct o mně samotné.“

Kateřina Bažantová Boudriot je držitelkou několika prestižních ocenění – ceny Komiksfestu Arnal (2012), ceny Muriel za komiks Pippo (2013) a ceny za nejlepší obálku roku Akademie SFFH (2016).

Po dílech, se kterými se již český čtenář seznámil, jako je komiks Pippo a zlatý brouk, světélkující kniha pro děti Co skrývá noc a vtipná a interaktivní kniha s detektivními úkoly pro děti Případy detektiva Ťopa, se Kateřina Bažantová nyní představuje svými úžasnými ilustracemi ke knize Lymana Franka Bauma Čaroděj ze země Oz. Tato klasická a mnohokrát zfilmovaná pohádka potěší každého.

„Čaroděj ze země Oz je moc hezký příběh, ale má u nás takové stigma přebarveného splácaného amerického muzikálu, a spousta lidí v Evropě ho vnímá jako něco nevkusného. Knížku proto třeba ani nikdy nečetli, anebo jí vnímají jako něco, co neměli v dětství moc rádi. Když jsem se probírala všemi možnými mezinárodními vydáními, jsou si všechna podobná, protože ilustrátoři se drží toho původního amerického vzoru jako nějakého kánonu. Řekla jsem si, že se na tuhle tradici úplně vykašlu, a vytvořím si vizuál podle sebe. Jako kontrast k té tradiční přebarvenosti jsem se rozhodla dát si omezení jen na tři barvy. Hrozně mě pak potěšilo, když mi potom spousta lidí říkalo, jak je překvapilo, jaký že je ten Oz vlastně milý příběh, a že je moje ilustrace pobídly se na něj podívat jinak a že ho odteď mají rádi.“

Rozhovor s Nicolasem Maury o minisérii „Les Saisons“ (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 22:21

Kulturní události a zajímavosti, aktuality a pozvánky, obzory a prostory tuzemské i přeshraniční. Svět v pohybu na linkách i v meziřádcích. Připravila Marie Sýkorová.

Hovoří herec, scenárista a režisér Nicolas Maury. Tlumočí Tomáš Pilát.

Natočeno 2026. Premiéra 21. 3. 2026 v rámci pořadu Z Čech až na konec světa a zpět 2026/12 (ČRo 3 Vltava, 8:20 – 8:50 h.).

Preciosa, spanilé děvče cikánské (1940)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 22:14

Pius Alexander Wolf. Romantická hra se zpěvy a hudbou. Překlad a divadelní úprava Josef Kajetán Tyl. Rozhlasová úprava Milena Balcarová. Hudba Carl Maria Weber. Hraje malý rozhlasový orchestr, řídí František Dyk. Zpívá Julie Vildová a Český pěvecký sbor (sbormistr Jan Kühn). Režie Jiří Vasmut.

Osoby a obsazení: Don Francesco de Karkamo (Karel Šott), Don Alonzo (Antonín Zíb), Don Fernando de Azevedo (Karel Třešňák), Donna Klára, jeho choť (Jaroslava Vacková), Don Antonio, jejich syn (Oldřich Hoblík), náčelník cikánů (Jiří Vasmut), Vjarda, stará cikánka (Jarmila Svobodová-Májová), Preciosa, Její vnučka (Drahomíra Hůrková), Fabio (Ludvík Řezníček), Ambrož (Karel Kastner), sluha (Eduard Kašpar), jiný sluha (Bedřich Bobek).

Premiéra 8. 9. 1940 (Praha, 20:45 – 22:00 h.). Repríza 22. 9. 1940 (Praha – Brno, 16:45 – 18:00 h.).

21. 3. 2026

Meteor z Planetária – Cesta na Mars (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 23:09

Martin Myšička a Kateřina Březinová v simulaci reálné vesmírné mise. Dokudramatický speciál Meteoru s komentářem odborníků. Napsal Petr Sobotka. Zvukový mistr Jan Brauner a Jakub Veselý. Režie Yvona Žertová.

Účinkují Martin Myšička a Kateřina Březinová, odborný komentář Tomáš Přibyl a Petr Brož.

Natočeno 12. 3. 2026 (Planetárium, Praha). Premiéra 21. 3. 2026 (ČRo 2 Praha, 52 min.) v rámci pořadu Meteor.

Obsah: 01:55 Start ze Země – 09:15 Přílet k Marsu – 15:01 Výstup na povrch – 23:41 První odběr vzorků – 33:17 Prachová bouře – 38:36 Hledání vody – 44:34 Nehoda a požár

Pozn.: Je 12. července 2035 a k Marsu startuje první lidská posádka. Umělá inteligence vybrala Kateřinu Březinovou a Martina Myšičku jako nejvhodnější pozemšťany k uskutečnění dávného snu. Jejich let komentují specialista na kosmonautiku Ing. Tomáš Přibyl a geofyzik dr. Petr Brož. Záznam jedinečného Meteoru z Planetária můžete i s dechberoucími animacemi sledovat na YouTube kanálu Dvojky. Zažijte start rakety, výstup na povrch anebo prachovou bouři a požár na Marsu. (z anotace ČRo Dvojka)

Mrtvá bludička (2026)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 18:06

Vladimír Šlechta. Kompletní audiokniha. Režie Hynek Pekárek.

Čte Marek Lambora.

Natočeno 2026. Vydal OneHotBook v roce 2026 (1 CD MP3, katalogové č. AK945; EAN: 8594169489452 – v přípravě).

Série: Nebezpečná Praha Rudolfa II. #3

Pozn.: Mohlo to dopadnout hůř. Mnohem hůř. Ale taky lépe. Těm mrtvým už životy nikdo nevrátí…

Po vleklé zimě a ničivé povodni přišlo konečně jaro roku 1598 a s ním i nový úkol pro Jakuba Jelínka z Hiršbergu. Na žádost rožmberského vladaře Petra Voka doprovází čtyřiadvacetiletý dobrodruh paní Johanu, šarmantní vdovu po magistru Kellym, s její umělecky nadanou dcerou Elizabeth do Brandýsa, kde podle neoficiálních zpráv hodlá strávit léto sám Rudolf II. ve společnosti anglické královny Alžběty. Dvojice půvabných Angličanek má totiž za úkol tlumočit a být i jinak nápomocna při tajných diplomatických jednání mezi císařovými dvořany a vyslanci ostrovní říše, jež pobytu korunovaných hlav předcházejí. Počítat však musí s intrikami Španělů, kteří sblížení hlavy rakouské větve habsburského rodu s panovnicí stojící v čele znepřátelené Anglie nehodlají nečinně přihlížet. A tak se očekávaný příjemný pobyt na loveckém zámku Opočno, ležícím uprostřed brandýských lesů poblíž řeky Jizery, brzy promění v nebezpečné dobrodružství, při němž statečnému rytíři i jeho dvěma okouzlujícím společnicím opět půjde o život.

Třetí díl ze série detektivních příběhů, které se odehrávají v rudolfínské době. Na jaře roku 1598 se Jakub Jelínek z Hiršbergu ocitne kvůli dámám v nesnázích uprostřed nového případu. (anotace)

Bílé kosti (2026)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 17:38

Graham Masterton. Kompletní audiokniha. Překlad Radka Knotková. Režie Martina Frejová Krátká.

Čte Antonie Barešová Talacková.

Natočeno 2026. Vydal OneHotBook (1 CD MP3, katalogové č. AK910; EAN 8594169489100; v přípravě).

Série: Případy komisařky Katie Maguirové #1

Pozn.: Jednoho deštivého listopadového rána vydá pole na Meagherově farmě kosti jedenácti žen.

V této části Irska jsou neoznačené hroby běžné. Tyto kosti se však datují do roku 1915, do doby dlouho předtím, než začal konflikt mezi katolíky a protestanty. A co víc, zdá se, že jejich kat odvedl velice pečlivou práci. Ženy byly téměř jistě zaživa staženy z kůže.

Inspektorka Katie Maguireová z Corku je na mrtvá těla zvyklá. Ale tohle je hotová řezničina. Její tým je přesvědčen, že je to jen mrhání časem, že nemá cenu zabývat se dávno mrtvými ženami. Avšak Katie je rozhodnutá pomoci jim dojít spravedlnosti.

A pak se ztratí mladá americká turistka a její kosti, pečlivě zbavené masa, jsou nalezeny na stejné farmě. Katie se bude muset vypořádat nejen s dávnými zločiny, ale i s jejich hrůznou ozvěnou v přítomnosti. Podaří se jí vyřešit rituální vraždy spáchané před desítkami let, než brutální vrah udeří znovu? (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress