Rozhlas a televize jako silné trumfy propagandy v mediální válce mezi Sovětským svazem a Spojenými státy v době studené války. Jak úspěšně je obě strany využívaly? V cyklu Studená válka Českého rozhlasu Plus to vysvětlí Jan Sedmidubský.
Natočeno 2026. Premiéra 21. 3. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.; 53 min.).
Lit.: Sedmidubský, Jan: Největší bitvy studené války: Propaganda a média. Přes den politika, večer zábava. In web ČRo Plus, 21. 3. 2026 (článek). – Cit.: Rozpad protihitlerovské koalice nastal poměrně brzy po roce 1945. Stalinova říše i Západ si navzájem začaly dávat signály, že jejich priority jsou zcela odlišné a budou se jimi řídit bez ohledu na to, co si o tom myslí jejich bývalý spojenec.
První, kdo otevřeně pojmenoval situaci teď už rozklíženého spojenectví Východu a Západu, byl Winston Churchill, když v březnu 1946 na univerzitě v americkém městě Fultonu přebíral čestný doktorát. A při té příležitosti pronesl dlouhou řeč, ve kterém použil k popisu situace výraz „železná opona“.
Americká informační ofenzíva začíná na začátku 50. let vznikem Rádia Svobodná Evropa, které se tak přidalo k existujícím stanicím jako BBC nebo Hlas Ameriky. Historie zvláště československého vysílání byla snad už dostatečně zmapovaná, ale byla tu i zajímavá varianta jakéhosi tištěného vysílání, takzvané balóny Svobody. Skrz ně se lidé v Československu dozvídali zprávy z domova i ze světa, které jim režim upíral. (…)