Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

4. 4. 2026

Velikonoční fejeton (2026)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 18:16

Sandra Silná. Fejeton.

Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 4. 4. 2026 v rámci Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 8 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Magazín Zelný rynk přináší velikonoční zamyšlení a terapii venkovem. In web ČRo Brno, 4. 4. 2026 (článek). – Cit.: (…) Sandra Silná – farářka Církve československé husitské, ale i moderátorka Českého rozhlasu Brno – vypráví ve svém fejetonu mimo jiné o francouzské cestovatelce Alexandře David-Neelové, která se na začátku 20. století vydala do Asie, aby poznala svět tibetského buddhismu. Putovala přes hory a pouště, žila v jeskyních – před čím tehdy unikala? „Možná jen nechtěla dál žít v něčem, co už přestávalo být živé,“ odpovídá Sandra Silná, „uprostřed toho, co se zdá být koncem, se rodí něco nového. Vzkříšení.“

A pro obě témata velikonočního Zelného rynku určitě platí farářčina slova: „Možná je vzkříšení právě tohle. Okamžik, kdy člověk přestane utíkat sám před sebou. Kdy se odváží zůstat v pravdě, i když není pohodlná.“

Fejeton čte sama autorka. (…)

Roast – Bureš vyzval na souboj profesora Nutellu (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 18:10

40. díl podcastu připravili Anna Koucká, Vojtěch Slíva a Miroslav Harant.

Natočeno 2026. Webová premiéra 2. 4. 2026 (Page Not Found – YouTube, 36 min.).

Lit.: Koucká, Anna: Bureš vyzval na souboj profesora NUTELLU | Podcast ROAST. In web Page Not Found, 2. 4. 2026 (článek + video). – Cit.: Konečně v plné sestavě Roasťáctvo rovnou vletělo do PSU (Poslanecké sněmovny Univerza). Zatímco Jan Lipavský postuje selfie s Michelinskou zmrzlinou bez popisku, Filip Turek v kinosále Sněmovny vysvětluje dětem, že hajlovat je vlastně normální, protože to dělali i Beatles. Just another day v české politice.

V nové epizodě rozebíráme souboj titánů: Profesor Nutella (Petr Fiala) versus Soudruh Bureš (Andrej Babiš). Kdo z nich víc promuje Babišovu Pumpu? Zatímco Andrej si tam chodí dělat selfíčka, Petr Fiala mu svou unylou komunikací dělá marketing, o kterém se Prchalovi ani nesnilo.

A ke komu se přidá Filip Uranus? Univerzum rozšiřuje muž, co miluje smrad benzínu, a který na přednáškách vysvětluje, že Beatles možná vlastně taky hajlovali, a ptá se, jestli je Musk teda taky nacista.

Zahraniční okénko ovládla kauza Bimbofication. Manžel republikánské političky Kristy Noem, Brian, byl odhalen na fetiš fórech s „huge, huge, ridiculous boobs“. Je tohle téma pro příští republikánské Met Gala? A co veverky, které v lese vapují borůvkové elfbary? Posedla je Sugar Denny?

Na závěr probereme, proč je Zdeněk Svěrák jako špenát a proč je Felix Slováček absolutní red flag. (…)

Ve stínu – Žiju s vrtulí za domem a když fouká, nespím (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 17:53

Necelého půl kilometru od domu Radka Mause vyrostly tři větrné elektrárny. Když se vrtule roztočí, hluk je podle něj i jeho sousedů nesnesitelný. Podcast připravili Jaroslav Hroch a Vojtěch Janků. Vedoucí skupiny Jiří Kubík. Střih, sound design David Kaiser. Režie Zdeněk Chaloupka, Jiří Marek.

Hovoří Radek Maus, odborník na větrnou energetiku Bohumil Frantál (AV ČR), starosta Maletína Miroslav Flášar a další.

Natočeno 2026. Webová premiéra 29. 3. 2026 (Seznam Zprávy, 7:30 h.; 44 min.).

Lit.: Hroch, Jaroslav – Janků, Vojtěch: Žiju s vrtulí za domem. Když fouká, nespím. Prý mám vydržet rok. In web Seznam Zprávy, 29. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pořad Ve stínu mapuje příběh člověka, který chtěl jediné: klidné bydlení v přírodě. Kvůli (ne)komunikaci úřadů a kvůli tomu, že nikdo nechtěl poslouchat jeho stížnosti na hluk, se z něj stal dost hlasitý kritik větrné energetiky.

„Při takovém hluku nemůžete pracovat nebo odpočívat na zahradě, v noci se nevyspíte. Řada sousedů musí užívat léky proti bolesti hlavy,“ napsal do pořadu Ve stínu Radek Maus. Zdroje rámusu, tři větrné elektrárny, má kousek za domem.

Když před deseti lety hledal místo, kde by se i s rodinou usadil, chtěl hlavně klid. Našel obec Javoří – malou vesnici na Šumpersku, čítající okolo dvaceti stálých obyvatel, obklopenou lesy, vzdálenou od rušných sídel. Postavil si tady dům se zahradou, zabydlel se. (…)

Loni na podzim se za jeho domem roztočily tři větrníky. Nejbližší přitom stojí jen 460 metrů od jeho pozemku. A podle Radka Mause začaly vydávat nesnesitelný hluk.

„Byli jsme na dovolené, když elektrárny spustili do zkušebního provozu, a když jsme se vrátili, měli jsme domluvenou grilovačku. Jenže zatímco se maso grilovalo venku, my s návštěvou jsme museli sedět vevnitř, protože se tam nedalo vydržet,“ popisuje svoji první zkušenost.

Podle něj nešlo o ojedinělou situaci. Maus tvrdí, že nesnesitelný hluk přichází vždy, když fouká silnější vítr ze západu. A to se na podzim a na přelomu roku dělo poměrně často. Hluk je silný nejen venku, ale i uvnitř domu a rušivý je logicky hlavně v noci. (…)

Ve stínu – Sousedi 1/3 (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 17:16

Připravil Jiří Kubík. Střih, sound design David Kaiser. Režie Zdeněk Chaloupka, Jiří Marek.

Hovoří Václav Bejček, Eva Pilátová, Jiří Beránek, soudce Libor Vávra a další.

Natočeno 2026. Webová premiéra 1. dílu 4. 4. 2026 (Seznam Zprávy, 7:30 h.; 29 min.); 2. dílu 5. 4. 2026 (Seznam Zprávy, 7:30 h.; 36 min.); 3. dílu 6. 4. 2026 (Seznam Zprávy, 7:30 h.).

Obsah: 1. Bejček versus Pilátová. – 2. Beránek – 3. Spravedlnost?

Lit.: Kubík, Jiří: „Já nebyl soused se sekerou.“ Otevíráme případ, v němž odsoudili nevinného. In web Seznam Zprávy, 4. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dva svědci a jednoznačná výpověď. Rychlý postup policie a verdikt soudu. Tak vypadal případ Václava Bejčka, který měl podle sousedů vylézt na střechu a sekerou ničit cizí majetek. Jenže byl desítky kilometrů daleko – měl alibi.

Byl horký den, středa 12. června 2019. Na střeše řadového rodinného domu v pražském Břevnově dělníci celý den sbíječkami bourali beton.

Hluk se přes společné zdi domů, které leží jeden vedle druhého, nesl celou ulicí, až vystupňoval napětí mezi sousedy. Navečer někdo vylezl na střechu, roztrhl plachtu, přesekal kabely ke sbíječkám a poničil další vybavení. Celý incident trval jen pár minut – ale jeho následky se táhly roky. (…)

Lit.: Kubík, Jiří: Muž se sekerou se přiznal. Platit přesto musel nevinný. In web Seznam Zprávy, 5. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Roky tvrdili, že pachatelem je jejich soused Václav Bejček. Policie jim uvěřila, soud ho odsoudil. Pak se objevil muž, který se k činu přiznal. Ani pak se Bejček nedočkal spravedlnosti. A ti, kteří ho obvinili, odešli bez trestu.

Případ z pražského Břevnova měl na začátku jasného pachatele. Alespoň podle svědků.

„Viděla jsem mu do obličeje. Já jsem si naprosto jistá. Byl to pan Bejček,“ vypověděla na policii i u soudu Eva Pilátová, žena, která si v červnu 2019 nechala opravovat střechu na svém rodinném domě. (…)

Celodenní hluk sbíječek rezonoval díky společným zdem v dalších domech. Pozdě odpoledne ten den pak někdo vylezl na střechu, protrhl ochrannou plachtu a sekerou dělníkům přesekal kabely od sbíječek a poškodil další vybavení. Dělníci utekli – a Pilátová a její zeť začali opakovat, že v útočníkovi bez jakékoliv pochyby poznali muže ze sousední řadovky.

Jejich jistota ve výpovědích byla klíčová. A stačila policistům, státnímu zástupci a soudkyni. Václav Bejček byl obviněn a velmi rychle takzvaným trestním příkazem odsouzen k náhradě škody a měsíci vězení s ročním podmíněným odkladem. (…)

Lit.: Kubík, Jiří: Případ se sekerou. Jednoho obvinili, druhý se přiznal. Spravedlnost nikde. In web Seznam Zprávy, 6. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Václav Bejček měl alibi a byl zproštěn obžaloby. Pachatel se přiznal, ale jeho už nesoudili. A ti, kdo křivě svědčili, jsou bez trestu a Bejček jim musel platit. Kde se stala chyba? Speciální série pořadu Ve stínu vrcholí.

Nejde tu jen o vyhrocený sousedský spor, který je součástí dlouhodobě napjatých vztahů mezi oběma rodinami. Jde o to, jak snadno se může rozběhnout trestní řízení na základě přesvědčivých, ale přitom lživých svědectví – a jak obtížně se pak vrací zpět.

Na začátku stačila přitom jediná věta, opakovaná s jistotou.

„Viděla jsem mu do obličeje. Já jsem si naprosto jistá, byl to pan Bejček,“ tvrdila na policii a u soudu Eva Pilátová, obyvatelka řadového domu v Praze-Břevnově, když svědčila proti sousedovi, který dle ní v červnu 2019 vtrhl se sekerou na střechu jejího domu a dělníkům, kteří tam opravovali střechu a dělali hluk, přesekal kabely od sbíječek a poškodil další vybavení. (…)

Téma Plus – Průmyslová odysea 1/3 (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:33

Jak dlouhá je tradice českého automobilového průmyslu? Je tak slavná, jak si někdy myslíme? Co se povedlo a co nepovedlo. Připravila Veronika Kindlová.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 4. 4. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.), 2. dílu 11. 4. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.); 3. dílu 18. 4. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 1. a 2. dílu 28. 10. 2026 (ČRo Plus, 7:10 h.; 8:10 h.) v cyklu 28. říjen na Plusu.

Lit.: Kindlová, Veronika: Průmyslová odysea: Auta, letadla, pistole. To všechno se u nás vyrábělo. In web ČRo Plus, 4. 4. 2026 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Jaké byly počátky průmyslové výroby automobilů v českých zemích? Kde se vzala česká zbrojířská tradice? A mohla si československá letadla v době mnichovské krize troufnout na německé stroje? Vydejte se s námi po stopách československého průmyslu.

Ve speciální sérii pořadu Téma Plus se budeme věnovat výrobě automobilů, zbraní a letadel na našem území. Jejich historii, vývoji a postoji Čechů.

Poslechněte si, jak se vyrábělo za první republiky, jaký vliv měla okupace a vznik protektorátu a co znamenal pro československý průmysl komunistický převrat.  (…)

Lit.: Kindlová, Veronika: Průmyslová odyssea: Česká letadla. Delfín, Turbolet, Morava a ti druzí. In web ČRo Plus, 11. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Mezi tradiční česká průmyslová odvětví patří také letecký průmysl. Proudové Albatrosy a Delfíny, sportovní Zlíny, Meta Sokoly nebo Blaníky, cestovní Turbolet nebo elegantní Morava. To jsou jen některá z letadel vyráběných u nás. Jaké jsou kořeny této tradice?

Jak se vyvíjela se ohledem na historické události, které ji provázely? Co se povedlo a co ne? O tom je další díl speciální série pořadu Téma Plus Průmyslová odyssea. (…)

Historie Plus – Zapomenuté bitvy II 1/4 (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:30

Cyklus připravil Jiří Zeman. Odborná spolupráce Vlastimil Ondrák. Technická spolupráce Martin Tomas. Dramaturgie Veronika Kindlová.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 4. 4. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.); 2. dílu 11. 4. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.); 3. dílu 18. 4. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.); 4. dílu 25. 4. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.).

Obsah: 1. Řádění banderovců u nás se po válce nekonalo. Komunistická propaganda funguje dodnes – 2. V září 1938 vyzval Hitler československé Němce k povstání. První mrtví byli v Ústí nad Labem – 3. Sotva skončila druhá světová válka Čechoslováci a Poláci málem rozpoutali další konflikt. Několik měsíců proti sobě stály tisíce vojáků a chystali se na boj. – 4. 1939 Malá válka mezi Maďarským královstvím a Slovenskem. Anexí Podkarpatské Rusi získalo Maďarsko před druhou světovou válkou část ztraceného území.

Lit.: Zeman, Jiří: Řádění banderovců u nás se po válce nekonalo. Komunistická propaganda funguje dodnes. In web ČRo Plus, 4. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Desítky let stará komunistická propaganda dodnes deformuje názor mnoha lidí na působení banderovců v Československu v letech 1945 až 1947. Ukrajinské nacionalisty často líčila jako nelítostné vrahy v uniformách SS. Válečné a poválečné dění ve střední a východní Evropě bylo barvitější. Jak to doopravdy bylo s banderovci v Československu?

Už samotné označení „banderovci“ může historiky mást. Pamětníci ho často používali pro všechny neurčité bojovníky partyzánského typu. Za druhé světové války ve východní Evropě bojovali Němci proti Rusům, Ukrajinci proti Polákům, Poláci proti Němcům nebo Rusové proti Ukrajincům. (…)

Lit.: Kindlová, Veronika: V září 1938 vyzval Hitler československé Němce k povstání. První mrtví byli v Ústí nad Labem. In web ČRo Plus, 11. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Za oficiální začátek druhé světové války se považuje 1. září roku 1939, kdy Němci napadli Polsko. Někdy se ale říká, že fakticky začala válka už o rok dříve. Na československo-německých hranicích, v obcích, jako je například Habartov nedaleko Sokolova.

Tady a na několika desítkách dalších míst v pohraničí obývaném německou menšinou vypuknulo takzvané sudetoněmecké povstání, které se československé bezpečnostní složky pokusily potlačit. (…)

Po Česku – Muzeum kočárů v Čechách pod Kosířem (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:26

Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát s Václavem Obrem v Muzeu kočárů v Čechách pod Kosířem, které je opět v novém.

Natočeno 2026. Premiéra 4. 4. 2026 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).

Sen (2026)

Filed under: Povídky — Přemek @ 10:20

Jaroslav Durych. Neklidné hledání domova uprostřed staré Prahy. Účinkuje Pavel Oubram. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2026. Premiéra 4. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 23 min.).

Host Radiožurnálu – Tereza Valentová (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 9:59

Hostem je Tereza Valentová, 19letá tenisová naděje. Díky čemu ji řadí mezi největší talenty současnosti a označují ji za „tenisovou kometu“? A proč před rokem s tenisem málem skončila? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2026. Premiéra 4. 4. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Chyba systému – Konzervatismus (2026)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 9:58

Za konzervativní se dnes označují i politické strany, které dříve cílily na levicové nebo středové voliče. Proč je dnes po konzervatismu taková poptávka? Platí ještě rozdělení na levici a pravici? A která země je konzervativnější, Česko nebo Polsko? Ptá se Jan Pokorný. Editorka Iva Vokurková. Zvukový obal Jonatán Vidlák. Grafika František Novotný. Kreativní producent Lukáš Sapík.

Hovoří polský politolog Maciej Ruczaj a stálí hosté Apolena Rychlíková a David Klimeš.

Natočeno 2026. Premiéra 4. 4. 2026 (ČRo Plus, 11:07 h.).

Lit.: Pokorný, Jan – ert (= Erhart, Michael): Globalizace přeorala svět, i suverenisté se musí spojovat. Národní stát se nevrátí, usuzuje politolog Ruczaj. In web ČRo Plus, 3. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je konzervatismus ještě tím, čím býval v 90. letech – nebo se jeho obsah nenápadně přelil do nových forem, které se už nevejdou do nových škatulek? Podle v Česku působícího polského politologa Macieje Ruczaje žijeme ve zlomové době, kdy se proměňují významy slov jako demokracie nebo liberalismus i realita, k níž odkazují. „Z toho vzniká ten dojem určité babylonské věže, že i když používáme stejná slova, tak dost často mluvíme o něčem úplně jiném,“ míní v Chybě systému.

„Na to, kdo je a není konzervativní, lze mít různé pohledy, protože konzervatismus není politická ideologie. Neexistuje manuál konzervativní politiky, pouze určité principy, kolem kterých se může točit,“ vysvětluje.

Upozorňuje přitom na rozdíly mezi českými a polskými konzervativci, kteří k sobě velmi těžko hledají cestu, protože vycházejí z odlišných příběhů.

„Česko je podstatně konzervativnější země. Polsko je totiž zemí přerušené kontinuity, která je základním východiskem konzervatismu. Je přeorané dějinami, několikrát se zhroutilo a pak znovu budovalo,“ dodává s tím, že pro Poláky je přirozené žít jinde než jejich rodiče a prarodiče. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress