Daniela Kolářová, herečka. Má za sebou čtyři filmová manželství se Zdeňkem Svěrákem, který nedávno oslavil devadesátiny. Začalo to před padesáti lety snímkem Na samotě u lesa. Které filmové manželství s ním ji bavilo nejvíc? Co se za tu dobu mezi nimi změnilo? A je těžší dělat kompromisy v práci, nebo v osobním životě? Moderuje Světlana Witowská.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 4. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Historie z časů biblických i po staletí tradované pověsti. Knihy psané latinsky i staročeštinou, ve verších i v podobenstvích. Jak ovlivnil výběr příběhů zaznamenaných v nejstarších kronikách pozdější interpretaci českých dějin? Výpravy za nejstaršími kronikáři a za tajemstvími vepsanými do jejich knih. Připravila Jana Davidová Kracíková.
Hovoří historička-medievistka a archivářka Marie Bláhová a ředitel odboru Historické a hudební fondy Národní knihovny ČR Tomáš Klimek.
Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 4. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:15 – 11:00 h.); 2. dílu 11. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:15 – 11:00 h.); 3. dílu 18. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:15 – 11:00 h.); 4. dílu 25. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 9:15 – 10:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Obsah: 1. Tajemství staročeské Kroniky tak řečeného Dalimila. – 2. Zbraslavská kronika. – 3. Karel IV. znal cenu „historické paměti“. – 4. Vavřince z Březové Kronika husitská.
Významné historické místo spjaté s dějinami přemyslovského státu i cyrilometodějským odkazem. O létech zapomnění i probouzení svědčí reflexe místních patriotů a znalců osudů nejstaršího kostela v Čechách. Inspirativnost místa pak dokládají poutníci propojující tuto středočeskou lokalitu s moravským Velehradem. I s nimi, spolu s odborníky, hovoří dokumentarista Petr Slinták.
Hovoří Ing. arch. Jan Bárta, pastorační asistent Prokop Šatava (Římskokatolická farnost Roztoky), historik Mgr. Petr Kopal, akademická malířka Zlatica Dobošová, patriot obce Velké Popovice, truhlář-restaurátor Vlastimil Čelikovský (*1944), průvodce Českomoravské trasy Cyrilometodějské stezky z Levého Hradce na Velehrad Tomáš Jindřich (spolek Ultreia, z. s.) a poutníci a poutnice: František z Fryštáku, Hana Kozojedová z Újezdu u Vodňan, Eliška z Prahy, Honza Kašparík z Opavy a Helena z Hostinného.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 9:20 – 10:15 h.; 53 min.) v cyklu Víkendová příloha.
Lit.: Slinták, Petr: Levý Hradec historický a poutnický je místo mimořádné duchovní síly. In web ČRo 3 Vltava, 4. 4. 2026 (článek). – Cit.: Levý Hradec je místem, kde byl postaven první křesťanský kostel v Čechách a kde se začala po rozkladu Velké Moravy upevňovat česká státnost. Jeho zasvěcení sv. Klimentovi odkazuje k cyrilometodějské tradici a došlo zde i k biskupské volbě svatého Vojtěcha.
Přestože centrum přemyslovského státu bylo přemístěno do oblasti dnešní Prahy, Levý Hradec, patřící dnes katastrálně k městu Roztoky, lze označit za první ohnisko christianizace Čech. Základy zdejšího kostela odkazují k době, kdy kníže Bořivoj s manželkou Ludmilou přijali na Veligradu křest od arcibiskupa Metoděje.
Podoba původního svatostánku na Levém Hradci však zůstává neznámá. Přestavby převážně barokizovaného kostela a intenzivní pohřbívání naneštěstí postupně zahladily stopy, které by archeology dovedly k přesnějšímu časovému určení stavby původní románské rotundy.
Spirituální podstata místa je však dodnes inspirující, a tak není divu, že se na Levý Hradec sjíždí lidé nejen kvůli pravidelným mším. K poctě českého panovnického rodu se na Levém Hradci scházejí jedinci, kterým není působivý ostroh nad řekou Vltavou lhostejný. Ba naopak, vnímají tuto lokalitu jako místo mimořádné duchovní síly a historické důležitosti.
Není proto divu, že někteří příchozí vyráží z Levého Hradce na dálková pěší putování. Činili tak aktivní křesťané v 80. letech 20. století navzdory nepřízni tehdejšího režimu a činí tak i zdatnější turisté v dnešní době. Právě z Levého Hradce totiž vede jedna z tras Cyrilometodějské stezky. O létech zapomnění i probouzení Levého Hradce svědčí reflexe místních patriotů a znalců. Inspirativnost místa pak dokládají poutníci propojující tuto středočeskou lokalitu s moravským Velehradem.
Monografie představující období života a vlády římského a českého krále Václava IV. (1361-1419) podává plastický obraz vývoje architektury, sochařství, malířství a uměleckých řemesel v období vlády Václava IV., který přímo navazuje na dílo svého otce Karla IV. Dobu vlády těchto dvou panovníků představuje historik umění Jiří Kuthan. Součástí pořadu je posluchačská soutěž, nejrychlejší správná odpověď zaslaná na adresu: vltava.soutez@rozhlas.cz bude odměněna výtiskem knihy.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:20 – 9:20 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Francis Bacon. Anglický renesanční učenec analyzuje ve svém textu podstatu dvou výrazných lidských negativních vlastností a dochází k závěru, že zejména zášť je povahy ďábelské. Překlad Alois Bejblík. Připravil Petr Turek. Účinkuje Karel Halbich. Režie Lukáš Hlavica.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.
Lit.: tur (= Turek, Petr): Francis Bacon: O závisti a zášti. Uplynulo 400 let od smrti renesančního učence. In web ČRo 3 Vltava, 4. 4. 2026 (článek). – Cit.: Anglický renesanční učenec analyzuje ve svém textu podstatu dvou výrazných lidských negativních vlastností a dochází k závěru, že zejména zášť je povahy ďábelské. (…)
Řada pozorování, úvah a postřehů o jednotlivých aspektech lidského života, ať již ve formě dopisů, rad, rozprav, či rozhovorů již od antiky a dob raného křesťanství předznamenávala žánr eseje, mezi jehož první autory a mistry patřil anglický renesanční učenec Francis Bacon (1561–1626). Tento řečník, politik a spisovatel se řadil k předním postavám kulturního dění na dvoře královny Alžběty a jejího následníka Jakuba I.
Byl to snad nejvzdělanější muž své doby, důsledný empirik a tvůrce induktivní metody (založené na přísném pozorování a experimentu), jenž vždy zastával a hlásal krédo: moc skrze poznání a vědění. Právě příklonem k praktické aplikaci svých pozorování a úvah se Bacon odlišuje od svého bezprostředního vzoru, francouzského humanisty Montaigne.
Baconovy eseje nejsou pouze pokusem o filozofické zobecnění lidského pohledu na svět, podané ovšem působivou literární formou, ale zároveň, a možná mnohem víc, jsou věrným obrazem své doby: v tomto smyslu tvoří zajímavý doplněk k Shakespearovým dramatům. A protože se dotýkají elementárních otázek lidské existence, hovoří často moudře a podnětně k lidem dodnes.
Eseje začal Bacon psát v době, kdy už dokončil studium v Cambridgi, kdy nabyl užitečné zkušenosti z pobytu ve Francii a kdy se ocitl na prahu dvorské kariéry. Jeho eseje přímo hýří citáty z antických autorů i z Písma. Autor tedy spojil tradici latinskou, řeckou a křesťanskou.
Velkým a bezprostředním předchůdcem mu byl Montaigne, ale od toho se Bacon v jedné základní věci výrazně odlišil: Montaigne psal své eseje především proto, aby poznal sebe sama. Naproti tomu Bacon pojal své úvahy z naprosto odlišného úhlu: ne aby sám hledal, ale aby na základě svých zkušeností radil, jak se v otázkách labyrintu doby orientovat a jaká z nich hledat praktická východiska.
Svůj slohový výraz založil Bacon na římské rétorice, užíval hojně aforismů a sentencí, přesto si však vypracoval vlastní postupy. Stylově nejblíže byl patrně Senecovi. O Senecových Listech ostatně napsal, že „nejsou vpravdě ničím jiným než esejemi, tj. rozptýlenými meditacemi“.
Premiéru pořadu vysíláme ke 400. výročí úmrtí autora: Francis Bacon zemřel 9. dubna 1626 v Londýně.
Připravil Jiří Kubík.
Hovoří herečka Tatiana Dyková.
Natočeno 2026. Webová premiéra 4. 4. 2026 (Seznam Zprávy, 8:30 h.; 32 min.).
Lit.: Kubík, Jiří: „Moje duše herečky je nažraná.“ Tatiana Dyková jde zkusit novou profesi. In web Seznam Zprávy, 4. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po třiceti letech na scéně mluví jedna z nejúspěšnějších českých hereček o tom, proč mívá potřebu zpomalit, proč se dobrovolně drží stranou sociálních sítí a proč začala přemýšlet o tom, co dál.
„Teď se mě někdo ptal, jestli bych si v příštím životě zvolila jiné povolání. Já jsem říkala, že už bych si ho zvolila teď.“
Tatiana Dyková, držitelka rekordních čtrnácti ženských nominací na Českého lva, v rozhovoru pro Galerii osobností říká, že její vztah k práci se zásadně proměnil. Zatímco dřív jela bez zastavení, dnes si vědomě dopřává dlouhé pauzy: „Volno? To dřív byla nuda. Teď je to nutnost.“ (…)
Polští turisté mají stále radši Brno a jižní Moravu. Co je tady tak láká? Zjišťovali Tomáš Kremr a Hana Florianová.
Hovoří ředitelka TICu Jana Janulíková.
Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 3. 4. 2026 (ČRo Brno, 12 min.).
Lit.: Florianová, Hana – Kremr, Tomáš: Brno + Polsko = stále větší láska. In web ČRo Brno, 3. 4. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Polští turisté mají stále radši Brno a jižní Moravu. Co je tady tak láká? Ptala se velikonoční Brněnská jedenáctka. Řeší i vážnější téma: Čekání na některé operace v Brně je tak dlouhé, že významně porušuje i nařízení vlády. Ministerstvo zdravotnictví za to může dávat pokuty. Jenže nedává. A lidé dál čekají. Kdy v Brně dostanete nové koleno? K tomu vám prozradíme, jaká další část brněnského podzemí čeká na zpřístupnění.
Dužan Duong za svůj režisérský celoečerní debut Letní škola 2001 o vietnamské komunitě v Česku získal Českého lva za nejlepší scénář: „Jsem si vědom pozice jakéhosi mluvčího a snažím se to brát zodpovědně. Filmu to pomáhá, i když komfortnější by pro mě bylo zavřít se doma a pracovat na dalším projektu. Je to fáze propagace filmu, mám z toho radost, zároveň trochu stres,“ přiznává. „Až teď jsme dostali příležitost udělat celovečerní vietnamský film, pracovali jsme na něm osm let. Otázku vlastní identity jsem si, myslím, díky tomu vyřešil a budu rád, když pomůžeme i dalším lidem, kteří tyto otázky řeší,“ dodává. Jaké je být českým Vietnamcem? Co vietnamská komunita filmu Letní škola 2001 vytýká? Proč si do filmu vybral neherce? Moderuje Michael Rozsypal.
Natočeno 2026. Premiéra 3. 4. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Host: Beatrice Brentnerová, výtvarnice a set-dekoratérka. Co všechno spadá při filmovém natáčení do její kompetence? Které rekvizity a předměty do historických projektů se shánějí nejsložitěji? A jak si užila loňský Oscarový ceremoniál, jehož se zúčastnila jako tvůrkyně nominovaná za film Nosferatu? Moderuje Vasil Fridrich.
Natočeno 2026. Premiéra 3. 4. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.). Repríza 21. 8. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Kdy se zrodila tradice dubna coby měsíce dopravní bezpečnosti? V rozhlasovém archivu po tom pátral Miroslav Petráček. Dramaturg David Hertl.
Natočeno 2026. Premiéra 3. 4. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.; 21 min.) v cyklu Archiv Plus.
Lit.: Petráček, Miroslav: Duben, noční můra socialistického řidiče. Kdy se zrodila tradice měsíce dopravní bezpečnosti? In web MujRozhlas, 3. 4. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) V 70. letech minulého století si odborníci všimli, že v dubnu prudce narůstá hustota silničního provozu, a tím také stoupá riziko dopravních nehod. S příchodem jara se totiž každoročně na silnice vracejí sváteční řidiči, motorkáři a cyklisté. Proto je duben, už od roku 1973, měsícem bezpečnosti silničního provozu.
Powered by WordPress