Připravil Matěj Skalický. Editace Kristýna Vašíčková. Rešerše Tea Veseláková. Sound design Johann Foss. Hudba Martin Hůla, Johann Foss.

Hovoří Jan Spratek ze Vzdělávací kanceláře ESERO.

Natočeno 2026. Premiéra 7. 4. 2026 (ČRo Plus, 10:10 h.; 22 min.).

Lit.: Skalický, Matěj: Měsíc jako „čerpačka“ pro cesty na Mars? Sci-fi. Hlavně jde o to udržet se tam naživu, říká expert. In web ČRo 1 Radiožurnál, 7. 4. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čtveřice astronautů a mimořádný úkol. Obletět Měsíc a vrátit se bezpečně na Zemi. Proč je to důležité? Jak to, že se v kosmické lodi opakovaně rozbil záchod? A kdy lidé na Měsíci opět přistanou? Téma pro Jana Spratka ze Vzdělávací kanceláře ESERO, kterou má v Česku Evropská kosmická agentura, a z pražského planetária. (…)

Námět Jakub Lucký a Jakub Mikel. Scénář Antonín Viktora. Hudební znělka Johann Foss. Hudební mix Ondřej Kalous. Režie Damián Machaj.

Účinkují Jakub Lucký, Jakub Mikel, Mirek Klöverberg Kořínek, Krister Hansen (dabing Libor Vacek) a Vasil Fridrich (hlas plukovníka Velce).

Připravil ČRo 1 Radiožurnál ve spolupráci se StoryLab Audio v roce 2026. Webová premiéra všech dílu 7. 4. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál). K poslechu zde.

Obsah: Díl první: Chlapík jménem George. Mirek je český emigrant ve Švédsku, Lennart major švédské armády. Oba padnou do oka komunistickému rozvědčíkovi, který by chtěl řídit velkou tajnou operaci na Západě. – Díl druhý: Mrtvé schránky. Z Lennarta se stává prémiový špionz, Mirek funguje jako agent-spojka. Vedení rozvědky jejich práci velice oceňuje. Už brzy se ale má ukázat, že je všechno úplně jinak… – Díl třetí: Proval. Šéfové rozvědky v Praze zuří: Lennart, jejich agent na štábu švédské armády, je celou dobu vodil za nos. Operace Viking skončila. Jak zasáhla do života účastníků?

Pozn.: Poděkování za spolupráci ve Švédsku: Lars Korsell, Kristofer Hansson a Fredrik Johnsson.

Lit.: anonym: Akce vojenské rozvědky skončila ostudou. Startuje podcastová série Operace VIKING: Špióni uprostřed studené války. In web ČRo 1 Radiožurnál, 2. 4. 2026 (článek + trailer k poslechu). – Cit.: Byla to jedna z nejambicióznějších akcí československé vojenské rozvědky za studené války. Komunistická tajná služba dosadila svého špeha do velení švédské armády. Kolem něj pak budovala rozsáhlou síť svých agentů. Nakonec ale všechno prasklo a akce skončila velkou ostudou. Případ, na který se zapomnělo, po čtyřiceti letech ožívá díky unikátnímu svědectví hlavních aktérů z obou stran. Poslechněte si v úterý 7. dubna novou dokumentární sérii Radiožurnálu Operace VIKING.

Lit: Viktora, Antonín: Historik: Komunistická rozvědka rozjela ve Švédsku riskantní podnik. A dlouho měla pocit, že jí to vychází. In web IRozhlas, 8. 4. 2026 (rozhovor). – Cit.: Švédská média v roce 1986 věnovala kauze odhalených československých špionů velkou pozornost. Novináři ale tehdy nezjistili, o co komunistickým rozvědčíkům šlo a kdo stál za jejich dopadením. Podstatná fakta o tajné operaci Viking se na veřejnost dostala až o čtvrt století později. Z hlubin archivů je na světlo poprvé vynesl historik Daniel Běloušek.

Proč vznikla rezidentura Viking? Co bylo pro komunistické zpravodajce v severské zemi tak důležité?
Je potřeba si k tomu říct historický kontext. V lednu 1981 přichází ve Spojených státech k moci Ronald Reagan a nastavuje ostrý kurz, na který předchozí sovětské vedení nebylo zvyklé. Označil Sovětský svaz za „říši zla“ a oznámil iniciativu SDI, lidově nazývanou „Hvězdné války“, což byl plán na vytvoření vesmírného systému protiraketové obrany, který by dokázal zničil sovětské rakety dříve, než by dosáhly amerického území. Sověti tehdy nevěděli, že Američané nemají reálnou kapacitu ochranný štít vybudovat. Kreml zachvátila panika z toho, že USA rozpoutají jadernou válku, protože si myslí, že ji mohou vyhrát. (…)

V této atmosféře začaly státy sovětského bloku hledat možnosti, jak získávat informace z prostředí NATO i v případě, že by napětí přerostlo v otevřený konflikt, čímž by byla znemožněna normální činnost československého velvyslanectví. Jako určitá možnost se proto jevilo zpravodajské využití Švédska, kde z důvodu neutrality země existoval předpoklad pro zachování rezidentury i po zhoršení mezinárodní situace. Na tuto rezidenturu pak měly být napojeny vybudované náhradní spoje od agentů činných v zemích Severoatlantické aliance.

Klíčová role Švédska tedy spočívala v tom, že by v případě konfliktu sloužilo jako nějaké záložní špionážní prostředí?
Určitě, i když Československo mělo samozřejmě průběžně zájem získávat odtud informace jak přímo o švédské armádě, tak také o stavu vojsk okolních členských zemí NATO, tedy Dánska a Norska.

Jak měla rezidentura obecně fungovat?
Vzhledem k tomu, že rezidentura Viking měla plnit především roli záložního zdroje v případě krize, byly přijaty některé strategické zásady: ustavit ji jako smíšenou, tedy voják a důstojník působící pod legalizačním krytím, řídit oba důstojníky nezávisle na sobě – to znamenalo samostatnou šifru, kurýra a finanční prostředky – a nezapojovat rezidenturu do agenturních operací řízených z ústředí. 

Takže spící rezidentura, která se ve správný moment probudí?
Dá se to tak říct. (…)