Vláda začala určovat nejvyšší ceny pohonných hmot. Zastropovala marže a snížila spotřební daň na naftu. Přibrzdí tím zdražování, nebo jen naruší tržní prostředí? A co by v současné situaci mohla udělat celá Evropská unie? Bylo by žádoucí, aby se členské státy dohodly na společném postupu? Hosty Pro a proti budou europoslanci Tomáš Kubín z hnutí ANO a Luděk Niedermayer z TOP 09. Moderuje Lukáš Matoška.
Natočeno 2026. Premiéra 8. 4. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Připravil Martin Jonáš. Editor a koeditor Matěj Válek, Pavel Vondra. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Český rozhlas Radiožurnál, ČT24, CNN Prima News, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR (psp.cz), vláda ČR (vlada.gov.cz), Deník.cz – 15 minut Kateřiny Perknerové, YouTube – Motoristé sobě (@motoristesobe), YT – Stojíme za kulturou! (@stojimezakulturou), X – Oto Klempíř (@OtoKlempir).
Hovoří politická reportérka Seznam Zpráv Barbora Kučerová.
Natočeno 2026. Webová premiéra 8. 4. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 25 min.).
Lit.: Jonáš, Martin: Rozpaky nad Klempířem. V čem ministr kultury neladí s Babišovými nároky. In web Seznam Zprávy, 8. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Ministr kultury Oto Klempíř čelí výtkám, že se vyhýbá umělcům, šéfům veřejnoprávních institucí i dotazům novinářů. Nespokojenost s jeho působením v čele resortu ale údajně roste i v řadách jeho koaličních partnerů. Co přesně jim na jeho stylu práce a komunikace vadí? (…)
První výzvu k demisi – byť zatím podmíněnou dostal ministr kultury Oto Klempíř už bezmála před měsícem. Stovky studentů převážně uměleckých škol, které tehdy zaplnily centrální část Malostranského náměstí v Praze, aby následně došly přímo k sídlu Ministerstva kultury na nedalekém Maltézském náměstí, na něj apelovaly, aby buď navýšil rozpočet resortu, který vede, nebo složil funkci.
K víceméně očekávatelné kritice ministra Klempíře z řad umělecké obce, která se obává o budoucnost kultury v době rozpočtových škrtů, a také z opozičních poslaneckých lavic se ale začínají přidávat tu více, tu méně skrývané rozpaky nad jeho působením ve funkci i mezi koaličními partnery Motoristů sobě, tedy mezi politiky hnutí ANO a SPD. (…)
Jak se smrt dítěte promítla do Kristýnina manželství? Co jí dnes udělá radost? Připravila Michaela Sladká.
Hovoří Kristýna Chovancová.
Natočeno 2026. Premiéra 18. 2. 2026 (ČRo Rádio Wave, 25 min.).
Lit.: Sladká, Michaela: Mám propady, kdy se bojím úplně o všechny. Rodiče mrtvých dětí jsou rarita vystrčená ze společnosti. In web ČRo Radio Wave, 18. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Začínám zase žít běžný život, který se ale odehrává na pozadí velké bolesti. Na začátku jsem naivně doufala, že mi jednou bude zase jako předtím. Teď už ale vím, že nebude, a učím se s tím žít,“ říká Kristýna Chovancová, máma holčičky Niny, která zemřela před dvěma lety na mozkový nádor.
„Nemoc vás nedefinuje. Jste pořád stejný rodič a máte pořád to stejné děťátko. Všichni vás v nemoci i pak po smrti dítěte škatulkují, co máte dělat a kdy to mátě dělat. Vy ale žijete i jiný život, než jen tu nemoc,“ popisuje Kristýna. „Někdy mi přijde, že vás lidi po takovéto události mají strach mít rádi.“
„Někdy mám propady, kdy mám strach úplně o všechny. Nejsme zvyklí dívat se na to, že umírají děti. Být rodičem dítěte se smrtelnou diagnózou je těžké. Jste vystrčení ze společnosti, jste rarita. Přišlo mi hrozně fajn, když za mnou někdo přišel a řekl mi ‚Já vůbec nevím, co ti mám říct, ale chci tady s tebou být‘,“ říká Kristýna. (…)
Za organizátory pátrací hry Stínadelské šestnáctero se vypravila redaktorka Jarka Vykoupilová.
Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 24. 2. 2026 (ČRo Brno, 3 min.).
Lit.: Vykoupilová, Jaroslava: Brno jsou naše Stínadla. Vodíme lidi na místa, která je připomínají, říká tvůrce pátrací hry. In web ČRo Brno, 24. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Stínadelské šestnáctero je městská pátrací hra pro nadšené obdivovatele románů Jaroslava Foglara, které se do 6. března mohou zájemci zúčastnit v Brně. „Nejsou to jen komiksy Rychlých šípů, ale hlavně dva romány Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří, které nás inspirovaly,“ vysvětluje tvůrce hry Jiří Kalina. „Brno jsou naše Stínadla. Snažíme se vodit lidi na místa, která je připomínají,“ říká. Kolik lidí hru tvoří a co je jejím cílem? (…)
Připravil Tomáš Poláček.
Natočeno 2026. Webová premiéra 27. 3. 2026 (Reportér Magazín, 70 min.).
Lit.: Poláček, Tomáš: Uprostřed noci jsem vzbudil ségru s tím, že nejsem holka. Sotva otevřela oči: No a? Nech mě spát! In web Reportér, 27. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česko má novou filmovou hvězdu, ale je to s ní poněkud komplikované. Hlavní roli dospívající dívky ve filmu Nevděčné bytosti ztvárnil Dexter Franc. Ano – ztvárnil. Dexter se totiž identifikuje spíše jako muž a mluví o sobě zásadně v mužském rodě.
Komplikované to je i pro moderátora podcastu, který se sice snaží hovořit s jednadvacetiletým Dexterem jako s mužem, jenomže před sebou vidí u mikrofonu sedět krásnou dívku. Během dlouhého a velmi otevřeného rozhovoru se mnohokrát přeřekne a v otázkách použije ženský rod, ale Dexter Franc to bere s humorem: „Cítil jsem snahu, to se cení.“ (…)
Známý je sice už dva roky, od chvíle, kdy vyhrál soutěž Elite Model Look a stal se úspěšnou modelkou, ale zatím nikdy veřejně nepopsal svůj příběh ani zdaleka tak do hloubky jako v podcastu Host Reportéra. „Je poměrně vtipné, že se teď věnuju modelingu,“ říká například, „když pro mě fyzično nikdy nebylo podstatné a sám se sebou jsem si ho nijak nespojoval.“
Popisuje, jak se odmala cítil jiný než ostatní děti, ale uměl se společensky přizpůsobit: „Když všichni chtěli, ať jsem holka, hrál jsem roli holky.“ (…)
Připravila Eva Reiselová.
Recitují Anna Jakab Rakovská, Rebeka Poláková, Martin Šalacha, Jakub Rybárik a Juraj Loj.
Natočeno 2026. Premiéra 6. – 10. 4. 2026 (SRo 3 Rádio Devín, 15:50 h.).
Pozn.: Botto, Hviezdoslav, Krasko, Smrek a Válek – piati básnici rôznych generácií. Ich poéziu recitujú súčasní slovenskí herci mladej generácie – Anna Jakab Rakovská, Rebeka Poláková, Martin Šalacha, Jakub Rybárik a Juraj Loj. Krvavé sonety, ale aj Vesper Dominicae, či Nepochopiteľné veci môžete počúvať v cykle Generácie básnikov, ktorý pripravila Eva Reiselová – od pondelka 6. do piatka 10. apríla o 15:50 v Rádiu Devín. (anotace)
Ján Púček. Četba na pokračování. Redakčně připravila Tereza Simanová. Produkce Ján Pomandl. Hudební dramaturg Rudolf Pepucha. Zvukový mistr Peter Pištek. Režie Veronika Repčík Martinková.
Účinkuje Daniel Žulčák.
Natočeno 2026. Premiéra 6. – 10. 4. 2026 (SRo 3 Rádio Devín, 22:30 h.).
Pozn.: O živote, ktorý sa kedysi odohrával v opustenom dome, nám zas najviac povie veľkokapacitný kontajner stojaci na ulici. A o tom, ako sa najlepšie zakoreniť na neznámom mieste hovorí žena, ktorej sa počas úmornej túry odtrhnú podrážky topánok. Plánky sú malé drámy v nepatrných životoch žien, mužov i detí. Sú to kyslé plody, ktoré nikto nezbiera, osamelé samorasty, za ktorými sa nikto neobzrie a nikomu nestoja za reč. A napriek tomu tvrdošijne lipnú na svojej existencii. Všetci títo ľudia sú totiž šťastní. Ale to vôbec nevadí. (anotace)
Připravila a moderuje Marie Bastlová.
Moderuje komentátor a komik Luděk Staněk.
Natočeno 2026. Webová premiéra 5. 4. 2026 (Seznam Zprávy, 10:00 h.; 43 min.).
Lit.: Bastlová, Marie: Moravec si udělal dobré entrée, má šanci uspět, říká stand-up komik. In web Seznam Zprávy, 5. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zvolení Andreje Babiše a jeho návrat do křesla premiéra je skvělá věc z hlediska mého byznysu, říká stand-up komik Luděk Staněk. Jeho oblíbenec mezi ministry je ale Petr Macinka, jeho parodovat je totiž nejtěžší.
„U Andreje Babiše funguje Trump efekt. Lidi baví sledovat, co ten člověk zase udělal a řekl. Takže z tohoto ohledu je to skvělé, ale nemyslím si, že je to věc jenom současné vlády,“ říká host nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus Luděk Staněk.
„Už posledních 10 let sledujeme něco, čemu říkám tiktokizace politiky. Tedy přechod politiky a politických vyjádření na sociální sítě. Což s sebou nese všechny ty neuvěřitelné komediální efekty jako jeden politik se sklenicí čokolády, politička převlečená za hranolku v 61 letech! Potom je strašně vtipné, když lidi (v politice) uvažují podobně, že to asi funguje. A začnou dělat to samé. Ale to už je potom opravdu panoptikum.“ (…)
Miloš Doležal. Cesta Josefa Čapka od posledních dnů svobody přes lágrové peklo až po poválečné pátrání jeho ženy Jarmily. Pro rozhlas připravil autor. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Účinkuje Michal Isteník.
Nastudovalo Brno v roce 2026. Premiéra 1. dílu 7. 4. 2026 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
První díl přináší kontrast mezi apokalypsou osvobozeného koncentračního tábora Bergen-Belsen v dubnu 1945, kde tělo Josefa Čapka končí v masovém hrobě, a idylou jeho posledního svobodného léta 1939 v Želivě.
Ve druhém pokračování se ocitáme v prvním dnu války v Želivě. Čapek je zatčen gestapem v rámci akce Albrecht I. přímo na honu na koroptve. Tím začíná jeho deportace do Dachau a Buchenwaldu.
Ve třetím dílu se dozvídáme víc o Čapkově tříletém věznění v Buchenwaldu, které vyplňoval prací v malířské dílně nebo intelektuálními hovory s přáteli. Ale také o marné diplomatické snaze rodiny i prezidenta Emila Háchy o jeho propuštění.
Ve čtvrtém pokračování jsme svědky Čapkova přesunu do Sachsenhausenu, kde v malířské buňce tvoří nucené kýče pro dozorce, ale zároveň v ústraní nemocniční laboratoře tajně píše své zásadní vězeňské básně.
V únoru 1945 je Josef Čapek naposledy transportován do tyfem zamořeného Bergen-Belsenu, kde umírá. Jeho žena Jarmila se ale s takovou zprávou nehodlá smířit. Desítky let po válce stále marně pátrá nejdřív po manželovi samotném, pak po jeho hrobu napříč celým Německem.
Lit.: Blažejovská, Alena: Zatčení, věznění a smrt Josefa Čapka. Miloš Doležal: Odporuj zlu, aby se necítilo pánem světa! In web ČRo Plus, 7. 4. 2026 (článek). – Cit.: Miloš Doležal vypráví o tragédii i záblescích lidskosti v posledních letech Josefa Čapka. V den, kdy nacistické Německo rozpoutalo válku, si gestapo přišlo pro malíře a spisovatele a odvleklo ho do koncentračního tábora. V Sachsenhausenu věznili Čapka tři roky, maloval tam kýče pro dozorce a tajně psal básně. Konce války se jen těsně nedožil, jeho tělo skončilo na hromadě těl obětí epidemie tyfu. Kde přesně, to se po desítky let snažila marně zjistit jeho manželka Jarmila.
Příběh začíná prázdninovou idylou v Želivě roku 1939. Tichý a hloubavý umělec si i přes varování před nacistickými seznamy vybírá cestu solidarity se svým národem a odmítá emigraci.
Tato volba jej 1. září 1939 přivádí přímo z honu na koroptve do rukou gestapa. Tím začíná jeho šestiletá pouť po nacistických koncentračních táborech, kde se z něj stává pouhé vězeňské číslo v soukolí totalitní moci. (…)
Host: Petr Jančařík, moderátor a herec. Tušil v 90. letech, jak moc se proslaví díky televiznímu pořadu pro děti Magion? Čemu přičítá úspěch své talk show Neočekávaný dýchánek, která se koná a vysílá už několik desetiletí? A dal mu Jaroslav Marvan nějakou dobrou radu do života? Moderuje Barbora Chuecos.
Natočeno 2026. Premiéra 7. 4. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.). Repríza 15. 8. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Powered by WordPress