Miloš Doležal. Cesta Josefa Čapka od posledních dnů svobody přes lágrové peklo až po poválečné pátrání jeho ženy Jarmily. Pro rozhlas připravil autor. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Účinkuje Michal Isteník.
Nastudovalo Brno v roce 2026. Premiéra 1. dílu 7. 4. 2026 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
První díl přináší kontrast mezi apokalypsou osvobozeného koncentračního tábora Bergen-Belsen v dubnu 1945, kde tělo Josefa Čapka končí v masovém hrobě, a idylou jeho posledního svobodného léta 1939 v Želivě.
Ve druhém pokračování se ocitáme v prvním dnu války v Želivě. Čapek je zatčen gestapem v rámci akce Albrecht I. přímo na honu na koroptve. Tím začíná jeho deportace do Dachau a Buchenwaldu.
Ve třetím dílu se dozvídáme víc o Čapkově tříletém věznění v Buchenwaldu, které vyplňoval prací v malířské dílně nebo intelektuálními hovory s přáteli. Ale také o marné diplomatické snaze rodiny i prezidenta Emila Háchy o jeho propuštění.
Ve čtvrtém pokračování jsme svědky Čapkova přesunu do Sachsenhausenu, kde v malířské buňce tvoří nucené kýče pro dozorce, ale zároveň v ústraní nemocniční laboratoře tajně píše své zásadní vězeňské básně.
V únoru 1945 je Josef Čapek naposledy transportován do tyfem zamořeného Bergen-Belsenu, kde umírá. Jeho žena Jarmila se ale s takovou zprávou nehodlá smířit. Desítky let po válce stále marně pátrá nejdřív po manželovi samotném, pak po jeho hrobu napříč celým Německem.
Lit.: Blažejovská, Alena: Zatčení, věznění a smrt Josefa Čapka. Miloš Doležal: Odporuj zlu, aby se necítilo pánem světa! In web ČRo Plus, 7. 4. 2026 (článek). – Cit.: Miloš Doležal vypráví o tragédii i záblescích lidskosti v posledních letech Josefa Čapka. V den, kdy nacistické Německo rozpoutalo válku, si gestapo přišlo pro malíře a spisovatele a odvleklo ho do koncentračního tábora. V Sachsenhausenu věznili Čapka tři roky, maloval tam kýče pro dozorce a tajně psal básně. Konce války se jen těsně nedožil, jeho tělo skončilo na hromadě těl obětí epidemie tyfu. Kde přesně, to se po desítky let snažila marně zjistit jeho manželka Jarmila.
Příběh začíná prázdninovou idylou v Želivě roku 1939. Tichý a hloubavý umělec si i přes varování před nacistickými seznamy vybírá cestu solidarity se svým národem a odmítá emigraci.
Tato volba jej 1. září 1939 přivádí přímo z honu na koroptve do rukou gestapa. Tím začíná jeho šestiletá pouť po nacistických koncentračních táborech, kde se z něj stává pouhé vězeňské číslo v soukolí totalitní moci. (…)