Rjúta Iida. Haiku proslulého poválečného japonského básníka. Překlad Helena Honcoopová a Petr Borkovec. Připravili Helena Honcoopová a Jakub Doubrava, který pořad také režíruje. Účinkují Helena Honcoopová a Petr Borkovec.
Natočeno 2026. Premiéra 10. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 14 min.) v cyklu Svět poezie.
Moderuje Patricie Strouhalová.
Hovoří cestovatel Arnold Šrámek.
Natočeno 2026. Premiéra 10. 5. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 28 min.).
Lit.: Strouhalová, Patricie: Ilustrace vás vtáhnou do příběhu, říká cestovatel, který spojil české legendy s umělou inteligencí. In web ČRo 1 Radiožurnál, 10. 5. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Původní profesí je inženýr ekonomie, pochází z Ostravy, v 90. letech založil cestovní kancelář, jeho koníčkem se stalo cestování, o kterém psal a vydával knížky jako Cesta může být cíl, Veď mě dál, cesto má, Hvězdný prach na cestě a Toulavé cesty. A aby toho nebylo málo, tak přidal nejlepší recepty z celého světa a teď mu vychází Kronika pověstí a legend. „Být optimistou je lepší než pesimistou,“ usmívá se cestovatel Arnold Šrámek. (….)
Martin Stöhr. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Čte autor.
Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 9. 5. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 6 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Básník Martin Stöhr přeje Zelnému rynku ke třicetinám ještě hodně dalších let na rozhlasových vlnách. In web ČRo Brno, 9. 5 2026 (článek). – Cit.: (…) Kulturní magazín Českého rozhlasu Brno Zelný rynk byl poprvé odvysílán v sobotu 4. května 1996. Právě v těchto dnech tedy slaví třicáté narozeniny. Ve svém fejetonu mu přeje vše nejlepší básník a redaktor nakladatelství Host Martin Stöhr. A vyznává se přitom ze vztahu k Českému rozhlasu Brno vůbec – a to včetně dechovky.
Vztah spisovatelů a rozhlasu, to je vůbec obsáhlá kapitola. Narazíme v ní na nejrůznější souvislosti, příběhy a situace. Martin Stöhr vypráví, že si kdysi jako mladý redaktor Hosta v knize Český snář Ludvíka Vaculíka přečetl, jak autor doma se svou ženou Madlou „naladí rozhlas, lehnou si na podlahu, končetiny vztyčí do svíčky a pak s nimi do rytmu dechovky motají po školkařském způsobu, jako by jeli na kole až do Dobřichovic, akorát vzhůru nohama!“ (…)
Jaroslav Kmenta. Kdo je Radovan Krejčíř a kým se obklopuje? O tom, že není radno si s ním zahrávat, se přesvědčí podnikatel Jakub Konečný. Zároveň se Krejčířovi postaví do cesty neúplatný policista Zbyněk Bezděk, který rozkrývá podvod v Teplárnách Otrokovice. Na základě knižní trilogie připravil Marcel Peterka. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.
Účinkuje Pavel Hromádka. V pořadu hovoří také autor.
Natočeno 2026. Premiéra 9. 5. 2026 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Obsah: 1. Kniha první – Gangster, díl 1.
Jaký je příběh chemických závodů v Záluží během 20. století? Co se tu dělo za druhé světové války? A s jakými problémy se podnik potýkal po odsunu Němců? Odpovědi hledá Kateřina Gruntová.
Natočeno 2026. Premiéra 9. 5. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát s Evou Zoubkovou v bytě jejího táty sochaře Olbrama Zoubka v Litomyšli.
Natočeno 2026. Premiéra 9. 5. 2026 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).
Hostem je experimentální archeolog Pavel Pavel. Jak rozpohybovat několik tun těžkou kamennou sochu bez moderní techniky? Odpověď Pavla Pavla před 40 lety obletěla svět. Český expert tehdy na pozvání legendárního cestovatele Thora Heyerdahla vyrazil na Velikonoční ostrov a dokázal, že místní sochy moai se mohly „procházet“ krajinou. Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2026. Premiéra 9. 5. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 30 min.).
Lit.: Kroc, Vladimír – prh: „Domorodci dnes vozí moai po světě,“ vzpomíná český technik na slavnou expedici. In web ČRo 1 Radiožurnál, 9. 5. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na téměř letní odpoledne jsme se zajeli podívat do jižních Čech, respektive na statek v centru Strakonic, kde stojí velikonoční sochy moai. Ve velké stodole je vyrábí experimentální archeolog a technik Pavel Pavel, se kterými si připomínáme 40 let starou historii rozpohybování soch na Velikonočním ostrově s výpravou Thora Heyerdahla. (…)
Ve městě Plasy, v budově bývalého pivovaru, který byl součástí cisterciáckého kláštera, vznikla po jeho památkové obnově expozice nazvaná Centrum stavitelského dědictví, spadající pod Národní technické muzeum. Pořad nás seznámí s dějinami stavební kultury, stavitelským uměním a zprostředkuje zážitek z vystavených exponátů. V pořadu hovoří generální ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr, vedoucí Centra stavitelského dědictví Ivo Kornatovský a autoři koncepce projektu. Připravil Miroslav Buriánek.
Natočeno 2026. Premiéra 9. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:00 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Lit.: Buriánek, Miroslav: Kdo zná, neničí, zjistíte, když navštívíte Plasy. Máte se nač těšit. In web ČRo 3 Vltava, 9. 5. 2026 (článek). – Cit.: Ve městě Plasy v budově bývalého pivovaru, který byl součástí cisterciáckého kláštera, vzniklo po jeho rozsáhlé rekonstrukci Centrum stavitelského dědictví, spadající pod Národní technické muzeum. S ředitelem muzea Ivo Kornatovským si dopřejeme jedinečný zážitek z prohlídky Expozice stavebnictví a Středověkých stavebních strojů. V atraktivní instalaci jsou prezentovány jejich rozměrné funkční repliky zhotovené tesařským mistrem Petrem Růžičkou. (…)
„Kdo zná, neničí,“ to jsou slova profesora Jiřího Škabrady, která se stala hlavním mottem celé expozice stavitelství. V prostoru muzea je také instalována výstava s názvem „Vytápění − proměny otopných systémů“, která představuje vývoj vytápění v českých zemích. Spoluautor výstavy Martin Ebel nás seznámí s historií a konstrukčním vývojem kamen na konkrétních příkladech vystavených exponátů.
O svých dojmech a zážitcích ze slavnostního zahájení 11. sezóny 2026 hovoří generální ředitel Národně technického muzea Karel Ksandr: Když vidím zaujetí mých kolegů, nejenom odborné, ale i lidské, tak to je ta největší odměna pro ředitele. Určitě ať posluchači nevynechají návštěvu Národního technického muzea v Plasích, protože se tady mají na co těšit.
Dokumentární speciál podcastu připravil Tomáš Černý.
Hovoří kastelán Jiří Sobek.
Natočeno 2026. Webová premiéra 17. 4. 2026 (HeroHero, 62 min.) v cyklu Na Výbornou.
Postupem doby se stala, bez ohledu na její duchovní obsah i funkci, celonárodním symbolem a pražskou dominantou, přesto všeobecně vyznívá jako architektonická ikona, o níž máme průměrné znalosti. Cyklus Mariuse Winzelera a Ivana Hartmanna se pokusí přiblížit pražský Svatovítský chrám běžnému návštěvníkovi coby model světa a vesmíru, tak, jak by ho sám pro sebe neobjevil a marně by našel smysl některých částí.
Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 9. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:30 – 8:45 h.); 2. dílu 16. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:20 h.); 3. dílu 23. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:20 h.); 4. dílu 30. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:31 – 8:40 h.); 5. dílu 6. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:20 h.); 6. dílu 13. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:35 h.); 7. dílu 20. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:20 – 8:30 h.); 8. dílu 27. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:20 h.); 9. dílu 4. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 9:11 – 9:20 h.); 10. dílu 11. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:20 – 8:30 h.); 11. dílu 5. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:50 h.); 13. dílu 19. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:20 h.); 14. dílu 26. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:20 h.); 15. dílu 3. 10. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:50 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Obsah: 1. Kamenná monstra ochraňující české světce (6:18) – 2. Když Karel IV. nebyl ještě šedivý – 3. Skryté stopy nedokončeného staveniště (6:11) – 4. Obnovené vzpomínky na barevnou minulost. – 5. Zaoceánská pomoc vzkřísit skleněný svár ctností a neřestí. – 6. Katedrála plná neočekávané inovativní techniky. – 7. Bezbariérový přístup Vladislava Jagellonského ke katedrále. – 8. Zvon Zikmund v Československém rozhlase. – 9. Destrukce, požáry a ničivé tendence – 10. Pozůstalost Rudolfa II. v katedrále. – 11. Světec v extázi – 12. Archeologický výzkum jako příprava na dostavbu katedrály – 13. Kámen a železo – 14. Prizmatem Julia Zeyera a Jiřího Karáska ze Lvovic na Bílkův Krucifix. – 15. Roškotovy panovnické etuje.
Lit.: Winzeler, Marius – Hartmann, Ivan: Katedrála, jak ji neznáte. Pražská katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha jako model světa a vesmíru. In web ČRo 3 Vltava, 9. 5. 2026 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: V tomto architektonickém díle jsou výrazně vepsány dějiny českých zemí a generace badatelů i obdivovatelů na něj pohlížely z různých úhlů. Autoři cyklu se pokusí přiblížit Svatovítskou katedrálu běžnému návštěvníkovi tak, jak by ji sám pro sebe neobjevil a marně by našel smysl některých jejích částí.
Málokdo si uvědomí, jaký řád a hluboký význam má její samotná subtilní konstrukce a vnější i vnitřní výzdoba. Současně cyklus poukáže na talent stavitelů, zručnost řemeslníků a tvůrčí sílu malířů a sochařů. Některý díl bude akcentovat pouze zdánlivě marginální architektonický či umělecký prvek, který je však v kontextu této architektonické památky její nedílnou součástí.
V jednotlivých dílech bude rezonovat idea stavby katedrály jako svatostánku všeobecné spásy i zvláštní ochrany českých patronů, představující nebeskou sféru, mezi níž a pozemskou sférou se nacházela portrétní galerie císaře Karla IV. a jeho rodiny.
Postupem doby se katedrála stala bez ohledu na její duchovní obsah i funkci celonárodním symbolem a pražskou dominantou, přesto všeobecně vyznívá jako architektonická ikona, o níž máme průměrné znalosti, byť již tolikrát byla zviditelněna v rozličných uměleckých formátech. (…)
Powered by WordPress