Postupem doby se stala, bez ohledu na její duchovní obsah i funkci, celonárodním symbolem a pražskou dominantou, přesto všeobecně vyznívá jako architektonická ikona, o níž máme průměrné znalosti. Cyklus Mariuse Winzelera a Ivana Hartmanna se pokusí přiblížit pražský Svatovítský chrám běžnému návštěvníkovi coby model světa a vesmíru, tak, jak by ho sám pro sebe neobjevil a marně by našel smysl některých částí.
Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 9. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:30 – 8:45 h.); 2. dílu 16. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:20 h.); 3. dílu 23. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:20 h.); 4. dílu 30. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:31 – 8:40 h.); 5. dílu 6. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:20 h.); 6. dílu 13. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:35 h.); 7. dílu 20. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:20 – 8:30 h.); 8. dílu 27. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:20 h.); 9. dílu 4. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 9:11 – 9:20 h.); 10. dílu 11. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:20 – 8:30 h.); 11. dílu 5. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:50 h.); 13. dílu 19. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:20 h.); 14. dílu 26. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:20 h.); 15. dílu 3. 10. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:50 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Obsah: 1. Kamenná monstra ochraňující české světce (6:18) – 2. Když Karel IV. nebyl ještě šedivý – 3. Skryté stopy nedokončeného staveniště (6:11) – 4. Obnovené vzpomínky na barevnou minulost. – 5. Zaoceánská pomoc vzkřísit skleněný svár ctností a neřestí. – 6. Katedrála plná neočekávané inovativní techniky. – 7. Bezbariérový přístup Vladislava Jagellonského ke katedrále. – 8. Zvon Zikmund v Československém rozhlase. – 9. Destrukce, požáry a ničivé tendence – 10. Pozůstalost Rudolfa II. v katedrále. – 11. Světec v extázi – 12. Archeologický výzkum jako příprava na dostavbu katedrály – 13. Kámen a železo – 14. Prizmatem Julia Zeyera a Jiřího Karáska ze Lvovic na Bílkův Krucifix. – 15. Roškotovy panovnické etuje.
Lit.: Winzeler, Marius – Hartmann, Ivan: Katedrála, jak ji neznáte. Pražská katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha jako model světa a vesmíru. In web ČRo 3 Vltava, 9. 5. 2026 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: V tomto architektonickém díle jsou výrazně vepsány dějiny českých zemí a generace badatelů i obdivovatelů na něj pohlížely z různých úhlů. Autoři cyklu se pokusí přiblížit Svatovítskou katedrálu běžnému návštěvníkovi tak, jak by ji sám pro sebe neobjevil a marně by našel smysl některých jejích částí.
Málokdo si uvědomí, jaký řád a hluboký význam má její samotná subtilní konstrukce a vnější i vnitřní výzdoba. Současně cyklus poukáže na talent stavitelů, zručnost řemeslníků a tvůrčí sílu malířů a sochařů. Některý díl bude akcentovat pouze zdánlivě marginální architektonický či umělecký prvek, který je však v kontextu této architektonické památky její nedílnou součástí.
V jednotlivých dílech bude rezonovat idea stavby katedrály jako svatostánku všeobecné spásy i zvláštní ochrany českých patronů, představující nebeskou sféru, mezi níž a pozemskou sférou se nacházela portrétní galerie císaře Karla IV. a jeho rodiny.
Postupem doby se katedrála stala bez ohledu na její duchovní obsah i funkci celonárodním symbolem a pražskou dominantou, přesto všeobecně vyznívá jako architektonická ikona, o níž máme průměrné znalosti, byť již tolikrát byla zviditelněna v rozličných uměleckých formátech. (…)