Dokumentární série o rozkladu veřejnoprávních médií na Slovensku. Připravil Jakub Horáček. Dramaturg Jan Herget. Zvukový mistr Jonáš Rosůlek. Poděkování Martina Greňová Šimkovičová a slovenský Divadelní ústav. Režie Jakub Horáček.
Ukázky čte Lukáš Král.
Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 17. 5. 2026 (ČRo Plus, 14:34 h.).
Obsah: 1. Televize a rozhlas se slučují a první tlaky na nezávislost (26:06) – 2. Zákon, který změnil slovenská veřejnoprávní média (27:38) – 3. Poslední stávka za RTVS. Od stávek až k výpovědím (27:08).
Lit.: Horáček, Jakub: Slovenská lekce. Poslouchejte sérii o oslabování nezávislosti médií veřejné služby na Slovensku. In web ČRo Plus, 17. 5. 2026 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Jaro 2026. Slovenská veřejnoprávní televize a rozhlas propouští desítky lidí. Odejít musí také novináři, kteří před dvěma lety protestovali proti zásahům vlády Roberta Fica do této instituce. Jak se instituce, která měla sloužit veřejnosti, dostala až sem? Třídílná série sleduje RTVS od jejího vzniku v roce 2011 po její zánik a ukazuje na postupné oslabování nezávislosti médií na politické moci.
Autor série Jakub Horáček natáčel v Bratislavě době, kdy slovenská televize a rozhlas oznamovala některým pracovníkům výpovědi. (…)
„Tato instituce se zbavuje lidí, kteří jsou schopni organizovat protesty,“ říká v rozhovoru Boris Koreň, jeden z propuštěných a dlouholetý zaměstnance televize a rozhlasu, který působil mimo jiné i jako hlavní dramaturg analytické publicistiky.
„Myslela jsem si, že žijeme ve svobodné a demokratické zemi, kde se za názor nevyhazuje,“ namítá publicistka a dokumentaristika Soňa Gyarfašová, kterou telerozhlas rovněž propustil. Z STVR odchází také redaktorka a dramaturgyně Radia Junior Rozálie Vlásková.
Obě se přitom zapojily do organizace protestů a stávek proti plánu vlády Roberta Fica zrušit RTVS a nahradit ji STVR. Nový zákon změnil způsob volby generálního ředitele a obsazování kontrolní rady. Zastoupeny v ní jsou nominanti vládnoucí koalice.
V sérii vystupuje také investigativní reportér Ivan Brada, bývalý ministr kultury Daniel Krajcer, který v roce 2010 prosadil sloučení rozhlasu a televize a už tehdy chtěl zrušit i koncesionářské poplatky.
Rozhovor poskytla také Zuzana Kovačič Hanzelová, která společně s dalšími novináři v roce 2018 z RTVS odešla po konfliktech s tehdejším vedení. Nyní působí v deníku SME. Třídílný dokument vrcholí rokem 2024, protesty, stávkami a zákonem, který RTVS definitivně ukončil. (…)
Lit.: Potůček, Jan: Jak Fico dokonal rozklad RTVS? Dokument popsal zestátnění televize a rozhlasu na Slovensku. In web Mediář, 22. 5. 2026 (recenze). – Cit.: Třídílná Slovenská lekce od Českého rozhlasu Plus přibližuje rozklad médií veřejné služby.
Anabázi se zestátněním a faktickým rozkladem slovenských veřejnoprávních médií připomíná dokumentární minisérie Slovenská lekce, kterou připravil Český rozhlas Plus. Popisuje v ní, jak rozhodnutí několika slovenských vlád otevřelo cestu k zestátnění Slovenské televize a Slovenského rozhlasu. Třídílný cyklus, který připravil Jakub Horáček za dramaturgie Jana Hergeta, zpovídá aktéry dění na Slovensku od redaktorů veřejnoprávních médií přes politiky po představitele několika managementů obou médií. Časově dokument sleduje situaci od roku 2011 po současnost, během níž došlo ke sloučení obou médií do jedné instituce a jejímu faktickému zestátnění.
Série začíná na jaře 2026, kdy Slovenská televízia a rozhlas (STVR) propouští desítky zaměstnanců. Mezi nimi jsou i novináři a pracovníci, kteří v roce 2024 patřili k viditelným tvářím odporu proti zániku původní veřejnoprávní instituce Rozhlas a televízia Slovenska (RTVS). Právě jejich příběhy tvoří osu dokumentu. „Slovenská lekce se ptá, co se stane s veřejnoprávním médiem, když se dostane pod dlouhodobý politický tlak, ztratí stabilní financování a jeho zaměstnanci začnou pochybovat, zda mohou svou práci dělat nezávisle,“ říká Herget, vedoucí tvůrčí skupiny dokumentu a publicistiky Českého rozhlasu.
Změny začaly už za demokratických vlád
Dokumentární série rekonstruuje klíčové okamžiky slovenské veřejné služby od vzniku RTVS v roce 2011, do které se sloučila Slovenská televize a Slovenský rozhlas, přes krizi po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové, rušení koncesionářských poplatků, návrh zákona o nové STVR až po protesty, stávky a propouštění zaměstnanců, k nimž dochází v letošním roce. „Příběh je pro české publikum důležitý právě proto, že je nám tak blízko. Série ukazuje, že nezávislost veřejnoprávních médií se neztrácí naráz. Oslabuje se postupně, rozhodnutí po rozhodnutí,“ říká autor dokumentu Horáček s poukazem na aktuální situaci s přípravou nového zákona o médiích veřejné služby v Česku.
K neutěšené situaci na Slovensku přispěly i demokratické vlády. Kabinet premiérky Ivety Radičové v roce 2011 sloučil Slovenskou televizi a Slovenský rozhlas do společné instituce RTVS, aby tak vyřešit neutěšenou situaci Slovenské televize. Vláda premiéra Eduarda Hegera v roce 2022 zrušila koncesionářské poplatky a nahradila je příspěvkem ze státního rozpočtu závislým na výši hrubého domácího produktu, když tím koaliční strana Svoboda a solidarita podmiňovala podporu návrhu státního rozpočtu na rok 2023. Když se k moci vrátil současný premiér Robert Fico, nechal snížit koeficient, od něhož se odvíjel příspěvek pro RTVS, z 0,17 na 0,12 % HDP. Spojené veřejnoprávní médium tak z roku na rok přišlo o třetinu finančních prostředků.
Dnešní slovenská vláda zestátnění dokonala
Současnému kabinetu premiéra Fica to ale nestačilo a připravil zákon o Slovenské televizi a rozhlasu (STVR), kterým fakticky zrušil RTVS a ihned založil nové médium veřejné služby. Zbavil se tím generálního ředitele RTVS i její kontrolní rady. Nová rada pak loni do čela STVR Martinu Flašíkovou, dceru zesnulého šéfa volebních kampaní Ficovy strany Směr a také Mečiarova HZDS.
Dokument Českého rozhlasu přibližuje, jak postupné zestátňování veřejnoprávní televize a rozhlasu vedlo k rušení investigativních pořadů a ke změnám ve zpravodajství i politických diskusních pořadech. Protesty redaktorů vedly jen k větším represím a propouštění největších „křiklounů“.
„Z rozhovorů [se zástupci STVR] vystupuje několik opakujících se zjištění. Prvním je, že proměna slovenského veřejnoprávního média nebyla jednorázovým zlomem. Série ukazuje řetězec kroků, které na sebe postupně navazovaly: organizační změny, výměny ve vedení, spory o podobu zpravodajství, znejistění financování, narůstající politickou rétoriku proti médiím a nakonec zákon, který původní RTVS ukončil,“ popisuje autor dokumentární série Horáček.