Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

26. 2. 2024

Kdo je kdo (1984)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 14:55

Grigorij Gorin. Hra. Překlad Růžena Pochová. Rozhlasová úprava Eva Pašková, Dramaturg Pavel Minks. Režie Jan Strejček.

Osoby a obsazení: Andrej Andrejevič Ščukin (Václav Neužil I.), Taťána Grigorijevna Ščukinová (Daša Neblechová), Oleg Vasiljevič Ščagin (Jiří Samek).

Nastudovala Plzeň v roce 1984. Premiéra 26. 5. 1984 (Praha, 19:15 – 20:03 h.). Repríza 6. 6. 1985 (Vltava, 11:30 h).

Kamarád (1985)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 14:45

Marie Říhová a František Velíšek. Rozhlasová hra pro mládež. Dramaturg Ivan Hubač. Režie Jiřina Martínková.

Osoby a obsazení: Vojtěch Janeš (Svatopluk Skopal), Jaroslav Klásek (Jiří Štěpnička), Schneider (Zdeněk Řehoř), Olina (Jarmila Švehlíková) a další.

Natočeno 1985. Premiéra 6. 6.(Praha, 19:15 – 20:05 h.). Repríza 3. 1. 1987 (Vltava, 11:40 h.).

Veliteľ (Velitel, 1982?)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 14:40

Ján Niňaj. Rozhlasová hra.

Slovenská premiéra (?) 11. 3. 1982 (Bratislava, 20:35 h.).

Jablko na cestu domů (1982)

Filed under: Povídky — Premek @ 14:27

Karel Veselý. Povídka. Režie Jan Tůma.

Čte Lubor Tokoš.

Nastudovalo Brno. Premiéra 8. 11. 1982 (Vltava, 11:30 h.).

Host Apetýtu – Zdeňka Vlachovská (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:14

Připravila Jana Kobylinská.

Hovoří Zdeňka Vlachovská, ředitelka Divadla BARKA.

Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 23. 2. 2024 (ČRo Brno, 32 min.) v rámci pořadu Apetýt.

Lit.: Kobylinská, Jana: Brněnské Divadlo Barka slaví třicetiny. Je to takové moje druhé dítě, říká s úsměvem jeho ředitelka. In web ČRo Brno, 23. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Letos uplyne třicet let od založení Divadla Barka – prostoru pro menšinové, amatérské, studentské a další kulturní aktivity. Celou dobu se o ně starala Liga vozíčkářů, teď poprvé stojí na vlastních nohou. Do Apetýtu jsme si proto pozvali ředitelku divadla Zdeňku Vlachovskou.

„Vždycky jsem říkala, že Barka je moje dítě, ale můj syn už jako malý zdůrazňoval, že druhé dítě,“ směje se Vlachovská. Divadlo sídlí v architektonicky významné funkcionalistické budově v Brně-Králově Poli. „Dříve tam byla Komorní opera, pak jsme v roce 1994 začali společně s Ligou vozíčkářů na tomto místě hrát my.“ (…)

Kritikon – Staroba (Kritikon – Stáří, 2024)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 12:51

Připravil Hana Rodová.

Hovoří divadelní kritička a profesorka Filozofické fakulty Prešovské univerzity v Prešove Marta Součková, divadelní dramaturg Národního divadla Košice, teatrolog a pedagog na Fakultě dramatických umění Akadémie umení v Banské Bystrici doktor Peter Himič, výtvarnice a kurátorka Východoslovenské galerie v Košicích Zuzana Janečková a hudebník, lektor dramaturgie Státní filharmonie Košice, hudební publicista a pedagog na Konzervatoři Jozefa Adamoviča v Košicích Peter Katina.

Natočeno 2024. Premiéra 28. 2. 2024 (SRo Rádio Devín, 19:00 h.). Repríza 3. 3. 2024 (SRo Rádio Devín, 0:05 h.).

Pozn.: V stredu večer bude v ďalšej diskusnej relácii Kritikon s Hanou Rodovou témou staroba. O starobe a jej zobrazovaní v umení, starnutí, ako aj o starobe a vyrovnávaní sa s ňou samotnými umelcami a umelkyňami budú diskutovať literárna kritička, profesorka Filozofickej fakulty Prešovskej univerzity v Prešove Marta Součková, divadelný dramaturg Národného divadla Košice, teatrológ a pedagóg na Fakulte dramatických umení Akadémie umení v Banskej Bystrici doktor Peter Himič, výtvarníčka a kurátorka Východoslovenskej galérie v Košiciach Zuzana Janečková a hudobník, lektor dramaturgie Štátnej filharmónie Košice, hudobný publicista a pedagóg na Konzervatóriu Jozefa Adamoviča v Košiciach Peter Katina. (anotace)

 

5:59 – Netanjahu a jeho „úplné vítězství“ v Gaze (2024)

Filed under: Povídky — Premek @ 11:53

Připravila Lenka Kabrhelová.

Hovoří novinář a analytik Neri Zilber.

Natočeno 2024. Webová premiéra 26. 2. 2024 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 33 min.).

Lit.: Kabrhelová, Lenka: Analytik z Tel Avivu: Izraelci masakr ze 7. října prožili už stopadesátkrát. In web Seznam Zprávy, 26. 2. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Snahy o pozastavení války Izraele a Hamásu a propuštění dalších rukojmích mají za sebou další kapitolu. Po jednáních v Paříži psala izraelská média o opatrném optimismu, k dohodě je ale stále daleko. Na obzoru je navíc chystána izraelská ofenziva na jih Pásma Gazy, kde se tísní více než milion uprchlíků. Jak bude válka dál vypadat? A existuje šance alespoň na dočasné příměří? (…)

Opatrný optimismus, že se podařilo přiblížit k dohodě o propuštění dalších rukojmích. Na druhou stranu ale také upozorňování, že finálně dojednáno zatím nic není. Tak podle zpráv izraelských médií – například webového deníku The Times of Israel – vypadá atmosféra v Izraeli po jednáních v Paříži. Podle neoficiálních informací tisku měly ve francouzské metropoli v pátek nebo v sobotu jednat o propuštění rukojmích a přerušení bojů v Pásmu Gazy delegace Izraele, Kataru, USA a Egypta.

Další vyjednávání by podle izraelských médií měla následovat. O možnosti pauzy ve válce mezi Izraelem a Hamásem se přitom spekuluje už týdny. Předchozí podobná dohoda o propuštění části rukojmích a dočasném zastavení bojů přišla na konci loňského listopadu. (…)

Vinohradská 12 – Nová reforma: Školy mají učit práci s emocemi (2024)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 11:49

Připravil Matěj Skalický. Editace Janetta Němcová, Kateřina Pospíšilová. Rešerše Zuzana Marková. Sound design Damiana Smetanová. Hudba Martin Hůla.

Hovoří Eva Mikulka Šelepová z domácí redakce, specialistka na školství.

Natočeno 2024. Premiéra 26. 2. 2024 (ČRo Plus, 10:10 h.; 20 min.).

Lit.: Skalický, Matěj: Školy mají začít pracovat s emocemi a stresem žáků. Ministerstvo chystá změnu osnov. In web ČRo Plus, 26. únor 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kdo je v pohodě, lépe se učí. Kdo je v pohodě, lépe učí. Wellbeing na školách – duševní zdraví jako priorita ministerstva školství. Je to tak doopravdy? A jak se budou nově žáci a žačky učit na základkách pracovat s emocemi? (..)

Bedřich Smetana. Životopis 1/10 (2024)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 11:47

Pavel Kosatík. Kapitoly ze své připravované knihy vybral pro rozhlas autor. Zvuková spolupráce Peter Javorka. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Jiří Valůšek.

Natočeno 2024. Premiéra 26. 2. – 6. 3. 2024 (ČRo Plus, 23:33 h.).

Obsah: 1. Hudba v Litomyšli. Bedřich Smetana byl jedenácté z osmnácti dětí svého otce Františka a první syn. Podle rodinné legendy se jeho matce Barboře zjevil anděl, který řekl, že má dítěti dát jméno Bedřich, protože z něj bude slavný skladatel

2. Pianistou. V patnácti letech uprosil Bedřich otce, aby mohl gymnázium dostudovat v Praze. Dostal se na prestižní školu, kterou vedl Josef Jungman, ale příliš se v ní neohřál. Zato hudební akce v Praze nešidil a tam se také v roce 1840 potkal s klavírním virtuózem Ferencem Lisztem.

3. Skladatel a manžel. Nebýt Smetanovy manželky Kateřiny, možná by se z Bedřicha nikdy nestal skladatel. A nebýt Bedřichovy píle a rozhodnutí, stát se učitelem hudby, možná by se za něj Kateřina nikdy nevdala. Jejich manželství ale provází velká bolest. Postupně jim umírají tři ze čtyř dcer a manželé nedokážou sdílet svůj žal.

4. Snění v Göteborgu. Do švédského města Smetana utíká před osobním neštětím, které ho potkalo v Praze. Místní jsou ale podle Smetany hudebně zaostalí. Také tady se Bedřich stává hlavně učitelem hudby, koncertuje. Seznamuje se s Fröjdou Beneckovou, která zůstala jeho přítelkyní až do skladatelovy smrti.

5. Prodaná nevěsta, opera hračka. Impulzem ke vzniku jedné z nejznámějších oper Bedřicha Smetany byla hádka. Nebo spíš spor mezi Smetanou a Riegrem. A ruské publikum zase může za to, že z opery zmizela mluvená řeč a zůstaly jen zpěvy a recitativ.

6. Boj o novou hudbu: Dalibor. O čem vlastně tahle Smetanova opera je? O citech a svobodě. Obecenstvo ale tragickou operu na historické téma nepřijalo. Po pěti reprízách je stažena z repertoáru divadla.

7. Mistrem v soukromí. Způsob, jakým Smetana komponoval, byl přinejmenším zvláštní. Skládal v hlavě. Jako člověk žil spíše mládeneckým způsobem. Rád lovil, dobrým střelcem ale nebyl. Jeho jedinou neřestí zůstávala hra na klavír, k nelibosti sousedů někdy i dlouho do noci.

8. Já neslyším. V padesáti letech chce opustit operu a vrátit se na dráhu pianisty. Naordinuje si dlouhé hodiny cvičení. Možná, že i to nakonec přispělo k jeho totální hluchotě. V celém příběhu Smetanovy nemoci zůstává hodně neznámých. Smetana nicméně skládá dál. Hudba mu hraje v hlavě. Vznikají další opery – například Hubička.

9. Ti dva a Hubička. Bedřich Smetana dostává povídku Elišky Krásnohorské. Nejdřív její Hubičku odkládá, ale později začnou spolupracovat jako libretistka a skladatel. Oba si rozumí i lidsky. Krásnohorská, stižená chronickým revmatismem, hluchému Smetanovi rozumí víc, než jiní.

Lit.: Blažejovská, Alena – Kosatík, Pavel: Pavel Kosatík: Bedřich Smetana. Životopis o velikánovi české hudby. In web ĆRo Plus, 28. únor 2024 (článek). – Cit.: Asi u nás nebude člověka, který by si letos, v jubilejním Roce české hudby, nepřipomínal hudebního skladatele Bedřicha Smetanu (1824-1884). Už děti ve škole se o něm učí, že položil základy české národní hudby. Složil Prodanou nevěstu, Mou vlast a Louisinu polku a potom chudák ohluchl a umřel, je to smutný příběh.

Jaký má smysl psát, číst a poslouchat životopis dávno mrtvého skladatele, kterého mají všichni v povědomí? Třeba ten, abychom zjistili, jestli to, co nás kdysi učili, pořád platí. (…)

Otázku, jestli je pravda to, co si o velikánech povídáme, si musí každá generace položit vždycky znovu. A jakkoli se kdysi o Bedřichu Smetanovi hodně psávalo, poslední větší knihy o něm – od Václava Holzknechta, Zdeňka Mahlera a dalších – vyšly už před desetiletími.

Pavel Kosatík došel studiem pramenů k závěru, že faktů je k dispozici dost, že jsme je ale, právě s ohledem na potřeby naší doby, dostatečně nepromysleli.

Autor nesouhlasí už s tou hlavní, nejčastěji předkládanou tezí o Smetanovi jako toliko zakladateli české hudby. Vidí v něm představitele hudby evropské. Myslí si, že světová hudba u nás nezačala vznikat až s Antonínem Dvořákem, ale už s Bedřichem Smetanou. „Jen“ se to za něho ještě neumělo do toho světa dostat a pak s tou teorií o jeho toliko české hudbě se na to možná dost nemyslelo.

Nikdy není pozdě věci začít napravovat a vhodná chvíle pro to může být právě teď. Je škoda, pokud svět zná ze Smetany jen Prodanou nevěstu, Vltavu a smyčcový kvartet Z mého života. Do světa zrovna tak patří Dalibor, Hubička a Dvě vdovy, celá Má vlast, cyklus „švédských“ symfonických básní a také množství brilantních skladeb psaných pro klavír. (…)

Noční Mikrofórum – Daniel Trnka (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:44

Host: Daniel Trnka, odborník na vlasy. Jak moc řeší muži módu a vzhled? Existuje stoprocentně přírodní kosmetika? A které z letošních trendů stojí za naši pozornost? Moderuje Jan Smetana.

Natočeno 2024. Premiéra 26. 2. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress