Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

29. 3. 2024

Osobnost Plus – Pastoral Brothers (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 21:08

Pastoral Brothers, youtuberské duo farářů Českobratrské církve evangelické. Žijeme svou víru s humorem, říkají. A dokazují to na videích na YouTube nebo v postech na sociálních sítích, kde přibližují křesťanskou víru svým liberálním pohledem. Točí podcasty a rozhovory nad pivem, vydávají knihy. A získali uznání, třeba zařazením do výběru Forbesu 30 pod 30 nebo medailí předsedy Senátu. Jakub Helebrant je farář sboru v Praze-Libni a Karel Müller je školní kaplan na základní škole Bratrská. Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2024. Premiéra 29. 3. 2024 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: esta – Rozsypal, Michael: Význam Velikonoc je v hledání naděje v beznaději, říkají Pastoral Brothers. In web ČRo Plus, 29. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Žijeme svou víru s humorem, říkají Pastoral Brothers a dokazují to ve videích na YouTube nebo na sociálních sítích, kde veřejnosti přibližují křesťanskou víru. Mimo to vydávají knihy nebo natáčí podcasty. Za svou práci získali uznání třeba zařazením do výběru Forbes 30 pod 30 nebo medailí od předsedy Senátu. (…)

Dvojici tvoří evangelíci Jakub Helebrant, farář v Praze-Libni, a školní kaplan Karel Müller.

Velikonoce jsou pro ně, stejně jako pro všechny křesťany, nejdůležitějšími svátky v roce. „Jsou náročnější než normální týden, ale Vánoce jsou paradoxně mnohem tragičtější, alespoň co se týče vytížení v Praze,“ říká Helebrant.

Podle Müllera ale Velikonoce nesou velmi důležité poselství, a proto jsou jejich oslavy důležité. Symbolika je navíc přenosná i do světa nevěřících, ať už skrze půst, nebo zastavení se. (…)

Sváteční Plus – O křesťanském smyslu velikonoc, Hrabal 110 (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:59

O křesťanském smyslu velikonoc – co může tohle poselství přinést lidem, kterým víra jinak nic neříká? Silničáři v Česku letos staví nebo připravují stavbu hned několika dálničních úseků. Než ale na trasu budoucích dálnic vyrazí bagry, musí místo prohlédnout archeologové. Třeba na Olomoucku už našli pohřebiště z doby bronzové, na Uherskohradišťsku zase hroby z období Velké Moravy. Od narození Bohumila Hrabala uplynulo 110 let – proč patří mezi nejpřekládanější české autory – a v čem se jeho styl lišil od jiného uznávaného literáta – Milana Kundery? Moderuje Tomáš Pavlíček.

Natočeno 2024. Premiéra 29. 3. 2024 (ČRo Plus, 8:10 h.; 9:10 h.).

Blízká setkání – Jakub Helebrant a Karel Müller (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:30

Host: Pastoral Brothers, duo farářů Českobratrské církve evangelické. Jaké jsou největší mýty veřejnosti vůči církvi? Co přesně je sekta, proč je děsilo Velikonoční pondělí a na Velký pátek by nejraději měli v kostele rakev? A co je nejpalčivější téma církve? Moderuje Tereza Kostková.

Natočeno 2024. Premiéra 29. 3. 2024 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.; 30 min.).

Lit.: eh – Kostková, Tereza: Pastoral Brothers: Velikonoce jsou hlavní křesťanský svátek. Tam, kde je to radostné a rodinné, je to fajn. In web ČRo 2 Praha, 29. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Youtuberské duo farářů Českobratrské církve evangelické chtělo původně oslovit mladé mezi 15 až 20 lety. „Ono se to chytlo, ale u jiné skupiny mezi 25 až 55 lety,“ ohlížejí se. Kdy je oslovila víra? Jak v kostele vnímají dnešní atmosféru? Co pro ně znamená křesťanství? A kde hledají ticho?

Farář Karel Müller teď nově chodí do krizového centra. „Letos na přelomu roku jsem změnil část svého povolání. Je to pro mě něco čerstvého, nového, naplňuje mě to a dává smysl. Mými klienty jsou všichni, protože krizové situace můžou být různé.“

Jakub Helebrant je farářem. „Vstupoval jsem do toho před deseti lety jako tzv. tabula rasa. Absolutně jsem netušil, co mě čeká. Každý farářský den je jiný, i když tam jsou pevné body. A to mě na tom baví.“

Jak vnímají Velikonoce? „Je to nejhlavnější křesťanský svátek, i když v Česku to tak nevypadá. Ale tam, kde je to radostné a rodinné, je pomlázka, děti mají radost, všechno je barevné a sejdeme se všichni u společného oběda, tak je to fajn.“ (…)

Labutí zvony (1950)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 20:26

L. Karnauchov a L. Brausevič. Sovětská pohádka. Dramatizace Zdeněk Horal. Hudba Alois Šebestík. Hraje malý instrumentální soubor. Režie František Štěpánek.

Osoby a obsazení: Timuška (Marta Kučírková), Gleb (Miroslav Olejníček), vypravěč (Valerie Kaplanová), Ozak, tatarský dobyvatel (Ludvík Veselý), pobočník (Josef Kaňkovský), hvězdář (Zlatomír Vacek), Pasij (Martin Růžek), Vaska, zrádce (Bohuš Smutný), labutě (Helena Trýbová, Jarmila Zítková, Valerie Kaplanová), hlasatel (Miloš Cimbálník). Zpívají Ivanka Fialová, Žeňka Filková, Věra Tomanová, Eliška Konopísková, Jiřina Prokšová, Věra Krupičková.

Nastudovalo Brno v roce 1950. Premiéra 23. 4. 1950 (Brno, 13:30 – 14:00  h.) v cyklu Pohádka pro děti.

Houpačky – Život v kufříku (2024)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 20:18

Co v kufříku je? Proč je důležité znát okolnosti svého narození? Pořad o projektu Život v kufříku připravila Michaela Sladká.

Hovoří Martina Wojtylová Opava, zakladatelka projektu Život v kufříku.

Natočeno 2024. Premiéra 27. 3. 2024 (ČRo Rádio Wave,  17 min.).

Lit.: Sladká, Michaela: Je lepší znát svou těžkou minulost, než žít v mlze, říká autorka projektu Život v kufříku. In web ČRo Radio Wave, 27. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Do tří let si děti nic nepamatují. A když jim nikdo vzpomínky neuchová, tak jim pak chybí celý začátek jejich života. Chybí pocit, že je někdo měl rád, chybí vědomí toho, co s nimi bylo. A když tohle nevíme, jdeme v životě podle slepé mapy,“ říká Martina Wojtylová Opava, zakladatelka projektu Život v kufříku.

V Česku je ročně v porodnicích odloženo nebo matkám odebráno přes 500 dětí. V kufříku, který ve více než šesti desítkách českých porodnic tyto děti dostávají, jsou jejich první věci, hračky, fotky a informace o jejich narození.

„Setkávám se s dospělými lidmi, kteří vyrostli v dětských domovech a tyhle informace nemají. Pátrají celý život po svých kořenech, po tom, za jakých okolností se narodili a proč byli opuštěni,“ vysvětluje Martina dopady informačního prázdna, které odložené děti často obklopuje.

„Když odpovědi na tahle ‚proč?‘ neznáme, nemáme jistotu lásky ve svět ani v sebe sama. Nemůžeme se zdravě vyvíjet. Je mnohem zdravější a lepší, když dítě zná svou pravdivou, byť traumatickou historii, než když žije v polovičatých informacích,“ říká Martina. Dodává, že počet odložených dětí každým rokem narůstá. „Je teprve březen a my už jsme letos vydali 70 kufříků, to je o patnáct víc než loni.“ (…)

Nová provozovatelka restaurace na Špilberku (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:12

Připravil Tomáš Kremr.

Hovoří provozovatelka restaurace na Špilberku Dana Navrodská a její partner Karel.

Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 28. 3. 2024 (ČRo Brno, 3 min.).

Lit.: Kremr, Tomáš: Nejtěžší byl guláš, říká ukrajinská provozovatelka restaurace na Špilberku. Překvapilo ji pivo s pěnou. In web IRozhlas, 28. 3. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Všichni jim říkali, že se v restauraci na hradě neuživí a přes zimu zkrachují. Ukrajinky z Kyjeva se ale nevzdaly a na brněnském Špilberku nastupují už do druhé turistické sezony. Zkušenosti nabraly v kavárnách v hlavním městě Ukrajiny, odkud utekly před válkou. Turisty v Brně teď lákají na východoevropské speciality, naučily se ovšem vařit i česká jídla.

„Ukrajinci nemají rádi pěnu v pivu. Když je bez pěny, je to nejlepší. Pro nás to bylo velké překvapení – proč mají Češi rádi pěnu v pivu?“ podivuje se provozovatelka restaurace na Špilberku Dana Navrodská, že obsluhovat Čechy a Ukrajince je dost rozdílné. I proto, že Ukrajinci nemají rádi, když se jich obsluha stále na něco ptá, třeba zda jim jídlo chutnalo nebo jim u stolu něco nechybí.

Všichni jim říkali, že se v restauraci na hradě neuživí a přes zimu zkrachují. Ukrajinky z Kyjeva se ale nevzdaly a na brněnském Špilberku nastupují už do druhé turistické sezóny.

Restauraci na hradě si vyhlédla, když tam šla jednou na procházku a byla poloprázdná, fungovala jen z části. Teď kuchaři v podniku s těžkými dřevěnými stoly a historickou výzdobou vaří vareniky nebo holubce, ale taky svíčkovou, tatarák a guláš. „S tím to bylo nejtěžší, nevím proč. Mysleli jsme si, že to pro nás bude jednoduché, protože taky máme guláš. Ale to moc dlouho trvalo se to naučit. Všichni říkali, že je to moc dobré, ale není to guláš,“ překvapilo podnikatelku.

„Jak říká pan ředitel, váš guláš vypadá jak náš katův šleh,“ přitakává její partner Karel a má na mysli ředitele Muzea města Brna a tedy i Špilberku Zbyňka Šolce. Ten si pochvaluje, že restaurace na hradě konečně funguje. (…)

Severní nádraží (1950)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 20:09

Adolf Branald. Dramatizace Ladislav Kristen. Vedení sboru Václav Král. Morseovy značky Adolf Böhm. Asistentka režie Milena Zámišová. Inspicie Eduard Kašpar. Režie Ludvík Pompe.

Osoby a obsazení: Jaroslav Babánek, přednosta Severního nádraží (Ladislav Kulhánek), František Lerous, dopravní náměstek (Felix le Breux), Marta, jeho žena (Štěpánka Holečková), výpravčí Macura, později přednosta (Rudolf Deyl II.), Roba, jeho syn (Antonín Šůra), průvodčí Hlaváč (Karel Houska), vrátný Mikolášek (František Kovářík), dozorčí Belza (Radovan Lukavský), výpravčí Forejt (Martin Raus), hradlář Vejr (Bohumil Bok), popelář Radlička (Ludvík Řezníček), Eliška, úřednice z dopravní kanceláře (Nina Jiránková), major von Brückner, pověřenec (Vojta Plachý-Tůma), dr. Weisshut, vedoucí politického oddělení Severního nádraží (Přemysl Pražský), sekretář Pracht (Ervin Zolar), hejtman Steinbach, vojenský velitel nádraží (Karel Pavlík), oficiál Böhm (Zdeněk Hora), Hertha Brücknerová (Ljuba Hermanová), Elly Löffelmannová (Marie Nováková), poslanec (Eduard Kašpar), voják (Karel Effa), hlas (Václav Král).

Natočeno 1950. Premiéra 23. 4. 1950 (Praha, 20:00 – 21:20 h.).

Na hru navazuje pokračování Lazaretní vlak.

Bohumil Hrabal, křehký rabiát (2024)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 19:39

Karel Hvížďala. Glosa.

Natočeno 2024. Premiéra 28. 3. 2024 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Bohumil Hrabal, křehký rabiát. In web ČRo Plus, 28. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Cokoliv jsem napsal, vždycky to bylo psaní v mračnu, nic jiného než touha, posedlá touha psát, … takové zvracení, taková zpověď toho, co ve mně bylo, co mne ohromovalo, čeho jsem se bál, co jsem ale musel napsat, aby mi bylo líp.“ To jsou slova Bohumila Hrabala z roku 1981.

Přesto, že Hrabal psal soustavně od svých 24 let, první jeho kratičké texty pod názvem Hovory lidí vyšly ve Zprávách Spolku českých bibliofilů v roce 1956, a to mu bylo již 42 let.

V roce 1959 byla do tisku připravena jeho próza Skřivánci na niti, ale odvaha k jejímu vytištění Československému svazu spisovatelů chyběla. V té době byl šéfredaktorem nakladatelství Mladá fronta Jiří Hájek, který později řekl: „Stojíme před kyselým jablkem, do něhož je nutno kousnout: je možné jaksi de iure připustit, aby v socialistické zemi existovalo cokoliv jiného než marxistická kritika, cokoliv jiného než literatura v plném smyslu socialistická?“

S odpovědí komunisté dlouho váhali, a proto první Hrabalova kniha se objevila na trhu až v jeho 49 letech v roce 1963. Jmenovala se Perlička na dně. (…)

Premeny Meriny (Proměny Meriny, 2024)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 19:25

Jana Gombíková. Feature.

Natočeno 2024. Premiéra 31. 3. 2024 (SRo Rádio Devín, 15:00 h.).

Pozn.: Každú poslednú nedeľu v mesiaci o 15.00 sa zameriame na súčasnú rozhlasovú dokumentárnu tvorbu. Scenáristi, novinári, dokumentaristi, režiséri či študenti VŠMU prenášajú do zvukovej podoby témy, o ktorých by ste mali počuť: príbeh jednej z najkrajších štvrtí v Bratislave, spomienky na Národnú kultúrnu pamiatku, z ktorej sa stalo nákupné centrum či príbeh muža, ktorý na ceste za vidinou lepšieho života preplával do Ruska…
Začíname krátkym fíčrom scenáristky a fotografky Jany Gombíkovej – Premeny Meriny, ktorý je nepriamou odpoveďou na otázku, či má zmysel zachraňovať priemyselné architektonické pamiatky. Prostredníctvom bývalých pracovníčok a aktivistov rozpráva príbeh trenčianskej textilky Merina, ktorú nahradil obchodný dom a parkovisko. (anotace)

Seriál Radiožurnálu – Méně biflování, více čtenářské gramotnosti. Co přinese reforma vzdělávání? 1/5 (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:24

Připravila Eva Mikulka Šelepová.

Natočeno 2024. Premiéra 25. – 29. 3. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h.).

Obsah: 1. díl: Mít ze čtení radost a neztratit chuť učit se. Na základní škole v Benešově ve výuce praktikují zvídavé čtení (2. díl: Učitelé učí, na co jsou zvyklí. Pomůže jim spíš podpora než proškrtání osnov, říká inovátor dějepisu z Milína (3. díl: Děti učíme komunikovat, gramatika je na druhém místě, objasňuje lektorka angličtiny (4. díl: Vést si deník má blahodárné účinky na duševní pohodu, což děti ze základní školy v Louňovicích pod Blaníkem dobře vědí (5. díl: „Nestydět se, ale brát i názor druhého.“ Dramatická výchova může děti vést k přijímání zpětné vazby (

Lit.: Mikulka Šelepová, Eva – agf: Méně biflování, více čtenářské gramotnosti. Co přinese reforma vzdělávání? In web ČRo 1 Radiožurnál, 29. březen 2024 (anotace + nahrávky k poslechu). – Cit.:

Základní školy čeká velká změna – ministerstvo školství připravuje reformu vzdělávání. Jak má vypadat škola budoucnosti? Co a jak se v ní žáci budou učit? To představíme v seriálu Radiožurnálu. Poslouchejte od pondělí do pátku v čase 8:50. (…)

Lit.: Mikulka Šelepová, Eva – zup: Reforma vzdělávání dbá i na dobré klima ve škole, děti by se měly učit zlepšovat svou psychiku. In web ČRo 1 Radiožurnál, 28. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pocity stresu z vyučování zažívají děti víc a víc – podle loňského výzkumu Národního ústavu duševního zdraví má 40 procent deváťáků má příznaky deprese. Proto jsou součástí chystané reformy aktivity, které mají žáky naučit pečovat o svoje psychické zdraví. Základní škola v Louňovicích pod Blaníkem například zavedla ranní sdílecí kruhy a naopak vyřadila zvonění. (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress