Lit.: Skalický, Matěj: Zahraniční filmaři v Česku utrácí miliardy. Nový Blade Runner vyblokoval Barrandov do konce roku. In web ČRo Plus, 18. červenec 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Megaprodukce za víc než miliardu korun. V Praze se v létě začal točit nový dystopický seriál. Čím hlavní město filmaře nalákalo? Proč se Praha ve filmech často tváří jako Paříž? A co dalšího se má v Česku točit? (….)
Witold Szabłowski. Četba na pokračování. Překlad a rozhlasová úprava Jaroslava Jiskrová. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Účinkují Martin Siničák, Aranka Lapešová, Simona Peková, Jana Štvrtecká, Drahomíra Hofmanová, Věra Zástěrová a Vladimír Hauser.
Nastudovalo Brno v roce 2024. Premiéra 1. dílu 16. 7. 2024 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Obsah: 1. díl: Kuchař posledního cara (2. díl: Leninova kuchařka (23. díl: Ukrajinský hladomor – 4. díl: Stalinův kuchař a jeho žena – část první. Saša, Stalinův kuchař pocházel z Gruzie. Díky němu se na Stalinův stůl přenesl gruzínský jídelníček i zvyklosti. – 5. díl: Stalinův kuchař a jeho žena – část druhá – 6. díl: Pekařka v obleženém Leningradu. Tamara Andrejevna vzpomíná na to, jak si lidé za druhé světové války vypomáhali v Němci obléhaném Leningradu. Její rodina například tím, že jedla huspeninu vyrobenou z lepidla a kaviár. Když pak přišla o otce a matku měla v nemocnici, přijali ji jako pomocnou sílu v pekárně. – 7. díl: Viktor Beljajev – Kremelský kuchař – část první. Jak se stal kuchařem? A kde si uvědomil, že jím chce skutečně být? Na vojně. – 8. díl: Viktor Beljajev – Kremelský kuchař – část druhá. – 9. díl: Viktor Beljajev, Kremelský kuchař – část třetí – 10. díl: Kuchařka z Afghánistánu – část první. Nina Karpovna vypráví o tom, jak s manželem odjela do Afghánistánu v domnění, že jde o bratrskou pomoc. Nakonec pomáhala nejen v kuchyni, ale také sovětským vojákům, kterým vařila. Až si vysloužila přezdívku matka Nina. – 11. díl: Kuchařka z Afghánistánu – část druhá. – 12. díl: Pohádkový les – kuchyně v Černobylu – část první. Ve dvanáctém pokračování autor zpovídá kuchařky, kterým přikázali, aby vařily hasičům, kteří likvidovali černobylskou havárii. Nahradit měly kuchařky, které ze služby se strachem utekly. – 13. díl: Pohádkový les – kuchyně v Černobylu – část druhá. – 14. díl: Poslední večeře Sovětského svazu. Co se podávalo, když se rozhodovalo o konci Sovětského svazu? Hlavně zvěřina, protože se schůzka pořádala v loveckém zámečku v Bělověžském pralese. Hlavní chod – guláš z divočáka, kterého ulovil ukrajinský premiér. – 15. díl: Kuchyně krymských Tatarů. Poslední příběh vzpomíná na rok 1944, kdy bolševici deportovali krymské Tatary do Uzbekistánu. Právě tato země pak ovlivnila i kuchyni Tatarů.
Lit.: Blažejovská, Alena – Jiskrová, Jaroslava: Witold Szabłowski: Rusko pohledem z kuchyně. Jak budovat impérium nožem, naběračkou a vidličkou. In web ČRo Plus, 18. červenec 2024 (článek). – Cit.: Proč s posledním ruským carem zastřelili i jeho kuchaře? Měl Lenin služebnictvo? Jak přežít hladomor na Ukrajině? Kdo se staral o Stalinův jídelníček v jeho tajné dače nedaleko Moskvy? Jak dopadl kuchařův zápas s Berijou o život milované ženy? Jak přežívali hlad v Leningradu obyčejní lidé a jak věrchuška? K čemu slouží Afgháncům step plná tulipánů? Kde bral kuchař v armádě na Sibiři vitaminy? Podařilo se Sovětům zničit krymské Tatary a jejich národní kuchyni?
Witold Szabłowski se ve své zatím poslední knize Rusko pohledem z kuchyně. Jak budovat impérium nožem, naběračkou a vidličkou vypravil po stopách kuchařů, před jejichž očima a nad jejichž pokrmy se utvářely dějiny Ruska a Sovětského svazu. (…)
Text vznikal dlouho. „Dnes by napsání takové knihy nebylo možné: nepustili by mě ani do Ruska, ani do Běloruska,“ uznává Szabłowski. (more…)
Pozn.: Muž, který naučil chodit sochy na Velikonočním ostrově. Pavel Pavel v roce 1986 naučil „chodit“ sochy moai přímo na Velikonočním ostrově jako člen expedice Thora Heyerdahla. O své daleké cestě napsal tuto knihu-deník.
Mladý, ani ne třicetiletý muž z komunistického Československa si začne dopisovat s legendárním norským cestovatelem Thorem Heyerdahlem a v roce 1986 vycestuje díky jeho pozvání na Velikonoční ostrov v Tichém oceánu (v jazyce původních obyvatel Rapa Nui), aby zde provedl velmi zvláštní experiment. Rapa Nui je sice malý kousek pevniny v Tichém oceánu, ale je plný zvláštních velkých soch, kterým se říká moai. Pavel Pavel léta přemýšlel o způsobu, jakým mohli domorodí obyvatelé ostrova bez použití nákladních automobilů a těžké techniky sochy na ostrově rozmístit… V únoru roku 1986 provedl jen za použití lan a lidské síly experiment, při němž se jedna ze soch, vážící 9 tun a měřící 4 metry, dala do pohybu. Socha „ušla“ 6 metrů a Pavel Pavel se toho dne zapsal do dějin.
Audiokniha obsahuje bonusový rozhovor Tomáše Černého s Pavlem Pavlem. (more…)
Vlastimil Třešňák. Malé velké dějiny optikou věčných Ahasvérů – pana Praga a pana Moritze. Disent, exil a hledání domova v klíčovém románu české literatury dvacátého století. Pro rozhlas upravila Petra Hynčíková. Účinkuje Igor Bareš. Režie Jakub Doubrava.
Natočeno 2024. Premiéra 18. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.
Zuzana Říhová. Psaní je pro něj jedinou možnou cestou i bytostným utrpením. Jeho byt je plný nesnesitelné živosti, pražské ulice naplněné magií a ta dívka je dost možná osud sám… Příběh Proměny Franze Kafky z rukopisu současné české autorky pro rozhlas připravila Klára Vičíková. Účinkuje Aleš Procházka. Režie Lukáš Hlavica.
Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 18. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava 18:30 h.) ke 100. výročí Kafkova úmrtí v cyklu Kafkovské léto.
Hostem je Petr Závodský, který má ve společnosti ČEZ na starosti výstavbu nových jaderných bloků. Jaderný reaktor typu APR1000, který má stavět korejská firma KHNP v Dukovanech, ještě nikde na světě neběží. Nebude jeho výstavba proto komplikovaná a následující provoz rizikový? Moderuje Vladimír Kroc.
Franz Kafka. Objev obřího krtka přinesl venkovskému učiteli jen posměch. Obchodník z města považuje za svou povinnost se ho zastat. Absurdní próza světově proslulého německy píšícího rodáka z Prahy. Překlad Vladimíra Kafka. Pro rozhlas připravil Dominik Mačas. Účinkuje Pavel Oubram. Režie Jakub Doubrava.
Natočeno 2024. Premiéra 18. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) v cyklu Kafkovské léto.
Lit.: Mačas, Dominik: Ortel, Umělec v hladovění, Venkovský lékař a další povídky Franze Kafky na Vltavě. In web ČRo 3 Vltava, 17. červenec 2024 (článek). – Cit.: Pražský rodák, německy píšící spisovatel Franz Kafka zemřel 3. června 1924 po marném boji s tuberkulózou. V posledních měsících se v souvislosti se stým výročím jeho úmrtí skloňuje Kafkovo jméno všech pádech. Teď už se dokonce ozývá, že je „překafkováno“. Málo však bylo Franze Kafky! Naslouchejme jeho textům. Vltava v řadě Povídka nabízí více než tucet jeho krátkých próz. (…)
Mezi námi a texty Franze Kafky visí clona tisíců interpretací. Přešly už do kavárenských diskusí, učebnic i kulturního marketingu – a pouhé jejich množství v nás vyvolává sklon číst Kafku jako zvěstování, ne jako literaturu.
Germanista Jiří Stromšík píše, že na Kafkově způsobu vyprávění je na první pohled nápadné napětí mezi realističností detailu a ireálností celku. Realisticky založené postavy i prostředí vytvářejí v celku fantastický, až snově neskutečný obraz, odporující logice normálního myšlení a chování. Příčiny a původci akcí zůstávají neznámí, bez tváře, ale jisto je, že účinky těchto neznámých příčin a původců jsou zcela hmatatelné, že určují štěstí či neštěstí lidí – a všichni, vykonavatelé i postižení, se jim bez ptaní podřizují, ba vnitřně se s nimi ztotožňují. Model struktury s nepopsaným centrem je zřejmě součástí Kafkova způsobu myšlení a vnímání světa; najdeme jej totiž v zobrazování nejrůznějších námětů. (more…)
Hostem jsou horolezci Zdeněk Hák, Radoslav Groh a Jaroslav Bánský. Podařilo se jim vystoupit na dosud nejvyšší nevylezenou horu světa karákóramskou Muchu Chhish. Zdeněk Hák, Radoslav Groh a Jaroslav Bánský se tím zapsali do celosvětové historie horolezectví. Proč se na ni celá desetiletí nepodařilo nikomu vylézt? Moderuje Lucie Výborná.
Sevgil Musajeva, šéfredaktorka Ukrajinské pravdy, respektovaná žurnalistka. Někteří západní politici pochybují o vojenské podpoře Ukrajiny, nebo dokonce žádají její ukončení. Jak si projevy nesouhlasu s dalším odporem proti ruské agresi vykládají Ukrajinci? Jak válka ovlivnila ukrajinský politický život?