Napsal Aleš Fuchs. Režie Jiří Josek.
Natočeno 1968. Premiéra 20. 6. 1968 (Československo II, 18.00 – 18.25 h.). Repríza 30. 12. 1968 (Třetí program 12:35 h.); 13. 12. 1969 (Třetí program, 12:35 h.).
9. 8. 2026
Až ke křížku (2023)
Klára Teršová. Kompletní audiokniha. Tichá voda břehy mele. I v zoufale zastydlém zapadákově. Režie Natália Deáková.
Čte Tereza Jarčevská.
Natočeno 2023. Vydal OneHotBook 4. 9. 2023 (MP3, katalogové č. AK606; EAN 8594169486062, celková délka nahrávky 7 hodin 25 minut). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Coby důstojník kontrarozvědky Pohraniční stráže pojmenoval její muž ruskou okupaci pravým jménem, a tak ho po prověrkách z roku 1969 čeká trest bez ohledu na potřeby rodiny. Režim s manželi Mazochovými a jejich dcerkou zatočí pěkně po dělnicku, když je donutí přestěhovat se ze Šumavy na hanbu do Aše – vystrkova známého leda textilkami a čachry, na které není z Prahy tolik vidět. Každý zdejší šedivý den má tak Eliška Mazochová desítky příležitostí ukázat, zda v roli zakřiknuté partnerky a uštvané matky, svědomité zdravotní sestry i poslušné přítelkyně dámy z místní honorace neselže. Vystačí si, když ve městě zapomnění vsadí pouze na tyto opory a rozhodne se přetrpět dobu bez sebemenšího východiska jako „tichá voda“? Anebo přijde chvíle, kdy v sobě konečně vykřeše sílu, aby se životu postavila čelem a přiměla viníky přilézt ke křížku?
V prostředním svazku volné trilogie o střetu ašských žen s nelítostným 20. stoletím vyvolává Klára Teršová další traumatizovaný hlas z kraje, kde i lišky nerady dávají dobrou noc. Předkládá životní zpověď hrdinky, jež před absurditou takzvané normalizace nejraději utíkala do původně německé chalupy ve Vernéřově, který známe z románu Bílý pramen jako Wernersreuth. Vždyť na poznání pravdy a splacení lidského dluhu není nikdy pozdě, i kdyby vlezlé dějiny byly zarytě proti. (anotace)
Rozhlas a rozhlasáci (2026)
Jiří Kratochvil. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Čte Vladimír Krátký.
Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 8. 8. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 10 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Spisovatel Jiří Kratochvil napsal vyznání rozhlasu a rozhlasákům, vzpomíná na Miroslava Skálu a Tomáše Sedláčka. In web ČRo Brno, 8. 8. 2026 (článek). – Cit.: (…) Kulturní magazín Českého rozhlasu Brno Zelný rynk slaví letos třicet let své existence. Při té příležitosti napsal prozaik Jiří Kratochvil vyznání rozhlasu a rozhlasákům.
„Český rozhlas je v naší historii přímo legendární pojem,“ uvádí spisovatel. „Na konci války byli rozhlasáci živým symbolem svobody, tedy v centru pražského povstání, a na počátku sovětské okupace to byli zas rozhlasáci, co se rozhodně vzepřeli bolševickým okupantům.“ I v listopadu 1989 byly brněnské divadlo Husa na provázku a brněnský rozhlas podle Kratochvila dvěma kulturními centry, která žila svobodou mnohem dřív, než se ze svobody stalo „ústavotvorné slovo“.
Podle Kratochvila je rozhlas pro posluchače důvěrným společníkem a každodenním terapeutem. Z osobní zkušenosti vzpomíná nejčastěji a nejraději na literární redaktory Miroslava Skálu a Tomáše Sedláčka. A uvádí půvabnou podrobnost: že když jsem do brněnského rozhlasu kdysi nastoupila, bylo to právě do pracovny, v níž dříve míval Miroslav Skála na stole vázu růží a nové číslo pařížského deníku Le Monde. Kontakty s Francií byly pro něj stejně důležité jako později pro Tomáše Sedláčka. (…)
Zapomenuté otázky (2026?)
Petra Dvořáková. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Čte autorka.
Nastudovalo Brno. Repríza 8. 8. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 7 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Spisovatel Jiří Kratochvil napsal vyznání rozhlasu a rozhlasákům, vzpomíná na Miroslava Skálu a Tomáše Sedláčka. In web ČRo Brno, 8. 8. 2026 (článek). – Cit.: (…) Dále si můžete poslechnout reprízu fejetonu spisovatelky Petry Dvořákové Zapomenuté otázky v autorském čtení, poslední z vybraných kapitol Kuběnova memoárového cyklu Z Mého Orloje a archivní rozhovor s básníkem Jindřichem Zogatou. Ten měl 6. srpna 85. narozeniny, a tak si jej připomeneme prostřednictvím nahrávky z roku 2015.
8. 8. 2026
Mediální cirkus – Martin Řezníček (2026)
Připravila a moderuje Marie Bastlová.
Natočeno 2026. Webová premiéra 6. 8. 2026 (Seznam Zprávy, 13:00 h.; 51 min.).
Lit.: Bastlová, Marie: V boji o televizi jsem ochoten zajít daleko, říká moderátor ČT Řezníček. In web Seznam Zprávy, 6. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na podzim bude jasno v tom, jak se změní financování veřejnoprávních médií. „Bitva o televizi a rozhlas je o tom, kam má směřovat tahle země a do jaké míry bude platit vláda práva a do jaké míry bude platit princip, že vítěz bere vše a může si dělat, co chce,“ říká moderátor ČT Martin Řezníček.
Vláda Andreje Babiše (ANO) má jasno v tom, že chce zrušit současný model veřejnoprávních médií. Koncesionářské poplatky má nahradit financování ze státního rozpočtu. Konkrétní návrh, o kterém by poslanci měli jednat už na podzim, ale známý není.
„Do dneška nevíme, co přesně v tom návrhu bude. A bude záležet na každém slovu, na každé čárce. Bude to bitva o cizelování každého slovíčka. Ale že něco chtějí udělat, je naprosto jasné. A vsadil bych si na to, že i udělají,“ odhaduje jedna z hlavních tváří České televize, moderátor Událostí Martin Řezníček, který byl hostem podcastu Mediální cirkus. (…)
Škody jsou tajné (2024)
Ivan Palacký. Imaginativní a mýtotvorný místopis města Brna a jeho obyvatel, ženských zvláště. Z vlastní sbírky připravil, hudbou doprovází a čte autor. Režie Radim Nejedlý.
Nastudovalo Brno v roce 2024. Premiéra 10. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13 min.) v cyklu . Repríza 9. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie.
Host Radiožurnálu – Darina Sieglová (2026)
Odpovídá gastronomická novinářka Darina Sieglová. Jsou bujonové kostky opravdu kuchařské tabu? Proč se vyplatí investovat spíš do grilovacího teploměru než do drahých surovin? A jak vznikají recepty, které se dostanou na stránky časopisu Apetit? Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2026. Repríza 9. 8. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
Jak se vám tu žije aneb Jak chalupaří slavní – Zdeněk Maryška a Hana Středová (2026)
S Václavem Žmolíkem u herce Zdeňka Maryšky a jeho paní Hany Středové na chalupě na Šumavě.
Natočeno 2026. Repríza 9. 8. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Rozhlas jede za vámi – Helena Vondráčková a Martin Hrdinka (2026)
Hosté: Helena Vondráčková a Martin Hrdinka. Kdo přišel s tanečkem na Sladké mámení? Co Helena Vondráčková chystá ke svému jubileu? S kterým kultovním členem J.A.R. Martin Hrdinka hrál fotbal? Co obnáší funkce poradce generálního ředitele? Moderuje Aleš Cibulka.
Natočeno 2026. Premiéra 8. 3. 2026 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.; 40 min.). Repríza 9. 3. 2026 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.); 9. 8. 2026 (ČRo 2 Praha, 9:04 h.).
Lit.: Josefová, Dana: S rozhlasem mě baví svět už 60 let, říká Helena Vondráčková. Martinu Hrdinkovi se splnil sen. In web ČRo, 26. 2. 2026 (článek + videa). – Cit.: Jubilejní dvacáté zastavení roadshow Rozhlas jede za vámi proběhlo v Rumburku. Aleš Cibulka přivezl legendu české hudební scény Helenu Vondráčkovou. Barvy rozhlasu hájil moderátor Martin Hrdinka a poradce generálního ředitele Josef Havel. (…)
Martin Hrdinka je rozhlasák tělem i duší. Jeho hlas znáte z Dvojky a regionálních stanic, kde ho můžete slyšet v pořadech Noční proud nebo Slavíci v krabici. „Pracovat v rádiu byl můj sen. V roce 1989 začal vysílat Noční proud. To se mi moc líbilo. Říkal jsem si, že se mi líbí, jak si tam pouštějí, co chtějí. Když byl konkurz, šel jsem na něj a vyhrál. Ale dlouho trvalo, než jsem mohl nastoupit, a mezitím přišla nabídka z televize, abych se stal moderátorem televizní hitparády. Tak jsem byl zpočátku v televizi.“ (…)
7. 8. 2026
Město mezi stromy (1992)
Jindřich Zogata. Pořad připravila Marie Šťastná. Čte Alexandra Gasnárková. Režie Pavla Pešatová.
Natočeno v roce 1992. Premiéra 14. 10. 1992 (Regina, 21:30 h.; 30 min.) v rámci pořadu Rádio na polštář. Repríza 16. 12. 1994 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Příběhy; 8. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).