Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

3. 10. 2024

Pozor, teď! (1958)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 16:38

S mikrofonem za všedním i nedělním sportem vás doprovází autoři Jiří Štuchal, Jaroslav Žák, Vít Ilek, Vladimír Fux, Miroslav Skála a Vlastimil Pantůček. Hrají Mirko Foret se svým orchestrem, Gustav Brom se svým orchestrem a Brněnský estrádní rozhlasový orchestr. Režie Vladimír Vozák.

Účinkují herci brněnských divadel. Zpívají Vlastimil Pantůček a Vladimír Fux.

Nastudovalo Brno v roce  1958. Premiéra (?) 30. 1. 1958 (Praha I – Praha III, 15:00 – 16:00 h.).

Rozhodnutí kapitána Duka (1957)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 16:28

Alexander Grin. Povídka sovětského spisovatele. Překlad Karolina Dušková. Dramatizace Jiří Cetl. Píseň námořníku složil a na harmoniku hraje Ladislav Kozderka. Režie Vladimír Vozák.

Osoby a obsazení: kapitán Duke (Oldřich Vykypěl), Varnava (Stanislav Hejný), Sigbi (Zdeněk Kampf), Fooke (Arnošt Navrátil), Bilder (Miloš Hájek), vypravěč (Bohuš Smutný).

Nastudovalo Brno v roce  1957. Premiéra (?) 4. 9. 1957 (Praha I, 21:27 – 22:00 h.).

Volá Baltické moře (1957)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 16:20

Setkání u moře na 58° 18″ s. š. a 12° 18″ v. d. v rekreačním středisku Dierhagenu za účasti plavců i neplavců. Připravil kolektiv pracovníků redakce veřejných estrád Čs. rozhlasu a pracovníci zábavního oddělení Radia DDR. Správou zábavní kajuty pověřeni Maria Kühne a Jiří Štuchal.

Účinkují dívčí jedenáctka Čs. státního souboru písní a tanců, Ivo Preis, Barbora Wachholzová, Karel Krautgartner, Petr Paška, Václav Bomba, Emanuel Jankovský, pěvecký soubor Kvítko a Dalibor Basler, Hemmann-kvintet a taneční orchestr Alo Kolla.

Natočeno 1957. Premiéra 20. 8. 1957 (Praha I, 19:30 h.). Repríza 4. 9. 1957 (Praha I, 10:00 – 11:40 h.); 5. 3. 1958 (Praha III, 20:00 h.).

Baráčnická krev pana Potužníka (1949)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 16:14

Jaroslav Hašek. Fejeton. Dramaturg Karel Tachovský. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovalo Brno v roce 1949. Premiéra 19. 7. 1949 v rámci pořadu Valčík před spaním (Brno II, 22:00 – 23:00 h.).

Pozn.: Všem v noci pracujícím a usínajícím trochu tříčtvrtečního taktu a tanečních rytmů vybral Karel Tachovský a svůj výběr doprovází slovem. V tomto pořadu uslyšíte také feuilleton Jaroslava Haška. (anotace)

Zázračná ikona (1962)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 16:10

Vladimír Těndrjakov. Překlad Alena Morávková. Dramatizace Alena Stránská. Hudba Jiří Dušek. Režie Vladimír Vozák.

Osoby a obsazení: Varvara, Roďkova matka (Stanislava Strobachová), babka, její matka (Jarmila Urbánková), Roďa (Ivan Budík), Vaska (J. Svozil), Veňka (M. Tomek), Praskovja Petrovna, učitelka (Jarmila Kurandová), Ivan Makarovič, předseda kolchozu (Bohumil Smutný), Mjakišev (Dobroslav Čech), Kateřina, jeho žena (Jiřina Prokšová), otec Dimitrij (Miloš Hájek) a další.

Nastudovalo Brno v roce 1962. Premiéra 6. 7. 1962 (Praha, 15:15 – 16:10 h.). Repríza 10. 11. 1962 Československo I, 15:40 – 16:35 h.).

Mimo zorné pole – Jiří Burýšek a Tereza Anna Štegmanová (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 15:20

Mimo zorné pole s youtuberem Jiřím Burýškem a kolegyní Terezou Annou Štegmanovou, koordinátorkou projektů mediálního vzdělávání. Moderuje Kristina Nováková.

Natočeno 2024. Webová premiéra 2. 10. 2024 (YouTube, 20 min.).

Lit.: anonym: Podcast Mimo zorné pole: „Často mi chodí zprávy, že moje videa učitelé pouští v hodinách.“ Youtuber Jirka Burýšek se v nové sérii videí zaměřil na moderní dějiny. In web Člověk v tísni, 2. 10. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Studená válka, Helsinská konference nebo vznik celosvětových organizací, jako jsou NATO a OSN. Klíčové události minulého století připomíná nová vzdělávací osmidílná série „Jirka vysvětluje moderní dějiny“, která vznikla ve spolupráci s youtuberem Jiřím Burýškem. Proč se ve školách děti nedozvídají mnoho o moderních dějinách? Je pravda, že o důležitých událostech minulého století vědí méně? A proč musí být stříhání videí přizpůsobeno generaci Z? (…) (more…)

Antonín Kratochvil nemlčel, žaloval (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:18

Pásmo ke 100. výročí narození exilového literárního historika, editora a brněnského rodáka připravil Vratislav Färber. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Účinkují Michal Bumbálek a Vladimír Hauser.

Nastudovalo Brno v roce  2024. Premiéra 5. 10. 2024 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 18 min.).

Lit.: Färber, Vratislav: Antonín Kratochvil nemlčel, žaloval. Pásmo ke 100. výročí narození exilového literárního historika. In web ČRo Brno, 3. říjen 2024 (článek). – Cit.: Antonín Kratochvil se narodil 31. srpna 1924 v Brně v rodině křesťansky orientovaného historika a učitele filozofie. Na brněnské filozofické fakultě studoval češtinu a dějepis; souběžně pracoval jako kulturní redaktor Národní obrody. V dubnu 1948 byl vyloučen ze všech vysokých škol v republice. Roku 1952 odešel do exilu. Po pobytu ve sběrných táborech dokončil v Mnichově studia a působil jako dlouholetý redaktor Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy – zde od poloviny 80. let organizoval Rozhlasovou univerzitu.

Literární činnost českého exilu Kratochvil zpracovával jako bibliograf, historik literatury a editor. Již v 50. letech redigoval beletristické edice Lucernička, Kamenný erb, měsíčníky Archa a Hlas exilu. Podílel se na činnosti exilové České kulturní rady, angažoval se v PEN klubu, Křesťanské akademii. Podnikal kroky na pomoc vězněným spisovatelům u nás. Jím připravené knihy, když se k nám dostaly, byly v době normalizace cennými informačními zdroji, posilou zdejší rezistence. Až ve svobodných podmínkách jsme si cele uvědomili váhu Kratochvilova tvůrčího programu pro československý exil, kolik toho na obranu české kultury udělal.

Významné jsou jeho antologie: Via dolorosa, Básníci ve stínu šibenice; syntézu podal v monumentální trilogii Žaluji, kde zmapoval stalinistické represe v Československu. Literárně-historické znalosti účinně využil v knize Oheň baroka.

Detailní poznání exilové kultury osvědčil po roce 1989 ve vysokoškolských přednáškách v Brně a v Plzni. Zemřel 11. prosince 2004 v Mnichově.

Pásmo věnované Antonínu Kratochvilovi je složeno z autorských literárních postřehů, ohlasů jeho celoživotní záslužné činnosti – a několika básní moravských autorů, jimž opakovaně věnoval editorskou péči. (…)

Houpačky – Proč jsme vlastně spolu měli děti? (2024)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 10:49

„Rozejít se a mít klid. Takhle to u rodičů dětí nefunguje.“ Jak poznat jestli to má ještě cenu? Jak předcházet partnerským krizím a jak se vymotat z těžkých období? Rozhovor připravila Michaela Sladká.

Hovoří mediátorka a lektorka Halka Jaklová.

Natočeno 2024. Premiéra 25. 9. 2024 (ČRo Rádio Wave, 23 min.).

Lit.: Sladká, Michaela: Proč jsme vlastně spolu měli děti? Rodičovství je zátěž, dá se na ni ale připravit, říká lektorka. In web ČRo Radio Wave, 25. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Lidem většinou naskakují modely z jejich původní rodiny. Takže je dobré se u partnera nebo partnerky podívat na to, z jakého prostředí přichází. Kdo v jejich rodině pečoval, kdo živil, kdo o všem rozhodoval,“ říká mediátorka a lektorka Halka Jaklová. „Je dobré tohle předem probrat a ideálně se shodnout. Když se neshodnete, bavte se o tom.“

Halka Jaklová doporučuje mluvit i o velmi konkrétních věcech. „Říct si, kdo bude k dětem v noci vstávat, pro koho je to jednodušší. A připomínat si o to, co je na rodičovství hezkého. Je možné se připravit na to, že to bude zátěž a že bude potřeba některé věci řešit.“

„Někdy je potřeba si vzpomenout, jaké to bylo, když jsme se poznali. Co se mi na druhém líbilo, proč jsme spolu vlastně měli děti? Je to tam pořád?,“ připomíná mediátorka. „Na tohle zapomínáme, řešíme praktické věci, které úplně překryjí citovou rovinu. A pokud mají oba zájem, je spousta možností, jak si říct o pomoc,“ dodává.

Halka se s rodiči, kteří se chtějí rozejít, setkává jako mediátorka neziskovky Aperio. „Rodiče bývají překvapení, že i když k rozchodu dojde, mají spolu stále vztah a ten je dál stejně složitý. Dál se musí domlouvat, dohadovat, scházet se a být v kontaktu. Je dobré se předem informovat, co vlastně rozchod obnáší a jaký vliv to na děti má,“ uzavírá. (…)

Zeměkoule s holubicí (1979)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 10:44

György Kopányi. Rozhlasová hra. Překlad Anna Rossová. Režie László Bozó j. h.

Osoby a obsazení: Šereš (Jaroslav Moučka), Šerešová (Lída Ludmila Plachá), Molnár (Josef Velda), Majer (Bedřich Prokoš), farář (Otto Budín), otec Šereš (Vladimír Hlavatý), matka (Marie Rosůlková), Kečkéš (Josef Patočka), řidič (Jiří Pleskot), dělník (Jan Faltýnek), zmrzlinář (Artur Šviha).

Natočeno 1979. Premiéra 4. 4. 1979 (Praha, 19:15 – 20:00 h.).

Lit.: Hu: György Kopányi – Zeměkoule s holubicí. In Rozhlas 14/1979 (26. 3. 1979), s. 4 (článek).
Hu - György Kopányi - Zeměkoule s holubicí. In Rozhlas 14-1979 (26. 3. 1979), s. 4 (článek).

Mozaika – Pracovna: Jakub Hrůša (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:31

Připravila Zuzana Filípková.

Hovoří dirigent Jakub Hrůša.

Natočeno 2024. Premiéra 3. 6. 2024 (ČRo 3 Vltava, 41 min.).

Lit.: Filípková, Zuzana: Pracovna: Na zkoušce v Rudolfinu s dirigentem Jakubem Hrůšou. In web ČRo 3 Vltava, 3. červen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jakub Hrůša (1981) je brněnský rodák a dirigent s velkolepou kariérou. Studoval Akademii múzických umění v Praze pod vedením Jiřího Bělohlávka. Nyní šéfuje Bamberským symfonikům, s nimiž prodloužil smlouvu do roku 2029. Je také hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie a Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia.

V září 2025 se ujme prestižní pozice hudebního ředitele Královské opery v Covent Garden v Londýně. Často vystupuje s dalšími světovými tělesy jako jsou například Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, Newyorská filharmonie, drážďanská Staatskapelle nebo Tonhalle-Orchester Zürich. V sezóně 2023/24 také diriguje Janáčkovu její pastorkyni v Lyrické opeře v Chicagu. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress