Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

8. 10. 2024

Ochotníci sobě – Ochotnický kroužek Lužany (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:23

V Lužanech byli ochotníci založeni pod hlavičkou hasičů. Připravila Anděla Blažková.

Hovoří Věra Petrželková, Pavel Volf, Alena Hrádková, Petr Burian a Miroslava Szlachtová.

Připravila Plzeň v roce 2024. Premiéra 2. 4. 2024 (ČRo Plzeň, 3 min.) v cyklu Zprávy pro Plzeňský kraj.

Lit.: Blažková, Anděla: Před více než 100 lety se začali v Lužanech na jižním Plzeňsku potkávat ochotníci. In web ČRo Plzeň, 2. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Mezi amatérská divadla na západě Čech rozhodně patří Ochotnický kroužek Lužany. Spolku, který má velice zajímavou historii, jde především o to, aby byli diváci spokojeni.

Ochotnický kroužek v Lužanech, resp. ochotnické divadlo v Lužanech vzniklo už v roce 1918, tehdy ještě pod hlavičkou místních hasičů. Ti si usmysleli, že založí ochotnické divadlo, aby dosáhli vyšších finančních cílů, jak bylo zmíněno v kronice. Z peněz hodlali zrekonstruovat nářadí a vše potřebné, co bylo zničeno ve válce,“ říká o historii spolku, který existuje doteď, Věra Petrželková.

(more…)

Ochotníci sobě – Divadelní soubor při Městském kulturním a informačním středisku Poběžovice (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:21

Připravila Anděla Blažková.

Hovoří principálka souboru Věra Táborská, kronikářka Pavlína Vejvančická.

Připravila Plzeň v roce 2024. Premiéra 10. 4. 2024 (ČRo Plzeň, 3 min.) v cyklu Zprávy pro Plzeňský kraj.

Lit.: Blažková, Anděla: I vytahovací plátno najdete vedle rekvizit na scéně poběžovického divadla. In web ČRo Plzeň, 10. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Divadelní soubor při Městském kulturním a informačním středisku Poběžovice na Domažlicku letos na podzim oslaví 75 let své nepřetržité činnosti.

Pro své účely si soubor upravil prostory z původní budovy kina. Například je na jevišti vytahovací plátno. „Vzhledem k tomu, že bohužel nedošlo k digitalizaci místních prostor, tak tu a tam se občas ještě využívá na nějaké pamětnické filmy a třeba i na pohádky pro děti. Ale jinak pro nás v podstatě je k ničemu. Takže mi si ho vždycky vytáhneme, abychom měli to jeviště větší,“ říká Věra Táborská principálka poběžovického divadelního souboru.

Poté už může začít soubor zkoušet. Obecně se většina her odehrává v nějakém pokoji. Herci bývají obklopeni věcmi, které najdeme skoro v každé domácnosti. Sebemenší detail dodává atmosféru a herci mají k dispozici leckdy i zajímavé rekvizity. „Jsou tady paravány, které nám imitují zdi. Máme tady jakoby venkovní okno, stůl, židle. Máme poličky, knížky, křesla, stolečky, vázičky,“ dodává.

Se stejnou pečlivostí s jakou je propracována scéna na zkoušku, je tvořena i kronika souboru. Ta už za dobu trvání poběžovického souboru měla několik kronikářů. A nutno říct, že je o ni pečováno s láskou. „Kroniku začal psát pan Jiří Pelikán. To je taková osobnost divadla v Poběžovicích. Začal ji psát někdy v 50. letech. Vzpomíná na počátky souboru, takže máme zaznamenáno v kronice, že činnost souboru je od roku 1949,“ doplňuje Pavlína Vejvančická, která se o kroniku stará od roku 2005.

Ochotníci sobě – Divadelní ochotnický soubor při Městském kulturním zařízení Horšovský Týn (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:18

Soubor má na svém kontě i řadu úspěchů. Jaké? Uslyšíte v reportáži, kterou připravila Anděla Blažková.

Hovoří principálka souboru Hana Žáková, herci Michal Pivoňka a Petr Lang a napovědka Věra Řezníčková.

Připravila Plzeň v roce 2024. Premiéra 16. 4. 2024 (ČRo Plzeň, 4 min.) v cyklu Zprávy pro Plzeňský kraj.

Lit.: Blažková, Anděla: Pohádkou odstartovali éru ochotnického souboru. Na scéně jsou už více jak 50 let. In web ČRo Plzeň, 16. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Začátky bývají různorodé. Některé jsou nejisté, jiné zas odhodlané. Začátek Divadelního ochotnického souboru při Městském kulturním zařízení Horšovský Týn se nesl v duchu popelkovského příběhu, kde nechybělo mládí ani nadšení.

„V roce 1970 na podzim se sešla parta mladých lidí, která si usmyslela, že se pustí do divadla. Byli to velice mladí lidé, naprosto divadlem nepolíbení a nezkušení. Tehdy oslovili paní učitelku Polákovou, která s nimi nazkoušela pohádku Popelka,“ přibližuje začátky principálka souboru Hana Žáková.

Vzpomínání na pohádkovou Popelku nevynechává ani další člen souboru Petr Lang, který se v průběhu let svého fungování v souboru dostal i k dalším kreativním činnostem. „Já jsem nehrál nějakou velkou roli v té Popelce, ale tancoval jsem. Potom jsem začal hrát asi v pěti kusech. Pak jsem šel dělat techniku, světla, zvuk, a výrobu všelijakých kulis,“ říká Lang.

Když se roztáhne opona, herci začnou hrát. Diváci sedí v hledišti a jsou plni očekávání. Herci tenhle okamžik prožívají trochu jinak. „Takové mrazení po těle. Vyjdete na jeviště, všechno z vás spadne. Máte kontakt s divákem, s kolegou hercem, a hrajete,“ poodhaluje něco z hereckého ranku Michal Pivoňka.

Co by to bylo za divadlo, kdy v něm nebyla nápověda. V souboru má tuhle funkci Věra Řezníčková. (…)

Ochotníci sobě – Divadlo Propadlo Plzeň (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:15

Připravila Anděla Blažková.

Hovoří členové spolku Jiří Pelc a Dagmar Marovičová.

Připravila Plzeň v roce 2024. Premiéra 23. 4. 2024 (ČRo Plzeň, 4 min.) v cyklu Zprávy pro Plzeňský kraj.

Lit.: Blažková, Anděla: Ladislav Pešek spolupracoval s plzeňskými ochotníky. Ti dodnes na osobnost českého filmu a divadla s láskou vzpomínají. In web ČRo Plzeň, 23. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Herce Ladislava Peška si určitě vybavíte v některé z jeho filmových rolí. Příkladem může být ztvárnění postavy chudého muzikanta v pohádce Obušku, z pytle ven! Vedle filmování se Ladislav Pešek věnoval i divadlu. A dokonce se na jednom jevišti setkával s plzeňskými ochotníky.

Historie dnešního zapsaného spolku Divadlo Propadlo Plzeň sahá až do roku 1910. Tehdy nesl spolek název Jednota divadelních ochotníků v Doudlevcích. První změna názvu proběhla v roce 1936, kdy se začalo užívat pojmenování Dělnické divadlo v Doudlevcích. V roce 1960 se stal jeho zřizovatelem ZK ROH ŠKODA Plzeň a došlo opět ke změně názvu, tentokrát na Divadelní soubor 2 (D2). S příchodem Štěpána Maroviče a jeho uměleckým vedením zaznamenává soubor velmi úspěšná léta, zejména roky 1975 – 1990. Užíván je název Divadlo Propadlo Doudlevce. Poslední změna názvu přišla v roce 1996, a to už na Divadlo Propadlo Plzeň. (more…)

Ochotníci sobě – Komedyjanti z Tachova (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:13

Jak dopadla pohádka s čerty, kteří měli v pekle kotle? Připravila Anděla Blažková.

Hovoří členové spolku  Miroslav Jarý a Michal Laško.

Připravila Plzeň v roce 2024. Premiéra 27. 3. 2024 (ČRo Plzeň, 4 min.) v cyklu Zprávy pro Plzeňský kraj.

Lit.: Blažková, Anděla: Komedyjanti. To není překlep. To je název spolku ochotnického divadla v Tachově. In web ČRo Plzeň, 27. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Mnozí by si mohli myslet, že se jedná o chybu. Opak je pravdou. Divadelní spolek Komedyjanti je skutečně takto pojmenován. Spolek hraje převážně komedie.

„Myslím, že 1992,“ říká o vzniku spolku jeho člen Michal Laško. „Zakládal to pan doktor Řepa, který bohužel je po smrti. Fungujeme kontinuálně přes 30 let,“ dodává. Kolem čísla 30 se pohybuje také počet členů. Principálkou je Ivana Kožmínová, která svou pozornost věnuje i kostýmům. „V zásadě máme kostýmů spoustu. Poslední dobou jsme se posunuli, protože jsme si nechávali kostýmy šít. Ze začátku jsme to dotvářeli sami z nějakých civilních oblečení a podobně. Teď máme i profi kostýmy,“ říká s úsměvem.

Dalším členem spolku je Miroslav Jarý. Ten dokonce vyhotovil kulisy na některá představení. Například do jedné pohádky vytvořil kotle, které měli čerti v pekle. „To nejsou obyčejné kotle, protože tady je kotel, který je označen panenkou. A tamhle kotel označený panáčkem,“ dodává. Zkrátka každý detail na jevišti nese divákovi určitou zprávu. I to je krása divadla. (…)

Studio N – Z Havla mnoho nezbylo. Česká zahraniční politika je izolovaná, lokální a líná (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 13:34

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří analytička a ředitelka pro výzkum v Asociaci pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová, politická poradkyně Gabriela Svárovská a historik Michal Stehlík.

Natočeno 2024. Webová premiéra

Lit.: Titlbach, Filip: Studio N: Z Havla mnoho nezbylo. Česká zahraniční politika je izolovaná, lokální a líná. In web Deník N, 7. 10. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Kam se ztratily havlovské principy prosazování lidských práv? Proč Česko nekriticky podporuje Izrael? A co si o nás myslí okolní státy? O české zahraniční politice mluvil Filip Titlbach ve Studiu N live s ředitelkou pro výzkum v Asociaci pro mezinárodní otázky Pavlínou Janebovou, historikem Michalem Stehlíkem z podcastu Přepište dějiny a politickou poradkyní Gabrielou Svárovskou. Poslechněte si více než hodinový záznam debaty.

Sféry live – Jak nebezpečné je naše prostředí? (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 13:23

Připravil Vítek Svoboda.

Hovoří Petr Koubský a ředitelka centra Recetox Masarykovy univerzity Jana Klánová.

Natočeno 10. 9. 2024 (Knihovna Václava Havla). Webová premiéra h.; 64 min.).

Lit.: Koubský, Petr – Svoboda, Vít: Sféry live: Jak nebezpečné je naše prostředí? In web Deník N, 7. 10. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak moc nebezpečným si děláme naše prostředí? A co nám v našem okolí nejvíc ubližuje? Přinášíme záznam prvního živého nahrávání podcastu Petra Koubského a Vítka Svobody o vědě, technologiích a společnosti Sféry. Mluvili s vědkyní Janou Klánovou, ředitelkou centra Recetox Masarykovy univerzity. Ta v centru dlouhodobě zkoumá, jaký mají na naše zdraví vliv chemické látky, které se přidávají do výrobků, odkud pak putují do vzduchu, vody a potravin. (…)

Sféry – Jak funguje atom (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 13:17

Co o nás odhaluje zkoumání atomu? Připravili Vítek Svoboda a Ondřej Horník.

Hovoří Petr Koubský.

Natočeno 2024. Webová premiéra

féry: Jak funguje atom. In web Deník N, 8. 10. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Co všechno víme o atomu? Dneškem začíná v podcastu Sféry nepravidelná série s názvem Jak funguje. V té chceme do hloubky vysvětlovat důležité a všeobecně známé jevy. Čeká nás díl o smrti nebo o tom, jak funguje čas, v aktuální epizodě si ale pokládáme otázku: Jak funguje atom? A při odpovídání se s Petrem Koubským a Vítkem Svobodou dostáváme za kulisy existence. (…)

Autocracy in America 1/5 (Autokracie v Americe, 2024)

Filed under: Cizojazyčné,Podcast — Premek @ 11:30

Připravili Anne Applebaum a Peter Pomerantsev.

Natočeno 2024. Webová premiéra 1. dílu 6. 9. 2024 (The Atlantic – PodBean, 35 min.). K poslechu zde.

Obsah: 0. Introducing Autocracy in America. Webová premiéra 16. 8. 2024 – 1. Start With a Lie. Webová premiéra 6. 9. 2024 – 2. Capture the Courts. Webová premiéra 13. 9. 2024 – 3. Consolidate Power. Webová premiéra 20. 9. 2024 – 4. Join the Kleptocracy. Webová premiéra 27. 9. 2024 – 5. Politicize ‘Freedom’. Webová premiéra 4. 10. 2024.

Lit.: anonym: Start With a Lie. In web PodBean, 6. 9. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  The corruption of democracy begins with the corruption of thought-and with the deliberate undermining of reality. Stephen Richer, an election official in Arizona, and Adam Kinzinger, a former Republican congressman, learned firsthand how easily false stories and conspiracy theories could disorient their colleagues. They talk with hosts Anne Applebaum and Peter Pomerantsev about how conformism and fear made it impossible to do their jobs.

This is the first episode of Autocracy in America, a new five-part series about authoritarian tactics already at work in the United States and where to look for them.

Autocracy in America is produced by The Atlantic and made possible with support from the SNF Agora Institute at Johns Hopkins University, an academic and public forum dedicated to strengthening global democracy through powerful civic engagement and informed, inclusive dialogue.

Music by ELFL (“The Flux Beneath it All”), Skrya (“Mysterious Ways”), Howard Harper-Barnes (“Mysterious Forest”), J. F. Gloss (“Mysterious Figures”), Mary Riddle (“Go Lions,” “A United Nation”), Medité (“A Mysterious Lady”), Cercles Nouvelles (“Ancient Rome”), and Rob Smierciak (“Mystery March”). (…)

Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka 1/12 (2024, 2025)

Petr Čornej. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravil Viktor Bezdíček. Zvukový mistr Samuel Sochatzi. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Účinkuje Jiří Miroslav Valůšek.

Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 8. 10. 2024, 12. dílu 19. 10. 2024 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha k 600. výročí Žižkovy smrti.

Vydala Radiotéka, únor 2025 (MP3, CR.SS.2025.26; EAN 8590236125599; katalogové číslo CR1255-9, celková délka 5 hod. 10 min.). Ukázka k poslechu zde.

Obsah: 1. Člověk na okraji. Jana Žižku zná historie jako nepřemožitelného vojevůdce a geniálního stratéga. V podání historika Petra Čorneje ale vystupuje i jako charismatická osobnost vybízející k následování, stejně jako stařec budící kontroverze a člověk, za kterým zůstávají stovky, možná tisíce mrtvých. V první části například historik vysvětluje, jak přišel Žižka ke svému jménu i to, že určitou část života žil život psance. Krádeže ani zabití mu nebylo cizí. Kniha se v roce 2020 stala Knihou roku v soutěži Magnesia Litera.

2. Žižkův přerod a počátek revoluce. Ve druhém dílu se ocitáme v době po smrti Jana Husa. Společnost je názorově rozdělená. Král Václav IV. je ve dvojím ohni. Přichází čas pro Jana Žižku, který bere spravedlnost do svých rukou. Slyšíme o průběhu první pražské defenestrace v roce 1419.

3. Sudoměř. Po smrti Václava IV. přichází na scénu Zikmund Lucemburský, pro husitskou šlechtu je to špatná zpráva. Žižka se podílí na obraně Plzně a zázemí nachází v Táboře. Město dostane název podle biblické hory. Dozvídáme se také, jak se asi odehrála bitva u Sudoměře a proč byl za vítěze prohlášen právě Žižka.

4. Tábor a vyhlášení kříže. Sezimovo Ústí bylo nutné zničit, protože by se město nedalo dobře bránit. Obyvatelé se přesunují do Tábora, který se rychle rozrůstá. Komuna v Táboře si zvolí do čela čtyři hejtmany, jedním z nich se stává Jan Žižka. Také se dozvídáme, jak se mění smýšlení i konání Táboritů.

5. Proti všem. Táborité v roce 1420 zahajují jarní ofenzivu. Podmaňují si Písek, vypálí Strakonice. Hrad Rabí se jim otevírá bez boje o život na něm přijde několik katolických duchovních, kteří se sem před Husity uchýlili. Do vojenských akcí jsou zapojeny i ženy a dětští bojovníci – práčata.

6. Zápas o Prahu. V šestém pokračování se dozvídáme, jak asi vypadal boj Táboritů se Zikmundem a křižáky o pražské souměstí. Žižka si buduje pevnost na Vítkově. O Vítkov se vedou urputné boje. A končí nezdarem a krutou porážkou křižáků.

7. Táborský rozkol a čáslavské rokování. Husité po vítězství na Vítkově táhnou na Prachatice. Ušetřeno je jen sedm mužů z celého města, ženy a děti jsou vyhnány. Po Prachaticích Žižka dobude také Beroun. Zároveň ale dochází v Táboře k rozkolu.

8. Světlo v temnotách. Táborský hejtman Jan Žižka přichází při boji u hradu Rabí o druhé oko. Dodnes se vědci snaží zjistit, jestli v roce 1421 Žižka oslepl zcela nebo mu přece jenom zůstaly zbytky zraku. Dozvídáme se také o tažení Žižky proti Adamitům, malé komunitě na Nežárce.

9. Žižkův triumf a rozchod s Táborem. Na začátku prosince 1421 přijíždí Žižka se svým vojskem do Prahy, kde se mu dostává vřelého přijetí. Král Zikmund je v té době naopak v Jihlavě, kde mu svoji věrnost slibuje řada českých pánů, kteří si zadali s husitskými svazy. Zikmundova vojska s vojsky Žižkovými se hned vzápětí setkají u Kutné Hory. Pro husity vítězná bitva se odehrála 6. ledna 1422 u vesnice Nebovidy. I přesto se ale Jan Žižka rozchází s táborskými duchovními a zakládá východočeské husitství.

10.  Revoluce na rozcestí. V desátém pokračování se přeneseme až do roku 1423. U Strauchova dvora se odehraje bitva, která proti sobě postaví dřívější spojence. Žižku a jeho východočeské husitské vojsko a vojsko složené z příslušníků svazu pražských měst vedených Divišem Bořkem z Miletínka.

11. Poslední bitva. V předjaří 1424 byl Žižka jeden z mála, kdo v Čechách válčil. Většinou se uzavírala příměří, i když v případě táborského svazu, který uzavřel příměří s plzeňským katolickým landfrýdem, šlo spíš o kalkul, jak si uvolnit ruce k bojům proti Rožmberkovi. Důležitým milníkem je i tzv. Libeňský mír, který uzavírají Žižkova vojska s pražskými svazy i Tábority.

12. Na prahu věčnosti. Jan Žižka umírá při tažení na Přibyslav 11. října 1424. Nejstarší záznamy příčiny smrti nezmiňují. Až v polovině 15. století se objevuje zpráva, že slavný válečník umřel „od hlízy“. I to má ale řadu výkladů.

Lit.: Blažejovská, Alena: Petr Čornej: Jan Žižka. Život a doba husitského válečníka od lapkovských let po velká vítězství. In web ČRo Plus, 9. říjen 2024 (článek). – Cit.: Jana Žižku zná historie jako nepřemoženého vojevůdce a geniálního stratéga. V podání historika Petra Čorneje však vystupuje mnohem plastičtěji jako polní velitel, charismatická osobnost vybízející k následování, ale také jako sršatý stařec budící kontroverze. Byly za ním stovky a možná tisíce mrtvých. I proto je tak vzrušující hledání jeho osobních motivací, jež na pozadí revoluční doby autor knihy podniká.

Je toho sice málo, co víme o mládí trocnovského zemana Jana Žižky, jsou to však poznatky charakteristické. Jako jednooký do dějin již vstupuje. Páska přes oko jej musela činit nepřehlédnutelným i jako člena družiny Matěje Vůdce, která, ať už ve službách vlivných šlechticů, nebo na vlastní pěst, na počátku 15. století zločinně škodila v oblasti jižních Čech a západní Moravy.

Žižkovy rané delikty jsou nepochybné, stejně jako vladařská amnestie, jíž se mu dostalo. V následujících letech se stal Žižka v Praze svědkem vlny vášní, které vyvolalo odmítnutí kalicha kostnickým koncilem a především odsouzení Jana Husa na hranici roku 1415. (..)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress