Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

9. 10. 2024

5:59 – Vytěsnit, nevidět. V Horní Lidči odmítli dům pro seniory (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 9:07

Lidé v Horní Lidči odmítli v referendu už zahájený projekt stavby nového domova pro seniory. Připravila Kateřina Šafaříková. Editor a koeditor Pavel Vondra, Matěj Válek. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek ČT24, TV Nova, CNN Prima News.

Hovoří reportérka týdeníku Respekt Ivana Svobodová a sociolog Pavel Pospěch z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Natočeno 2024. Webová premiéra 9. 10. 2024 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 30 min.).

Lit.: Šafaříková, Kateřina: „Na staré prý není hezký pohled“. V obci nechtějí mít seniory vedle dětí. In web Seznam Zprávy, 9. 10. 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Přes dva týdny už obec Horní Lideč na Vsetínsku hledá cestu z nejistoty, co dál s rozjetou stavbou domova pro seniory. Místní lidé se proti ní postavili v referendu a od části odpůrců zněly i argumenty mířící proti myšlence mezigeneračního soužití. Co vedlo k zamítavému výsledku plebiscitu? A jak souvisí s nastavením širší společnosti? (…)

Měl tam vyrůst nový domov pro seniory, jehož služeb by v budoucnu využívali i místní lidé. Jenže přestože se už v Horní Lidči na Vsetínsku rozjely stavební práce, z projektu nakonec možná nic nebude. Místo toho teď vedení obce hledá způsob, jak se vyhnout hrozbě, že zhotoviteli plánované stavby bude muset vyplatit náhradu ve výši desítek milionů korun. A zároveň Horní Lideč získává nepříliš pozitivní publicitu.

Místní obyvatelé se totiž proti vzniku domova pro seniory postavili v zářijovém referendu. V obci s necelými jedenácti stovkami oprávněných voličů jich výstavbu podpořilo 275, proti hlasovalo 348. Ještě výraznějším rozdílem pak dopadlo rozhodování o druhé otázce plebiscitu – jestli má domov vzniknout v lokalitě vedle místní základní školy. (…)

Vinohradská 12 – Bejrút pod palbou (2024)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 9:04

Připravil Matěj Skalický. Editace Kateřina Pospíšilová. Rešerše Ondřej Čížek. Sound design Jaroslav Pokorný. Hudba Martin Hůla, Damiana Smetanová.

Hovoří Andreas Papadopulos, zvláštní zpravodaj ČT v Bejrútu.

Natočeno 2024. Premiéra 9. 10. 2024 (ČRo Plus, 10:10 h.; 21 min.).

Lit.: Skalický, Matěj: Už ne krize, ale katastrofa. Izraeli tu nikdo nevěří a údery přitvrzují, hlásí z Bejrútu zpravodaj. In web ČRo Plus, 9. říjen 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bombardování přitvrzuje a Izraeli tu nikdo nevěří. Říká z Bejrútu zvláštní zpravodaj České televize Andreas Papadopulos. Zaslechl ale i jiný názor – že prý Hizballáh dráždil hada bosou nohou. Jak se žije v libanonském Bejrútu pod mrakem dronů a raket? (…)

Studio N – Dělají z LGBTQ lidí fackovacího panáka (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 8:52

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří  Roman Samotný, majitel bratislavského baru Tepláreň.

Natočeno 2024. Webová premiéra

Dělají z LGBTQ lidí fackovacího panáka, používají slovník jako z třicátých let, říká šéf baru Tepláreň. In web Deník N, 9. 10. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Roman Samotný, majitel bratislavského baru Tepláreň, mluví s Filipem Titlbachem ve Studiu N mimo jiné o situaci LGBTQ lidí na Slovensku.

Jsme v situaci, kdy se snažíme uhájit aspoň status quo a zabránit šíření největších lží, říká Roman Samotný, majitel bratislavského baru Tepláreň, před kterým před dvěma lety při střeleckém útoku přišli o život dva queer lidé, Matúš a Juraj. „Pokud někdo cítí, že je toho na něj už moc, a má potřebu odejít ze Slovenska, úplně to chápu,“ říká ve Studiu N Samotný. (…)

Ars litera – Dotyky so ženskou poéziou (Ars litera – Dotyky s ženskou poezií, 2024)

Filed under: Literární pásma,Slovenské — Premek @ 8:06

Připravil redaktor Gabriel Kuľbak.

Natočeno 2024. Premiéra 10. 10. 2024 (SRo 3 Rádio Devín, 17:00 h.). Repríza 11. 10. 2024 (SRo 3 Rádio Devín, 1:00 h.).

Pozn.: Aktuálnu Ars literu venujeme štyrom ženským autorkám, ktoré svoju tvorbu prezentovali na podujatí Dotyky s poéziou. Budeme sa môcť dotknúť nielen ich tvorby, ale aj ich zmýšľania o nej. Každá z autoriek je v inej fáze tvorivého cyklu. Alexandra Múdra kráča po ceste k svojmu debutu, Jaroslava Antalová sa dočkala vydania svojej prvej básnickej zbierky v roku 2023, Anna Ondrejková je dlhoročná etablovaná poetka a Silvia Kaščáková sa vo svojom básnickom živote venuje okrem iného aj tvorbe pre deti, prekladu a piesňovým textom. (anotace)

8. 10. 2024

Dvacet let Hudební scény Městského divadla Brno (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 19:10

Kam se za dvacet let hudební repertoár posunul? A co Městské divadlo Brno pro diváky ke svému výročí připravilo? Připravila Iveta Novotná.

Hovoří ředitel MDB Stanislav Moša a režisér a herec Petr Gazdík, herec Petr Štěpán a šéfdramaturgyně Hudební scény MDB Klára Lacková.

Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 5. 10. 2024 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 18 min.).

Použity hudební ukázky z muzikálů Drahý Evane Hansene, Čarodějky z Eastwicku, Hair a Jesus Christ Superstar.

Lit.: Novotná, Iveta: Hudební scéna Městského divadla Brno přináší divákům i po 20 letech trendy hudebního divadla. In web ČRo Brno, 8. říjen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Městské divadlo Brno slaví 20. výročí od otevření hudební scény. I po letech se divákům stále snaží přinášet nejnovější trendy hudebního divadla.

Divadlo bratří Mrštíků, dnešní Městské divadlo Brno se už ve své historii specializovalo na uvádění hudebních inscenací. Hráli se zde klasické světové muzikály jako například Chicago, Pippin nebo Žena roku. Své místo tady ale měl i český hudební repertoár. Když v 90. letech divadlo uvedlo své muzikály Sny svatojánských nocí a Bastard a o něco později pak americký West Side Story, hlad brněnských diváků po hudebním divadle, respektive muzikálu ještě vzrostl. Ředitel Stanislav Moša proto začal hledat možné cesty k otevření divadelní budovy, která by se na tento žánr zaměřovala. Během jednání s vedením města Brna se uvažovalo nad tehdy zavřeným divadlem Reduta, Divadlem na výstavišti nebo Janáčkovým divadlem. Ani jeden z návrhů však nebyl pro Mošův záměr vhodný. (….)

„Já jsem si pak vzpomněl, že starší kolegové mi říkali, že v 60. letech uvažovali nad tím, že by na dvoře našeho divadla vybudovali letní scénu. Začali jsme jednat jak s vedením města Brna, tak i s Ministerstvem kultury a ta myšlenka se napříč všemi stranami líbila. Proto jsme mohli v roce 1998 začít dělat reálné přípravy pro to, abychom tuto scénu nakonec postavili, jak se říká u nás na dvorku,“ vzpomíná ředitel divadla Stanislav Moša.

Hudební inscenace, tedy konkrétně operety a zpěvohry, se dříve hodně uváděly také například v Národním divadle Brno. V době výstavby hudební scény Městského divadla se však ukázalo, že tehdejší vedení Národního divadla nestojí o to, aby zpěvohra nadále působila v jeho budovách. Dohodlo se tedy, že jeho zpěvoherní soubor kompletně přejde právě do Městského divadla Brno. Celkem se jednalo o 104 lidí, z nichž někteří jsou tam dodnes. Hudební scéna byla otevřena 2. října 2004 slavnostní premiérou muzikálu Hair (Vlasy). (…)

Plzeň chystá muzeum (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:50

V celé budově se chystá rekonstrukce a vznikne zde zážitková expozice mapující rok 1945 v Plzni. Reportáž připravila Anna Matuštíková.

Připravil ČRo Plzeň v roce 2024. Premiéra 23. 9. 2024 (ČRo Plzeň, 3 min.) v cyklu Zprávy pro Plzeňský kraj.

Lit.: Matuštíková, Anna – abk: V plzeňském domě, kde byla podepsána v roce 1945 kapitulace, vznikne nové muzeum. In web ČRo Plzeň, 23. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Víte, kde v Plzni 6. května 1945 podepsalo vojenské německé velitelství definitivní kapitulaci? Bylo to v hudebním salonku domu číslo 19 na Klatovské třídě. Německý generálporučík Majewski se chvíli na to zastřelil. V pozdějších dobách na místě sídlila Městská vojenská správa Plzeň. V chátrající budově teď město Plzeň začalo chystat muzeum. (…)

Budova, kde se psala historie 20. století v Plzni. Tak by se dal nazvat dům číslo 19 na Klatovské třídě. V 30. letech si tam nechala rodina židovských obchodníků Semlerových vybudovat byt podle návrhu architekta Adolfa Loose, za druhé světové války se v domě usídlilo německé vojenské velitelství, které tam později muselo podepsat i kapitulaci. Po válce objekt využívala československá armáda k evidenci branců a vojáků v záloze. Od roku 2002 je dům opuštěný, ale teď se mu ale blýská na lepší časy. Město Plzeň tam totiž začalo budovat muzeum. (…)

Do budovy se přesune také muzeum Patton Memorial Pilsen, které v minulosti působilo v kulturním domě Peklo. Nové prostory nabídnou větší kapacitu i možnost pořádat různé kulturní akce za provozu muzea. (…)

Bludiště z betonu (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:36

Veronika Kindlová. Dokument o tom, jak satelitní města ovlivňují okolí Prahy.

Natočeno 2024. Premiéra 28. 6. 2024 (ČRo Region, 25 min.). Repríza 22. 6. 2025 (ČRo Plus, 14:34 h.; 22:32 h.).

Lit.: Kindlová, Veronika – Horáček, Jakub: Bludiště z betonu. Dokument o tom, jak satelitní města ovlivňují okolí Prahy. In web ČRo Střední Čechy, 28. červen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Do obcí v okolí velkých měst se překotně stěhují noví obyvatelé a staví si domy kolem původních zástavby – takzvaná satelitní městečka. Ta pohlcují okolní louky a pole a vytrácí se taky původní venkovský ráz. Noví obyvatelé každé ráno sedají do aut, odjíždějí za prací do většího města a vracejí se pouze na noc.

Odborně se tomu mezi architekty a urbanisty říká sídelní kaše. A tak se jmenuje i dokument, který připravila Veronika Kindlová. Zajímalo ji, jak tzv. satelity ovlivňují obce kolem Prahy.

„Takovou zácpu tu máte na křižovatce každé ráno?“ ptá se autorka dokumentu Veronika Kindlová jednoho z respondentů na cestě do Jesenice. „Bývají i horší,“ odpovídá ji, „bydlím tu od malička a dřív to byla vesnice, teď už je to součást Prahy.“

Jesenice představuje typický příklad obce, která se v posledních letech potýkala s přívalem nových obyvatel a novou výstavbou tzv. satelitů. Do města pravidelně jezdí autobusy se studenty architektury, aby se podívali na odstrašující příklad, jak by takové nové osídlení vznikat nemělo.

„Obec si nepohlídala, aby s výstavbou pro bydlení vznikala i veřejné vybavenost a aby byly zkapacitněny silnice, které vedou na Prahu,“ říká v dokumentu místostarostka Jesenice Iva Řehulková (STAN). Zmíněné studenty a architekty v Jesenici mimo jiné zajímá jedna ze satelitních čtvrtí, která leží v polích, zcela stranou odříznutá od samotné obce. (…)

Nahlédni za zeď (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:33

Martina Pouchlá. Dokument o vyrovnávání se s minulostí, která stojí všem na očích. Dramaturg Jakub Horáček. Zvukový mistr Antonín Kánský.

Účinkují Artur Alves, Kristýna Míšková, David Racin, Nikol Supová (studenti Obchodní akademie Uherské Hradiště), Iva Mráčková, Anna Stránská (předsedkyně spolku Memoria), Jan Blažek a Tomáš Nedvěd (tvůrci aplikace).

Natočeno 2024. Premiéra 23. 5. 2024 (ČRo Region, 27 min.) v cyklu Regiodokument. Repríza 17. 11. 2024 (ČRo Plus, 14:34 h.).

Pozn.:  V dokumentu „Za zdí“ zaznívají ukázky z aplikace Za zdí spolku Historia Futurae a hudba, kterou pro aplikaci složil Ivan Palacký.

Lit.: Pouchlá, Martina: Nahlédni za zeď: Dokument o vyrovnávání se s minulostí, která stojí všem na očích. In web ČRo Zlín, 23. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vytáhnou mobil z kapsy, spustí aplikaci a noří se o sedmdesát let nazpět. Čtveřice studentů uherskohradišťské obchodní akademie obchází opuštěný areál v centru města a nad černobílou fotkou na displeji telefonu diskutuje, zda portrét patří vězni nebo bachaři. Obcházejí uherskohradišťskou věznici, kterou se prohnaly dějiny 20. století. Dokument Martiny Pouchlé „Nahlédni za zeď“ zkoumá, jak mladá generace vnímá nedávnou minulost a naznačuje, jak se s ní dá vyrovnat.

Já vím!“ vykřikne studentka, ale pak se zarazí. „Já si je furt pletu podle obličeje. Možná to je Grebeníček nebo Hlavačka. Ten, který zavedl mučení elektrickým proudem. Takže to byl zaměstnanec!“ poznamenává Nikol, když v mobilní aplikaci rozpoznává tvář komunisty Ludvíka Hlavačky, jehož brutální metody překročily hranice věznice v Uherském Hradišti – nechal elektrifikovat také pohraniční ploty. (…)

Na cestě z Mojžíře (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:29

Dokument o Romech, kteří si jdou za svými sny. Připravila Kateřina Hrochová. Dramaturgie Jakub Horáček. Zvukový mistr Jonáš Rosůlek.

Natočeno 2024. Premiéra 1. 5. 2024 (ČRo Region, 26 min.) v cyklu Regiodokument. Repríza 10. 11. 2024 (ČRo Plus, 14:34 h.).

Lit.: Hrochová, Kateřina: Na cestě z Mojžíře: dokument o Romech, kteří si jdou za svými sny. In web ČRo Sever, 1. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Juraj, Míša a Nikolas jsou mladí Romové, kteří žijí na ústeckém sídlišti Mojžíř. Stereotypní představy o Romkách a Romech přitom nenaplňují. Díky svým rodičům, vůli a motivaci studují – nejstarší Juraj a prostřední Míša vysokou školu a nejmladší Nikolas chodí na střední. Všichni tři mají ambice, které by jim kde kdo mohl závidět. Dokument Kateřiny Hrochové Na cestě z Mojžíře ukazuje, jak pomocí vzdělání prolomit stigma zvané vyloučená lokalita.

Nejmladšího Nikolase dokument sleduje při cestě na výuku na zdravotnickém lyceu. „Podle mě si Romové zvykli na to, že nebudou akceptováni společností, a že ani nemá cenu se snažit. Většina si řekne, že půjde na učňák,“ zamýšlí se. „Rodiče mají učňák, ale chtěli, aby se jejich děti měly líp,“ podotýká. (…)

Plzeňské Divadlo Alfa a pohádka O Maričce, která všechno vyzvonila (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:26

Reportáž připravila Kateřina Dobrovolná.

Hovoří ředitel Divadla Alfa Jakub Hora a vyučující ZŠ v Horní Bříze Jana Janotová.

Připravil ČRo Plzeň v roce 2024. Premiéra 30. 5. 2024 (ČRo Plzeň, 3 min.) v cyklu Zprávy pro Plzeňský kraj.

Lit.: Dobrovolná, Kateřina: Představení O Maričce, která všechno vyzvonila, má potěšit ukrajinské děti i jejich české kamarády. In web ČRo Plzeň, 30. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Plzeňské Divadlo Alfa uvádí nové loutkové česky hrané představení s názvem O Maričce, která všechno vyzvonila. Jde o spojení dvou ukrajinských příběhů. Večerní premiéry se představení dočká v pátek 31. května, dopolední inscenaci už ale mělo možnost vidět několik desítek dětí. (…)

„To divadlo bylo nádherné. Líbilo se mi, jak to bylo předem nacvičené,“ podělila se o své dojmy žákyně Masarykovy základní školy v Horní Bříze. Vyučující Jana Janotová její slova potvrdila s tím, že během představení nenastaly žádné nudné momenty a v závěru se děti mohly i poučit.

Představení o Maričce se připravovalo zhruba 2 roky: „Představení vzniklo v době začínající války na Ukrajině, kdy umělci z Ukrajiny směřovali jako uprchlíci do Čech a sháněli práci. My jsme se tehdy domlouvali s Petro Pinčukem, že by u nás režíroval nějaký ukrajinský příběh. Následně to ale vzalo trochu nečekaný obrat, protože pan Pinčuk se vrátil na Ukrajinu a tam už zůstal. Nám tedy zbylo představení bez režiséra. Nakonec se toho ujal umělecký šéf divadla Tomsa Legierski, který společně s dramaturgyní divadla Petrou Kosovou lehce přepracoval scénář a připravil tuto ukrajinskou pohádku,“ uvedl ředitel Divadla Alfa Jakub Hora.  (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress