Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

11. 12. 2024

Mozaika – Echt – film o malíři Janu Mertovi (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:03

Připravil Tomáš Pilát.

Hovoří recenzentka Jana Podskalská, výtvarník Jan Merta a režisér Tomáš Merta.

Natočeno 2024. Premiéra 6. 12. 2024 (ČRo 3 Vltava, 14 min.).

Lit.: Pilát, Tomáš: Echt – film o malíři Janu Mertovi. Byla to příjemná rodinná záležitost, říká režisér- syn Tomáš Merta. In web ČRo 3 Vltava, 6. prosinec 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Rozhovor s výtvarníkem Janem Mertou a režisérem Tomášem Mertou o snímku Echt – film o malíři Janu Mertovi, který se vydává na cestu českými kiny.

Echt – film o malíři Janu Mertovi. Tak se jmenuje dokument Tomáše Merty, který se po premiéře na jihlavském festivalu vydává na cestu českými kiny. Jde o další z rodinných portrétů, které o sobě točí členové jedné rodiny. Taková věc bývá dost ošemetná, i když na druhou stranu může takový film být upřímnější, než kdyby byl jeho tvůrem někdo zvenčí. (..)

Tanec na sopce (2024)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 10:58

Petr Heteša. Kompletní audiokniha.

Čte David Viktora.

Natočeno 2024. Vydalo Ova Audio, prosinec 2024 (MP3).

Pozn.: Je to jednoduché. Z umělého lidského vajíčka a umělé spermie nemůže vzniknout nic jiného než umělý člověk. Ovšem je to ještě vůbec člověk? Anebo co vlastně? Android? Mutant? Zvíře? Umělá inteligence na biologickém základu? Profesor Panarski, který to ve své laboratoři uskutečnil, byl nejen špičkový genetik, biochemik a molekulární fyzik, ale zároveň esoterik a taky trochu šaman a čaroděj. A když si všiml, že v jeho biologickém produktu zůstaly ještě nějaké volné jalové řetězce DNA, neodolal, aby do nich něco dodatečně nevepsal. A nerozmýšlel se dlouho, co to bude. Nenáviděl tuhle šílenou baltimorskou megapoli a usoudil, že jediné, co si zaslouží, je apokalypsa. Gině je deset let a má ji vepsanou do své DNA. Je k ní ale ještě třeba iniciační rozbuška. Tedy ne, že bych chtěl zachraňovat celý svět, ale Baltimore mi za to stojí. (anotace)

Přepište dějiny – Léčba Šikem (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 10:51

321. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.

Natočeno 2024. Webová premiéra 27. 11. 2024 (Přepište dějiny, 43 min.).

Lit.: anonym: Léčba Šikem. In web Přepište dějiny, 27. 11. 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.:  Srovnávání platů v Česku a Německu není žádná novinka. Mimo jiné v roce 1968 s tím přišel ekonom Ota Šik. Proč jeho třetí cesta nevyšla a kdo ji brzdil? V bonusu na HeroHero, Gazetistu a Forendors probereme i exilový život Oty Šika i jeho rodiny.

Použité zvuky: Ota Šik. Muž, který řekl pravdu o socialistickém hospodářství, ale nevydržel (ČRo, 26. 11. 2020), Příběh Oty Šika. Jak se vyučený elektromontér stal ekonomickým reformátorem pražského jara (ČRo, 26. 8. 2019), Řekli: Chlapečku, chovej se slušně. A odvezli mě zpátky na Západ. Příběh architekta Miroslava Šika (ČRo, 25. 10. 2020), Šumné stopy – Miroslav Šik (ČT 2021), Akademik Ota Šik (ČST 1968). 

Přepište dějiny – Sto let stromu republiky (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 10:49

323. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.

Natočeno 2024. Webová premiéra 4. 12. 2024 (Přepište dějiny, 41 min.).

Lit.: anonym: 100 let stromu republiky. In web Přepište dějiny, 4. 12. 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.:  V roce 1924 se poprvé u nás rozsvítil vánoční strom republiky. Bylo to v Brně a na počátku tohoto nápadu byla jedna odložená holčička a spisovatel Těsnohlídek. Jak se tradice vánočního stromu vyvíjela a kam vlastně dospěla dodnes? V bonusu na HeroHero, Gazetistu a Forendors se pak blíže podíváme na osud Rudolfa Těsnohlídka, muže, který i přes svůj tragický osud dával tolik radosti.

Použité zvuky: Vánoční strom republiky (ČT 2016), Osudové lásky – 6/12 Milenec plný smutku (ČT 2020), Archiv ČT24 – Po roce opět Vánoce (ČT 2022), Archiv ČT24 – Předvánoční shon (ČT 2023), Archiv ČT 24 – Před sedmdesáti lety – rok 1947 (ČT 2017), Archiv ČT24 – Šestkové prosince (ČT 2016).

Přepište dějiny – Po stopách českého zemského sněmu (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 10:31

325. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.

Natočeno 2024. Webová premiéra 11. 12. 2024 (Gazetisto).

Pozn.: Je zasedání parlamentu jen velké divadlo? A proč se poslanci v 19. století často nescházeli? Co se řešívalo v kuloárech a jakou národní motivikou se obklopují dnešní poslanci a poslankyně? Pro odpovědi se společně s námi můžete v tomto a příštím týdnu vydat do poslanecké sněmovny. (anotace)

Rosniččina poslední mikulášská jízda (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:24

Připravil Tomáš Minarčík.

Hovoří Pavel Chudík.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2024. Premiéra 9. 12. 2024 (ČRo Olomouc, 2 min.) v cyklu Zprávy ČRo Olomouc.

Lit.: Minarčík, Tomáš: Mikulášský vlak s lokomotivou Rosnička naposledy vyrazil na hlavní trať, stovky lidí se přišly svézt. In web ČRo Olomouc, 9. prosinec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Stovky lidí se v neděli vydaly na jedinečnou jízdu Mikulášským vlakem z Olomouce do Přerova a Zábřehu na Moravě. Historický vlak tažený parní lokomotivou Rosnička byl vyzdoben a plný dětí i dospělých, kteří se chtěli naposledy svézt parní soupravou na hlavní trati. Od ledna to kvůli novým bezpečnostním nařízením už nebude možné.

„Je to pro nás zážitek, protože se o to všichni staráme,“ uvedl Pavel Chudík, který řídil parní lokomotivu Rosnička na úseku mezi Olomoucí a Přerovem. „Rosnička je moje oblíbená, je to nejmodernější parní lokomotiva dodaná Československým státním drahám,“ dodal. (…)

Vinohradská 12 – Porod doma. Slepý bod českého práva (2024)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 9:17

Připravil Matěj Skalický. Editace Janetta Němcová. Rešerše Tereza Zajíčková. Sound design Johann Foss. Hudba Martin Hůla, Jaroslav Pokorný.

Hovoří Andrea Procházková, bývalá novinářka, která působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Natočeno 2024. Premiéra 11. 12. 2024 (ČRo Plus, 10:10 h.; 21 min.).

Lit.: Skalický, Matěj: Domácí porody jako šedá zóna. Ústavní soud vyjasňuje mantinely namísto politiků, říká právnička. In web ČRo Plus, 11. prosinec 2024 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Domácí porody. Šedá zóna. Zákony neexistují a svými nálezy je musí suplovat Ústavní soud. Tak tomu bylo i v nejnovějším případě. Není na čase, aby se tomu politici věnovali? (…)

5:59 – Sýrie po Asadovi. Pohled experta z regionu (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 9:12

Připravila Barbora Sochorová. Editor a koeditor Pavel Vondra, Matěj Válek, Dominika Kubištová. Dabing Pavel Vondra. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Český rozhlas Plus, ČT24, CNN Prima News, YouTube – Guardian News (@guardiannews), YT – Sky News (@SkyNews), YT – Associated Press (@AssociatedPress), YT – AlHadath (@AlHadath).

Hovoří analytik Heiko Wimmen, který v nevládní organizaci Mezinárodní krizová skupina (International Crisis Group – ICG) řídí projekty zaměřené právě na Sýrii a také na Libanon a Irák.

Natočeno 2024. Webová premiéra 11. 12. 2024 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 30 min.).

Lit.: Sochorová, Barbora:  Velké riziko nové Sýrie: plno zbraní a obrovská touha po pomstě. In web Seznam Zprávy, 11. 12. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sýrie hledá po pádu Bašára Asada novou budoucnost. Vítězní povstalci jmenovali do čela vlády nového premiéra, pomoct s předáním moci se zavázal i jeho „asadovský“ předchůdce. Do popředí zároveň vystupuje krutost dnes už minulého režimu. Vývoj analyzujeme s expertem na Sýrii Heikem Wimmenem z Mezinárodní krizové skupiny. (….)

Desítky hodin po pádu režimu Bašára Asada získává Sýrie nové obrysy. Od úterý má země i nového „poasadovského“ premiéra, kterým vedení povstalců jmenovalo Muhammada Bašíra. Muže, který od začátku letošního roku řídil takzvanou Syrskou vládu spásy v Idlibu, odkud povstalci z uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) na konci listopadu zahájili svou nečekaně rychlou a úspěšnou ofenzivu.

Zároveň se na plné světlo dostávají krutosti Asadova režimu. Svět například obletěly záběry z nechvalně proslulé věznice Sajdnájá, kde v minulých letech skončily tisíce odpůrců vlády dnes už uprchlého prezidenta. Na mnohé z nich čekalo mučení a smrt. (…)

V skratke – Slávy dcéra a formovanie moderného slovenského národa (Ve zkratce – Slávy dcera a formování moderního slovenského národa, 2024)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky,Slovenské — Premek @ 9:07

Martin Šenc. Esej.

Čte Tomáš Bartoněk.

Natočeno 2024. Premiéra 11. 12. 2024 (SRo 8 Rádio Litera, 7:25 h.). Repríza 11. – 17. 12. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).

Lit.: Šaráková, Lucia: Bernolákovci. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 5. 12. 2024 (článek) – Cit.:  Tento týždeň bude v našom hľadáčiku slovenský literárny klasicizmus, s nosnou osobnosťou Antona Bernoláka, ktorý sa ako prvý pokúsil o kodifikáciu spisovnej slovenčiny. O ňom i o jeho súputníkoch si budeme hovoriť odborne i odľahčene, poeticky i dramaticky. V ich dielach sa vrátime v čase, k našim koreňom, pripomenúc si kus histórie, ktorú pre nás dnes, písali oni kedysi. (…)

V tomto roku si pripomíname dvojsté výročie vydanie jedného z najznámejších diel našej literatúry, básnickej skladby Jána Kollára, Slávy dcéra. Pri tejto príležitosti si nenechajte ujsť príspevok z nášho pôvodného esejistického cyklu „V skratke“, ktorú autor Martin Šenc venoval práve tejto básni. (…)

10. 12. 2024

Podivíni (2024)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 22:05

Ján Poničan (povídka Podivín na malom meste). Dramatizace Veronika Repčík. Dramaturgie Michaela Materáková. Hudební dramaturg Rudolf Pepucha. Mistr zvuku Milan Greguš. Režie Veronika Repčík.

Účinkují Zuzana Konečná, Katarína Šafaříková, Lucia Hurajová, Daniel Žulčák a Juraj Hrčka.

Natočeno 2024. Premiéra 15. 11. 2024 (SRo Rádio Devín, 27 min.) v cyklu Naša  zabudnutá klasika. K poslechu zde.

Pozn.: Hra vznikla na motivy povídky Podivín na malém městě a skutečných příběhů z internetových seznamek.

Ján Rob Poničan bol ľavicový spisovateľ, modernista a jeden zo spoluzakladateľov časopisu DAV. Vo svojej krátkej urbánnej próze, Podivín na malom meste, skúma s ironickým odstupom fenomén novodobého Dona Juana v prostredí slovenského malomesta. Vo svojom originálnom pohľade na Poničanovu poviedku sa autorka a režisérka Veronika Repčík rozhodla siahnuť po súčasnom materiáli, zozbierala príbehy a skúsenosti žien a mužov so zoznamovaním prostredníctvom sociálnych sietí a vytvorila zaujímavý dialóg medzi minulosťou a prítomnosťou. V ňom odkrýva komplikácie pri nadväzovaní partnerských vzťahov v dobe povrchnosti a ilúzie nekonečných možností. (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress