Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Parkinson je choroba, kterou můžou onemocnět i mladí pacienti. Jedním z nich je i Ladislav Trčka. Jeho cestu za kvalitnějším životem rok sledovala Kateřina Kubalová. Dramaturg Jakub Horáček. Zvukový mistr Tomáš Gsölhoffer.

Natočeno 2026. Premiéra 6. 9. 2026 (ČRo Plus, 14:34 h.; 27 min.).

Lit.: Kubalová, Kateřina: Život na dálkové ovládání. Ladislavovi nebylo ani třicet, když mu do života vstoupil Parkinson. In web ČRo Plus, 6. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když se řekne Parkinsonova nemoc, většina lidí si představí starého člověka. Ladislav Trčka ji ale dostal před třicítkou. Kateřina Kubalová ho rok sledovala v době, kdy podstoupil operaci, od které si sliboval zlepšení života. Jak se Ladislavovi po zákroku dařilo, zachycuje audio dokument ON/OFF.

Ladislav Trčka má ženu, dva syny, práci a život na Kladně. S Parkinsonovou nemocí žije už několik let. Postupně mu začala komplikovat běžné věci i práci. (…)

Na konci roku 2024 se rozhodl podstoupit zákrok známý jako hluboká mozková stimulace. Lékaři mu zavedli do mozku elektrody, které jsou tenkými vlákny napojené na neurostimulátor ukrytý pod kůží na hrudníku. Pár týdnů po operaci doktoři zařízení zapnuli a pan Ladislav k němu dostal dálkové ovládání. To by mu mělo pomoci příznaky choroby mírnit.

Dokumentaristka Kateřina Kubalová byla u toho celý rok. Poprvé se s Ladislavem setkala těsně před operací. Pak ho natáčela v nemocnici, doma s rodinou i při návratu do práce. Mluvila také s jeho ženou, synem a lékaři, kteří se léčbou Parkinsonovy nemoci zabývají.

Co s člověkem udělá operace, při které mu lékaři zavedou elektrody přímo do mozku? S čím se pan Ladislav po zákroku nečekaně potýkal? A jak časté jsou případy Parkinsona v mladém věku? (…)

Hostem je zpěvák, hudebník a ředitel festivalu Lípa Musica Martin Prokeš. Jak se z malého nápadu zrodil respektovaný mezinárodní festival? V čem vidí Martin Prokeš úskalí kulturního života v regionech? A proč říká, že hudba vrací do naší společnosti lidskost? Moderuje Marta Marinová.

Natočeno 2026. Premiéra 6. 9. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Dnešní pořad představí evangelického faráře Miloše Rejchrta. Připravil Mikuláš Kroupa.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 6. 9. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: Kroupa, Mikuláš: Farář Rejchrt odmítl spolupráci s StB, i když mu nabízeli měsíční plat. Svého fízla naopak přesvědčil o existenci Boha (1. díl). In web ČRo Plus, 6. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Major Státní bezpečnosti Jaromír Ulč se pokoušel zlomit k udávání a pravidelné spolupráci evangelického faráře, mluvčího Charty 77 Miloše Rejchrta. Dopadlo to naopak. Ulč se nechal pokřtít. To se ovšem stalo až po sametové revoluci. Před pádem komunismu bezskrupulózně vyhrožoval, vydíral, ponižoval, zavíral faráře do cel předběžného zadržení (CPZ). Farář Rejchrt na dobu, kdy ho pronásledovala Státní bezpečnost (StB), nerad vzpomíná.

Dodnes nesnáší zvonění telefonu nebo zvonku, přejede mu mráz po zádech, jestli za dveřmi opět nestojí fízlové se slovy: „Půjdete s námi.“ (…)

Chystáme pro vás unikátní pořad, ve kterém vám představíme širokou paletu zajímavých osobností, špiček ve svých oborech, nejen ze světa kultury, ale také vědy, životního stylu nebo sportu. Osobnosti, které předávají zkušenosti a bilancují, i ty, kterým se i přes jejich mladý věk podařilo vytvořit dílo, které stojí za pozornost. Připravil Michael Džindžichašvili.

Natočeno 2026. Premiéra 6. 9. 2026 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.; 25 min.).

Lit.: and – Jirásková, Terezie: Výjimeční: Galerie současných osobností Česka. In web ČRo 2 Praha, 4. 9. 2026 (článek). – Cit.: Režisér a herec Jiří Mádl, lékařka Kristýna Höschlová, houslista Pavel Šporcl, dokumentaristka Helena Třeštíková, horolezkyně Dina Štěrbová… Nový pořad Dvojky představuje současné osobnosti Česka, které se svým talentem, odhodláním i výsledky zařadily ke špičkám ve svém oboru. Uslyšíte osobnosti ze světa kultury, vědy, životního stylu i sportu. Ty, kdo už předávají zkušenosti a mohou bilancovat, i ty mladší, jejichž dílo už nyní vyniká. (…)

Lit.: Džindžichašvili, Michael: Výjimeční: Houslista Pavel Šporcl pohledem Michaela Džindžichašvili. In web ČRo 2 Praha, 6. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Houslista Pavel Šporcl dokáže oslovit milovníky klasické hudby i rockové fanoušky. Interpretuje Bacha, Queeny a skladby také sám komponuje. Hru na housle přirovnává k tenisu. Pečlivě trénuje a stará se o sebe fyzicky i psychicky. Kromě rodinného života, cvičení na housle a přípravy koncertů pěstuje zdravý životní styl, čte a na cestách navštěvuje kostely, synagogy i mešity. Na co se těší? A jak trénuje, že vše dokáže hrát zpaměti? Poslechněte si první díl cyklu Výjimeční. (…)

Profesorka Jitka Mlíková Seidlerová je přední českou odbornicí, primářkou II. interní kliniky FN Plzeň a předsedkyní České společnosti pro hypertenzi. Proč vysoký tlak už není pouze problémem seniorů? Kdo je typickým pacientem dneška a proč se věková hranice posouvá k dvacátníkům? Co jsou ty nejdůležitější dílky mozaiky, bez kterých léčba nikdy nebude fungovat? Jak poznat potraviny, které nám nenápadně zvedají tlak, a kolik soli je už za hranou? Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2026. Premiéra 6. 9. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Připravila Milena Vápeníková.

Domkem Prokopa Diviše nás provedl ředitel muzea v Žamberku Jindřich Žák.

Připravila Plzeň v roce 2026. Premiéra 6. 9. 2026 (ČRo Plzeň, 13:04 h.; 3 min.).

Lit.: Vápeníková, Milena: Prokop Diviš nebyl jen vynálezcem bleskosvodu. V jeho rodném Žamberku připomínají i další objevy. In web ČRo Plzeň, 6. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prokopa Diviše zná většina lidí jako vynálezce bleskosvodu. Rodák ze Žamberka v Pardubickém kraji ale předběhl svou dobu i v dalších oblastech. Experimentoval s elektřinou, snažil se ji využít při léčení a sestrojil také unikátní hudební nástroj. Jeho život, bleskosvod i méně známé objevy připomíná muzeum v domku, který stojí na místě jeho rodiště v Žamberku. (…)

„Prokop Diviš se sice narodil na tomto místě na pomezí Žamberka a Helvíkovic, ale současná chalupa není jeho rodným domem. Pochází až z poloviny 19. století, tedy zhruba z doby o dvě stě let později, než žil Prokop Diviš. Při její stavbě byly ale pravděpodobně použity trámy z původního stavení,“ vysvětluje ředitel žambereckého muzea Jindřich Žák. Diviš tam strávil jen první roky života, zhruba do sedmi až devíti let, než odešel na studia.

Expozice návštěvníkům přibližuje nejen Divišův život, ale také jeho vědecké pokusy. Nechybí model známého bleskosvodu ani interaktivní laboratoř, kde si lidé mohou vyzkoušet jednoduché experimenty se statickou elektřinou nebo vytvořit pomocí speciální cívky elektrické výboje. Muzeum připomíná i méně známou stránku Divišovy práce, pokusy s využitím elektřiny při léčbě revmatismu. (…)