Klára Šimáčková Laurenčíková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva. České děti se dočkají svého ombudsmana. Kdo se na něj bude moci obrátit a jak silné bude mít slovo? A potřebujeme vůbec takovou funkci? Moderuje Světlana Witowská.
Natočeno 2025. Premiéra 20. 3. 2025 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Host: Halina Pawlowská, spisovatelka, moderátorka. Představovala si někdy nějak své 70. narozeniny? Kterou ze svých knížek má nejraději? Jak se jí líbí četba jejího hitu „Díky za každé nové ráno“ a jak často tuhle větu sama říká? Moderuje Tereza Kostková.
Natočeno 2025. Premiéra 20. 3. 2025 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Problematika sexuálního násilí se netýká jen fyzických útoků. Jak se mění definice znásilnění v českém právu? Proč oběti často nahlašují sexuální násilí až po letech? Jakou roli hraje mocenské postavení při sexuálním nátlaku? Připravil Petr Bouška.
Hovoří právník a expert na sexuální násilí Daniel Bartoň.
Natočeno 2025. Premiéra 19. 3. 2025 (ČRo Rádio Wave, 30 min.) v podcyklu Moderní láska.
Lit.: Bouška, Petr: Znásilnění už není jen fyzické násilí. Jak se mění česká legislativa? In web ČRo Radio Wave, 19. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česká republika prochází významnou změnou v přístupu k sexuálnímu násilí. Nová definice znásilnění, která vstoupila v platnost letos, reflektuje evropský trend zaměřený na otázku souhlasu. Právník a expert na sexuální násilí Daniel Bartoň vysvětluje v podcastu Moderní láska, jak se mění chápání sexuálního násilí ve společnosti i v právu. Jak dochází zneužívání mocenského postavení a proč oběti často čekají roky, než se rozhodnou incident nahlásit?
„V Evropě už ten trend byl nastavený podstatně dříve a od letošního roku ho určitým způsobem dohnal i Česká republika, když nabyla účinnosti redefinice znásilnění,“ uvádí Daniel Bartoň. Změna reflektuje posun od pouhého zkoumání použití fyzického násilí k otázkám souhlasu a vědomí aktérů o tom, co se děje. (…)
Host: Ewan McLaren, umělecký ředitel Bazaar Festivalu. Moderuje: Ondřej Cihlář. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2025. Premiéra 20. 3. 2025 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Mezi předlistopadovými disidenty a historiky se po vydání knihy Zbyněk Fišer/Egon Bondy a Státní bezpečnost rozhořela debata o morálním profilu a odkazu toho filozofa a ikony undergroundu. Lze oddělit život Zbyňka Fišera, který podle autorů knihy čile donášel na své známé, od literárního díla Egona Bondyho a jeho vlivu na disent? Do jakého světla Bondyho estébáctví staví underground? Hosty Lucie Vopálenské v Pro a proti budou filozof a jeden z autorů knihy Miroslav Vodrážka a historik Petr Placák. Moderuje Lucie Vopálenská.
Natočeno 2025. Premiéra 20. 3. 2025 (ČRo Plus, 9:34 h.; 24 min.). Repríza 18. 4. 2025 (ČRo Plus, 9:34 h.; 24 min.).
Lit.: jkd – Vopálenská, Lucie: Egon Bondy dokázal psát svobodně, říká historik. „Mýtus undergroundu,“ míní autor knihy o básníkovi. In web ČRo Plus, 20. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mezi předlistopadovými disidenty a historiky se po vydání knihy Zbyněk Fišer/Egon Bondy a Státní bezpečnost rozhořela debata o morálním profilu filozofa a ikony undergroundu. „Zbyněk Fišer a Egon Bondy jsou pro mě dvě rozdílné osoby,“ říká historik Petr Placák. „Otevřenost díla spočívá právě v tom, že z něho nemůžeme vyselektovat jenom to, co se nám hodí, ale musíme brát ty věci v kontextu a samozřejmě i s hodnotami,“ nesouhlasí spoluautor knihy Miroslav Vodrážka.
Je pro vás i dnes únosné, možné, Egona Bondyho obdivovat? (…)
Lit.: Peňás, Jiří: Invalidní soud nad Egonem Bondym. In web Echo Prime, 14. 4. 2025 (článek). – Cit.: Jeden rozhlasový pořad proti sobě nedávno postavil dva muže, kteří svedli vzrušivou polemiku o muži, jenž je skoro dvacet let mrtvý. Debata skončila invektivami, z čehož bylo patrné, o jak citlivý předmět sporu jde. Přitom muž, o kterého se hádali, zajímal vždy jen poměrně úzkou vrstvu obyvatelstva, naprostá většina o jeho existenci nevěděla nebo tušila jen málo. Zato v těch kruzích, které naopak zajímal a kam patřili i oba diskutéři, se těšil mimořádné pozornosti, vážnosti, ba až kultickému uctívání. Jmenoval se Zbyněk Fišer, ale v literárně-kulturní historii byl a bude zapsán jako Egon Bondy. Ti dva, kteří na sebe nakonec křičeli, kdo je větší „mýtoman“, byli historici a veteráni undergroundu Miroslav Vodrážka a Petr Placák.
Bondy sice „mrtev jest a jeho tělo tlí“, ale jeho duch vlaje dál. Po vydání sebraného literárního, prozaického a básnického, díla (editor Martin Machovec) vychází nyní jiné jeho „sebrané dílo“: texty a dokumenty vzniklé během jeho dlouholetých, dalo by se říct celoživotních kontaktů se Státní bezpečností. Vydalo to na obsáhlý svazek, dohromady 324 archivních dokumentů z let 1949 až 1989, které „odrážejí různorodost vztahů Zbyňka Fišera / Egona Bondyho a Státní bezpečnosti“, jak píší v úvodu jeho autoři, historik Petr Blažek a právě Miroslav Vodrážka, filozof a esejista. Ta „různorodost“ se projevila i v počtu krycích jmen, která od roku 1961, kdy se Bondy/Fišer stal poprvé spolupracovníkem a důvěrníkem StB, používal: Klíma, Zbyněk, Mao, Oskar… Zájem a kontakty s StB provázaly prakticky celý jeho život, přičemž StB se o něj zajímala samozřejmě i v době, kdy s ní „nespolupracoval“ a kdy to byl právě nekonformní Bondyho/Fišerův život, který onen zájem vyvolal. Provázanost obou poloh vznikla však velmi záhy (na přelomu 40. a 50. let) a dalo by se říci, že celý život Fišera/Bondyho se odehrál v dobrovolné i vnucené symbióze s StB. Ten vztah se různě proměňoval, z oběti se stával spoluhráč a zase naopak, role se střídaly, motivace a strategie měnily, ale prakticky po celou dobu měl život Bondyho/Fišera svou „estébáckou stopu“. (…)
Jak se bude český obranný průmysl podílet na přezbrojování Evropy? Jak reaguje turecká veřejnost na zadržení starosty Istanbulu a pravděpodobného vyzyvatele Recepa Tayyipa Erdogana v prezidentských volbách? Jak se doposud v Česku vyplatilo investovat do vlastní výroby elektřiny? Moderuje Pavlína Nečásková a Lukáš Matoška.
Natočeno 2025. Premiéra 20. 3. 2025 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Pětidílný životopisný portrét přední české herečky. Námět, scénář a režie David Semler. Dramaturgie Tereza Nováková. Hudba z audiobanky Pond5. Mistr zvuku, sound design a postprodukce Bojan Bojič. Asistent zvuku David Šindelář. Produkce Lucie Laňková. Šéfproducent Michal Sieczkowski.
Pořadem provází Filip Březina. Účinkují Daniela Kolářová, Jan Vlasák.
Natočeno 2025 (studio BeLoud). Webová premiéra 1. a 2. dílu 20. 3. 2025, 3. dílu 27. 3. 2025, 4. dílu 3. 4. 2025 a 5. dílu 10. 4. 2025 (Audiotéka). Ukázka k poslechu zde.
Obsah: E01: Naivka – E02: Nejnáročnější disciplína – E03: Nečekaná partnerství – E04: Stavební kameny v demokracii – E05: Normální rodina.
Pozn.: Když se řekne jméno Daniela Kolářová, hned se nám vybaví filmy jako Na samotě u lesa, Noc na Karlštejně, Léto s kovbojem, nebo třeba televizní seriál Taková normální rodinka. Po portrétu Jiřího Lábuse a Viktora Preisse, přichází další minisérie věnovaná velké herecké osobnosti. Odhalte s námi různorodost života jedné z předních českých divadelních, filmových, televizních a rozhlasových hereček.
Daniela Kolářová si celý život zakládala na rovnosti charakteru, upřímnosti a lidskosti. Tyto aspekty své povahy odhaluje i během pěti setkání, při nichž zcela otevřeně hovoří o svém pracovním i osobním životě. Rozhovor s ní vedl scenárista a režisér David Semler, který je zároveň synovcem jejího zesnulého manžela, Jiřího Ornesta. (anotace)
(more…)290. díl podcastu.
Hovoří novinář Jolyon Naegele.
Natočeno 2025. Webová premiéra 19. 3. 2025 (Spotify, 49 min.).
Lit.: anonym: Joylon Naegele: V USA je aktívny pokus demontovať právny štát a demokraciu. In Spotify, 19. 3. 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ako vníma bývalý redaktor Hlasu Ameriky a Slobodnej Európy pokus o ich likvidáciu? Prečo odveká bašta demokracie obmedzuje slobodné médiá? Prečo republikáni schvaľujú šialené výnosy Trumpa a Muska? Sú USA ešte vôbec spojencom Ukrajiny? (anotace)
Připravil Filip Titlbach.
Hovoří dokumentarista Filip Remunda.
Natočeno 2025. Webová premiéra 19. 3. 2025 (Deník N – HeroHero, 9:30 h.; 70 min.).
Lit.: Titlbach, Filip: Osm let natáčel Putinova příznivce. „Jako když vám zombie ukradne mozek,“ říká dokumentarista Remunda. In web Deník N, 19. 3. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Pochopil jsem, že Rusové se bojí svobody. Může jim totiž přinést nejednoznačný pohled na politiku. Soutěž názorů, kterou zažili v devadesátých letech, je pro ně pořád traumatem. Putin řekl, že to udělá líp, a oni tomu uvěřili,“ říká ve Studiu N dokumentarista Filip Remunda, který v Novosibirsku osm let sledoval jaderného fyzika, otužilce a Putinova příznivce Vitalije. Jak se dorozuměl s člověkem, který se radikalizoval? Co dobrého v něm našel? Proč Putinově propagandě podléhají i vzdělaní lidé? A jaké zážitky má s ruskými agenty a policisty? (….)
Martin Kubuš. Esej. Připravil Gabriel Kuľbak. Režie Stanislav Bilý.
Čte Lukáš Maťufka.
Natočeno 2025. Premiéra 21. 3. 2025 (SRo 3 Rádio Devín, 7:25 h.).
Pozn.: Martin Kubuš, prekladateľ a univerzitný pedagóg, vo svojej eseji porovnáva pôvodné a „zjemnené“ verzie knihy Charlie a továreň na čokoládu a poukazuje pri tom na rozsiahle zmeny v mene inkluzivity. Mohli by tieto úpravy hraničiť alebo by sa dali považovať za cenzúru? Pohľad na túto problematiku si môžete vypočuť v eseji Roald Dahl a progresívna dezinfekcia. (anotace)
Powered by WordPress