Mezi předlistopadovými disidenty a historiky se po vydání knihy Zbyněk Fišer/Egon Bondy a Státní bezpečnost rozhořela debata o morálním profilu a odkazu toho filozofa a ikony undergroundu. Lze oddělit život Zbyňka Fišera, který podle autorů knihy čile donášel na své známé, od literárního díla Egona Bondyho a jeho vlivu na disent? Do jakého světla Bondyho estébáctví staví underground? Hosty Lucie Vopálenské v Pro a proti budou filozof a jeden z autorů knihy Miroslav Vodrážka a historik Petr Placák. Moderuje Lucie Vopálenská.
Natočeno 2025. Premiéra 20. 3. 2025 (ČRo Plus, 9:34 h.; 24 min.). Repríza 18. 4. 2025 (ČRo Plus, 9:34 h.; 24 min.).
Lit.: jkd – Vopálenská, Lucie: Egon Bondy dokázal psát svobodně, říká historik. „Mýtus undergroundu,“ míní autor knihy o básníkovi. In web ČRo Plus, 20. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mezi předlistopadovými disidenty a historiky se po vydání knihy Zbyněk Fišer/Egon Bondy a Státní bezpečnost rozhořela debata o morálním profilu filozofa a ikony undergroundu. „Zbyněk Fišer a Egon Bondy jsou pro mě dvě rozdílné osoby,“ říká historik Petr Placák. „Otevřenost díla spočívá právě v tom, že z něho nemůžeme vyselektovat jenom to, co se nám hodí, ale musíme brát ty věci v kontextu a samozřejmě i s hodnotami,“ nesouhlasí spoluautor knihy Miroslav Vodrážka.
Je pro vás i dnes únosné, možné, Egona Bondyho obdivovat? (…)
Lit.: Peňás, Jiří: Invalidní soud nad Egonem Bondym. In web Echo Prime, 14. 4. 2025 (článek). – Cit.: Jeden rozhlasový pořad proti sobě nedávno postavil dva muže, kteří svedli vzrušivou polemiku o muži, jenž je skoro dvacet let mrtvý. Debata skončila invektivami, z čehož bylo patrné, o jak citlivý předmět sporu jde. Přitom muž, o kterého se hádali, zajímal vždy jen poměrně úzkou vrstvu obyvatelstva, naprostá většina o jeho existenci nevěděla nebo tušila jen málo. Zato v těch kruzích, které naopak zajímal a kam patřili i oba diskutéři, se těšil mimořádné pozornosti, vážnosti, ba až kultickému uctívání. Jmenoval se Zbyněk Fišer, ale v literárně-kulturní historii byl a bude zapsán jako Egon Bondy. Ti dva, kteří na sebe nakonec křičeli, kdo je větší „mýtoman“, byli historici a veteráni undergroundu Miroslav Vodrážka a Petr Placák.
Bondy sice „mrtev jest a jeho tělo tlí“, ale jeho duch vlaje dál. Po vydání sebraného literárního, prozaického a básnického, díla (editor Martin Machovec) vychází nyní jiné jeho „sebrané dílo“: texty a dokumenty vzniklé během jeho dlouholetých, dalo by se říct celoživotních kontaktů se Státní bezpečností. Vydalo to na obsáhlý svazek, dohromady 324 archivních dokumentů z let 1949 až 1989, které „odrážejí různorodost vztahů Zbyňka Fišera / Egona Bondyho a Státní bezpečnosti“, jak píší v úvodu jeho autoři, historik Petr Blažek a právě Miroslav Vodrážka, filozof a esejista. Ta „různorodost“ se projevila i v počtu krycích jmen, která od roku 1961, kdy se Bondy/Fišer stal poprvé spolupracovníkem a důvěrníkem StB, používal: Klíma, Zbyněk, Mao, Oskar… Zájem a kontakty s StB provázaly prakticky celý jeho život, přičemž StB se o něj zajímala samozřejmě i v době, kdy s ní „nespolupracoval“ a kdy to byl právě nekonformní Bondyho/Fišerův život, který onen zájem vyvolal. Provázanost obou poloh vznikla však velmi záhy (na přelomu 40. a 50. let) a dalo by se říci, že celý život Fišera/Bondyho se odehrál v dobrovolné i vnucené symbióze s StB. Ten vztah se různě proměňoval, z oběti se stával spoluhráč a zase naopak, role se střídaly, motivace a strategie měnily, ale prakticky po celou dobu měl život Bondyho/Fišera svou „estébáckou stopu“. (…)