Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

V dnešním pořadu budou vzpomínat Eva Kubeláková, Vladimír Lakva a Miroslav Frantík. Všichni tři žijí v Olomouckém kraji, pocházejí ze selských rodů a zažili násilné vystěhování z domovů. Jejich rodiče byli v 50. letech během nucené kolektivizace označeni za kulaky neboli venkovské boháče – a jako tzv. třídní nepřátelé byli „potrestáni“ pro výstrahu ostatním. Pořad připravil Adam Drda.

Natočeno 2025. Premiéra 23. 3. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.; 49 min.).

Lit.: Lucuk, Vít – Drda, Adam: Naložili nás na náklaďák a jeli jsme do neznáma. Vzpomínky „kulackých dětí“ Evy Kubelákové, Miroslava Frantíka a Vladimíra Lakvy. In web ČRo Plus, 23. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Před 70 lety vstoupila v Československu do poslední fáze nucená kolektivizace zemědělství. V letech 1955-1960 tak vyvrcholil proces komunistického ničení venkova, jehož důsledky jsou citelné dodnes. Historici obvykle člení kolektivizaci na několik částí, počínaje rokem 1948.

Asi nejděsivějším rozměrem této státem organizované krádeže olbřímých rozměrů byla kriminalizace větších sedláků (podle propagandy tzv. venkovských boháčů) a vyhánění celých selských rodin z domovů.

Docházelo k tomu především v raných 50. letech. Pro základní představu: v listopadu a prosinci 1952 bylo tzv. přesunuto 193 rodin. Během prvních tří měsíců roku 1953 je zaznamenáno 358 přesunů, mezi dubnem a květnem téhož roku se jednalo o 618 rodin. Celkem jich byly asi čtyři tisíce. (…)

Finové jsou posedlí pověstí své země v zahraničí. Proč jim na ní tak záleží? A proč zemi vystihují příběhy mumínků? Pořad připravil Jakub Lucký.

Hovoří Kateřina Buchtová a překladatelka Dagmar Hartlová. Ukázku z knihy Tove Janssonové čte Vladimír Javorský.

Natočeno 2025. Premiéra 23. 3. 2025 (ČRo Plus, 13:33 h.; 26 min.).

Lit.: Lucký, Jakub: Finové dbají na pověst své země – až je to občas posedlost. In web ČRo Plus, 23. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Finsko je svou populací spíš malá severská země, systematicky ale pracuje na svém postavení ve světě. Ministerstva cíleně komunikují i v angličtině a nabízí nejen politická témata. Finská identita v zahraničí je o mnoho širší, často založená na nenápadné soft power: Sauna, mumínci a metal.

Pověst země je něco, o co mají zájem běžní občané a ve finštině dokonce existuje ustálené spojení, pokud je země někde v zahraničí zmiňována – takovým absurdním příkladem může být výměna zmínek mezi americkým late night komikem Stephenem Colbertem a asi nejvýznamnější deníkem ve Finsku Helsinginem Sanomat.

Colbert víceméně náhodně v jednom ze svých pořadů zmínil finské jídlo poronkäristys, což deníku neuniklo a věnoval tomu krátký článek. Na to Colbert zareagoval tím, že v dalším vysílání zase zmínil on – a tak pořád dokola. (…)

Připravil Jan Sedmidubský. Technická Jitka Procházková a Ladislav Čurda. Dramaturgie Stanislav Vintr a Lucie Korcová.

Hovoří režisér Václav Marhoul, filmograf Národního filmového archivu Tomáš Hubáček, scénárista Barrandova Zdeněk Svěrák. Ukázky z dokumentů čte David Hertl.

Natočeno 2025. Premiéra 22. 3. 2025 (ČRo Plus, 54 min.) v cyklu Devadesátky. Repríza 17. 11. 2025 (ČRo Plus, 7:10 h.); 14. 2. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Podsvětí devadesátek; 15. 2. 2026 (ČRo Plus, 11:07 h.).

Lit.: Sedmidubský, Jan: Devadesátky ve filmu: Od pádu Barrandova k Nahotě na prodej. In web ČRo Plus, 22. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Zatmělo se mi před očima, vyskočil jsem na pódium a zařval: ,Vy jdete do p….!. A my jdeme do stávky‘!“ vzpomíná režisér Václav Marhoul na osudný 21. listopad 1989, kdy před zraky stovek zaměstnanců Filmového studia Barrandov 1989 vyprovodil do historie zkoprnělé zástupce stranické buňky KSČ. Ti se totiž pokoušeli bagatelizovat masakr studentů na Národní třídě. Sám netušil, že v ten okamžik změnil budoucnost svoji, Barrandova a snad i českého filmu.

Český a slovenský film disponoval před listopadem 1989 přes složitý tok financí na dnešní dobu neuvěřitelnými rozpočty. Odborníci ho odhadují až na 300 milionů korun ročně, což by v dnešních cenách představovalo miliardy. (…)

Tomáš Hejtmánek, akademický malíř a galerista. Tomáš Hejtmánek je akademický malíř, galerista, restaurátor a taky majitel aukční síně. Už jeho předci byli sběrateli umění, on sám se jím stal v 15 letech a později inspiroval i své čtyři děti. Čím se obklopuje dnes? Jak vrací starým věcem znovu lesk, a co zajímá novodobé sběratele? Moderuje Zuzana Burešová.

Natočeno 2025. Premiéra 23. 3. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).