Ilja Hurník (povídka Tranzistor v kapele). Připravil Vratislav Beránek.
Čte Karel Höger.
Natočeno 1970. Předpremiéra 15. 9. 1970 (Třetí program, 17:00 – 17:15 h.) v cyklu Vzděláváme se rozhlasem – Vysílání pro školy, hudební výchova pro 3. ročník. Premiéra 19. 9. 1970 (Praha, 10:00 h.) v cyklu Vysílání pro školy, hudební výchova pro 3. ročník.
Pozn.: „Dvanáct milionů Němců bylo v roce 1945 vyhnáno ze své vlasti. Nevzdáme se jediného dalšího milimetru naší země!“ napsal mladý politik AfD Helmut Strauf a připojil mapu poválečného útěku a vysídlení Němců. V Polsku tím způsobil pořádný rozruch. Co vlastně Straufova mapa ukazuje a co zamlčuje? Kde končí připomínání skutečných tragédií německých civilistů a začíná hra s historickým revizionismem? A proč se téma hranic, odsunu a ztracené „Heimat“ znovu objevuje v rétorice mladé generace AfD? Jeden virální příspěvek jako cesta k tomu, jak se i osmdesát let po válce dá bojovat o minulost – a možná také o přítomnost. (anotace)
Katolický kněz a salesián Michael Martinek pracuje s mládeží a publikuje edukační videa na sociálních sítích: „Zaměřuji se především na lidi, kteří jsou schopni víru nahlížet kriticky,“ říká. „Církev si myslí, že má dobré jméno, ale já si tím nejsem úplně jist. Hlavní cesta je podle mě v kontaktu s lidmi, kdy vnímám, nejen u křesťanů, co si myslí, nad čím přemýšlí.“ Co ho vede k otevřenosti? Co může církev nabídnout lidem, kteří v Boha nevěří? Kdy člověk potřebuje být sám? A co ho naučila jízda na kole v různých koutech světa? Moderuje Petr Vizina.
Lit.: -G-: Muži z pecí ohnivých. In Rozhlas 5/1972 (17. 1. 1972), s. 15 (článek). – „Tak, teď už dělám to řemeslo prakticky víc než dvacet let; teď už to jde. Ovšem tenkrát byly doby, že když jsem jako mladík chtěl prorazit, dostal jsem příležitost dělat předáka. Měl jsem s tím zpočátku moc a moc obtíží, protože ti staří fachmani a řemeslníci se proti mně zpočátku stavěli a nebylo jim vhod, když takový holobrádek by jim měl dělat šéfa …“ To je úryvek z vyprávění mistra „bílých“ zedníků – Jiřího Masopusta. O osudech mužů, kteří stavějí a opravují sklářské, keramické, výpalové, temperovací a další pece, připravila redakce AZ dokumentární pásmo. Představí se celá řádka vynikajících odborníků z n. p. Teplotechna v Teplicích. Vladimír Veltruský, František Vaněk, Václav Šlajs a další mistři svého oboru budou vyprávět o svých zkušenostech na montážích doma i v cizině, o své nevšední chlapské profesi – šamotář – bílý zedník. (…)
Jak Moravec hodnotil atentát na Heydricha? Jaký byl vztah mezi ním a Edvardem Benešem? A co víme o agentu A-54? O tom hovoří novinářka Lucie Korcová a dokumentarista Adam Drda, kteří připomínají příběh generála Františka Moravce.
Lit.: Drda, Adam – Korcová, Lucie: „Český národ by na operaci Heydrich měl být hrdý. Já na ni hrdý jsem.“ František Moravec byl otcem operace Anthropoid. In web ČRo Plus, 9. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Anglie, 1941. „Jste ochotní akci provést?“ Josef Gabčík a Jan Kubiš s odpovědí nezaváhají. U válečné mise je riziko smrti přirozené. Oba to vědí a oba s tím počítají. Muž, který jim otázku položil, ani jinou odpověď neočekával. Věděl, proč vybral právě tyto dva. František Moravec promyslel a naplánoval atentát na Reinharda Heydricha do nejmenších detailů.
František Moravec se narodil v Čáslavi 23. července 1895. Byl studijně velmi nadaný, ale jeho studium na Univerzitě Karlově přerušila první světová válka.
Coby československý legionář prošel mnoha bojišti a do Československa se vrátil jako zkušený voják. V roce 1925 absolvoval Válečnou školu a byl přidělen ke zpravodajskému oddělení zemského velitelství v Praze.
V předvečer nacistické okupace zbytku českého území se mu podařilo spolu se skupinou nejbližších spolupracovníků a důležitými dokumenty uprchnout do Velké Británie. Tady se okamžitě zapojil do boje o osvobození Československa a založil odboj ještě dlouho předtím, než vypukla druhá světová válka. (…)
Lájos Mesterházi. Rozhlasová hra. Přeložili Jan Seifert a Lidmila Seifertová. Hudba Pavel Blatný. Režie Petr Adler.
Osoby a obsazení: Vyprávěč (Rudolf Walter), Monika (Dagmar Pistorová), Šándor (Jiří Dušek), Láslo (Rudolf Krátký), Běla (Josef Karlík), Andráš (Dobroslav Čech), Dula (Lubomír Černík), Deške (Karel Šebesta), Tomáš (Jiří Tomek) Moničin manžel (František Vicena), Marie, Andrášova žena (Libuše Přichystalová), mamá, matka Deškeho (Marie Pavlíková), Tonča, teta Deškeho (Miroslava Jandeková), slečna (Libuše Billová), Sepi (Karel Hospodský), Pirike (Lída Štětinová), starý lékař (Miloš Hájek) a další.
Nastudovalo Brno v roce 1959. Premiéra 18. 10. 1959 (Praha I – Praha III, 20:00 h.) v cyklu Nedělní večery. Repríza 3. 4. 1962 (Československo I, 19.00 – 20:30 h.).
Pozn.: Mesterházi později hru upravil pro divadlo (česky pod názvem Monika Komorní divadlo v roce 1959, režie Ota Ornest).
Lit.: anonym: Dnešní lidé Maďarska. In Rozhlas 42/1959 (6. 10. 1959), s. 15 (článek).
Korněj Čukovskij. Četba na pokračování. Pro rozhlas přeložila a upravila Ludmila Dušková. Režie Karel Weinlich.
Vypráví Karel Höger.
Natočeno 1971. Premiéra 6. dílu 8. 4. 1971 (Praha, 14:45 – 15:00 h.) v cyklu Vysílání pro mateřské školy. Repríza 1. dílu 11. 10. 1973 (Praha, 14:45 h.) v cyklu Vysílání pro mateřské školy; 22. 7. 1976 (Praha, 14:40 h.) v cyklu Vysílání pro nejmenší; 28. 2. 1982 (Praha, 9:00 h.) v cyklu Četba pro děti.
Pozn.: Doktor Bolíto nikdy neodmítne pomoc žádnému zvířátku, dokonce se naučil rozumět i zvířecí řeči. A má i spoustu věrných kamarádů – krokodýla Nila, opičku Čiki, prasátko Chruchro i pejska Ňafku. (anotace)
Anatole France. Překlad František Fačevic. Pro rozhlas upravila Dagmar Hubená. Hudba Jiří Smutný. Režie Josef Melč.
Účinkují Karel Höger, Josef Chvalina, Vladimír Čech I., Karel Fořt, Václav Hladík, Ladislav Brothánek, Artuš Kalous, Jan Řeřicha, Karel Sekora, Aleš Morávek, Jaroslava Drmlová, Eva Trunečková a Mirka Hajská.
Natočeno 1970. Premiéra 31. 12. 1970 (Třetí program, 19:00 h.). Repríza 24. 9. 1971 (Třetí program, 9:00 – 10:00 h.); 15. 4. 1984 (Vltava, 21:55 h.) v cyklu Schůzky s literaturou; 21. 4. 1991 (Praha, 0:01 h.); 10. 5. 1993 (ČRo 2 Praha, 2:00 h.); 16. 4. 1995 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou.