Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Sbírku parních strojů nejvíce obdivují starší pánové, ti, kteří pamatují ještě ruční práci v továrnách a dokážou to všechno ocenit, přiznává Jan Tomek. Připravila a moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2025. Premiéra 1. 5. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.; 28 min.).

Lit.: vma – Výborná, Lucie: 19. století si nesmírně vážím. Byla to doba opravdu šikovných lidí, vše se vyrábělo rukama, přemýšlelo se, říká sběratel parních strojů. In web ČRo 1 Radiožurnál, 1. květen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vše začalo v roce 2002, kdy Jan Tomek dostal k narozeninám model parního strojku. Postupně se stal majitelem strojů, které se mu již svou velikostí nevejdou na zahradu. „Je mi potěšením, že jste se přijeli podívat a na chvíli se ponořit do 19. století, kdy parní stroje hýbaly světem,“ vítá hosty nadšený sběratel. „Dovolím si poprosit, kdyby nějaký posluchač o parním stroji věděl, rád ho získám, restauruju a bude těšit všechny, kteří se přijdou podívat,“ vyzývá Jan Tomek. (…)

Michal Kormaňák, politolog a výzkumník z agentury Ipsos. Většina Čechů si myslí, že svět se nachází v největší nejistotě od roku 1989. Jak vážné zjištění to je? Je společnost kvůli tomu více ochotná naslouchat nerealistickým slibům některých politiků? A jsou Češi jediný pesimistický národ nebo se nálada zhoršila i jinde ve světě? Moderuje Šárka Fenyková.

Natočeno 2025. Premiéra 1. 5. 2025 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).

Lit.: Fenyková, Šárka – bko: Lidé ztrácí víru v budoucnost. Dvě třetiny Čechů nevěří, že se děti budou mít líp, varuje politolog. In web ČRo Plus, 1. květen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Osm z deseti Čechů si myslí, že zažíváme největší období nejistoty od pádu komunismu, a pouze třetina lidí očekává, že další generace bude žít v lepším světě. Vyplývá to z dubnového průzkumu společnosti Ipsos. „Ve chvíli, kdy už se zdálo, že covid je zvládnutý, začala válka na Ukrajině. Lidé si ani moc nevydechli,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus politolog a analytik společnosti Ipsos Michal Kormaňák.

Obavy, na které nový průzkum poukazuje, jsou podle Kormaňáka globální. „V posledních zhruba pěti letech jsme svědky globálních krizí. Dá se to datovat asi od startu covidu. Jsou to krize do jisté míry bezprecedentní, minimálně pro tyto generace, a mají globální charakter,“ popisuje s tím, že tak provázaným problémům experti říkají polykrize. (…)

Česko čeká největší rozvolnění ochrany zaměstnanců za poslední dekádu. Tzv. Flexinovelu zákoníku práce podepsal prezident. Václav Pešička se bude ptát i na to, jak se daří zvyšovat kvalifikaci českých zaměstnanců. Odpovídat bude rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.

Natočeno 2025. Premiéra 1. 5. 2025 (ČRo Plus, 11:10 h.; 25 min.).

Lit.: job – Pešička, Václav: V Česku není důvod, aby se masově propouštělo. Nebojme se tolik, hájí flexi novelu rektor Dvořák. In web ČRo Plus, 1. květen 2025 (článek +nahrávka k poslechu). – Cit.: V čem pomůže českému pracovnímu trhu flexi novela zákoníku práce? Poslechněte si celý díl pořadu Řečí peněz s rektorem Vysoké školy ekonomické v Praze Petrem Dvořákem.

Prezident Petr Pavel minulý týden podepsal takzvanou flexi novelu zákoníku práce a potvrdil jednu z největších změn legislativy pro české pracovní prostředí za poslední roky. „Všechny změny jdou určitě správným směrem. Je důležité, že na této změně byla poměrně široká shoda včetně opozice,“ zdůrazňuje v pořadu Řečí peněz ekonom a rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.

Flexi novela mění například zkušební dobu pro zaměstnance, která se prodlouží až o dva měsíce. Výpovědní lhůta se začne počítat doručením výpovědi. Zaměstnavatelé budou muset držet rodičům na rodičovské jejich původní místo do dvou let věku dítěte a na brigády o letních prázdninách budou moci chodit už čtrnáctiletí, ovšem jen se souhlasem rodičů.

Změní se i podpora v nezaměstnanosti. V prvních měsících se zvýší z 65 na 80 procent předchozího průměrného čistého výdělku, zato v posledních měsících klesne z nynějších 45 na procent 40. (…)

Věra Jourová, bývalá eurokomisařka. Za každý výrok Donalda Trumpa v Kremlu bouchla minimálně jedna láhev šampaňského, říká. Jakou budoucnost vidí pro spojenectví USA a Evropy? A jak silná je momentálně unie? Moderuje Světlana Witowská.

Natočeno 2025. Premiéra 1. 5. 2025 (ČRo Plus, 10:34 h.; 27 min.).

Lit.: esta – Witowská, Světlana: Jourová: Trumpovi lidé nechápou Evropskou unii. Musíme zabojovat, abychom byli znovu relevantní. In web ČRo Plus, 1. květen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: To, co dnes vidíme v Americe, se blíží absolutní moci. Donald Trump už teď odkryl karty, kdo je jeho spojenec, a Evropská unie to není. Za každý jeho výrok bouchla v Kremlu minimálně jedna lahev šampaňského, je přesvědčená prorektorka Univerzity Karlovy a bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. „V Trumpově administrativě kromě ignorance sílí i přesvědčení, že Unie vznikla, aby škodila Spojeným státům,“ říká pro Český rozhlas Plus. (…)

„Zažila jsem to už v době Trumpova panování číslo jedna – a ten pojem ‚panování‘ sedí. Když jsem jednala s jeho ministry, s lidmi z jeho administrativy, s bezpečnostními poradci, tak bylo úplně jasné, že oni nechápou, co to Evropská unie je, k čemu je dobrá,“ vzpomíná Jourová. (…)

Host: Lada Bartošová, odbornice na čokoládu, zakladatelka čokoládového muzea. Co znamená, že čokoláda má mít svůj hlas? Proč je to superpotravina? Jak starou čokoládu najdeme v kuthonorském muzeu? A je dubajská čokoláda oprávněný hit? Moderuje Tereza Kostková. Pořad není vysílán živě.

Natočeno 2025. Premiéra 1. 5. 2025 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Slovensko čeká další konsolidace veřejných peněz. Kde chce vláda Roberta Fica všude šetřit? Je dohoda o minerálech mezi Ukrajinou a Spojenými státy výhodná pro obě strany? Udělí prezident Pavel abolici vojákům obžalovaným ze smrti aghánského zajatce? Dnes je Svátek práce, ten se v čase různě proměňoval. Kdy vznikl a proč? Zadlužení českých domácností roste. Ke konci března přesáhlo podle údajů České národní banky 2,4 bilionu korun. Největší část tvoří půjčky na bydlení. Moderuje Pavlína Nečásková.

Natočeno 2025. Premiéra 1. 5. 2025 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Připravil a moderuje Matěj Vodička.

Hovoří Jiří Padevět.

Připravil ČRo České Budějovice v roce 2025. Premiéra 30. 4. 2025 (ČRo České Budějovice, 29 min.).

Lit.: Vodička, Matěj: Masakr v Postoloprstech skončil jen konstatováním, že taková byla doba. Neříkáme to až příliš často? ptá se spisovatel Jiří Padevět. In web ČRo České Budějovice, 30. duben 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Připomínat významné události našich dějin je nesmírně důležité, myslí si spisovatel Jiří Padevět. Historie Československa je pro něj nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Zanedlouho vyjde jeho kniha s názvem Postoloprty – Příběh vražd, které nikdo nenařídil, nikdo nespáchal a nikdo nevyšetřil. Vypráví o masakru sudetských Němců v červnu roku 1945, který, co do obětí, překonal až válečný zločin ve Srebrenici během války v bývalé Jugoslávii.

Přestože v červnu roku 1947 kvůli postoloprtskému masakru vznikla parlamentní vyšetřovací komise, jeho aktéři nikdy nebyli souzeni a závěrečná zpráva zůstala tajná. Ve stejném roce se také odehrála exhumace více než 760 těl. Podle některých historiků ale bylo obětí mnohem více.

„To prostě byl zločin. Stát se ho snažil vyšetřit, komise pracovala velmi usilovně, to se jí nedá upřít, nicméně pak jen konstatovala, že události se staly, ale nikdo za ně vlastně nemůže, protože taková byla doba,“ odkrývá Jiří Padevět děj knihy, která vyjde téměř přesně po 80 letech od hrůzné události. (…)

Připravila Simona Kostrhunová.

Hovoří muzikolog Miloš Štědroň.

Natočeno 2025. Premiéra 3. a 4. 5. 2025 (ČRo D-Dur, 8:00 – 12:00 h.) v cyklu Víkendové dopoledne na D-dur.

Lit.: Kostrhunová, Simona: Hudba a válka. In web ČRo D-Dur, 27. duben 2025 (článek). – Cit.: Víkendové dopoledne věnované osmdesátému výročí konce druhé světové války vysíláme na D-dur 3. a 4. května od 8.00 do 12.00 s reprízami po půlnoci.

Před osmdesáti lety v Evropě skončila druhá světová válka. Toto mimořádné výročí si připomeneme na vlnách stanice Českého rozhlasu již první květnový víkend, a to ve dvoudílném pořadu s názvem Víkendové dopoledne na stanici D-dur a podtitulem Hudba a válka. Výběr hudebních děl k poslechu připravil náš víkendový host – Miloš Štědroň – muzikolog, skladatel a profesor na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Válečné konflikty slouží coby hudební inspirace už od 14. století, jak postupně válečných konfliktů přibývalo, vždy do tohoto tématu hudba vstupovala. Díla nejprve vznikala na objednávku, nejčastěji k oslavě vítězství, teprve až svobodomyslné osvícenství otevřelo umělcům i jiné, inspirativní možnosti. Zásadní zlom nastal ve dvacátém století. Nikdy předtím totiž nebylo umění zneužito k politickým cílům v tak děsivé podobě jako za nacismu a v kulturní ideologii stalinismu. Bolest války a zoufalství totality inspirovaly autory ke vzniku nejvýznamnějších hudebních děl všech dob. (…)