Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

8. 6. 2025

Apoštolská mise svatého bigbítu pro severozápadní Čechy z Prahy alias Ze života mládeže & fin de siecle v ČSSR (2025)

Filed under: Povídky — Přemek @ 0:09

Filip Topol. Próza na pomezí deníkového záznamu a reportáže z cesty na neoficiální rockový festival v roce 1986. Připravil Dominik Mačas. Účinkuje Kajetán Písařovic. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2025. Premiéra 7. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 29 min.).

Lit.: Mačas, Dominik: Apoštolská mise svatého bigbítu pro severozápadní Čechy a Kafkin – Proměna. Dvě prózy Filipa Topola. In web ČRo 3 Vltava, 7. 6. 2025 (článek). – Cit.: Letošní nedožité šedesátiny legendárního hudebníka, Psího vojáka, básníka a spisovatele si ve vltavské Povídce připomeneme hned dvěma premiérami. Obě prózy volně propojuje Topolova vášeň pro hudbu, a to jak pro tu alternativní rockovou, tak pro klasickou. (…)

To, že je Filip Topol nejen geniální hudebník a básník, ale také autor pozoruhodných prozaických textů, věděl zpočátku jen úzký okruh čtenářů samizdatových edic, kde v 80. letech vycházely. Širší veřejnost ho jako prozaika začala poznávat od poloviny devadesátých let, kdy začaly v nakladatelství Maťa postupně vycházet jeho novely Mně 13 (1995), Karla Klenotníka cesta na Korsiku (1999) a soubor Tři novely (2004) obsahující dvě předchozí a jednu novou – Zápisky milencovy.

Další kniha, povídkový soubor Jako pes (2013), měla být slavnostně uvedena na Večeru Revolver revue 20. června. Bohužel se tak stalo už bez samotného autora, který den předtím nečekaně zemřel. O literární pozůstalost Filipa Topola v současnosti pečuje Knihovna Václava Havla. Obsažný výbor z jeho literární tvorby – Zubama po skle – vydala v roce 2024 Revolver revue.

(…) Próza na pomezí deníkového záznamu a reportáže vypráví o cestě na neoficiální rockový festival v roce 1986 a byla napsána pro samizdatový časopis Vokno. Konkrétní údaje k místu a okolnostem konání akce i jména zúčastněných osob nejsou kvůli možným problémům se Státní bezpečností v textu zmíněna, pouze přezdívky nebo iniciály.

Díky jednomu z účastníků této „apoštolské mise“, malíři Viktoru Karlíkovi, ale dnes víme, že se jednalo o cestu na festival do Služetína na severním Plzeňsku na statek Dana Mráze a že mezi účastníky byli například básníci Petr Placák a Miroslav Jirec. (…)

Host Radiožurnálu – Tomáš Matera (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 0:06

Tomáš Matera, extrémní sportovec, paraglidista. Ze sportů mě baví cyklistika, běh, plavání, paragliding, pádlování, skialp, lezení, běžky, říká o sobě Tomáš Matera. Co ho láká na hike & fly závodění, kde smí buďto letět, nebo jít a nic jiného? Kolik je u nás lidí, kteří se na závod Moravian Challenge přihlásí? A jaké jsou podmínky, když se musí celá trasa zvládnout vlastními silami včetně přenocování v přírodě? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2025. Premiéra 7. 6. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Hlasy paměti – Pravda v pohybu (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 0:05

Připravili Lucie Korcová, Adam Drda a Mikuláš Kroupa.

Natočeno 2025. Repríza 7. 6. 2025 (ČRo Plus, 11:30 h.).

Lit.: Korcová, Lucie – Drda, Adam – Kroupa, Mikuláš: Narativy propagandy se nemění. Je důležité najít si nepřítele. In web ČRo Plus, 4. červen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Zhlédl jsem film o schůzce Roosevelta a Churchilla v Atlantiku. Je mizerně a amatérsky natočen. Takovému braku říkají Angličané propaganda! Jak jsme v této oblasti lepší než naši nepřátelé,“ napsal si do deníku Joseph Goebbels na začátku roku 1941. Muž, který se stal symbolem nacistické propagandy za druhé světové války. Právě nacistická a komunistická propaganda bylo téma podcastu Hlasy paměti na konferenci Českého rozhlasu Plus Pravda v pohybu. (…)

7. 6. 2025

Tobogan na vodítku – Jiří Holoubek (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 23:59

Dnes na návštěvě u Jiřího Holoubka. Moderuje Aleš Cibulka.

Natočeno 2025. Premiéra 7. 6. 2025 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Učíme se navzájem a spolu (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 23:56

Od portrétu Marie Montessori k její vědecké metodě. Proč se Radka a Vítězslav Jandovi, špičky v různých oborech, začali věnovat dětem právě v Montessori škole? Připravila a uvádí Eva Ocisková.

Hovoří manažerka a pedagožka Radka Jandová a hudební producent, skladatel, hudební režisér a pedagog hudby a dílny v Montessori škole Andílek Vítězslav Janda (*1962).

Natočeno 2025. Premiéra 7. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 10:20 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Zapomenutý klenot meziválečné avantgardy (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 23:55

Galerie umění Karlovy Vary připravila reprezentativní výstavu z díla Augustina Ságnera, malíře, učitele kreslení, člena skupiny Kvart – jediného sdružení abstraktně orientovaných výtvarníků meziválečného období u nás. Do expozice osobitého tvůrce nahlédne Tamara Salcmanová. Hovoří kurátorka PhDr. Rea Michalová, Ph.D.

Natočeno 2025. Premiéra 7. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Lit.: anonym: Zapomenutý klenot meziválečné avantgardy: malíř Augustin Ságner (1891–1946). In web Galerie Karlovy Vary, b. d. (anotace). – Cit.: Připravovaná výstava představí reprezentativní soubor děl Augustina Ságnera, malíře–filozofa, člena jediného sdružení abstraktně orientovaných výtvarníků té doby u nás, Skupiny Kvart (1935), autora hledajícího nové způsoby uměleckého zobrazování za hranicemi prosté „mimesis“, jehož dosud stále málo známou a muzeálně prezentovanou tvorbu lze přiřadit k nejpůvodnějším hodnotám českého moderního umění mezi dvěma světovými válkami. Aktuální výstava si po více jak třiceti letech od poslední monografické přehlídky klade za cíl představit Ságnerovo malířské dílo v reprezentativním výběru a zařazení do širšího kontextu vizualizací paralel s prací dalších členů skupiny Kvart (J. Jelínek, J. Šefl, V. Plocek), ale taktéž s tvorbou F. Foltýna, B. S. Urbana, J. Šímy či M. Pospíšilové. Výstavní projekt koncipovaný z děl mnoha sbírek státních i soukromých podpořilo Statutární město Karlovy Vary. (…)

Jana z Arku na hranici (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 23:51


Česká filharmonie se po 51 letech vrátila k velkolepému oratoriu Arthura Honeggera. Skladba zazněla ve Dvořákově síni pražského Rudolfina pod taktovkou hlavního sbormistra Pražského filharmonického sboru Lukáše Vasilka, který tak u prvního českého orchestru debutuje jako dirigent. Připravili Johann Foss a Stela Chvojková.

Natočeno 2025. Premiéra 7. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:20 – 8:50 h.; 27 min.) v cyklu Víkendová příloha.

Lit.: Foss, Johann – Chvojková, Stela: Lukáš Vasilek a Jana z Arku. Jak vznikal dirigentský debut předního českého sbormistra? In web ČRo 3 Vltava, 7. červen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česká filharmonie se po 51 letech vrátila k velkolepému oratoriu Arthura Honeggera Jana z Arku na hranici. Ve Dvořákově síni pražského Rudolfina zaznělo v únoru letošního roku třikrát pod taktovkou hlavního sbormistra Pražského filharmonického sboru Lukáše Vasilka, který tak u prvního českého orchestru debutoval jako dirigent.

Skladatel Arthur Honegger s básníkem Paulem Claudelem zachycují na více než hodinové ploše poslední Johančiny chvíle na hranici v Rouenu, v nichž se jí promítají vzpomínky na celý dosavadní život. Autoři v díle hojně pracují se symboly, alegoriemi a také s ironií. I když jde tedy o oratorium určené pro koncertní nastudování, drží značně divadelní charakter. (…)

Apollinaire a škola moderní poezie (2025)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 23:49

Josef Kroutvor. Historik umění, básník a esejista píše v osobitě pojatém eseji o významu velkého francouzského básníka pro formování moderní světové poezie a na několika příkladech dokládá hloubku originality autorova díla. Ze stejnojmenného knižního svazečku připravil Petr Turek. Účinkuje Dušan Sitek. Režie Dimitrij Dudík.

Natočeno 2025. Premiéra 7. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 13 min.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Lit.: tur (= Turek, Petr): Josef Kroutvor: Apollinaire a škola moderní poezie. Vydejte se na dobrodružství ducha. In web ČRo 3 Vltava, 7. červen 2025 (článek). – Cit.: (…) Historik umění, básník a esejista píše v osobitě pojatém eseji o významu velkého francouzského básníka pro formování moderní světové poezie a na několika příkladech dokládá hloubku originality autorova díla. (…)

Josef Kroutvor (nar. 30. března 1942 v Praze) od roku 1961 studoval na FF UK filozofii, historii a dějiny umění; absolvoval v roce 1967 diplomovou prací Jazyk, řeč a existence. Na podzim 1970 začal pracovat v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze jako odborný muzejní pracovník. Publikuje od r. 1969, píše o literatuře, výtvarném umění, o krajině a městech, vydal řadu publikací v samizdatu, je autorem i mnoha výtvarných děl.

Zpočátku Kroutvor uplatňoval ve svých pracích odborně věcnou slovesnou dikci, od konce sedmdesátých let se – z odporu k pozitivistickým tradicím české uměnovědy i kabinetní povaze poznání – stále více přikláněl k esejistickému stylu.

Mnohostrannost vzdělání a tvůrčích dispozic mu umožnily pochopit a realizovat esej jako „dobrodružství ducha“, jako tvar na pomezí několika oborů a několika způsobů vyjádření, s akcentem na osobní zaujetí tématem. V tomto úsilí o renesanci zanedbávaného žánru dosáhl zvlášť přesvědčivých výsledků v esejistické sbírce Praha, město ostrých hran (1992) a v eseji Benátky (1992, 2013).

6. 6. 2025

Dobrovský & Šídlo – Proč končí každá vláda ODS katastrofou? (2025)

Filed under: Podcast — Přemek @ 15:25

Podcast připravili Jan Dobrovský a Jindřich Šídlo. Hostem je Jan Macháček.

Natočeno 2025. Webová premiéra 6. 6. 2025 (Paměť národa – PodBean, 53 min.).

Lit.: anonym: Proč končí každá vláda ODS katastrofou? In web PodBean, 6. 6. 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) S novinářem a hudebníkem Janem Macháčkem o bitcoinech, aférách a o tom, co hledal u Bibiše. (…)

Strašidlo cantervillské (2025)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 15:22

Oscar Wilde. Přeložil Norbert Fomeš. Hudba Miso Ormos. Režie Marie Krajplová. Grafika Háta Kreisinger Komňacká.

Čte Justin Svoboda.

Natočeno 2025. Vydal Portal Binary Code s. r. o. 7. 4. 2025 (YouTube, 85 min.) v edici Kolébka. K poslechu zde.

Pozn.: Když bohatá americká rodina Otisových koupí starobylý anglický zámek Canterville Chase, varují je místní, že v domě straší duch sira Simona. Otisovi se však moderním přístupem a praktickým myšlením nenechají zastrašit. Místo aby se strašidla báli, začnou s ním jednat jako s otravnou domácí nepříjemností – čistí krvavé skvrny, ignorují jeho strašení a jejich děti ho dokonce aktivně trápí. Sir Simon, zvyklý na to, že vyvolává hrůzu, se ocitne v nečekané situaci: jeho děsivá pověst už na nikoho neplatí.

Oscar Wilde v této novele s humorem a nadsázkou propojuje prvky gotického hororu s ostrou satirou na rozdíly mezi anglickou tradicí a americkým pragmatismem. Kromě vtipných momentů však příběh obsahuje i dojemnou rovinu, kdy jedině nevinná a laskavá dcera Otisových pomůže duchovi nalézt klid. (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress