Stát, který byl na mapě Evropy 85 let. Zažil tři režimy, měnily se jeho hranice i územní celistvost. A nakonec se Jugoslávie rozpadla na národní republiky, jejichž obyvatelé chtěli získat samostatnost. Ale nezapomínali přitom na staré křivdy a zločiny těch druhých. Připravil Jan Sedmidubský.
Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 7. 6. 2025 (ČRo Plus, 17:33 h.; 27 min.), 2. dílu 14. 6. 2025 (ČRo Plus, 17:33 h.); 3. dílu 21. 6. 2025 (ČRo Plus, 17:33 h.; 28 min.).
Obsah: 1. Příběh Jugoslávie aneb Nejkrásnější tvář socialismu i Josip Tito. První díl speciální série Historie Plus připomene, že národnostní spory se táhly s Jugoslávií už od jejího vzniku.
2. Příběh Jugoslávie: Od socialismu k nacionalismuSnaha Jugoslávské lidové armády vedené především Srby udržet Jugoslávii pohromadě silou vyústila v létě 1991 v krátkou válku se Slovinskem a regulérní válku Srbů proti Chorvatům, která pak trvala několik let. Do té zatáhli i další jugoslávskou republiku – Bosnu a Hercegovinu.
3. Mírotvorci. Jak mohlo dojít k největšímu masakru v Evropě po konci 2. světové války? Co dnes symbolizuje město Srebrenica a jak se podařilo válčící strany přimět podepsat Daytonskou mírovou dohodu?
Lit.: Sedmidubský, Jan: Příběh Jugoslávie aneb Nejkrásnější tvář socialismu i Josip Tito. In web ČRo Plus, 7. červen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jugoslávie byl stát, který byl na mapě Evropy jen 85 let – navíc s přestávkou v době 2. světové války. Změnil se v monarchii, v autoritativní socialistickou federaci. Zažil dobu slávy i relativní prosperity, těžil ze své pozice rozkročené mezi Východem a Západem. Paradoxně nepřežil přechod k demokracii a decentralizaci. Jaká byla Titova Jugoslávie?
Jugoslávie vznikla – v těsném závěsu za Československem – ke konci roku 1918, a to jako první společný stát Slovanů na Balkáně. Spouštěcím mechanismem byl konec 1. světové války a rozpad habsburské monarchie.
O politickém sjednocení Slovanů v jihovýchodní Evropě se uvažovalo už v 19. století, ale byla to spíš záležitost vzrušených debat v bělehradských, lublaňských nebo záhřebských kavárnách. Inspirace v Evropě tu byla – intelektuálové na Balkáně chtěli „navazovat“ na sjednocení Německa a Itálie. (…)
Lit.: Sedmidubský, Jan: Příběh Jugoslávie: Od socialismu k nacionalismu. In web ČRo Plus, 14. červen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vukovar je město na Dunaji a jeho jméno znal před rokem 1991 málokdo v Evropě. Snad jen turisté, kteří mířili z Československa autem k jaderskému pobřeží. Do začátku 90. let tu panoval klid až idyla.
Ale snaha Jugoslávské lidové armády vedené především Srby, udržet Jugoslávii pohromadě silou, vyústila v létě 1991 v krátkou válku se Slovinskem a regulérní válku Srbů proti Chorvatům, která pak trvala několik let.
Války, do které byli zataženi Bosňáci, čili muslimské obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny. Jak se z kdysi atraktivní a relativně prosperující země na jihozápadě Evropy stal kotel nenávisti, kde každý bojuje s každým a všichni přitom vyznávají heslo: Nic než národ? (…)
Lit.: Sedmidubský, Jan: Příběh Jugoslávie: Mírotvorci. In web ČRo Plus, 21. červen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bosna vždy byla jakousi jugoslávskou bonsají. Zmenšeninou země, a to jak v dobrém tak zlém. Přírodní krásy se tu odjakživa snoubily s národnostním napětím. I v první polovině 90. let tomu málokdo rozuměl, a co bylo horší, týkalo se to i diplomatů a politiků. Přitom jména měst a vesnic, ve kterých se bojovalo, vyhánělo a vraždilo dál přibývala.
Mostar, Goražde, Brčko, Tuzla,… Nekončící výčet bosenských měst a vesnic, kde se od roku 1992 rozhořely boje. Vzhledem k národnostnímu promíšení obyvatelstva Bosny a Hercegoviny, bylo pro útočící Jugoslávskou lidovou armádu čím dál obtížnější udržet ve svých řadách představitele jiných národností. (…)