Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

7. 2. 2025

Velice lehká smrt (2025)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 14:30

Simone de Beauvoir. Krátká a stručná audiokniha o smrti. Jak pochopit a přijmout stáří. Kompletní audiokniha. Překlad Eva Pilařová.

Čte Marie Štípková.

Natočeno 2025. Vydalo Tympanum, únor 2025 (MP3, celková délka 3 hod. 29 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Novela z roku 1964, která vyšla česky jedinkrát v roce 1967, v mnohém překročila svou dobu. Autorka v ní líčí posledních několik týdnů života své matky. Téměř reportážní až naturalistické líčení fyzického a mentálního chátrání člověka je spojeno s bilancováním vztahu mezi matkou a dcerou. Péče, kterou se Simone snaží v posledních týdnech poskytnout své matce, je svědectvím o její lidskosti, touze přenést se přes všechno špatné, připravit jí skutečně snesitelný odchod, ale zároveň je to velké duchovní cvičení. Autorka je ledově upřímná, jako by chápala, že jen pravdivost ve vztahu k matce jí umožní vymanit se z nánosů stereotypů, rodinných falší, toxických vztahů. Vystupuje tak za všechny dcery, které řeší svou široce chápanou emancipaci, jež vykračují zpoza Stínu, které na ně matky vrhají. Zachovává si nicméně pořád něhu, láskyplnost, soucit, trpělivost, umocňované tím, jak pokračuje matčino fyzické chátrání.

Pozoruhodná novela Velice lehká smrt Simone de Beauvoir promlouvá po téměř šedesáti letech možná víc než v době svého vzniku. Je nejen reportáží o posledních dnech života, zajímavou i co se technických a medicínských aspektů celého procesu týče a vývoje, k němuž v této oblasti došlo. Popisuje řadu jevů, s nimiž se ve vztazích uvnitř rodiny setkal skoro každý, bez sentimentu a falešné úcty obnažuje patologické rysy, manipulace, zákeřné stereotypy, čímž ilustruje mnohé z toho, co už dnes přece jen vešlo do širšího povědomí. To vše v literárně výjimečné, sevřené a pronikavé formě. Cílem autorky nicméně není jen bořit, neboť v centru jejího zájmu je koneckonců celou dobu člověk a jeho důstojnost. Nesmířenost se smrtí a až živočišný boj za život, vyplývající z autorčina filozofického přesvědčení, je zároveň inspirujícím bojem za svobodu v životě, nespoutanou patologiemi, které rodí společnost a mezilidské vztahy, i vztahy mezi rodiči a dětmi. (anotace)

Muž sedmi sester (2025)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 14:28

Jaroslav Havlíček. Kompletní audiokniha.

Čte Igor Bareš.

Natočeno 2025. Vydalo Tympanum, únor 2025 (MP3, celková délka 7 hod. 15 min). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Za života autora nepublikovaná humoristická novela o muži, jehož smyslem života jsou originální vtípky a žerty. Hlavním hrdinou humoristické novely Jaroslava Havlíčka je pan Emil Škvor, muž, jehož potěšením, ale i smyslem života jsou originální vtípky a žerty, které chystá ostatním. Když se dozví, že v jeho městě žije profesor matematiky, otec 7 dcer, které se narodily v přesné aritmetické řadě, což profesor považuje za své vrcholné dílo, inspiruje to Emila k jeho „životnímu žertu“ – počít během 7 dní s každou ze 7 profesorových dcer dítě. Když se za 9 měsíců opravdu narodí 7 miminek, je to však znovu profesor, kdo má na Emilův žert připravenu odpověď. Lehce amorální, skvěle napsaný příběh, který nezapře výborného romanopisce. Autor Petrolejových lamp či Neviditelného si však nepřál, aby tato novela za jeho života vyšla tiskem. (anotace)

4. 2. 2025

Rozptýlení (2024, 2025)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 11:12

Igor Chmela. Superprodukce. Hořká tragikomedie o smrti, lásce a jednom tajemství. Úprava audio inscenace Tereza Nováková. Záznam a střih mluveného slova David Šindelář. Zvukový design a postprodukce Bojan Bojič. Produkce Juliana Moska. Šéfproducent Michal Sieczkowski. Použitá hudba z audiobanky Pond5. Režie Igor Chmela.

Osoby a obsazení: Isabela Dvorská (Vlasta Peterková), Luděk Dvorský (Igor Chmela), Kryštof Jankovský (Jan Dolanský), Marie Jankovská (Tereza Rumlová), sousedka (Lenka Vlasáková), Karel Umlauf (Ladislav Hampl).

Natočeno pro společnost Audiotéka ve studiu BeLoud v roce 2024. Vydala Audiotéka, únor 2025 (MP3, celková délka 80 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Isabele se porouchá pračka a vytopí její drogově závislou a teď i pěkně naštvanou sousedku. To ale Isabele nevadí zdaleka tolik, jako to, že se jí opět zjevuje zesnulý manžel. Je neskutečně upovídaný a sebestředný i teď, po smrti. A do toho přichází k Isabele jiný soused, ten, kterému zemřela manželka a on kvůli tomu pije víc, než je zdrávo. Je načase zavolat opraváře. Je načase si pár věcí vyjasnit a opravit… (anotace)

Igor Chmela je divadelní, filmový a televizní herec, muzikant, fotograf a režisér Igor Chmela se narodil v Ostravě. Studoval na pražské DAMU a v Praze také zůstal. Nedlouho po absolvování DAMU získal angažmá v Dejvickém divadle a poté nastoupil do Divadla Na zábradlí. Dnes působí v Divadle Verze, jehož je spoluzakladatelem, hostuje také například v divadle Kalich. Mimo svou divadelní práci je znám také například z televizního pořadu Partička, jehož je spoluautorem. Věnuje se hraní na kytaru v bluesrockové kapele Dafne, tvorbě videoklipů a fotografií.

3. 2. 2025

Princezna Psycho (2025)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 17:13

Tereza Schillerová. Kompletní audiokniha.

Čte Pavlína Balner.

Natočeno 2025. Vydalo Tympanum, leden 2025 (MP3, celková délka 9 hod. 6 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Každý z nás touží po přijetí, lásce a respektu. Jolanin život se ocitl ve slepé uličce. Hroutí se rodina, manželství, práce v korporátu jí připadá nesmyslná. Je třeba najít cestu k životnímu smíření. Máte pocit, že se váš život ocitl ve slepé uličce? Rodina, manželství, práce, vše nabírá nesmyslné obrátky. Jolana, která se sama nazývá princeznou Psycho, čelí všem nepřízním osudu včetně rozpadu manželství, jak se dá – alkoholem, sexem, odchodem z vyčerpávající práce v korporátu. Neví, kam v životě jde ani jak se tam dostane. „Chodím mezi lidi a žiju i přesto, že se na to leckdy necítím. Ale právě ta spřízněnost některých duší a synchronicita osudů mi dává naději v tom, že nejsem sama, kdo se v tom plácá.“ Je třeba najít cestu k životnímu smíření. Rozpor mezi oběma etapami života hrdinky se autorce podařilo zachytit bravurně. Svět vnitřních depresí, úzkostí, pocitu ohrožení, vlastní nicotnosti vykreslila výborně, stejně jako cestu k vyrovnanosti a sobě samé. (anotace)

Průvodce klimatickou úzkostí (2025)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 17:12

Sarah Jacquette Ray. Kompletní audiokniha.

Čte Anita Krausová.

Natočeno 2025. Vydalo Tympanum, leden 2025 (MP3, celková délka 4 hod. 58 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Jak si udržet chladnou hlavu na zahřívající se planetě. Průvodce klimatickou úzkostí nabízí doporučení a praktické techniky, jak odolávat pocitům viny za stav naší planety. Cenný průvodce světem lidí citlivých vůči životnímu prostředí. Environmentální žal, ekologická vina, klimatická úzkost – pokud jste s těmito pojmy obeznámeni, ba dokonce vás trápí, je svépomocné psychologicko-populární dílo americké environmentální humanistky a vysokoškolské pedagožky Sarah Jacquette Ray právě pro vás. Zejména mladí lidé, kteří se zajímají o ekologii a životní prostředí, jsou ze stavu, v jakém se příroda nachází, často tak deprimovaní, že je tyto pocity zcela ochromí. Jak ale zůstat aktivní, nenechat se paralyzovat? Kde brát naději, posilovat svou odolnost a čerpat nové síly? Autorka poskytuje mnoho praktických doporučení, včetně technik mindfullness. I když sami klimatickým žalem netrpíte, může pro vás být tato příručka cenným průvodcem ve světě mladých a vůči životnímu prostředí citlivých lidí. (anotace)

Magická Praha (1997)

Filed under: Audiostory,Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 17:10

Eduard Petiška (1, 4), Julius Košnář (2, 5), Cyril Merhout (3), Václav Cibula (6), Alois Jirásek (7) a Popelka Biliánová (8).

Účinkují Jiří Klem (1, 4, 6, 8), Otakar Brousek I. (2, 5, 7), Jana Hlaváčová (3, 9).

Natočeno 1997. Vydalo Audiostory v roce 1997 (1 CD, EAN 8594015311005, 69 min.). Ukázka k poslechu zde.

Obsah: 1. Z rudolfínské Prahy – 2. O milostné soše Panny Marie – 3. U osla v kolíbce – 4. O Faustovi – 5. Ukřižovaný žebrák – 6. O králi kouzelníků z Faustova domu – 7. Faustův dům – 8. U zlaté studně – 9. Císařův konec.

Pozn.: V magických mýtech nacházíme pravzorce lidského chování, odpovědi na základní otázky týkající se smyslu života, zrcadlo lidské duše. Jejich uvědomováním vytváříme neviditelné pouto s minulostí, oživujeme tradice, abychom pochopili, jakou úlohu na světě máme. Praha je jako slovanské centrum předurčena k propojení racionálního myšlení s intuicí a citem, ke sbližování vědeckého a uměleckého pohledu na svět, jež je nadějí na globální duchovní přesah lidstva. Praha je symbolickým srdcem Evropy, centrem lásky a porozumění pro příští věk. (anotace)

31. 1. 2025

Robinsoni a Donkichoti (2022)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 15:13

Aleš Palán. Kompletní audiokniha.

Účinkují Aleš Palán a herci Divadla Husa na provázku Jan Kolařík, Vladimír Hauser, Pavel Zatloukal, Milan Holenda, Dalibor Buš, Ondřej Kokorský, Sylvie Krupanská.

Natočeno 2022. Vydalo Tympanum v roce 2022 (MP3, celková délka 9 hod. 27 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Jsou na dosah ostatním, a přesto tak daleko. Jedinečné osobnosti nežijí jen v šumavské divočině. To dokazuje Aleš Palán ve své nové audioknize, která přináší příběhy sedmi donkichotů dneška. Co spojuje sedm lidí a jejich příběhy? Není to přímo samota jako u samotářů, kteří se stáhli z civilizace do lesů, močálů a hor. I přesto žijí „tak nějak bokem“, jak je charakterizuje spisovatel. Všichni si vytvořili malý osobní svět, fascinující vesmír, kde platí jejich vlastní pravidla. Jsou na dosah ostatním, a přesto tak daleko. Nebo snad vysoko? Některé jejich historky jsou neuvěřitelné, ale autor jim věří. Proč by si člověk nemohl koupit šest tygrů ve slevě, kreslit ve spolupráci s plísní nebo najít skutečný smysl života? Víte snad o něčem, co by bylo důležitější? Jistě, každý člověk je jedinečný, ale – málo platné – někteří lidé jsou zkrátka jedinečnější. (anotace)

Osudy dobrého vojáka Švejka (2022)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 14:32

Jaroslav Hašek. Kompletní audiokniha.

Čte Alan Novotný.

Natočeno 2022. Vydala Saga Egmont v roce 2022 (MP3, celková délka 32 hodiny 30 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Vydavatelství prodávalo tuto audioknihu také po jednotlivých dílech (4). Audiokniha byla kritizována pro špatnou výslovnost německých výrazů.

Pozn.: „Tak nám zabili Ferdinanda” řekla posluhovačka panu Švejkovi, který s těmi slovy vstoupil do velkých dějin 20. století. Stačilo, aby se jenom ocitl na nevhodném místě v nevhodném čase (nebo byla to právě správná doba?) aby se z obyčejného prodavače psů stál dobrým vojákem Švejkem.

Jednu z nejvýznamnějších českých osobnosti asi není třeba představovat. Kdekoli se objeví, vyvolává zmatek a svým chováním dokáže vyvést každého přesvědčeného o své inteligenci a klidu člověka z rovnováhy. Kdo je tento malý český člověk? Nevědomý své tragické situaci vtipálek, nebo vynikající znalec vojenských orgánů rakousko-uherské monarchie, jenž pod pláštíkem nevinného blázna odhaluje absurdity zkostnatělého politického systému?

Josef Švejk je smířen se svým osudem, což mu ani zdaleka neubírá na jeho nekonečném elánu.

Po zjištění, že Švejk je ve skutečnosti Čech, ho čeká obvinění z dezerce a rozsudek smrti. Ve vězení, kde čeká na popravu, mu duchovní útěchu poskytuje kněz Martinec. Tento nábožensky založený muž je natolik zděšen Švejkovým přístupem k životu, že se raději zpije do bezvědomí. Po sérii nedorozumění je Švejk osvobozen a vrací se ke svému pluku.

Dokončení čtvrtého dílu románu o osudech Josefa Švejka, nejlepšího vojáka světové války, přerušilo Haškovo nenadálé úmrtí. (anotace)

JAROSLAV HAŠEK
Jaroslav Hašek (1883–1923) byl český spisovatel a novinář, známý především pro svůj čtyřdílný román Osudy dobrého vojáka Švejka. Napsal přes 1200 povídek a ve své tvorbě zpracovával především svoje vlastní zážitky. Byl zakladatelem satirického uskupení Strana mírného pokroku v mezích zákona.

29. 1. 2025

Šum (2024, 2025)

Jan Vejnar. Rozhlasová hra. Mysteriózní hororový thriller, ve kterém se hrůza a děs postupně vkrádají do uší. Hudba a zvukový design Ondřej Gášek. Zvuk Samuel Sochatzi. Dramaturgie Renata Venclová. Produkce Vendula Záhoříková a Eva Vovesná. Režie Radim Nejedlý.

Účinkují Viktor Kuzník, Annette Nesvadbová, Zdislava Pechová, Tereza Maxmilián Marečková, Simona Peková, Pavel Čeněk Vaculík, Růžena Dvořáková, Jakub Svojanovský, Martin Leiský, Ivan Dejmal, Marek Hurák, Sára Venclovská, Štěpánka Romová, Vladimír Hauser, Petr Kubes, Jana Štvrtecká, Jiří Miroslav Valůšek, Dagmar Křížová, Vlasta Gajdošíková, Marie Veselá, Tomáš Kremr, Kristýna Valůšková.

Nastudovalo Brno v roce 2024. Premiéra 9. 2. 2025 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli. Repríza 28. 6. 2026 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli.

Vydal Radioservis – Radiotéka 21. 3. 2025 (MP3, katalogové číslo CR1266-9).

Lit.: anonym: Šum. In web MujRozhlas, 5. 2. 2025 (anotace). – Cit.: Krátce před Vánoci dostane David nahrávku videa pořízeného před lety na jedné oslavě. Zachycuje situaci, která odstartovala psychický propad jeho dnes už mrtvé sestry. David se nedovede zbavit pocitu, že ve zvukové stopě videa je skrytý klíč k tomu, co se jí skutečně stalo. A i když ho přítelkyně přemlouvá, aby se nahrávky zbavil, nedokáže to. Netuší, čemu všemu tím otevřel dveře… Vzhledem k prezentovanému prostředí a charakterům postav obsahuje hra expresivní výrazy! (…)

Lit.: Hnilička, Přemysl: Audio týdne: Horor o hlasech, jež už nelze vypnout. In Respekt, 16. 2. 2025 (recenze). – Cit.: Často se stává, že autor příběhů, který začínal v rozhlase, nakonec přejde k psaní filmových, finančně lukrativnějších scénářů. Někdy se však můžeme setkat s opačným směřováním. Filmový scenárista a režisér Jan Vejnar, který na sebe předloni upozornil celovečerním debutem Přišla v noci, napsal hororový příběh Šum pro Český rozhlas až nyní. Důvod volby média je nasnadě: námět je totiž specificky auditivní.

Hlavní hrdina David (Viktor Kuzník) získá nahrávku pořízenou přede dvěma lety na oslavě, po níž zemřela jeho sestra. Pokouší se v ní najít důvod její smrti a zaujme ho zvuková stopa. Jako by v ní nacházel stále nové zvuky a hlasy. Jeho přítelkyně Veronika (Annette Nesvadbová) si všimne jeho rostoucí posedlosti a požádá ho, aby se nahrávky zbavil. David ji nakonec poslechne a smaže záznam ze všech svých nosičů. Ale zdá se, že už je pozdě. Hlasy, které říkaly, že „je třeba je uvítat“, už nelze vrátit zpátky…

Vejnarův scénář pracuje s motivy ovládnutí mysli cizí mocí. Využívá také ohlasy moderních technologií, kdy hlavní hrdinové často používají umělou inteligenci, skrze niž je potom ovládají tajemné síly. Brněnský režisér Radim Nejedlý společně se zvukovým designérem Ondřejem Gáškem a zvukařem Samuelem Sochatzim budují klaustrofobický zvukový prostor, v němž se postupně vlády ujímají podivné síly, v čele s praslovanským hlasem Vladimíra Hausera. Příběh by si pravda zasloužil důraznější a nápaditější pointu. Přesto jde o poctivý pokus o žánrovou rozhlasovou hru, která zatím nemá v Česku velkou tradici a o niž se před Janem Vejnarem pokoušel hororový seriál Rádia Junior Lyžák nebo historická série dramatizací povídek z antologie Tichá hrůza z přelomu šedesátých a sedmdesátých let.

Lit.: Novotná, Iveta: Šum, který vás pohltí. In web Naposlech.cz, 22. 2. 2025 (recenze). – Cit.: Český rozhlas připravil opravdu mimořádný posluchačský zážitek. Audiodrama Šum od Jana Vejnara sice nepřichází s nějak zvlášť překvapivým příběhem, nicméně zaujme hereckými výkony, důslednou režií a zejména pak propracovaným sound designem, který vám nedá spát. A jako u každého správného hororu se budete bát. (…)

Krátce před Vánocemi dostane David nahrávku zachycující psychický záchvat jeho sestry, která si nedlouho poté vzala život. David nedokáže záznam pustit z hlavy a i když ho přítelkyně Veronika přemlouvá, aby ho okamžitě smazal, má stále pocit, že je v něm ukryto něco víc, a snaží se tomu něčemu porozumět. Netuší ale, co všechno tím rozpoutá.

Filmový režisér a scenárista Jan Vejnar, který stojí za oceňovaným filmem Přišla v noci nebo televizním seriálem Vlastně se nic nestalo, si v rozhlasovém hororu Šum pohrává s tématem umělé inteligence a rozvojem moderních technologií, přičemž hlavní roli zde hraje zvuk. V posledních letech vzniklo hned několik audiálních hororů, které zvuk staví na roveň ději a činí ho vlastně jednou z postav. Vzpomeňme například na rozhlasový podcast Neklid nebo audiodramata Dům a Anima z produkce Audiotéky – zvuk/hlas/šum jsou u těchto titulů prostředkem k rozpoutání šílenství a skrývá se za nimi mnohem více, než by se na první pohled (poslech) mohlo zdát. Ze stejného ranku je i audiohra Šum, přičemž zde ještě navíc vynikne spojení s hrůzu nahánějícími možnostmi AI.

Režisér Radim Nejedlý si plně uvědomoval problematičnost příběhu a s tím související herecké interpretace. Hercům je totiž velice často partnerem právě zvuk, respektive onen titulní šum. Reagují na něj, hrají s ním či se na něj odvolávají, takže při natáčení jim často chyběl herecký partner. Přesto režisér dokázal herce vést tak, aby byli ve všech směrech uvěřitelní. Do hlavních rolí obsadil Viktora Kuzníka, který mimochodem ztvárnil i hlavní postavu v již zmíněném podcastu Neklid, a Annette Nesvadbovou (jednu z hlavních hereček filmu Přišla v noci) – dva mladé neoposlouchané hlasy, o nichž v audiotvorbě zcela jistě ještě hodně uslyšíme. Kuzníkův David osciluje mezi paranoiou, posedlostí a racionalitou. Interpretův lehce nervózní projev skvěle působí na posluchačovy receptory strachu a vyvolává v nich chvění. Veronika v podání Annette Nesvadbové projde během jedenapadesáti minut obrovskou proměnou a herečce se povedlo věrohodně ztvárnit všechny polohy její postavy (záměrně zde neprozrazujeme více). Zajímavostí také je, že režisér Radim Nejedlý do rolí reportérů a moderátorů obsadil skutečné rozhlasové reportéry. To je zcela znatelně slyšet na jejich zpravodajské dikci, jejíž prostě sdělovací styl je pro herce velice těžko napodobitelný. Obsazení těchto rolí skutečnými zaměstnanci rozhlasu tak posiluje autenticitu dramatického příběhu a nutí nás ptát se, zda něco z toho přece jen není pravda.

K tomu samozřejmě přispívá i zvukový design. Za zvukem jako takovým stojí Samuel Sochatzi, finální zvuková podoba je pak dílem Ondřeje Gáška, který je zároveň i autorem hudby. V sound designu se pracuje s nervózními hudebními motivy, které se skvěle snoubí se strašidelným záznamem a podivnými zvuky. Dohromady pak vyvolávají úzkost a tísnivý pocit, jako by vás někdo sledoval. Audiohra Šum a jí podobné výše zmíněné tituly dokazují, že nepřítomnost vizuálního vjemu může být přednost, protože zejména u audiálních hororů a thrillerů posilují sugestivitu prostředí, které vás doslova pohltí.

Horor Šum najdete k poslechu na webu rozhlasu zdarma k poslechu až do 9. března. Pro lepší zážitek doporučujeme poslech se sluchátky.

Rozsypaná slova 1/6 (2024, 2025)

Martin Daneš. Román o posledních letech Karla Poláčka. Hudební režie a mistr zvuku Leoš Sedláček. Dramaturgie Tereza Mičiaková. Režie Jaroslav Pokorný.

Účinkují Jan Vlasák, Jana Stryková a Jiří Zapletal.

Natočeno 2024. Premiéra 1. části 19. 1. 2025 (ČRo Hradec Králové, 18.12 h.) v rámci bloku Na nedělní vlně z Hradce Králové. Repríza 19. 1., 26. 1., 2. 2., 9. 2., 16. 2. a 23. 2. 2025 (ČRo Hradec Králové, 18:10 h.) v cyklu Na nedělní vlně HK.

Vydala Radiotéka v roce 2025 (MP3, CR1294-9). Ukázky k poslechu zde.

Obsah: 1. Konec prázdnin – 2. Za okny slídí nepřítel – 3. Tváří v tvář. – 4. Osiřelé knihy. – 5. Přestupní stanice. – 6. Eliša divy činí.

Lit.: baj – Pokorný, Jaroslav – Mičiaková, Tereza: Román Martina Daneše: Rozsypaná slova o posledních letech života spisovatele Karla Poláčka. In web ČRo Hradec Králové, 23. únor 2025 (článek). – Cit.: V lednu 2025 uplynulo 80 let od tragické smrti spisovatele, novináře a humoristy Karla Poláčka. My vám chceme tohoto významného rychnovského rodáka připomenout nedělní četbou na pokračování. (…)

Dramaturgyně Tereza Mičiaková však nesáhla po notoricky známých titulech jako Muži v ofsajdu nebo Bylo nás pět, ale rozhodla se pro premiérové zpracování současného románu Martina Daneše: Rozsypaná slova.

Českolipský překladatel, žurnalista a spisovatel, který od poloviny 80. let žije a tvoří v Paříži, ve své knize velmi působivou a čtivou formou vykresluje nelehké poslední roky Poláčkova života. Přestože nás vtahuje do pohnutých dob, nešetří při tom ani humorem a ironií, pro Poláčkovu tvorbu tak typickými.

Krom toho připomínka faktu, že být novinář, spisovatel a Žid v Praze za druhé světové války, neprchnout, naopak vytrvat ve své zemi, chce notnou dávku odvahy a přesvědčení, v kontextu dnešní doby dostává až mrazivě aktuální kontext.

Zajímavostí také je, že i když se v zásadě jedná o biografický román, na rozdíl od všech známých či méně známých postav té doby, přátel a rodinných příslušníků, kteří zde vystupují pod autentickými jmény, samotného Karla Poláčka autor přejmenoval na Karla Hirsche. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress