Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

12. 9. 2016

Deník Bridget Jonesové (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 13:26

Helen Fieldingová. Audiokniha.

Čte Martina Hudečková.

Natočeno 2016. Vydalo OneHotBook 15. 9. 2016 (1 CD MP3, katalogové č. AK107; EAN 8594169481074).

Pozn.: Bridget je svobodná třicátnice, která by – asi jako každý – ráda našla pravou lásku. Jen si musí dát pozor na určité typy mužů: alkoholiky, workoholiky, chorobné dlužníky, muže, co mají přítelkyni nebo jsou ženatí, misogyny, megalomany, šovinisty, citové vyděrače, parazity a zvrhlíky. Do toho je talent na trapasy, pochybuje o svém vzhledu a se svými konfrontacemi s opačným pohlavím či s hříchy proti zdravému životnímu stylu (Budu pít méně než čtrnáct skleniček alkoholu týdně. Přestanu kouřit.) se svěřuje svému deníčku.  Hlavně je s ní ale velká legrace!

Román byl roku 2001 zfilmován s Renée Zellwegerovou v hlavní roli. Adaptace druhého dílu se v kinech objevila roku 2004. A třetí film Dítě Bridget Jonesové dorazí do českých kin 15. září 2016.

Helen Fieldingová (*1959)

Narodila se v malém průmyslovém městečku Morley v hrabství Yorkshire. Vystudovala angličtinu na St. Anne College v Oxfordu a byla součástí Oxford revue na festivalu v Edinburghu roku 1978. Roku 1979 začala pracovat v BBC v magazínu Nationwide. Působila také jako vedoucí dětských a zábavních show, psala a produkovala dokumentární filmy o Africe. Tyto zkušenosti se staly základem jejího prvního románu Celebrity pro Afriku. V letech 1990-1999 psala pro několik periodik jako The Sunday Times, The Independent nebo The Telegraph. Její nejznámější román, Deník Bridget Jonesové, začal vycházet jako sloupek právě v The Independent. Byl tak úspěšný, že podle něj vzniklo několik knih a tři filmy.

Martina Hudečková (* 1964)

Dcera divadelního režiséra Václava Hudečka vystudovala pražskou konzervatoř, poté byla třináct let členkou souboru Divadla Jiřího Wolkera. Následně působila v pražské Redutě nebo v divadle Skelet Pavla Trávníčka, hostovala také v Divadle bez zábradlí. V televizi začala hrát ještě za studií, vystupovala v pohádkách, objevila se též v pořadech pro děti. Vedle divadla je její hlavní doménou dabing, v němž se časem vypracovala v jednu nejobsazovanějších hereček. Její hlas je mimo jiné neodmyslitelně spjatý s postavou Bridget Jonesové ve filmových adaptacích.

30. 8. 2016

Das Leben im Dunkeln (Život ve tmě, 2014)

Oskar Baum. Audiokniha.

Čte Emmy van Swaaij.

Vydal Elst v roce 2014 (1 CD MP3)

29. 8. 2016

Holubí pírko (1989, 2016)

Alena Riegerová. Rozhlasová pohádka. Hudba Jiří Váchal, řídí autor. Zvuk Jiří Fuhrman. Zvuková spolupráce Věra Fuksová. Dramaturgie Eva Košlerová. Režie Ivan Holeček.

Osoby a obsazení: blázen (Ladislav Mrkvička), démon (Jiří Adamíra), král (Otakar Brousek I.), královna (Jana Šulcová), Alard (Vladimír Dlouhý), Sivá (Vilma Cibulková).

Natočeno 30. 1. 1989 – 9. 2. 1989 (R 2). Premiéra 14. 5. 1989 (Praha, 13:00 h.; 41 min.). Repríza 14. 7. 1991 (Praha, 13.00 h.); 26. 2. 2017 (ČRo 2 Praha, 13:00 h.); 6. 2. 2022 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.); 21. 1. 2023 (ČRo Rádio Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.).

Vydala Radiotéka, srpen 2016 (MP3, 41 min.).

Pozn.: Další z řady klasických rozhlasových pohádek, které pro vás vybíráme z našeho zlatého rozhlasového fondu.

Lit.: anonym: Holubí pírko. Ladislav Mrkvička v roli blázna, který jako jediný v království může říkat pravdu. In web ČRo 2 Praha, 6. únor 2022 (článek). – Cit.: Pohádka o tom, jak ušlechtilá dokáže být lež na bohatém dvoře v království akvitánském. A o tom, jestli je moudřejší někdy zalhat a jestli se bez přetvářky nikdo neobejde.  (…)

Hlavní roli v tomto příběhu má šašek, který nikdy nepoznal lidské pohlazení, vždy trpělivě snášel všechny pohlavky, facky a kopance. Šašek – blázen, který jako jediný v království může říkat pravdu. Démon ho ale láká, aby pravdu neříkal. Neváží prý víc než holubí pírko. A dokázat to má příběh dívky, které král říká Sivá.

Sivá holubice čeká na rytíře Alarda, kterému věnovala holubí pírko. Jenže holubí pírko se vrátilo bez rytíře. A šašek kvůli tomu poprvé zalže. Je snazší zalhat než vzít člověku víru? Šašek musí projít opravdu těžkými zkouškami, než dokáže zvítězit nad démonem.

27. 8. 2016

Záhada na zámku Styles (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 10:03

Agatha Christie. Detektivní román, v němž se poprvé objevuje Hercule Poirot.

Čte Jaromír Meduna.

Natočeno 2016. Vydalo Tympanum ve spolupráci se společností Kristian Entertainment 24. 10. 2016 (1 CD MP3).

Rozhovor s Jaromírem Medunou na YouTube

Pozn.: Arthur Hastings, který je právě na měsíční dovolené po zotavení se z válečných zranění, je pozván svým přítelem Johnem Cavendishem na styleské sídlo v hrabství Essex. Po příjezdu Hastings zjišťuje, že v rodině panuje napjaté atmosféra. Emily Inglethorpová, Johnova nevlastní matka, získala po smrti svého manžela pod kontrolu celý obrovský rodinný majetek. Nedávno se provdala za Alfreda Inglethorpa, muže s pochybným vzhledem i minulostí a o dvacet let mladšího. Oba bratři – John i Lawrence – jsou při své rozhazovačnosti na matce finančně závislí.

Při procházce po vesnici narazí Hastings na svého starého přítele Hercula Poirota, který byl svého času jedním z nejvýznamnějších členů belgického policejního sboru. Ještě tu samou noc je rodina na styleském sídle probuzena zvuky vycházejícími z pokoje paní Inglethorpové. Když vyrazí dveře, naleznou ji v záchvatu obrovských křečí… (anotace)

Pozn. 2: Záhada na zámku Styles je prvním románem Agathy Christie s jedinečným a dnes již legendárním belgickým detektivem Herculem Poirotem. Debutující spisovatelka mu hned na úvod připravila nelehký úkol: Když v rozlehlém sídle za podivných okolností umírá jeho postarší, křehká, leč bohatá majitelka, podezření, že byla otrávena, se brzy změní ve skutečnost. Kdo je však vrahem? Manžel Alfréd? Nevlastní syn John Cavendish? Jeho krásná tajemná žena Mary? Nebo snad rodinný lékař? Důmyslný a napínavý příběh, na němž Christie pracovala během první světové války, nejprve vydavatelé odmítali. Nakonec vyšel až v roce 1921 – a zahájil kariéru nejprodávanější prozaičky na světě všech dob. 

Nesmrtelné dílo nyní vychází v interpretaci toho nejpovolanějšího – Jaromíra Meduny, který je pro Čechy hlasem televizního Poirota. Vydává Tympanum a vydavatelství Kristián Entertainment.

Agatha Christie (1890-1976)

Královna detektivky, světově proslulá spisovatelka všech dob. Publikovala celkem přes 80 románů a divadelních her. Patřičné pozornosti se jejímu dílu dostalo v roce 1921, kdy vyšel detektivní román Záhada na zámku Styles. Nejznámější postavy vystupující opakovaně v jejích knihách jsou slečna Marplová a Hercule Poirot. Většina spisovatelčina díla byla zfilmována, některá i vícekrát. Tympanum dosud vydalo její audioknihy Vražda Rogera Ackroyda, Schůzka se smrtí, Vraždy podle abecedy, Deset malých černoušků, Vražda v postranní ulici, Záhada španělské truhly, Druhý gong, Záhada na zámku Styles, Černý vzadu a sérii čtyř audioknih se slečnou Marplovou.

 

25. 8. 2016

Stopařův průvodce Galaxií (2008)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 18:21

Douglas Adams. Audiokniha.

Čte Tomáš Juřička.

Natočeno 2008. Vydalo sdružení Mluvící kniha v roce 2008 (celkový čas 5 hod. 44 min.).

24. 8. 2016

Čtvrtá oběť (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 0:06

Peter May. Audiokniha ze série Čínské thrillery (2). Režie Michal Bureš.

Účinkují Jana Plodková a Martin Myšička.

Natočeno 2016. Vydal OneHotBook, srpen 2016 (1 CD MP3, celkem 11 hod. 1 min.).

Pozn.: Cesty Liho a Margaret se vlivem okolností rozdělily, ale vyšetřování série rituálních poprav v Pekingu je opět svede ke spolupráci, ať už se jim to líbí nebo ne. První tři oběti kdosi omámil drogami, svázal, označil plakátem s přezdívkou a číslem a nakonec zručně sťal. Čtvrtá oběť byla popravena stejně, jenže se jednalo o amerického diplomata čínského původu.

Pro všechny je záhadou, proč se Jüan Tchao po několika desítkách let v Americe vrátil do Pekingu, spokojil se s nevýnosným úřednickým postem a pronajal si byt v omšelé části města – především však, proč zemřel stejně bizarním způsobem jako další tři Číňané. Li s Margaret jsou pravdě na stopě, ale zároveň se tím nebezpečně přibližují k vrahovi, který je připraven obětovat kohokoliv, aby své tajemství uchránil.  (anotace)

Lit.: Macháček, Tomáš: Je pomsta sladká? In web Naposlech.cz, 6. 9. 2016 (recenze). – Cit.: Čínského detektiva Li Jena a americkou patoložku Margaret Campbellovou před časem svedl osud dohromady při vyšetřování vraždy čínského vědce. Poté, co spolu prožili románek, kterému okolnosti příliš nepřály, si oba mysleli, že se jejich cesty nadobro rozešly. Proto je zaskočilo, když museli opět spojit síly při vyšetřování něčeho velmi neobvyklého – v Pekingu totiž došlo k několika rituálním popravám. Poslední obětí, která vyvolala největší rozruch, byl americký diplomat. Má vrah předem stanovený plán? Jde o pomstu nebo boj o moc? A kdy se jeho řádění podaří zastavit? A bude klíčem k řešení čtvrtá oběť?

Petera Maye proslavil zejména román Skála, kterým otevřel svou trilogii z ostrova Lewis. O více než dekádu předtím se však pustil do psaní kriminálních příběhů ze soudobé Číny, ve kterých barvitě líčí nejen bohatou minulost a problematickou přítomnost této rozlehlé země, ale i kulturní a sociální rozdíly, které plynou ze střetu evropského a asijského světa. Právě tyto knihy se nyní dostávají k českým čtenářům a posluchačům. Ačkoliv se může zdát, že se zde autor zatím hledá (syrovost ostrovního prostředí zde opravdu nenajdeme, zato nechybí romantická zápletka připomínající svou prvoplánovostí červenou knihovnu), byla by škoda se s Mayovými díly neseznámit komplexněji. Minimálně pro jejich hlubší pohled na čínskou kulturu a historii, kterou zde autor poutavě předestírá.

Zvukově se do rolí hrdinů opět převtělili Martin Myšička a Jana Plodková, kteří stáli za mikrofony už v úvodním dílu audioknižní série. Ve vydavatelství OneHotBook zvolili dobře formu dvou interpretů, kteří se ve vyprávění střídají zpravidla dle toho, zda je příběh vyprávěn z pohledu Li Jena či Margaret. Zatímco u Jany Plodkové může působit četba trochu ploše a místy se zdá, že při čtení herečka trochu moc spěchá, v případě Martina Myšičky je znát, že si s rád s hlasem hraje a jeho party působí uvolněněji. Ve chvílích, kdy spolu obě postavy vedou dialog, se ale podařilo zachytit dynamiku a stoupající napětí dané situace oběma z nich, což jen podporuje správnost zvoleného konceptu dvou různých vypravěčů a dialogizované četby.
 
Kromě zvukařského odlišení hlasů během telefonních hovorů se o oživení četby starají i hudební doprovody, které tentokrát vycházejí z tradičních čínských motivů a hudebních nástrojů. Jejich volba byla citlivá, četbu předěly nijak neruší a naopak ještě více umocňují exotický ráz příběhu.

Je trochu zvláštní, že Peter May vždy píše své románové série v krátkém časovém sledu po sobě a po několika dílech své hrdiny prostě opustí a nikdy se k nim už nevrací. Bylo by zajímavé sledovat, jak by se lišily jeho čínské thrillery, kdyby byly vydávány s větším časovým odstupem. Ovlivnily by jejich podobu autorovy větší spisovatelské zkušenosti? Posluchačsky je audiokniha Čtvrtá oběť zpracována řemeslně dobře, kvůli návaznosti děje by však měli druhý díl poslouchat jen ti, kteří se obeznámili s úvodní knihou série. A také ti, kteří neočekávají, že se čínské thrillery podobají trilogii z ostrova Lewis. Bez takového očekávání si lépe vychutnají specifickou atmosféru příběhů, odehrávajících se pro autora zdánlivě netypicky až v daleké Číně.

21. 8. 2016

Má americká krása (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 18:21

Veronika Bednářová. Audioverze reportáží české novinářky. Hudba Raven. Režie Hana Kofránková.

Čte Barbora Hrzánová, Veronika Bednářová a Jan Hřebejk.

Natočeno 2016 (studio Ateliér, Vysočany). Vydal Tebenas 11. 9. 2016 (1 CD MP3, TBN012-2, celkem 7 hod. 50 min).

Slavnostní křest se koná ve středu 7. září v 17:00 v Americkém centru, Tržiště 13, Praha 1.

Pozn.:  Reportáže Veroniky Bednářové, jediné české novinářky, která zažila zkázu newyorských Dvojčat přímo na místě, čte Bára Hrzánová.

Unikátní soubor povídek a reportáží přední české novinářky a reportérky Reflexu Veroniky Bednářové přináší neotřelé pohledy na Spojené státy a jejich atmosféru. Najdete zde Hollywood, Silicon Valley, Arlingtonský hřbitov, prázdninové místo Antonína Dvořáka, ale i procházku Central Parkem, Brodwayí a příběh zkázy newyorských Dvojčat. Reportáže respektované české novinářky v režii Hany Kofránkové načetla herečka Barbora Hrzánová.

Kniha Má americká krása poprvé vyšla v roce 2006 a vzbudila mimořádný zájem čtenářů. Oproti tištěné verzi je audiokniha bohatší o novou kapitolu z června roku 2016, nazvanou „15 let poté“, kterou exkluzivně pro audioknihu namluvila Veronika Bednářová. Dalším bonusem je předmluva ke knize, rovněž v podání autora – režiséra Jana Hřebejka. Intenzivní zážitek „z četby“ umocňuje osobitá interpretace Barbory Hrzánové.

Audiokniha Má americká krása vychází v září 2016.

Pozn.: Vysočanské nahrávací a produkční studio Ateliér hlásí dokončení hrubé nahrávky další zajímavé audioknihy. Pod režijním vedením rozhlasové legendy Hany Kofránkové načetla herečka a zpěvačka Bára Hrzánová knihu reportáží Má americká krása. Autorka Veronika Bednářová patří ke stálicím kulturní redakce časopisu Reflex a v roce 2001 byla přímou svědkyní teroristického útoku na newyorské WTC. Ve své knize reportáží přináší nejen přímé výpovědi obyvatel města, ale v dalších kapitolách nás vezme na výlety do Silicon Valley, Los Angeles nebo do městečka Spillville, kde trávil prázdniny Antonín Dvořák. CD ve formátu Mp3 vyjde 11.září. (anotace)

20. 8. 2016

Sběratel kůží (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 16:38

Jeffery Deaver. Jedenáctý příběh volné řady detektivních případů. Tentokrát detektiv Rhyme a policistka Sachsová hledají vraha, který své oběti zavléká do podzemní kobky, kde tetovací jehlou, napuštěnou jedem, vytváří na jejich tělech šifrované vzkazy.

Načetla Milada Čechová.

Vydala Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana v roce 2016 (2 CD mp3, MP5393, 17:58:21).

19. 8. 2016

Válec aneb Dítě štěstěny (1986, 2024)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích,Povídky — Premek @ 10:56

Jan Werich. Povídka z knihy Lincoln 1933. Zvukový mistr Miroslava Rychlá. Natáčecí technik Alena Vejsadová. Režie Petr Adler.

Čte Josef Somr.

Natočeno v roce 1986. Premiéra (?) 1. 12. 1986 (Vltava, 13:00 – 13:30 h.). Repríza 30. 12. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Vydala Radiotéka, prosinec 2024 (MP3, CR.ES.2024.444) společně s cyklem Mé moudřejší povídky pod názvem Mé moudřejší povídky. Ukázka k poslechu zde.

18. 8. 2016

Šiflík a Šuflík – Strašidelný herbář (2010)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 8:41

Cyril Podolský. Zkrácená audiokniha jako příloha knihy.

Účinkují Bolek Polívka, Marián Labuda a Lucie Vondráčková.

Natočeno 2010. Vydalo nakladatelství Paseka 7. 9. 2010 (kniha + 1 CD MP3).

Pozn.: Kniha i audiokniha v jednom balení.  – Myslíte si, že vaše kuchyň zeje prázdnotou, když jdou všichni spát?  Omyl! Nepočítáte totiž s duchy Šiflíkem a Šuflíkem.

Žádného kuchyňského ducha nesmí spatřit lidské oko, nebo se dotknout paprsek slunečního světla. Jen na děti se vztahuje výjimka. Naši ducháčkové zažívají nejrůznější dobrodružství: spravují staré hodiny, žehlí prádlo nebo pletou šálu, a pořádně všechno vždycky popletou.

Po úspěšných Krysácích jsou Šiflík a Šuflík dalším společným dílem autorské dvojice Cyril Podolský a Ivan Mraček. Součástí knihy je CD-MP3 se všemi kapitolami knihy načtenými Bolkem Polívkou, Marianem Labudou a Lucií Vondráčkovou. A můžete se těšit i na ducháčkovskou píseň..

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress