Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

4. 4. 2017

Tu byłem. Tony Halik (Byl jsem tady. Tony Halik, 2017)

Mirosław Wlekły. Nezkrácená životopisná audiokniha.

Čte Jerzy Stuhr.

Natočeno 2017. Vydala Agora v roce 2017 (celková délka 14 hodin 26 minut).

Pozn.: Pamiętamy go z programu „Pieprz i wanilia”, w którym opowiadał o swoich egzotycznych podróżach. Ale zanim urodzony w Toruniu Mieczysław Sędzimir został Tonym Halikiem, przeżył kilka różnych życiorysów: był Polakiem i Argentyńczykiem. Czasem Indianinem. Francuskim partyzantem, autorem pierwszego wywiadu dla NBC z Fidelem Castro, laureatem Pulitzera, pilotem Juana Peróna i odkrywcą ukrytej stolicy Inków. Albo nie był żadnym z nich. Z całą pewnością wybierał się jednak na Księżyc.

Kim był naprawdę? Odpowiedź – w trakcie podróży po Francji, Meksyku, Stanach Zjednoczonych, Argentynie i Polsce – znalazł jeden z najlepszych polskich reporterów młodej generacji – Mirosław Wlekły.

„To wielka radość móc wędrować jeszcze raz z Tonym i Elżbietą przez świat i strony książki, której są bohaterami. Ale to znacznie więcej niż sentymentalna podróż przez świat pachnący pieprzem i wanilią“
– Jerzy Stuhr

Legenda o snu (1984, 2026)

 Milan Navrátil. Když byla princezna ještě v kolébce, vyhnal král svou ženu ze zámku. Žije ještě a kde? Setká se s ní princezna? Původní rozhlasová pohádka. Hudba Petr Mandel, řídí Jiří Váchal. Dramaturgie Eva Košlerová. Zvukový mistr Jiří Fuhrman. Natáčecí technik Jiřina Nováková. Asistent režie Pavla Chytilová. Režie Karel Weinlich.

Osoby a obsazení: Básník (Pavel Soukup), Machtún (Ladislav Mrkvička), Šódaší a Mája (Miroslava Hozová), chůva (Slávka Budínová), Lál (Josef Dvořák), slonice (Jana Andresíková), Vírá (Věra Kubánková), rybář (Antonín Hardt), král (Jiří Samek), herold (Miloš Rozhoň), první král (Jiří Štěpnička), druhý král (František Husák), třetí král (Miroslav Moravec), čtvrtý král (Jan Přeučil), stařec (Václav Kaňkovský), pán (Zdeněk Kutil), pastevec (Vladimír Hrubý) a strom života (Pavel Pípal).

Natočeno 2. 10. – 9. 11. 1984. Obnovená premiéra 18. 4. 2017 (ČRo Rádio Junior, 13:00 h; 47 min). Repríza 28. 4. 2019 (ČRo 2 Praha, 13:04 h); 19. 2. 2020 (ČRo Rádio Junior, 13:00 h.).; 15. 8. 2026 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.).

Vydala Radiotéka, srpen 2026 (MP3, CR.ES.2026.267, 48 min.). Ukázka k poslechu zde.

3. 4. 2017

Первая любовь (První láska, 2010)

Ivan Sergejevič Turgeněv.

Čte Vadim Maximov.

Natočeno 2010. Vydal Ardis v roce 2010 (3 hod. 7 min).

Pozn.: Повесть Первая любовь – поэтическое описание психологии женской любви, первой любви юноши.Сюжет повести автобиографичен. Ð’ Первой любви описано действительное происшествие ранней юности автора – влюбленность в княжну Е.Л.Шаховскую, переживавшую в ту пору роман с отцом Тургенева.По признанию автора – Первая любовь – это единственная вещь, которая мне самому до сих пор доставляет удовольствие, потому что это сама жизнь, это не сочинено… Первая любовь – это пережито. (anotace)

31. 3. 2017

Panenka (2008)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 16:08

Joy Fielding (Fieldingová). Román s kriminální zápletkou vypráví o zlomovém období v životě mladé floridské advokátky, která se těžce vyrovnává se šokující skutečností, že její matka spáchala zločin.

Načetla Pavla Rychlá.

Vydala Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana v roce 2008 (1 CD mp3, MP4065, 13:28:05).

Pozn.: Osmadvacetiletá floridská právnička Amanda Travisová je ztělesněním moderní úspěšné ženy. Je krásná, sebevědomá a energická; miluje svou práci obhájkyně, ve vztazích si zakazuje sentiment, lásku redukuje na uspokojující sex. Je neúnavná, jedinou relaxací jsou pro ni hodiny spinningu ve fitcentru. Zvrat v denní rutině přinese telefonát. Její matku žijící v Torontu obvinili, že v hotelu Four Seasons zastřelila neznámého muže. Amanda, jíž se podařilo vytěsnit z paměti vzpomínky na dětství a domov, se vrací do Kanady, aby se tam znovu setkala s holčičkou-panenkou, jakou bývala: ustrašenou a manipulovatelnou, milující svou panovačnou a náladovou matku. Když se snaží sestavit matčinu obhajobu a odhalit pozadí vraždy, z minulosti vyplouvají tajemství tak temná, že už neohrožují jen Amandinu pověst, ale i její život.

Marie a Magdalény (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 0:49

Lenka Horňáková-Civade. Audiokniha. Hudba Lukáš Hurník. Režie Michal Bureš.

Účinkují Valérie Zawadská, Tereza Bebarová a Lucie Pernetová.

Natočeno 2017. Vydal OneHotBook, duben 2017 (1 CD MP3; katalogové č.: AK141; EAN: 8594169481418; celková délka 6 hodin 27 minut).

Pozn.: Novinkový román  vyšel vloni ve Francii, kde byl několikrát oceněn. Letos ho autorka převedla do češtiny. Vypráví příběh tří generací moravských žen. Začínáme ve 30. letech ve Vídni a končíme roku 1988 v Paříži.

Magdaléna, Libuše, Eva… jedna rodová linie a stejný osud: všechny vyrůstají bez otce. Magdaléna zažila nacistickou okupaci, Libušino dětství, rámované kolektivizací, končí za okupace vojsky Varšavské smlouvy, Eva je dítětem normalizace. A jedna po druhé svým osobitým způsobem vypráví o lásce, o naději, o světle v temnotách a o vnitřním zdroji síly, která každé z nich umožní nést hlavu vztyčenou navzdory nepřízni osudu i historie. A jedna po druhé vypráví i o Marii, jejich matce, babičce a prababičce, která jako archetypální ženské božstvo onu sílu opatruje a šíří. Autorka prostřednictvím svých hrdinek vystavěla pevným, a přitom křehkým, průzračným a zpěvným stylem příběh jedné rodiny, navzdory tragickým okolnostem velmi prostý, navzdory velké historii velmi všední a navzdory obyčejnosti velmi silný. (anotace)

Lenka Horňáková-Civade

Narodila se v Prostějově, vystudovala VŠE a začala se studiem na FFUK, ale před dokončením studií dala přednost cestování, které se jí stalo osudným: setkala se se svým budoucím manželem a usadila se na jihu Francie. Na pařížské Sorboně vystudovala výtvarné umění, kterému se aktivně věnuje: její kresby, akvarely a olejomalby jsou zastoupeny ve sbírkách v Austrálii, USA i v Evropě, jedna z jejích kreseb je použita i na obálce audioknihy. S vlastí i rodným jazykem zůstala ve spojení – česky vyšly její knihy Provence jako sen (2010), Lanýže (2011) a Pohlednice z kavárny (2015) – každá z nich jiným literárním jazykem odráží autorčino vnímání (jiho)francouzské reality. Publikace Prioritaire. Praha – Paříž (2013, se spoluautorkou Anne Delaflotte Mehdevi) ukazuje zase pohled dvou žen-cizinek, z nichž každá žije v rodné zemi té druhé. Rodinná sága Marie a Magdalény přináší zásadní změnu: autorka ji napsala francouzsky (česky vychází v jejím vlastním překladu), téma je naopak české. Krátce poté, co román ve Francii vyšel, se ocitl na seznamu titulů, z nichž byl na podzim vybírán laureát významné francouzské literární ceny – Prix Renaudot. Oceněn pak byl Prix Renaudot des Lycéens i několika dalšími francouzskými literárními cenami a je kladně přijímán jak kritikou, tak čtenáři.

Valérie Zawadská (* 1958)

Po maturitě získala angažmá v Severomoravském divadle v Šumperku jako elév, o rok později nastoupila na DAMU v Praze. Následovala divadelní angažmá v Západočeském divadle v Chebu (1982-1986) a v Městských divadlech pražských (1986-1993). Od 90. let je na volné noze, hostuje v několika divadlech a kromě filmu či televize se věnuje též práci pro rozhlas. Hrála téměř v šedesáti filmech, inscenacích a seriálech, ale popularitu jí získal zejména dabing, za který obdržela několik ocenění TýTý i Cen Františka Filipovského.

Tereza Bebarová (* 1975)

Vystudovala herectví na ostravské konzervatoři. Již během studia hrála v Divadle Petra Bezruče, po absolutoriu školy byla v angažmá v ostravském Divadle Aréna, později i v Národním divadle moravskoslezském a po přesídlení do Prahy v Divadle na Fidlovačce. Roku 2005 obdržela cenu Thálie za  hlavní roli v muzikálu Funny Girl. Aktuálně je členkou hereckého souboru Divadla na Vinohradech. Jako velmi dobře hlasově disponovaná herečka působí v dabingu (třikrát získala Cenu Františka Filipovského) a v současné době patří mezi nejvyhledávanější audioknižní narátorky. Televizní diváci ji znají ze seriálu Ulice, kde ztvárnila postavu Ukrajinky Světlany.

Lucie Pernetová (* 1978) 

Po absolvování gymnázia nastoupila jako elévka do Městského divadla v Mostě. Po šesti letech, která považuje za svou hereckou školu, dostala nabídku angažmá v divadle ABC. Nyní je členkou souboru Městských divadel pražských. Spolupracuje s Českým rozhlasem, hostuje také v Činoherním klubu a v Divadle Palace. Je členkou souboru Veselé skoky. Zahrála si v televizních filmech Dva na schodišti, Crash Road, Až kohout snese vejce, v pohádce Boháč a chudák či v seriálu Život a doba soudce A. K. Je hlasem Tryskomyši ve Studiu Kamarád. Spolupracuje také na koncertní řadě Orchestr na dotek se S. O. hl. m. Prahy FOK. Je maminkou Barbory a Jana.

Lit.: Smolíková, Klára: Šepoty a výkřiky moravského venkova. In web Naposlech.cz, 7. 3. 2018 (recenze). – Cit: Když se velké dějiny potkávají s lidskými příběhy, nemusí být hned patrné, jaký otisk zanechají. Zvlášť když historii ovládají muži. To oni navlékají uniformy, řeční na politických schůzích, studují, aby měnili svět. Kde je místo žen? A zvláště žen, které chtějí jít svou vlastní cestou? Spisovatelka Lenka Horňáková-Civade nám předkládá rodinnou ságu, jejíž tři představitelky nalezly v audioverzi knihy Marie a Magdalény prastarou materii – hlas.

Audio vydavatelství OneHotBook není skoupé, a tak režisér Michal Bureš povolal do studia hned tři skvělé vypravěčky. Valérie Zawadská vstoupí do řeči Magdalény se samozřejmostí a zemitostí, Tereza Bebarová se zhostí Libuše s dívčím nadšením plným romantických snů a Lucie Pernetová se stane Evou s drzostí Husákových dětí.Vyprávění se zrychluje. Magdaléna je proti své vůli vytržena z náruče rušného velkoměsta a ocitá se v bezčasí venkova pár kilometrů od rakouských hranic. Nejvlídnějšími tvory jsou v jejích očích krávy, které má na starosti a se kterými německy rozmlouvá. Její dcera, bystrá pozorovatelka Libuše zvyšuje tempo, kterým vyšívá i spěchá polními cestami. Ne, aby unikla, ale aby se vyhnula všem nástrahám a mohla zůstat. A nakonec přichází třetí část, kterou malá Eva drmolí, jako by jí šlo o život. To ona se rozhodne vystoupit z bludného kruhu a konečně pochopit, co ostatní tají.

Jen jeden hlas chybí. Marie, matka rodu, přímo nepromlouvá. Nikdy plně neodkryje svá tajemství, a přesto právě ona stojí pevně rozkročena mezi minulostí a budoucností, ona je svorníkem, který drží pohromadě rodinu, mostem, díky kterému se dá přejít neklidné dvacáté století. Marie, Magdaléna, Libuše a Eva si předávají stejný vzorec, jak se porvat s nepřízní osudu. Ač se to zdá paradoxní, jsou nemluvné. Dokonce i kdysi upovídaná holčička Eva vede většinu rozmluv sama se sebou. Posluchač tak vyslechne zpovědi natolik intimní, až se cítí malinko zahanben, že poslouchal.

Pro muže může být takový poslech lehce trýznivý. Vypravěčky si totiž předávají mezi sebou vlákno příběhu jako štafetu v závodě žen. Muži v jejich životech nemají místo. Neschopnost najít společnou partnerskou řeč s muži však hrdinkám často přináší utrpení a ponížení. Svoboda je v nedohlednu a ony zůstávají samy obtíženy zodpovědností za své děti. Ženy jako by procházely temným tunelem, ve kterém světélko na konci nevidí, jen tuší. V hudebním rámování se ozvuky moravského venkova mění na pláč za všemi zmařenými nadějemi, lidové motivy vydávají svědectví o sousedské nevraživosti a osamělosti. Text je zpracováním do audioknihy naplněn a stvrzen, dostal tělo, které dýchá a sálá z něj živočišné teplo.

Těžko si nepředstavovat Lenku Horňákovou-Civade, jak popíjí víno kdesi v prosluněné Francii a dodává si odvahy vyprávět osudy těch uzavřených a tvrdých žen. Jsou to naše matky, babičky a prabáby, které zatnuly zuby, nestěžovaly si a neprosily o úlevy. Ženy možná málo vřelé, pro které je tak těžké své dospělé děti obejmout a vyznat se ze svých chyb. Jenže to, co je nevyřčené, je předurčeno k opakování. Dokud se příběh nevysloví a nebude nám drnčet v uších jako koleje, po kterých kdysi odvážel z Vídně vlak Marii s dcerkou Magdalénou, prokletí nezmizí.

Lit.: anonym: Marie a Magdalény (audiokniha). In web Jedu v knize, b. d., asi 2018 (recenze). – Cit.: Skoro po roce a půl jsem se vrátila k Mariím a Magdalénám Lenky Horňákové-Civade. V prvním kole jsem je četla, ve druhém poslouchala. Kniha mě moc nezaujala, audiokniha ale dojem napravila, procenta půjdou strmě nahoru.

Marie i Magdaléna, ženy jedné rodiny, matka a dcera, přestavují prototyp mnohých žen s podobným osudem. Nešťastně/nevhodně se zamilovaly, otěhotněly a vychovávaly dceru bez otce, tedy alespoň toho biologického. Ačkoli dcera viděla, jak těžké to je, jak se na ně dívá okolí a jak musí s sebou to stigma nést, vše se opakovalo. Další nemanželský potomek, později silná žena s vlastním názorem, toužící po lásce, ale s nohama pevně na zemi navzdory všemu, byla na světě.

Marie, matka rodu, otce Magdalény milovala. Jenže nebyla jeho jedinou ženou. Vídeň a roli asistentky lékaře musela vyměnit za malou vesnici, roli hospodské a příležitostné porodní báby. Muž jejího života, lékař, u kterého byla zaměstnaná, byl ženatý s jinou ženou, o jejíž existenci neměla Marie tušení. Byl Žid a na prahu druhé světové války bez varování uprchl. Bez Marie, bez Magdalény, zato se svou manželkou. Po válce přišla doba kolektivizace, další neplánované těhotenství a narození Libuše, dcery Magdalény. Srpen 1968 byl zlomový nejen pro Čechy, ale i pro Libuši, která otěhotněla za nejvíce dramatických okolností.

V knize je toho spousta, co jsem během čtení plně nedocenila. Tlak na ženy s nemanželským dítětem (v jakékoli době), opovržení okolí, touha po lásce a svobodě, vzdor i naděje. Horňáková-Civade píše o malosti okolí, předsudcích, kterým všechny ženy čelily. Nešťastná láska jim zkomplikovala další život. Musely rezignovat na hodně věcí a vzít za vděk i tím nejhorším. Nezlomilo je to, dokázaly se přizpůsobit. Nic jiného jim ostatně nezbylo, byly matkami a pro své dítě by obětovaly cokoli.

Trojice interpretek je trefa přesně do černého. Valérie Zawadská čte o začátcích Marie a Magdalény. Ztělesňuje rozvahu, nadhled, drží své ženy nad vodou. Zralý charismatický hlas Zawadské se k tomu všemu dokonale hodí. Pokračuje Tereza Bebarová. Ona byla důvod, proč jsem po Mariích a Magdalénách sáhla. Její Žítkovské bohyně byly výborné, další audiokniha s Bebarovou tak byla nutnost. Nezklamala. Provází životem Libuše, ženy, která je zároveň dcera i matka. Marii obdivuje, volba Magdalény se jí příčí, utíká od ní a zároveň se k ní snaží najít cestu. Nejmenší prostor dostala neméně výborná Lucie Pernetová. Začíná zápisem do školy šestileté Evy, dcery Libuše. Eva je chytrá hlavička, ví toho spoustu a neztratí se. Mluví rychle a ještě rychleji, Pernetová se během té palby nadechla asi jen jednou nebo dvakrát. Dětské nadšení i nemilosrdnou logiku trefila naprosto dokonale. Později už mluví jako studentka Eva, uvěřitelná je úplně stejně.

Text opět velmi vhodně dokresluje hudba, která plně koresponduje s dějem. Úplně v úvodu, ještě před nástupem Zawadské, je veselá, ale postupně se mění ve smutnou a táhlou. Když audioknihu doposloucháte, nezapomeňte ani na tečku hudební. Přesně ve vás umocní pocit, jenž text zanechal.

Výborné, skvělé. Jak to tak vypadá, některým knihám je dobré dát druhou šanci.

30. 3. 2017

Císařovy nové šaty a další pohádky (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 21:45

Hans Christian Andersen. Audiokniha. Režie Miloš Vrána.

Účinkují Martina Preissová a Martin Preiss.

Natočeno 2017. Vydala Audiotéka, březen 2017 (MP3).

Pozn.: Vydáno k Noci s Andersenem.

Obsah: 1. Císařovy nové šaty – 2. Pastýřka a kominíček – 3. Pasáček vepřů.

Lit.: anonym: Císařovy nové šaty a další pohádky. In web Naposlech, březen 2017 (anotace). – Cit.: Pohádka Císařovy nové šaty vypráví příběh o bezelstnosti a upřímnosti malých dětí ve srovnání s marnivostí a vypočítavostí dospělých. Marnivý císař se zajímá pouze o módu a vlastní vzhled. Zaměstná dva podvodné tkalce, kteří mu ušijí neviditelné šaty. Ty jsou však neviditelné pro ty, kteří jsou hloupí nebo nezpůsobilí k výkonu své funkce. Císař neexistující šaty sice nevidí, ale nechce vypadat hloupě. Ostatní se chovají stejně, než se ale se svým názorem přidá jedno malé dítě.  (more…)

Dědečkův velký útěk (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 13:41

Dedeckuv velky utek 2017David Williams. Nezkrácená audiokniha. Nový humorný příběh od autora Babičky drsňačky a Pana Smraďocha! Překlad Veronika Volhejnová. Hudba Mario Buzzi. Záznam Jan Bláha. Illustrations Tony Ross, 2015. Cover Quentin Blake, 2010. Design obalu pro CD Martin Urbánek. Odpovědná redaktorka Karolina Srncová. Režie, střih a mastering Luboš Koníř.

Čte Jiří Lábus.

Natočeno ve studiu Wariete v roce 2017. Vydalo Tympanum 23. 3. 2017 (1 CD MP3, celková délka 5 hod. 40 min.).

Pozn.: Jackův děda je už starý a zmatený: když jde do obchodu, zapomene si přezout papuče; jí jen konzervy, z kterých vytváří nepoživatelné míchanice; často si nemůže vzpomenout, jak se Jack jmenuje. Stále ale věří, že létá jako stíhač Královského letectva a bojuje proti Němcům v slavné bitvě o Anglii. Tak tomu před mnoha lety skutečně bylo… Jediný, kdo ho chápe, je právě jeho vnuk. Ve chvíli, kdy Jackovi rodiče umístí dědu do podivného a nehostinného domova pro staré lidi, se Jack rozhodne, že dědečka zachrání. Vydají se společně na velkou dobrodružnou cestu, a dokonce i opravdu vzlétnou do oblak! (anotace)

29. 3. 2017

České pověsti pro malé děti (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 10:03

Martina Drijverová. Audiokniha. Výběr českých pověstí. Režie Ondřej Jirásek ml.

Čte Arnošt Goldflam.

Natočeno 2016. Vydala Edika v roce 2016. (1 CD, 75 min.).

Pozn.: Audiokniha České pověsti pro malé děti seznámí malé posluchače se slavnou minulostí našeho národa. Probudí v nich zájem o naše písemné dědictví i hrdost na to, že jsou Češi. Autorka Martina Drijverová vybrala nejznámější a nejpůvabnější příběhy a převyprávěla je jazykem srozumitelným a přitažlivým. Čte Arnošt Goldflam.

Obsah: 1. Praotec Čech – 2. Silný Bivoj – 3. Libuše a Přemysl – 4. Bruncvík – 5. Král Ječmínek – 6. Karlův most – 7. Kouzelník – 8. Blaničtí rytíři – 9. Dalibor – 10. Faustův dům – 11. Dívčí válka – 12. Synové Svatoplukovi – 13. Svatý Václav – 14. Horymír – 15. Oldřich a Božena – 16. Břetislav a Jitka – 17. Tatarská princezna – 18. Založení Nového města pražského – 19. Staroměstský orloj – 20. Golem.

28. 3. 2017

Konečná diagnóza (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 16:16

Arthur Hailey (The Final Diagnosis). Audiokniha. Román z lékařského prostředí. Děj nás zavede na patologii americké nemocnice 50. let. Překlad Drahomíra Hlinková.

Čte Igor Bareš.

Natočeno 2017. Vydala Audiotéka a Bookmedia 28. 3. 2017 (MP3, celková délka 14 hodin 18 minut) v cyklu Mistři slova.

Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Chybovat může v životě každý, ovšem ne v lékařském prostředí… Vynikající Arthur Hailey předkládá napínavý příběh z padesátých let, na kterém ukazuje, že nemocnice je mnohdy nelítostný svět s vlastními pravidly i spletitými vztahy. Střetávají se v něm ambice mladých lékařů se snahou stárnoucích kolegů následovat jejich tempo. Do hry navíc vstupuje tyfová nákaza. Teprve když nemocnici Three Counties hrozí uzavření, ukáže se, jaké má kdo schopnosti.

Arthur Hailey (1920-2004)
Kanadský romanopisec se narodil a vyrůstal v Anglii. Po literární kariéře toužil už od dětství, ale kvůli finančním problémům v rodině nedokončil vzdělání. Během války se stal pilotem RAF a poté začal pracovat jako redaktor časopisu britského letectva. Podmínky v poválečné Anglii Haileymu nevyhovovaly, a proto se rozhodl odejít s rodinou do Kanady. Získal řadu zkušeností z různých prací a často se stěhoval, proto jeho příběhy prohlubuje detailní znalost prostředí a psychologické napětí. Poslední léta života strávil Hailey na Bahamách.

Igor Bareš (1966)
Divadelní a filmový herec vystudoval JAMU a po hostování v Divadle bratří Mrštíků nastoupil do Národního divadla v Brně. Byl nominován na cenu Alfréda Radoka za roli v Hamletovi a nominaci na Cenu Thálie získal za brilantní provedení postavy Raskolnikova v adaptaci Zločinu a trestu. Ztvárnil také celou řadu filmových rolí, například ve snímku Výlet, Krev zmizelého, Sluneční stát nebo Hezké chvilky bez záruky. Hrál v televizních seriálech a inscenacích, jeho hlas je známý především posluchačům rozhlasových her nebo audioknih.

Lit.: Macháček, Tomáš: Žít a nenechat zemřít. In web Naposlech.cz, 27. 7. 2017 (recenze). – Cit.: Život nebo smrt závisí někdy na jednom rozhodnutí, na jediném lékařském výroku. Společenský román může být někdy napínavější než thriller, pokud popisuje skutečnosti, které se mohou přihodit komukoliv. Bookmedia ve své edici Mistři slova vydala zvukovou podobu knihy Konečná diagnóza, která již po několik desetiletí patří mezi nejznámější světové romány z lékařského prostředí a který tento popis splňuje.

Arthura Haileyho znají audioknižní posluchači nejspíše z rozhlasové dramatizace Let do nebezpečí, vydané před časem vydavatelstvím Radioservis. Konečná diagnóza je však prvním autorovým načteným románem, který se dostává do distribuce. Hailey byl ve své době pověstný tím, že se na psaní svých knih důkladně připravoval a pečlivě se vždy předem seznámil s prostředím, o němž psal. Díky tomu jsou jeho díla velmi realistická a nesmírně působivá.

Dějově je román založen na generačním rozporu. V padesátých letech se v zapadlé a omšelé nemocnici Three Counties střetávají staří zkušení harcovníci s čerstvě dostudovanými mladíčky. Zatímco prvně jmenovaní odvádějí práci spíše mechanicky a na základě mnohaletých zkušeností, nováčci nezapadlí ve vyjetých kolejích chtějí zavádět moderní postupy, s čímž rutinéři rezolutně nesouhlasí.

Po pozvolném startu začnou události nabírat obrátky teprve ve druhé polovině knihy. Zpočátku totiž Hailey dost obšírně líčí chod nemocnice a představuje jednotlivé protagonisty, jimiž jsou především starý primář patologie Joseph Pearson a jeho nový mladší kolega doktor Coleman. Hlavní dějové linie se však brzy zaměří na spory lékařů ohledně modernizace chodu patologie, politikaření ve vedení nemocnice a především osobní příběh čtveřice mladých lidí, jimž do životů zasáhne nepřízeň osudu. Zatímco laboratorní technik John Alexander se se svou ženou obávají o své nenarozené dítě, vztah mladého sekundáře Mika Seddonse a jeho snoubenky Vivian se ocitne v ohrožení, když hrozí, že zpočátku banální dívčino zranění může být smrtelně vážné.

Stejně tak není v případě audioknih banální otázka interpreta. Tentokrát jím je Igor Bareš, který svým melodickým hlasem dokáže plasticky pojmout vše, co se v knize odehrává. Bez patosu ale s pokorou podává smutné události, aby vzápětí přirozeně přešel do zcela jiné polohy, když se vyprávění stočí do veselejších vod. V jeho hlase se střídá bezmoc s rozhodností, beznaděj i víra v budoucí štěstí. Tvůrci se rozhodli ponechat nahrávku nezkrácenou, kvůli čemuž by mohla první půle působit zdlouhavě. Především zásluhou přívětivého hlasu zkušeného interpreta však úvodní hodiny ubíhají vcelku lehce, dramatickému závěru plnému emocí pak již není co vytknout. Po zvukové stránce čistou nahrávku navíc doplňují krátké kytarové předěly, které svěže a přitom nenápadně oddělují jednotlivé kapitoly. Zamrzí jen drobné, leč opakované nepřesnosti v anglické výslovnosti.

Lidské osudy jsou tím, co v Konečné diagnóze hraje hlavní roli. Ačkoliv cílem medicíny má být stanovení správné diagnózy a vyléčení pacienta, jak se ukazuje, ne vždy tomu tak skutečně je. Osobní spory a taktizování se nevyhýbají ani nemocnicím. Aby kniha člověka zasáhla, nemusí v ní být přítomni zločinci a násilníci. Právě fakt, že souboj lékařů s nemocemi je všední i dramatický zároveň, poutá k tomuto dílu své čtenáře po desetiletí. Díky skvělé interpretaci si snad najde zástup příznivců i audiokniha, navíc opatřená pěkně zpracovaným titulním obrázkem, zapadajícím do jednotného konceptu své řady.

Quo vadis (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 16:12

Henryk Sienkiewicz. Audiokniha. ObrázekHistorický román odehrávající se v období starověkého Říma.

Čte Jaromír Meduna.

Natočeno 2017. Vydala Audiotéka a Bookmedia 28. 3. 2017 (MP3, celková délka 26 hodin 27 minut) v cyklu Mistři slova.

Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Ukřižování, roztrhání lvy nebo upálení, tak vypadala odplata za křesťanskou víru v jejích začátcích. Slavný historický román o moci a čistotě duše nás zavádí do starověkého Říma, kde právě vládne císař Nero. Pompézní a mocná říše se zmítá v ostrém kontrastu mezi prostopášností bohatých a utrpením chudých. Římskou společnost však rozděluje především víra. Po dramatických událostech chce proslulý krutovládce Nero potrestat křesťany, které obvinil ze zapálení Říma. Podaří se jim zvítězit v zápasu o milost? (anotace)

Henryk Sienkiewicz (1846-1916)
Uznávaný prozaik se narodil v polské rodině venkovských šlechticů. Po prodeji statku přesídlil společně s rodiči do Varšavy, kde vystudoval dějiny. Na univerzitě ovlivnil Sienkiewicze rozvíjející se vědecký proud pozitivismu. Kromě toho se intenzivně věnoval cestování, ale zaznamenával také příběhy z každodenního života ve Varšavě. Do dějin se nejvíce zapsal svými romány, mapujícími polskou a křesťanskou historii, zvláště pak dílem Quo vadis. V roce 1905 se dočkal Nobelovy ceny za literaturu.

Jaromír Meduna (1953)
Herec pocházející z Prahy vystudoval DAMU a poté působil v několika známých divadlech po celé republice. Od 90. let hraje na scénách pražských divadel, kde nejvíce exceloval v komediálních rolích Divadla ABC, například ve hře Sestup Orfeův nebo Šakalí léta. Ztvárnil také několik filmových rolí, ale posluchači ho znají především z rozhlasu a dabingu, kdy k nim promlouvá jako Robert De Niro, Anthony Hopkins nebo John Malkovich. Patří k němu také nezapomenutelný hlas detektiva Hercula Poirota.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress