Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

6. 6. 2018

Osudy – Poletování jednoho ptáčka 1/10 (2018, 2022)

Mluvené slovo Josef Kroutvor: Poletování jednoho ptáčka

Kapitoly z rukopisných vzpomínek básníka, historika umění a esejisty Josefa Kroutvora. Připravil Lukáš Vrbovský. Zvukový mistr Roman Špála. Hudební spolupráce Jiří Litoš. Režie Jaroslav Kodeš.

Účinkuje Vladimír Javorský.

Natočeno 2018. Premiéra 4. – 8. 6. a 11. – 15. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.). Repríza 1. dílu 5. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 0.00 hodin); 16. 12. 2019 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha; 21. 3. 2022 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.); 4. 11. 2026 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Vydala Radiotéka, duben 2022 (MP3, CR.ES.2022.250). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Jedinečnou příležitost nahlédnout do životního příběhu Josefa Kroutvora, známého esejisty, historika umění a básníka, nabízí jeho vzpomínkové ohlédnutí Poletování jednoho ptáčka. Desetidílný seriál, rozdělený do krátkých kapitol, vychází z autorova rukopisu, který v roce 2019 vydalo nakladatelství Torst.

Kroutvor se v textu vrací ke svému pražskému válečnému a poválečnému dětství, studiím dějin umění, cestám nejen po Střední Evropě, přátelství s malíři a básníky i ke svému domovskému zázemí v jihočeském Kramolíně.

Josef Kroutvor (nar. 30. 3. 1942) patří mezi svrchované znalce kulturního a duchovního milieu střední Evropy. Dokáže velmi živě evokovat zaniklé epochy a plasticky portrétovat města i umělecké tvůrce. Kroutvorův esejistický styl je v současném českém prostředí nepřehlédnutelný – uměnovědná erudice se v něm spojuje s básnickým viděním a kreslířským postřehem, neodvozené přemýšlení s neokoralým jazykem.

Doležal, Miloš - Poletování jednoho ptáčka. In Týdeník Rozhlas, červen 2018 (článek).

Lit.: Doležal, Miloš: Poletování jednoho ptáčka. In Týdeník Rozhlas, červen 2018 (článek).

Planina 1/10 (2018, 2020)

CoverSteinar Bragi.  Četba na pokračování z románu současného islandského spisovatele. V díle spojujícím prvky psychologického thrilleru a islandské lidové pověsti vypráví příběh o vině a nevinnosti, hranicích lidskosti a střetnutí s chladnou krutostí islandské přírody i vlastním nitrem. Překlad Lucie Korecká. Připravila Ivana Myšková. Dramaturgie Vladimíra Bezdíčková. Režie Apolena Novotná.

Účinkuje Lukáš Hlavica.

Natočeno 2018. Premiéra 1. dílu 13. 12. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 29 min). Repríza 1. dílu 27. 3. 2020 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Vydala Radiotéka 25. 2. 2020 (MP3).

Pozn.: Jako chytrý a do nejmenšího detailu promyšlený horor je označován román Steinara Bragiho Planina. Vypráví příběh o vině a nevinnosti, hranicích lidskosti a střetnutí s chladnou krutostí islandské přírody i vlastního nitra.

Lit.: -bez- Horor na planině. In Týdeník Rozhlas 23-2018-bez- : Horor na planině. In Týdeník Rozhlas 23/2018 (článek).

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Steinar Bragi: Planina. In web ČRo 3 Vltava, 14. prosinec 2018 (článek). – Cit.: Sugestivní a výborně napsaný příběh o vině a nevinnosti, hranicích lidskosti a střetnutí s chladnou krutostí islandské přírody i vlastním nitrem – dílo, které v sobě spojuje prvky psychologického thrilleru a islandské lidové pověsti. (…)

Planina je horor. Hlavní roli tu hraje Island s veškerou svojí samotou, pískem a nekonečným prostorem, táhnoucím se od obzoru k obzoru. Skrze tuto krajinu, která postrádá stromy, orientační body a není tu žádný signál, projíždí džíp.

Dvě dvojice mladých lidí jedou na výlet. Nad celou přírodou byl klid. Stíny na obzoru potemněly, chvíli se ostře rýsovaly proti nebi a pak splynuly s nocí… Ovšem klid je to jen zdánlivý. Vjedou do mlhy a narazí do osamoceného domu. Auto je nepojízdné, ve stavení, které obývá stará paní a její pomatený druh, musí výletníci přespat. Je to sice nepříjemné, nečekané, ale už zítra se vše spraví, dostanou se do civilizace a malá nehoda bude brzy zapomenuta. Nebo ne?

Pokusy opustit to místo totiž selhávají, jakoby dům přitahoval všechno a všechny zpátky. Čím více se čtveřice snaží dostat pryč, tím zřetelněji si všichni uvědomují, že to nedokážou a brzy si to uvědomí i čtenář. Jak dlouho už tam jsou? U elfů, kteří bydlí v balvanech a ve skalách? A jasnými světly k sobě lákají bloudící pocestné, zavřou je do kamene a nikdo už se o nich nic nedozví?

Napětí narůstá, začínají se odhalovat jednotlivé charaktery, přibývá podivných, náhodně nalezených kostí, nápisů, hryzavých lišek, místností a nakonec se objeví tunel. A člověk má neodbytný dojem, že pokud do něj postavy vstoupí, nedopadne to dobře…

Hrafn sáhl do zadní kapsy kalhot a vytáhl fotografii Vigdís. Z hlavy se jí táhly slabé čáry a zdálo se, jako by každou sekundu bělaly a houstly a získávaly podobu zvířecího paroží. I její výraz se změnil, oči měla otevřené, ale bylo vidět pouze bělmo, a ústa měla dokořán, z prsou si přitom rvala rudožluté cáry. „Co jí to děláte?“ zeptal se a odtrhl pohled od fotografie. „My jsme nic neudělali,“ odpověděla stařena a usmála se ještě šířeji, jako by viděla, jak Hrafn znejistěl. „Všechno jste to udělali sami.“

Román Planina vypráví příběh o vině a nevinnosti, hranicích lidskosti a střetnutí s chladnou krutostí islandské přírody i vlastního nitra. V knize se prolínají prvky psychologického thrilleru s komentářem současných společenských změn, které na Islandu nastaly v důsledku finanční krize v roce 2008 (například oba mužští hrdinové příběhu jsou do této krize zapleteni).

Autor Steinar Bragi bývá označován kritikou za jednoho z nejvýznamnějších autorů své generace. Ve svých dílech často zpracovává téma pomíjivosti pozemského života a nekonečné osamělosti člověka. Na Islandu získal román Planina vynikající hodnocení především díky vybroušenému stylu a struktuře, které mu dodávají „působivost a schopnost vzbudit ve čtenáři intenzivní, téměř fyzický prožitek úzkosti“. V češtině vyšel v nakladatelství kniha Zlín v překladu Lucie Korecké.

Lit.: Macháček, Tomáš: Uvězněni v otevřené krajině. In web Naposlech.cz, 19. 3. 2020 (recenze). – Cit.: Čtveřice mladých lidí z Reykjavíku si vyjela na výlet doprostřed islandské pustiny. Za padajícího soumraku a houstnoucí mlhy však sjel jejich vůz z cesty a narazil do kamenné stěny. Nešlo však o skálu, jak si zprvu mysleli, ale o ztemnělý venkovský dům. Jeho dva obyvatelé, zamlklá stará žena a senilní stařec, jim dovolí u nich přenocovat. Jenže z nich i celého hospodářství vyzařuje cosi divného. Stavení má v přízemí zazděná okna a na noc jej stařena zamyká na čtyři zámky. Bojí se nebezpečí, číhajícího ve tmě, nebo jim chce zabránit odejít z domu?

Planina islandského autora Steinara Bragiho Guðmundssona z roku 2011 vzbuzuje v těch, co rádi vyhledávají napětí, nemalá očekávání. V čem toto dílko na pomezí hororu a psychologického thrilleru rozhodně nezklame, je ta pravá severská nálada. Planina je jí doslova napěchovaná. Syrovou krajinu a rozporuplné, nijak zvlášť sympatické hrdiny, v ní autor promíchal s dávným islandským folklórem a mytologií. Spolu s tím, jak plyne čas, houstne napětí nejen mezi hostiteli a čtveřicí návštěvníků, ale i mezi přáteli navzájem. Pobyt v domě postupně odhaluje jejich skutečné povahové rysy a jitří staré, nezhojené rány. Jejich psychice nepomáhají ani děsivé nálezy hromádek kostí, tajemné pokoje v podkroví či podivně se chovající lišky, stahující se po nocích k domu. Zjišťují také, že dostat se z tohoto místa, nepůjde jen tak. Hrafn, Egil, Anna ani Vigdís si neumějí události, které se kolem nich odehrávají, rozumově vysvětlit.Ke zklamání některých čtenářů se ale o jasné rozřešení nepokusil ani sám autor. Nejednoznačnost rozuzlení ponechává na každém, jak si události vysvětlí. V tomto, stejně jako v některých jiných ohledech, se Planina podobá o pár let mladšímu slovenskému bestselleru Trhlina.

Oba příběhy byly rovněž natočeny formou rozhlasové četby na pokračování, která se posléze dostala na audioknižní trh prostřednictvím Radioservisu. Dramaturgické zásahy, nezbytné pro rozhlasové vysílání, byly povětšinou citlivé, takže posluchači navzdory mírnému krácení o nic zásadního z děje nepřicházejí.

Planiny se v pod režijním dohledem Apoleny Novotné interpretačně ujal herec Lukáš Hlavica. Všechny rytmy a harmonie, které se autorovi podařilo do příběhu zakomponovat, rozehrává Hlavica prostřednictvím svého přirozeného, a přesto pečlivě modulovaného projevu, jako by rozezníval nějaký hudební nástroj. Melancholicky popisuje panoramata pustých plání a vzdálených ledovců, nebojí se však sáhnout i po drsnějších hlasových rejstřících v momentech stresových situací a stoupajícího napětí. Dynamika, s níž herec celou četbou posluchače provází, udržuje jejich pozornost po celých téměř pět hodin nahrávky. Vřelý tón, který Hlavica volí pro chvíle, kdy se hrdinové utěšují nadějí v blízký návrat domů, rázem ochladne, když události naberou zcela opačný spád. Bezchybná interpretace násobí pocity tísně a úzkosti, vyzařující z textu. Stačí zavřít oči a z nehostinné planiny plné kamení a vřesu až k posluchači zavane chladný vzduch osamění a beznaděje.

Nemalou měrou k tomu přispívá i zvolená doprovodná skladba Black Angels George Grumba, v podání The Kronos Quartet. Zneklidňující smyčcové melodie podkreslují vyprávění a tvoří nedílnou součást naléhavé, tíživé atmosféry nahrávky.

25. 5. 2018

Klasické české pohádky (2010)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:55

O PopelceKarel Jaromír Erben a Božena Němcová. Výběr historických nahrávek z archívu Supraphonu.

Čte Marie Glázrová, Bohumil Bezouška, Jiří Kostka, Jana Hlaváčová, Jaroslav Satoranský a další.

Vydal Supraphon 24. 9. 2010 (4 CD).

Obsah: Zlatovláska, O Smolíčkovi, O Budulínkovi, O Popelce a další.

Jedna želva za druhou (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 13:47

Book coverJohn Greeen. Kompletní audiokniha. Režie Jitka Škápíková.

Čte Eva Josefíková.

Natočeno 2018. Vydal OneHotBook, podzim 2018 (1 CD MP3; katalogové č.: AK198; EAN: 8594169481982; celková délka nahrávky 7 hodin 1 minuta).

Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Šestnáctiletá Aza neměla vůbec v plánu pídit se po tajemstvích uprchlého miliardáře Rusella Picketta, ale v sázce je sto tisíc dolarů a její nejlepší a nejstatečnější kamarádka Daisy, se nemůže dočkat, až se společně pustí do vyšetřování.
Aza se opravdu snaží. Snaží se být dobrou dcerou, skvělou kamarádkou, vzornou studentkou, a taky schopnou vyšetřovatelkou. Zároveň však bojuje s nekončícím vírem svých vlastních myšlenek, kterým není schopná poručit…
Dlouho očekávaný návrat úspěšného autora bestsellerů Johna Greena, v němž se inspiroval svými vlastními zkušenostmi s mentální poruchou.

John Green (* 1977)

Americký spisovatel a vlogger získal mimo jiné ceny Printz Medal, Printz Honor a Edgar Award, dvakrát byl finalistou Knižní ceny LA Times a jeho knihy se dlouhodobě drží na žebříčku bestsellerů New York Times. V češtině jeho knihy Hledání Aljašky (2013), Hvězdy nám nepřály (2013), Papírová města (2014), Příliš mnoho Kateřin (2015), Jedna želva za druhou (2018) vydalo nakladatelství Yoli. Do knihy Sněží, sněží (Yoli, 2015) přispěl jedním vánočním příběhem a spolu s Davidem Levithanem napsal román Will Grayson, Will Grayson (Yoli, 2016). Dvě z jeho próz se navíc dočkaly také filmového zpracování: Hvězdy nám nepřály (režie: Josh Boon, 2014) a Papírová města (režie: Jake Schreier, 2015).

Eva Josefíková (* 1990)

Po gymnáziu v Uherském Hradišti vystudovala činoherní herectví na pražské DAMU. Poté hostovala v Národním a Stavovském divadle, v letech 2013-2015 byla ve stálém angažmá v Městském divadle Kladno, od roku 2011 je členkou divadelní společnosti Tygr v tísni a v současnosti je k vidění na několika pražských scénách, např. X10 Strašnice, Divadlo v Celetné, Vila Štvanice nebo Švandovo divadlo. Zahrála si ve filmech Piko (2010), Čertova nevěsta (2011), Signál (2012), Probudím se včera (2012), Fair Play (2014), Zádušní oběť (2017), Dívka za zrcadlem (2018 ), výrazně na sebe upozornila v televizním seriálu Kosmo (2017) a objevila se i v mnoha dalších (Semestr, Dáma a Král, Modrý kód). Za roli ve filmu Fair Play režisérky Andrey Sedláčkové byla nominovaná na Českého lva v kategorii Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli.

Lit.: Tománková, Alena: Jedna Myšlenka za druhou. In web Naposlech.cz, 8. 11. 2018 (recenze). – Cit.: Jméno Johna Greena rezonuje v posledních letech především mezi čtenáři (nebo spíše čtenářkami) young adult literatury. Jedna želva za druhou je již jeho sedmou knihou, a druhou, která se v českém překladu dočkala audioknižní podoby.

O želvách sice obvykle vypráví Terry Pratchett, v tomto případě se ale musíme spokojit s šestnáctiletou Azou, kterou trápí Myšlenky. To je v tomto věku běžné, můžete namítat. Aza má ale něco zvláštního: obsedantně kompulzivní poruchu. Její Myšlenky jsou natolik vtíravé, že se jim nemůže bránit. Nezřídka ji odstavují od běžného společenského života, a tak je její jedinou záchranou kamarádka Daisy.

Společně se po hlavě vrhají do pátrání po zmizelém miliardáři, k čemuž neváhají využít ani přátelství s jeho synem. Ale je to pouhé přátelství, nebo něco víc? Aza si neumí poradit ani sama se sebou, tak co by ještě dělala s klukem? Klukem a jeho bakteriemi, které se ji jistě pokusí zabít, jakmile se políbí? Klukem s básněmi ještě spletitějšími, než jsou její vlastní Myšlenky? Klukem, který možná ani nechce, aby byl jeho otec nalezen?

Mladá vypravěčka si žádá mladý hlas. OneHotBook pro tuto roli velmi vhodně vybralo Evu Josefíkovou, kterou do nedávna mohli znát spíše návštěvníci divadel a filmoví a seriáloví nadšenci, než ti audioknižní. Jedna želva za druhou je v současnosti jednou ze čtyř načtených knih, na nichž se interpretačně podílela.

Aza působí místy odevzdaně, jindy ironicky, potom zase nesměle a náhle – náhle přijdou Myšlenky. A právě v tuto chvíli nastupuje herecký um Evy Josefíkové. Pokud jste si až doteď neuvědomili, jak závažné či nepříjemné Aziny Myšlenky jsou, vypravěčka vám dá jasně najevo, že teď – právě teď – se odehrává něco důležitého, doslova středobod Azina života. A nelze jinak. Ani bez Myšlenek, ani bez Evy Josefíkové.

Vím, že chci další audioknihy načtené touto herečkou, zároveň ale tuším, že už vždycky uslyším kousek Azy, dívky, která hledá samu sebe stejně jako poslední panenku v řadě matrjošek, stejně jako poslední želvu, která podpírá svět.

Audioknihu doprovázejí zajímavé a neopakující se většinou klavírní melodie, které jsou někdy jednoduché, jindy spletité, někdy veselé, jindy dramatické, stejně jako příběh, který se kolem nich odehrává. Díky své rozmanitosti a vhodné délce rozhodně nenudí a tvoří tak spolu se svižným textem plným výjevů ze života amerických teenagerů (a samozřejmě Myšlenek) příjemný audioknižní koktejl.

Při poslechu je dobré mít alespoň základní přehled o mluvě a zkratkovém vyjadřování mládeže, stejně jako o prostředí Star Wars. Hvězdné války totiž tvoří hlavní náplň hovorů Daisy, takže pokud nevíte, kdo je Rey nebo Chewbacca, začněte se vzděláváním někde jinde (wikipedické heslo nebo stroj času postačí).

Jestliže znáte jiná díla Johna Greena, asi tušíte, že happy end není na pořadu dne. Ani v tomto případě autor nenabízí ono: „A žili šťastně až na věky.“ Kniha rozhodně není vyčerpávající sondou do vědomí člověka s obsedantně kompulzivní poruchou, může ale nabídnout nový úhel pohledu na některé problémy mládeže. Toto audioknižní zpracování zároveň přináší tolik Evy Josefíkové, že možná i vy sami začnete mít obavu z Myšlenek. LOL.

大屠杀 (Masakr, 1989)

Liao I-wu. Báseň.

Čte autor.

Natočeno 1989 (amatérská nahrávka).

Lit.: Tóda, Mirek: Číňania sa smiali zo Zemana, keď videli, že chodí za Si Ťin-pchingom ako taký psík. In web Denník N, 24. 5. 2018 (článek). – Cit.: Čínsky spisovateľ Liao I-wu rozpráva, ako ho z krajiny dostala vietnamská mafia, aj to, že by sa Čína rozpadla ako Sovietsky zväz, keby padol jej komunistický režim.

„Nezaujímali ste sa o Čínu, a tá medzi tým zosilnela a zaujíma sa o vás,“ rozpráva čínsky spisovateľ Liao I-wu, ktorý zavítal na Slovensko na literárny festival BRaK predstaviť svoju knihu Pre jednu a sto piesní. Opisuje v nej svoje kruté zážitky z čínskeho väzenia, kam sa dostal pre báseň Masaker. Po krvavých udalostiach na pekinskom námestí Tchien-an-men v roku 1989 sa šírila medzi Číňanmi na audiokazetách.

Aby sme pochopili príbeh čínskeho spisovateľa, básnika a disidenta Liao I-wu, musíme sa vrátiť do roku 1989.

Ešte pred tým, ako po novembrovej revolúcii padne v Československu totalitný režim, ešte pred tým, ako padne Berlínsky múr. Pokus o revolúciu v Číne sa v to leto skončil krvavým masakrom na pekinskom Námestí nebeského pokoja, Tchien-an-men.

Zakázaná báseň

Liao I-wu, šokovaný krviprelievaním na siedmom najväčšom námestí sveta s rozlohou Vatikánu, nahrá svoju protestnú báseň Masaker na kazetu, ktorú si Číňania začnú kopírovať medzi sebou a šíri sa po viacerých mestách. 

„A v samom jadre Utópie sa odohráva ďalší masaker. Premiér prechladol a ľudia musia kašlať, stanné právo vyhlasujú opäť a znovu. Bezzubá mašinéria štátu sa valí na tých, ktorí v sebe našli odvahu,“ začína sa báseň.

Liao I-wu, básnik z provincie S’-čchuan (Sečuán), dáva do prednesu vášeň, keď si báseň na magnetofón nahrá jeho kamarát – sinológ z Kanady.

„Bol som básnik, anarchista, neznášal som všetky tie politické mítingy. Nepozeral som televíziu, neotváral listy a osobne som mal pocit, že politika ma absolútne nezaujíma a vôbec sa ma netýka. Môj apolitický postoj však ukončil môj priateľ z Kanady, ktorý začiatkom júna prišiel za mnou do malého čínskeho mesta,“ vracia k revolučnému letu 1989 Liao I-wu v rozhovore pre Denník N. (more…)

24. 5. 2018

Morella (2018)

Edgar Allan Poe. Horrorová povídka.

Čte Wayne June.

Natočeno 2018. Vydalo Weird AudioBooks v roce 2018. K poslechu zde.

23. 5. 2018

Temná věž III. – Pustiny (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 21:41

Stephen King. Audiokniha Pustiny  - autor Stephen King   - interpret Libor TeršKompletní audiokniha. Překlad Linda Bartošková. Režie a zvuk Miloš Vrána.

Čte Libor Terš.

Vydala Audiotéka, Bookmedia (celková délka 19 hodin 27 minut).

Pozn.: Audiokniha obsahuje třetí díl obří ságy Temná věž, kterou píše Stephen King od studentských let.

Temná věž #3

Třetí část jedinečné fantasy série Temná věž od legendy hororu Stephena Kinga má název Pustiny. Zavádí posluchače do prostředí tajuplného Středosvěta, kde se odehrává příběh poutníků v čele s pistolníkem Rolandem. Dozvídáme se, co na své cestě do vnitrozemí zažili poté, co se otevřely poslední dveře na břehu moře. Po odpočinku následuje doba příprav, která znamená pro každého něco jiného. Hrozící šílenství na sebe ale nenechá dlouho čekat. Děj prochází několika časovými a prostorovými rovinami a vyprávění má v sobě kouzlo sci-fi, thrilleru i westernu.

Stephen King (*1947)
Proslulý americký autor začal psát velmi brzy. K jeho příběhům ho inspirovaly životní události, počínající náhlým odchodem jeho otce od rodiny a pokračující střídáním různých profesí nebo stěhováním. Při studiu na univerzitě psal nejenom povídky, ale také publikoval v časopisech. Po úspěšném vydání románu Carrie z roku 1972 se rozhodl pro spisovatelskou dráhu a napsal přes třicet knih. Osud se ale opět ozval tím, že Kinga srazilo auto. Musel práci na dlouho přerušit, ale poté se mu podařilo navázat na předchozí úspěch. Několik jeho knih se dočkalo zfilmování, k nejoceňovanějším patří oscarové Vykoupení z věznice Shawshank.

Libor Terš (*1963)
Herec a dabér Libor Terš se věnuje práci se svým hlasem celý život. Na počátku kariéry působil jako loutkoherec a také se objevil v televizních filmech. Diváci si jeho hlas zapamatovali jak z amerických velkofilmů, tak například ze seriálu Dr. House, kde mluvil roli doktora Wilsona. Často dabuje také postavy animovaných filmů a seriálů (Madagaskar, Jak vycvičit draka a další). Pro Audiotéku načetl Kingovu sérii Temná věž.

Temná věž VI. – Zpěv Susannah (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 21:36

Audiokniha Zpěv Susannah  - autor Stephen King   - interpret Libor TeršStephen King. Kompletní audiokniha. Překlad Linda Bartošková.

Čte  Libor Terš.

Natočeno 2018. Vydala Audiotéka, Bookmedia, květen 2018 (celková délka 14 hodin 2 minuty).

Pozn.: Audiokniha Zpěv Susannah, jejíž autorem je Stephen King, je šestým a obsahově nejnabitějším dílem kultovní ságy Temná věž. Také tento díl načetl Libor Terš. Série Temná věž popisuje cestu hlavního (anti)hrdiny Rolanda Deschaina z Gileadu, posledního „pistolníka“, při hledání Temné věže.

V tomto díle musí Roland a jeho ka-tet zachránit těhotnou Susannah, v jejímž těle sídlí démonická matka Mia, která chce přivést na svět svého „chlapíčka“. S pomocí Černé třináctky ji odvede do New Yorku roku 1999, kde porodí. Roland ale musí zároveň ochránit růži na pozemku v New Yorku roku 1977, s tím souvisí, komu bude patřit prázdná parcela pana Calvina věže. Rozdělí se. Jedna polovina ka-tet se vydá hledat Susannah-Miu a ta druhá odejde ochránit růži. Putování je dovede až k setkání se Stephenem Kingem, spisovatelem z Maine, který píše příběhy Temné věže. Jedná se o obsahově nejnabitější knihu z celé série Temné věže Stephena Kinga, s mnoha zásadními momenty.

STEPHEN KING:
Pokud mluvíme o Stephenu Kingovi, musíme o něm hovořit jako o jednom z nejproduktivnějších, čtenářsky nejúspěšnějších a neprodávanějších spisovatelů a grafomanů moderní doby. Vydal již před 70 titulů (některé pod pseudonymem Richard Bachman). Specializuje se na horory a řada jeho knih a povídek byla zfilmována. Mezi jeho nejslavnější díla patří knihy Carrie, To, Mrtvá zóna, série Temná věž a Prokletí Salemu. Na jeho dílech jsou postaveny například snímky Vykoupení z věznice Shawshank a Zelená míle. Pochází z Portlandu v Maine a povídá se, že právě on svou knihou To, rozšířil fobii z klaunů – coulrofobii.

LIBOR TERŠ:
Libora Terše můžete znát spíše než podle fotky, podle jeho typicky zabarvenému hlasu. Dabingu se věnuje celý život a za svou kariéru nadaboval desítky postav seriálů i filmů. Mezi ty nejznámější patří například Dr. James Wilson ze seriálu Dr. House, detektiv Frank Tripp ze seriálu Kriminálka Miami. Můžete jej slyšet i v mnoha hollywoodských filmech, ke kterým patří Batman: Návrat Temného rytíře, Jak vycvičit draka, Armagedon nebo Madagaskar. Audiotéce propůjčil svůj hlas k načtení série Temné věže Stephena Kinga.

Julius a Albert (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:43

Miroslav Horníček. Kompletní audiokniha.

Čte Jiří Žák.

Natočeno 2018. Vydalo XYZ 24. 5. 2018 (1 CD MP3).

Pozn.: Humoristický román o tom, jak se nenápadný staromládenecký knihovník Julius z Levého Brodu na prahu padesátky ztotožnil se slavným francouzským spisovatelem Albertem. Povzneste se s tímto pozoruhodným dvojhrdinou nad všednost každodenního života a prožijte fascinující milostné i tvůrčí napětí! S nadsázkou sobě vlastní autor vykresluje obraz českého maloměsta z období první republiky a tajemné jevy v lidském chování a literární tvorbě. (anotace)

21. 5. 2018

Pozor, u kormidla je žena (1983, 2018)

Letní kabaret Hlavní redakce zábavy. Připravili Jiří Kamen a Michal Madry. Hudební spolupráce Jiří Váchal. Režie Eva Sováková.

Účinkují Miroslav Masopust, Viktor Vrabec, Svatopluk Skládal, Jan Řeřicha, Miroslav Moravec, Ladislav Frej, Anna Wetlinská, Jaroslava Obermaierová, Miloš Kopecký, Ivo Gübel, Jiří Císler, Milan Neděla, Jiřina Bohdalová, Jan Faltýnek, Jaroslava Adamová, František Filipovský, Luděk Munzar, Lubomír Lipský a další.

Natočeno 1983 (57 min). Obnovená premiéra 1. 7. 2017 (ČRo Rádio Retro, 9:47 – 10:48  h) v cyklu Rádio Retro – Na vlně dobrodružství.

Vydala Radiotéka, květen 2018 (MP3).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress