Pásmo z veršů francouzského básníka Paula Eluarda připravil a verše přeložil Antonín Bartůšek. Dramaturg Václav Daněk. Režie Pavel Michal.
Recituje Miloš Bílek.
Nastudoval Liberec v roce 1966. Premiéra 29. 5. 1966 (Československo, 19:45 – 20:00 h.). Repríza 10. 6. 1966 (Praha – RPD, 21:00 – 21:15 h.; 13 min.); 31. 7. 1968 (Československo II, 22:55 h.) v cyklu Moderní poezie.
Karel Škrabal. Nostalgické trampské básně ze sbírky Western připravil Jiří Dynka. Účinkuje Roman Zach. Režie Petr Mančal.
Natočeno 2026. Premiéra 22. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie.
Klára Kocová. Dramatizované literární pásmo. Verše do češtiny přeložila Alice Kraemerová. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Osoby a obsazení: Mistr Bašó (Josef Morávek), poezie chtiví mladíci (Jan Hnyk, Maxmilián Spiller a David Šrejma /studenti JAMU/. Dále účinkuje Tadaši Sawai.
Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 14. 3. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 16 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Kde ještě vítězí dobro nad zlem? V pohádkách a detektivkách, ale snad nejenom tam. In web ČRo Brno, 14. 3. 2026 (článek). – Cit.: (…) Naučte se psát řazené básně
Jako klidný a idylický svět působí prostředí kteréhosi odlehlého koutu Japonska, kde Macuo Bašó (1644-1694) psal své básně. Aspoň tomu tak je v dramatizovaném poetickém pásmu Dravý jestřáb si načechral peří, které vytvořila studentka Divadelní fakulty JAMU Klára Klocová. Vypráví v něm příběh o tom, jak se tři mladíci vypravili za Mistrem Bašóem, aby se naučili psát řazené básně. Ty jsou prý dokonce prospěšné zdraví – stejně jako horké prameny.
Mistra Bašóa ztvárňuje na nahrávce režisér a pedagog JAMU Josef Morávek a tři poeziechtivé mladíky ztělesňují studenti herectví z JAMU Jan Hnyk, Maxmilián Spiller a David Šrejma. Japonštinou přispěl Tadaši Sawai. Verše do češtiny přeložila Alice Kraemerová. (…)
John Milton. Překlad Marián Andričík. Hudební dramaturgie Lýgia Vojtková. Hlavní zvukový mistr Stanislav Kaclík. Režie a moderace autorka projektu Parnas Táňa Kusá.
Odborný komentář profesor Marián Andričík z Katedry slovakistiky, slovanských filológií a komunikácie na Filozofickej fakulte Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach.
Interpret Štefan Bučko, člen Činohry Slovenského národného divadla. Obsahy čte Katarína Šafaříková.
Natočeno 2026. Premiéra 9. 3. – 10. 4. 2026 (SRo 3 Rádio Devín, 13:00 h.; každý pracovní den).
Lit.: Kusá, Táňa: Parnas | John Milton – Vrátený raj. In web SRo 3 Rádio Devín, 10. 3. 2026 (článek). – Cit.: Čítanie kľúčových diel svetovej a slovenskej literatúry s komentárom.
Miniepos Vrátený raj (Paradise Regained) – takisto inšpirovaný Bibliou, tentoraz Satanovými pokúšaniami Krista, známymi z Matúšovho i Lukášovho evanjelia. Milton na kratšej ploche necelých dvetisíc veršov, rozdelených do štyroch kníh, rozvíja fascinujúci rétorický zápas dvoch protagonistov. Začína Kristovým krstom pri rieke Jordán a končí Satanovou definitívnou porážkou na veži jeruzalemského chrámu.
„V predslove k piatemu zväzku Básnického diela Johna Miltona z roku 1809 jeho editor Henry Todd tvrdí, že panuje všeobecný názor o značnej nedocenenosti Vráteného raja, ba hovorí nie o nedocenenosti, ale o zabudnutí: podľa neho nie je Vrátený raj ani tak málo uznávaný, ako skôr neznámy. Dokonca vyslovuje obavu, že niektorí najhorlivejší oslavovatelia Strateného raja poriadne Vrátený raj ani neprečítali. Až do dnešných dní zostávajú Vrátený raj a Samson bojovník nie celkom oprávnene v tieni Strateného raja. Pritom čitateľskú pozornosť si zaslúžia nielen svojou nespornou literárnou kvalitou, ale aj tým, že spolu so Strateným rajom tvoria miltonovskú trilógiu, ktorej spoločným menovateľom je predovšetkým inšpirácia Bibliou.“ Toto píše v doslove k slovenskému vydaniu Vráteného raja v roku 2022 Marián Andričík, ktorý celú miltonovskú trilógiu preložil. Stratený raj sme v Parnase už uviedli. Tento rok sme pre vás pripravili miniepos Vrátený raj a tragédiu Samson bojovník. Takže sami môžete posúdiť, nakoľko je táto miltonovská trilógia vyrovnaná.
(more…)Lidová scéna z vánočních zvyků na Hrozenkovsku. Na pořadu jsou besedy a rozprávky, staré pastýřské písně a koledy, pověry a pořekadla. Sestavil a řídí František Šedý.
Účinkují venkované a salašníci z Nového Hrozenkova.
Připravila Moravská Ostrava v roce 1936. Premiéra 26. 12. 1936 (Moravská Ostrava, 17:00 – 17:35 h.).
Dr. Jaromír Tomeček. Procházka jihomoravským lužním lesem. Mixáž Milka Dadáková. Dramaturg Simanov. Režie Jiří Valchař.
Hovoří Otakar Dadák, v závěrečné soutěži Míla Myslíková.
Připravilo Brno. Repríza 8. 6. 1966 (Praha – RPD, 10:00 – 10:15 h.; 15 min.) v cyklu Vysílání pro školy – Pro 3. ročník.
Fatemeh Ekhtesari. Zoufalství i naděje v básních íránské exilové básnířky. Připravila autorka ve spolupráci s Petrem Gojdou. Poezii z perštiny pro rozhlas přeložila Zuzana Kříhová. Účinkuje Martina Jindrová. Režie Petr Gojda.
Natočeno 2026. Premiéra 8. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie.
Lit.: Gojda, Petr: Fatemeh Ekhtesari: Hrst kamenů v kapse. Zoufalství i naděje v básních íránské exilové básnířky. In web ČRo 3 Vltava, 8. 3. 2026 (článek). – Cit.: Fatemeh Ekhtesari (1986) je íránská básnířka, která žije od roku 2016 v norském exilu. V Teheránu spolu s dalšími autory založila literární skupinu nazvanou Postmoderní ghazal, která na jedné straně navazuje na tradiční formu zpěvné perské lyriky, na druhé se snaží obsahově rozšiřovat její záběr o aktuální společenská i privátní témata. (…)
Pro poezii Fatemeh Ekhtesari je příznačný už název její první publikované sbírky: Feministický diskurz před škrabáním brambor. Její poezie totiž na jedné straně pracuje s každodenní realitou bez příkras, na druhé uvádí do poezie témata spjatá s ženou a její emancipací. Oba přístupy narážejí na cenzuru teokratické diktatury, což vedlo k opakovaným cenzurním zásahům i věznění autorky.
Po návštěvě literárního festivalu ve švédském Göteborgu, kde byla Ekhtesari mimo jiné vyfotografována bez zahalených vlasů a jak si podává ruku s mužem, následoval soudní proces, ve kterém byla odsouzena k jedenácti a půl rokům vězení a devadesáti devíti ranám bičem. Před nástupem k výkonu trestu autorka uprchla nejdříve do Turecka a následně do Norska, kde žije a tvoří dnes. Fatemeh Ekhtesari byla hostem Měsíce autorského čtení 2025.
Kapitoly z literárního místopisu připravili dr. Jaroslav Nečas z Ústavu pro českou literaturu Čs. akademie věd a Milan Navrátil. Použitá literární ukázka Ladislav Stehlík (Země zamyšlená, II. díl). Dramaturgie a režie Milan Navrátil.
Hovoří Jaroslav Nečas a Milan Navrátil.
Natočeno 1966. Premiéra 7. 6. 1966 (Praha – RPD, 16:00 – 16:26 h.; 25 min.).
Připravil Vratislav Beránek. Opakování skladeb a písní. Použitá hudba E. Strašek (Pohádka; Bude zima, bude mráz, Májová, Pochod, Jedeme na výlet), Ilja Hurník (Slunéčko se směje), J. Hanuš (Co je to?, Kováři, kováři, Já jsem, já jsem kováříček jsem, Čím dál, čím dál) Režie Josef Svátek.
Osoby a obsazení: vypravěčka (Viola Zinková), přijímač Pepík (Miloš Hlavica).
Natočeno 1966. Premiéra 7. 6. 1966 (Praha – RPD – Československo II – Ostrava, 10:00 – 10:15 h.; 15 min.) v cyklu Hudební výchova pro 2. ročník.
Klarisa Jovanović. Pásmo poezie. Překlad Stanislava Chrobáková Repar. Režie Júlia Rázusová.
Účinkuje Adriana Ballová.
Natočeno 2019. Repríza 8. – 10. 3. 2026 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: Hajdučíková, Veronika: V ženskom rode. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 1. 3. 2026 (článek). – Cit.: (…) Na verše slovinskej poetky Klarisy Jovanović možno hľadieť dvojakou optikou. Môžu byť sugestívnym až telesným spôsobom opísanými rituálmi z kľúčových udalostí životného cyklu rurálneho človeka. Vizualizovať si jej obrazy je ohromujúce. Ale môžu byť aj správou o pozícii žien v mužskom svete, kde empatiu nahrádzajú tvrdé zákony, ktorých súčasťou je aj zabíjanie a surovosť. Jovanović píše očarená aj zdesená touto surovosťou. Poéziu pod názvom Vyhnaná vám na Litere prinášame v réžii Júlie Rázusovej a v podaní Anny Ballovej. (…)
Powered by WordPress