Sergej Jesenin. Z vlastního překladu připravil a úvodem hovoří Václav Daněk. Režie Hana Kofránková.
Účinkuje Alfred Strejček.
Natočeno 1977. Obnovená premiéra 13. 11. 2017 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h) v cyklu Stránky na dobrou noc.
13. 11. 2017
7. 11. 2017
Alexandr Solženicyn – autor Souostroví Gulag (1991)
Nad dílem proslulého ruského spisovatele, nositele Nobelovy ceny za literaturu, debatují Ludmila Dušková, Jan Petránek a Martin C. Putna. Připravila Dagmar Jaklová. Režie Petr Adler.
Ukázky čte Milan Neděla.
Natočeno v roce 1991. Premiéra 8. 3. 1991 (Vltava, 21:30 – 22:30 h.) v cyklu Sympozion. Repríza 12. 3. 1991 (Vltava, 10:30 h.). Obnovená premiéra 12. 11. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 58 min) v cyklu Schůzky s literaturou. Repríza 18. 11. 2017 (ČRo 3 Vltava, 6.00 hodin.).
Lit.: Jaklová, Dagmar: Sympozion. Alexandr Solženicyn — autor díla Souostroví Gulag. In Rozhlas 10/1991 (4. 3. 1991), s. 4 (článek). – Cit.: Jen o nemnoha knihách druhé poloviny 20. století lze prohlásit, že otřásly světem. Pokud se kdokoli pokusí o jejich výčet, jistě neopomene uvést Souostroví Gulag Alexandra Solženicyna. Tisíc stran textu, jehož každá věta byla vykoupena statisíci a milióny lidských životů: tragickými osudy jednotlivců, rodin, celých sociálních vrstev, a dokonce i národů. Takzvaná lágrová literatura čítá dnes jen v sovětské literatuře na desítky titulů, a přestože jsou mezi nimi knihy nadprůměrné (Šalamov, Vladimov, Grossman), žádná z nich nedosahuje šíře, hloubky ani pronikavosti Solženicynova veledíla.
Souostroví Gulag není jen šokujícím svědectvím o hrůzách sovětského vězeňského průmyslu, o zlovolné, cynické genocidě na lidu vlastní země, o otrocké dřině v pekle pracovních — rozuměj vyhlazovacích — táborů (Gulag je zkratkové slovo, vzniklé ze začátečních písmen spojeni Glavnoje upravlenije lagerej — Hlavní správa táborů). Není jen po desetiletí utajovanou učebnicí historie země Sovětů, mapou její industrializace v éře stalinských pětiletek a stavebním deníkem absurdně nesmyslných megalomanských projektů. Solženicynova kniha je i analýzou, přesvědčivě dokládající, jak zhoubný nádor Gulagu neodčinitelně ničí i tkáň svobodného života za ostnatými dráty.
A konečně je Souostroví Gulag souborem skvělých psychologických a sociologických studií, jež přinášejí originální odhalení o podstatě samého lidství. V ruské literatuře snad jen u Dostojevského se lze dočíst stejně pozoruhodných objevů o nesmrtelnosti lidské duše. Nekonečná je řada témat, která se otevírají před pozorným čtenářem Souostroví Gulag. Některých z nich se v debatě nad touto světově proslulou knihou pokusí dotknout překladatelka Ludmila Dušková, publicista Jan Petránek, student rusistiky Martin Putna a redaktorka Dagmar Jaklová.
Lit.: Jaklová, Dana (?): Alexandr Solženicyn – autor Souostroví Gulag. In web ČRo 3 Vltava, 12. 11. 2007 (článek). – Cit.: Nad životem a dílem proslulého ruského spisovatele, nositele Nobelovy ceny za literaturu, debatují překladatelka Ludmila Dušková, publicista Jan Petránek a tehdejší student rusistiky Martin C. Putna. (…)
Vzhledem k tomu, že jde o archivní pořad z roku 1991, mnohé z toho, co zaznělo, dnes již neplatí (jako např. to, že Alexandr Solženicyn žije v americkém státě Vermont – autor Souostroví Gulag zemřel v Moskvě 3. srpna 2008), ale mnohé z řečeného je pro nás zajímavé i po letech, mj. informace o tom, jak nekvalitně a s jakými chybami bylo v nakladatelství OK Centrum v roce 1990 připraveno v Československu první oficiální vydání Souostroví Gulag. Na převodu knihy do češtiny se spolu s dalšími překladateli podílela Ludmila Dušková. (…)
On čte Rudý právo, ona objímá medvídka (2017)
Andrej Stankovič. Literárně-hudební koláž z veršů a vzpomínek undergroundového básníka, filmového kritika, knihovníka a překladatele, kterou doprovází reflexe Josefa Mlejnka. Připravil Miloš Doležal. Hudební doprovod Jim Čert. Režie Jakub Doubrava.
Účinkují Jan Holík, Jiří Hnilička a Jaroslav Achab Haidler.
Nastudovala Plzeň v roce 2017. Premiéra 12. 11. 2017 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h) v cyklu Souzvuk. Repríza 14. 10. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h) v cyklu Souzvuk; 12. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Léto v undergroundu a Souzvuk; 25. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Zakázané léto na Vltavě a Souzvuk.
Lit.: Doležal, Miloš: Andrej Stankovič: On čte Rudý právo, ona objímá medvídka. In web ČRo 3 Vltava, 13. listopad 2017 (článek). – Cit.: Undergroundový básník, filmový kritik, knihovník, překladatel a signatář Charty 77 Andrej Stankovič mohl oficiálně své verše knižně publikovat až po roce 1989. Za svého života, který se uzavřel v roce 2001, vydal pět básnických sbírek, z nichž je také sestaven vltavský pořad Souzvuk, který doplňují úryvky ze Stankovičových vzpomínek a reflexe básníkovy osobnosti od Josefa Mlejnka. On-line k poslechu do soboty 18. listopadu 2017.
Andrej Stankovič byl nezaměnitelnou osobností, uhnětenou z mnoha vrstev a příměsí. Jeho pestrý rodový původ (nar. 22. 6. 1940 v Prešově) hovoří za mnohé – potomek slovenských, rusínských, polských, maďarských, székelyských a patrně i židovských předků. Neopakovatelný „původ“ a rytmus také vstupoval do jeho veršů (poprvé publikovaných v r. 1965 ve Tváři).
Ve svých verších zhušťoval středoevropské dějiny, absurdní anekdoty, lokální výroky a groteskní situace, paradox chvíle. Často mi připomínaly čardášové tance, expresionistické karikatury či dětská rozpočítávadla. Miloš Doležal, autor pořadu
Literární kritik Josef Vohrzyzek o Stankovičových verších na začátku 70. let napsal: „Jestliže mu do některých básní vstoupí morgensternovský nesmysl, pak jej nikdy nepoužije k tomu, aby z něho vybudoval celou báseň. Opustí jej se stejnou lehkostí, s jakou jej navodil, takže i z něho udělá vlastně jenom součást persiflovaného materiálu, báseň ukončí říkankou, lyrickou náladou nebo jiným nesmyslem a znesmyslní tím i její vlastní výstavbu.“
Stankovič byl mužem hluboké vnitřní kontinuity, nebojácným za komunistů (Charta 77, VONS, spoluautor samizdatů), ale i v tržních devadesátých letech, kdy se svými texty a kritikami stavěl proti povodni stupidní popkultury, protekcionářství a kalkulu v umění. Přeložil také důležitou knihu C. Milosze Zotročený duch, napsal jako první monografii o staroříšském vydavatelství Josefa Floriana Okradli chudého a na důchod chtěl ve svém florianovském „vynášení pokladů“ dál pokračovat.
Básník Josef Mlejnek zahlédl ve Stankovičově osobnosti člověka čistého srdce: „Často se mi vybavuje v paměti jeden zvláštní obraz – v přítmí pražského bytu zdálky vypadal jako rabín nad svitkem boží Tóry, ale zblízka a ve skutečnosti krájel houby na sušení. Více než přítmí mne zmátla zvláštní soustředěnost v jeho tváři.“
Texty výtvarníka Petra Paderlíka (2017)
Slova ze sna a do snů. Petr Paderlík. Připravil Rudolf Matys. Režie Jaroslav Kodeš.
Účinkují Jan Vlasák a Eva Kodešová.
Natočeno 2017 (?). Premiéra (?) 12. 11. 2017 (ČRo 3 Vltava, 0:00 h) v cyklu Sny.
Sladké je žít – Josef Frič (do 2010)
Jazz doprovází poezii, poezie doprovází jazz. Verše Josefa Friče recituje Rudolf Pellar. Použitá hudba Miles Davis, Richie Beirach a George Mraz, hraje George Mraz Trio. Hudební dramaturg Vladimír Truc. Režie Jan Tůma.
Natočeno do roku 2010. Repríza 25. 5. 2013 (Český rozhlas 3 – Vltava, 17:45 h) v cyklu Jazzový podvečer; 11. 11. 2017 (Český rozhlas 3 – Vltava, 17:45 h); 27. 1. 2018 (Český rozhlas 3 – Vltava, 17:45 h) v cyklu Jazzový podvečer.
6. 11. 2017
Kambodžské pohádky (1957?)
Pásmo. Překlad pohádek Jana Paulová. Dramaturgie Maxová. Režie Jana Bezdíčková.
Čte Josef Patočka.
Pozn.: Z pořadu Kambodžské pohádky byla vytočena bajka Nápoj nesmrtelnosti.
2. 11. 2017
Pod pyramídou 1/?? (Pod pyramidou, 1987-1992)
Zábavný pořad Milana Markoviče. Redakčně připravila Elena Vacvalová. Zvuk Ĺuboš Klásek, Zdeno Halamík a Ivan Mihál. Hudební spolupráce Eva Kiapešová a Melánia Puškášová. Klavír Peter Breiner. Režie Štefan Mandžár.
Hovoří Václav Havel, Jana Valášková, Július Satinský, Milan Markovič, Karel Gott, Peter Breiner a další.
Natočeno 1987-1992. Obnovená premiéra 3 dílů 28. 10. 2017 (Rádio Retro, 16:37 h.; 18:21 h.; 20:21 h.) v cyklu Rádio Retro – (Ne)rozděleni.
Obsah: Na slovíčko a na muzičku z rozhlasovej domácnosti. Účinkujú Jana Valášková, Július Satinský, Milan Markovič, Karel Gott, Peter Breiner. Premiéra 22. 12. 1991. Repríza 6. 6. 2016 (SRo Rádio Pyramída, 116 min.).
Vzpomínka na pravidelná setkávání Milana Markoviče ve Slovenském rozhlase, kam si zval hosty, aby se jich ptal otevřeně a vtipně. Nešetřil nikoho, ani prezidetna Václava Havla a jeho spolupracovníky, s nimiž si povídal přesně dva roky po tak řečené Sametové revoluci. Upravenou reprízu pořadu z roku 1991 připravil Tomáš Černý. Obnovená premiéra 1. 1. 2018 (ČRo 2 Praha, 10:40 h).
Lit.: anonym: To najlepšie z najlepšieho. In web Markovič.sk, b. d. (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Najprv to boli VARIÁCIE – nedeľný predpoludňajší zábavný program, ktorý roku 1976 vystriedal Panorámu uvádzanú pánmi Františkom Dibarborom a Petrom Hrnčiarom. Počnúc rokom 1987 predstavila rozhlasová Redakcia zábavných žánrov novinku: osemdesiatpäťminútový zábavník POD PYRAMÍDOU. Raz do mesiaca – vždy od 10.35 do 12.00 priam preľudnené štúdio 5 privítalo Milana Markoviča a Petra Breinera (za klavírom istý čas sedeli aj Ivan Mizera a Jaroslav Filip) a variabilný počet hostí. Táto asi vôbec prvá rozhlasová talk-show na Slovensku so silnou príchuťou politického kabaretu (a to ešte pred novembrom 1989!!) bola vlastne predchodkyňou televíznych Večerov MM, o ktorých sa čo-to možno dozvedieť na inej stránke. (…)
Lit.: anonym: Milan Markovič: Pod Pyramídou. In web Rádio Pyramída, 1. 6. 2016 (článek). – Cit.: Pre milovníkov humorného slova a dobrej hudby sme pripravili jednu z najúspešnejších rozhlasových zábavných relácií z Nedeľného zábavníka. Jej autor a moderátor, známy humorista Milan Markovič, ju nazval Pod Pyramídou, s podtitulom „na slovíčko a na muzičku z rozhlasovej domácnosti“. Dalo by sa povedať, že to bola prvá rozhlasová talk show na Slovensku a predchodkyňa budúceho politického kabaretu Milana Markoviča. Vysielala sa naživo z rozhlasového štúdia číslo 5, preplneného divákmi na prasknutie. Markovičovi asistoval na klavíri hudobník Peter Breiner, a to nielen hudbou, ale aj vtipnými glosami.
A pozvaní hostia tiež neboli hocakí, ale známe a populárne osobnosti: popredná sólistka opery Slovenského národného divadla Jana Valašková, herec, komik a spisovateľ Július Satinský a najpopulárnejší český spevák, držiteľ mnohých zlatých slávikov Karel Gott. Profesie odlišné, ale spoločný zmysel pre humor a dobrú zábavu. Potešili a rozosmiali divákov v štúdiu i poslucháčov pri prijímačoch svojimi veselými príhodami. (….) Blok humoru pripravuje redaktorka Tamara Chlebová.
1. 11. 2017
Ve znamení revoluce (1948)
Pestré pásmo písniček veršů, pamfletů a hudby evropských revolucí sestavila Anna Hostomská. Hraje orchestru Svazu brannosti, řídí Zdeněk Blažek. Zpívá pěvecké okteto. Hudební spolupráce R. E. Jurist. Režie Jiří Vasmut.
Recituje Bohuš Hradil. Hovoří Oldřich Hoblík a Bohumil Švarc.
Natočeno 1948. Premiéra 22. 2. 1948 (Praha I – Ostrava – Plzeň – České Budějovice, 20:00 – 20:40 h.).
Beseda Rozhlasových novin – Soutěž s „ustřiženým rohem“ (1948)
Zábavné pásmo aktualit, zajímavostí, povídek a hudby. Sestavil Karel Pech. Režie Ludvík Pompe.
Účinkují Ludmila Burešová, Ota Ornest, Václav Voska, Vladimír Čech I., Bohumil Bezouška, Josef Hlinomaz, jezevčík Ferda, Miloš Kopecký, J. Frič, B. Křížek, K. Vavřík, L. Daneš a další.
Natočeno 1948. Premiéra 22. 2. 1948 (Praha I – Brno II – Plzeň, 18:35 – 19:00 h.).
Rudá armáda (1948)
Připravili štábní kapitán Felix Zbořil a major Michal Štemr. Použitá hudba Černocky (Stalingradští hrdinové, K přehlídce, Pozdrav z Moskvy). Režie Felix Zbořil.
Účinkují Jiří Šrámek, Bohumil Švarc, Antonín Jedlička, Vítězslav Bartoš, Ludvík Veselý, Jan Marinský a podporučík Ivo Stolařík.
Natočeno 1948. Premiéra 22. 2. 1948 (Praha I, 8:00 – 8:32 h.).