Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

20. 1. 2020

Prodírat se ke krvi věcí (2020)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 15:34

Panoráma z veršů a deníků dobře utajeného básníka Jiřího Kárneta. Připravil Rudolf Matys. Režie Vít Vencl.

Účinkují Ivan Řezáč, Honza Hájek a Hanuš Bor.

Natočeno 2020. Premiéra 26. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.) v cyklu Souzvuk. Repríza 17. 2. 2025 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Souzvuk.

Penumbra (2020)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 15:26
Štěpán Nosek. Rozhlasová sbírka složená z poslední knihy českého básníka a překladatele. Připravila Milena M. Marešová.

Natočeno 2020. Premiéra 25. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.) v cyklu Svět poezie.

Sladké je žít – Verše francouzského básníka z Martiniku (do 2006)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 15:24

Jazz doprovází poezii, poezie doprovází jazz. Verše francouzského básníka z Martiniku Aimé Césaira. Překlad Bohumila Grögerová a Ladislav Novák. Z knihy Trpký čas vybral Marek Toman. Recituje Boris Rösner. Hraje Randy Weston s instrumentální skupinou. Režie Markéta Jahodová.

Repríza 25. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 18:00 h.; 27 min) v cyklu Jazzový podvečer.

17. 1. 2020

Drazí zesnulí (1966?)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 15:21

Evelyn Waugh. Četba z anglo-americké truchlohry. Novela anglického spisovatele. Překlad František Jungwirth. Rozhlasová úprava a dramaturgie Viola Fischerová. Zvukový záznam a střih Josef Zerzán. Hudba Petr Doubravský. Režie Pavel Michal.

Postavy: Vypravěč – ženský hlas (v několika situacích) – Aimée – Joyboy – Dennis – převozník – Heinekel. Účinkují Jiří Zapletal, Jarmila Hlavatá, Michaela Bendová, Vojtěch Rón, Lubomír Tlalka, Josef Němeček a Milan Novotný.

Nastudoval Liberec v roce 1966 (?). Premiéra (?) 8. 2. 1966 (Československo II, 16:00 – 16:48 h.) v cyklu Schůzky s literaturou. Repríza 20. 8. 1966 (Československo, 19.40-20.30 h.) v cyklu Schůzky s literaturou.

Humor je veľká neznáma (Humor je velká neznámá, 1966?)

Filed under: Literární pásma,Slovenské — Premek @ 15:16

Procházka dílem světových satiriků (Francois Rabelais, Jonathan Swift, Nikolaj Vasilijevič Gogol). Odborným a literárním slovem provázejí M. Gállová a dr. František Kafka. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovaly Košice v roce 1966 (?). Premiéra (?) 8. 2. 1966 (Bratislava, 22:10 – 23:10 h.).

Konverzace (1966?)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 15:07

Diana di Prima. Texty mladé americké básnířky. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1966 (?). Premiéra (?) 7. 2. 1966 v přestávce pořadu Džezový večer s poezií (Československo II, 20:30 – 22:30 h.).

Sny – Text z deníku básníka Ivana Slavíka (2020?)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 12:46

Slova ze sna a do snů. Text z deníku básníka Ivana Slavíka. Připravil Rudolf Matys. Účinkuje Jan Vondráček. Režie Jaroslav Kodeš.

Natočeno 2020 (?). Premiéra (?) 19. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 0:00 h.).

Nepřibližuj se ke mně, poezie (2019)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 12:33

Alda Merini. Básně italské spisovatelky, která strávila část života v psychiatrické léčebně. Překlad a úvodní slovo Hana Sedalová. Připravila Renata Klusáková. Režie Izabela Schenková.

Účinkují Jitka Sedláčková a Marie Štípková.

Natočeno 2019. Premiéra 18. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.) v cyklu Svět poezie. Repríza 18. 2. 2024 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie.

Lit.: Sedalová, Hana – Klusáková, Renata: Alda Merini: Nepřibližuj se ke mně, poezie. In web ČRo 3 Vltava, 18. leden 2020 (článek). – Cit.: Alda Merini byla jednou z nejproslulejších a nejpopulárnějších italských básnířek druhé poloviny 20. století. Její mladické úspěchy na několik let přervala internace na psychiatrické klinice, která se také stala tématem jejích veršů, stejně jako láska k mužům, samotné psaní poezie, život. Vášnivé, trýznivé i meditativní básně v překladu a s úvodním slovem Hany Sedalové (…).

Alda Merini (1931-2009) patří mezi nejoriginálnější hlasy italské poezie 20. století. Je nespoutaným symbolem boje za svobodu žen a za jedinečnost každé lidské bytosti. Narodila se do tradiční milánské rodiny nižší střední třídy v době, kdy žena byla vnímána především jako matka a hospodyně. Ačkoliv neměla sebemenší možnost se vzdělávat, psala již v patnácti letech tak vyzrálou a osobitou poezii, že ji zařadili do prestižního výboru italských básnířek 20. století Poetesse di Novecento. Alda záhy navštěvuje nejvýznačnější literární salóny v Miláně, seznamuje se s Pasolinim a prožívá intenzivní milostný vztah se ženatým básníkem Giorgiem Manganellim.

Jen o pár let později se ovšem provdá za prostého pekaře – snad proto, aby naplnila společenskou představu o životě dospělé ženy. Po narození prvních dvou dcer těžko snáší každodenní vyčerpávající starost o domácnost i soužití s manželem. Rozpor mezi její svobodomyslnou uměleckou duší a svazujícím konvenčním prostředím vyústí v záchvat, kvůli němuž ji manžel nechá zavřít na psychiatrickou kliniku. A tady stráví básnířka, trpící zřejmě maniodepresivní psychózou, s krátkými přestávkami sedm dlouhých let, vystavena drastickým metodám kurtování a elektrických šoků.

Během svého pobytu na psychiatrické klinice přerušila Alda Merini veškeré kontakty a literární svět na ni zcela zapomněl. Až jeden osvícený lékař pomocí psychoanalýzy pochopil podstatu problému, přivedl básnířku zpět k psaní poezie a pacientka se začala zázračně uzdravovat.

Ó poezie, nepřibližuj se ke mně,
jsi jako těžká hora,
zamáčkneš mne jako mušku,
poezie, nerozmáčkni mne,
hmyz je hbitý a nikdy nespí,
povykuje uvnitř lovné sítě,
poezie, mám velký strach,
nepřepadávej mě prosím.

Její nejsilnější zbraní nebyla ani neuvadající vytrvalost, ani pomoc nemnoha blízkých přátel, nýbrž její poezie. Magická a smyslná poezie prýštící jako nezdolný pramen z hlubokého nitra zkoušené, a o to silnější ženy.

Během posledních let svého života se Alda Merini stala jednou z nejpopulárnějších a nejosobitějších postav italské kulturní scény, díky které se o poezii začalo zajímat mnoho mladých lidí. Zemřela 1. listopadu 2009. (…)

16. 1. 2020

S Literou – Rytierske duchovné zápisky 1/2 (S Literou – Rytířské duchovní zápisky, 2019)

Filed under: Literární pásma,Radiodokument,Slovenské — Premek @ 12:13

Pásmo o Ignáci z Loyoli připravila Monika Zumríková Kekeliaková. Verše přeložil Štefan Senčík. Použitá literatura Pedro de Ribadeneira, Carles Marcet, Rajmund Ondruš a Matej Marko.

Komentáře čte Tomáš Bartoněk. Ukázky z Ignácovy autobiografie čte Ján Gallovič.

Natočeno 2019. Premiéra 1. 12. 2019 (SRo Rádio Devín) a 25. 12. 2019 (SRo Rádio Litera).

Lit.: anonym: Rytierske duchovné zápisky, 1. časť. Archív relácií. In web SRo Rádio Litera, 9. 1. 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Vypočujte si prvú časť pásma o Ignácovi z Loyoly, ktoré v cykle S LITEROU pripravila Monika Zumríková Kekeliaková. Ukážky z Ignácovej autobiografie zaznejú v interpretácii Jána Galloviča. Preložil ich jezuita Štefan Senčík. Komentáre čerpali z diel o Ignácovi. Ich autormi boli Pedro de Ribadeneira, Carles Marcet a slovenskí jezuiti Rajmund Ondruš a Matej Marko. Komentáre číta Tomáš Bartoněk. Relácia predstavuje prvú časť Ignácovej autobiografie, a to Iňigovo obrátenie po porážke Pamplony, pobyt v Montserrate a v Manrese. Pásmo malo premiéru 1.12. 2019 na Rádiu Devín.

„… Svätý Ignác začal svoje „dejiny duše“ rozprávať portugalskému spolubratovi-jezuitovi koncom augusta 1553, čiže tri roky pred svojou smrťou. Bolo to v Ríme, kde žil už niekoľko rokov. Dlho odmietal myšlienku, že by zanechal po sebe niečo ako autobiografiu. Zdalo sa mu to márnivé. Až po rozhovore s týmto jezuitom si uvedomil, že to môže byť užitočné pre duchovnú cestu iných…“ (…)

Lit.: anonym: Rytierske duchovné zápisky, 2. časť. Archív relácií. In web SRo Rádio Litera, 9. 1. 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Pod názvom Rytierske duchovné zápisky si vypočujte druhú časť pásma o Ignácovi z Loyoly. Autorsky pripravila Monika Zumríková Kekeliaková. Ukážky z Ignácovej autobiografie zaznejú v interpretácii Jána Galloviča. Preložil ich jezuita Štefan Senčík. Komentáre čerpali z diel o Ignácovi. Ich autormi boli Pedrode Ribadeneira, Carles Marcet a Rajmund Ondruš. Číta Tomáš Bartoněk. V druhej časti Ignácovej autobiografie sledujeme jeho putovanie do Svätej zeme, štúdium v Salamanke, Alcale a Paríži, pobyt v rodnej Loyole a odchod do Ríma. Relácia mala premiéru 25.12.2019 na Rádiu Litera.

„… Keď som bol jedného dňa v kostolíku, vzdialenom niekoľko míľ od Ríma a modlil som sa tam, pocítil som takú veľkú premenu vo svojej duši a tak jasne som videl, že ma Boh Otec pridružuje ku Kristovi, svojmu Synovi, že som sa neodvážil o tom vôbec pochybovať; bol som si istý, že ma Boh Otec skutočne pridružil k svojmu Synovi…“

15. 1. 2020

Biografii, Memorii: Mihai Eminescu – La Steaua Care – a Rasarit (Životopisy, vzpomínky: Mihai Eminescu – Vycházející hvězda, 2020?)

Filed under: Cizojazyčné,Literární pásma — Premek @ 8:59

Poetická biografie o životě a díle Mihai Eminescu. Rozhlasový scénář a režie Gavriil Pinte. Hudební režie Patricia Prundea. Režie studia Milica Creiniceanu. Zvuk ing. Mirela Georgescu. Redaktor a koordinátor projektu Magda Duțu.

Účinkují Emil Boroghina, Gavriil Pinte, Felicia Pinte, Marius Bodochi.

Natočeno 2020 (?).  Premiéra 14. 1. 2020 k výročí 170 let po narození básníka. K poslechu zde.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress